Jsou dilemata, která politikům nezávidím. Dilemata, jejichž důsledkem je skutečnost, že politika je svinstvo. Minimálně ta domácí, ale nedělám si velké iluze o té zahraniční…
Nejsem politolog, nebudu se pouštět do žádných hlubokých analýz, jež mi nepříslušejí, a podělím se pouze o své, politologicky zcela laické, pocity…
Nejsem politolog, nebudu se pouštět do žádných hlubokých analýz, jež mi nepříslušejí, a podělím se pouze o své, politologicky zcela laické, pocity…
Aston (Ondřej Neff) v úvodníku dnešního Neviditelného psa napsal: „Ztráta tváře, tak nazývají Asiaté situaci, kdy ze sebe někdo udělá šaška. Stalo se to Mirku Topolánkovi, když několik desítek hodin poté, kdy prohlásil, že obměny vlády netřeba, vyhodil z vlády mimo jiné i ministra zdravotnictví Julínka, prvního ministra, který se pokusil o seriózní reformu socialistického zdravotního systému. Pod tlakem rudo-oranžové koalice musel Julínka po mnoha složitých peripetiích vyhodit, přičemž k tomu značnou měrou přispěli i lidovci a zejména zelení, kteří velmi naivně vidí v „obměně“ svoji záchranu. „Já myslím, že čas ukáže, že dnešním dnem bylo oznámeno, že končí nejlepší ministr v historii zdravotnictví ČR,“ komentoval pro iDNES.cz mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.“ Pod to se mohu podepsat (pod negativní Neffovo hodnocení Tomáše Cikrta, jež v úvodníku následuje, ale nikoliv).
V Lidovkách se píše: „Ministr dopravy Řebíček podle premiéra do resortu vnesl odborný a neideologický přístup a dokázal připravit realistickou a propracovanou koncepci dopravní infrastruktury.“ Něco podobného bychom mohli říci i o Julínkovi. Zdá se, že odbornost, realismus a neideologický přístup nejsou tou nejvhodnější kvalifikací pro funkci ministra. Smutné…
Souhlasím s koncepcí regulačních poplatků (i když bych osobně byl pro, aby byly odpuštěny dětem a starým lidem), připadá mi rozumná. A dodávám k tomu, že ony tolikrát diskutované regulační poplatky se mě osobně dosti týkají a moje výdaje za lékaře se díky nim významně navýšily. Neuděluji tedy „hraběcí rady“.
Když se rozhlédnu kolem sebe a vidím, za jaké blbosti jsou lidé ochotni utrácet peníze, tak dospívám k závěru, že většina těch, kteří se nechali protipoplatkovou předvolební kampaní ČSSD utáhnout, nepatří k sociálním případům, kteří přemýšlejí o každé koruně. Vlastně po posledních volbách cítím hluboký stud za tento „národ“ a včerejší odvolání ministra Julínka tento stud ještě prohloubilo. Stydím se nyní i za svého premiéra a jeho slavné „gule“…
Některá dilemata prostě nepřijímám. Myslí si snad Topolánek, že vyhozením obětního beránka uchlácholí Paroubka nebo snad zachrání příští volby?
Možná to nakonec dotáhne tak daleko, že se na něj a jeho stranu nakonec vykašle i definitivně zhnusený pravicový volič (například já). A výsledek? Vláda bude couvat, dělat ústupky, reforma opět nebude dotažena do konce a po příštích volbách usedne na trůn vyděrač Paroubek…
Co říci závěrem? Děkuji, pane ministře. Byl jste statečný, důsledný a odvedl jste dobrou práci…
V Lidovkách se píše: „Ministr dopravy Řebíček podle premiéra do resortu vnesl odborný a neideologický přístup a dokázal připravit realistickou a propracovanou koncepci dopravní infrastruktury.“ Něco podobného bychom mohli říci i o Julínkovi. Zdá se, že odbornost, realismus a neideologický přístup nejsou tou nejvhodnější kvalifikací pro funkci ministra. Smutné…
Souhlasím s koncepcí regulačních poplatků (i když bych osobně byl pro, aby byly odpuštěny dětem a starým lidem), připadá mi rozumná. A dodávám k tomu, že ony tolikrát diskutované regulační poplatky se mě osobně dosti týkají a moje výdaje za lékaře se díky nim významně navýšily. Neuděluji tedy „hraběcí rady“.
Když se rozhlédnu kolem sebe a vidím, za jaké blbosti jsou lidé ochotni utrácet peníze, tak dospívám k závěru, že většina těch, kteří se nechali protipoplatkovou předvolební kampaní ČSSD utáhnout, nepatří k sociálním případům, kteří přemýšlejí o každé koruně. Vlastně po posledních volbách cítím hluboký stud za tento „národ“ a včerejší odvolání ministra Julínka tento stud ještě prohloubilo. Stydím se nyní i za svého premiéra a jeho slavné „gule“…
Některá dilemata prostě nepřijímám. Myslí si snad Topolánek, že vyhozením obětního beránka uchlácholí Paroubka nebo snad zachrání příští volby?
Možná to nakonec dotáhne tak daleko, že se na něj a jeho stranu nakonec vykašle i definitivně zhnusený pravicový volič (například já). A výsledek? Vláda bude couvat, dělat ústupky, reforma opět nebude dotažena do konce a po příštích volbách usedne na trůn vyděrač Paroubek…
Co říci závěrem? Děkuji, pane ministře. Byl jste statečný, důsledný a odvedl jste dobrou práci…
