Dnes jsou volby do Evropského parlamentu, volby, které u nás nejsou vnímány jako příliš důležité, i když neprávem. Ve chvíli, kdy píši tento článek, jsem se ještě nerozhodl, kterému subjektu dám svůj hlas, je proto zjevné, že vám nehodlám servírovat předvolební guláš, což jistě oceníte…
Lidé nevolí z mnoha různých důvodů. Někteří třeba proto, že je politika nezajímá. To je v naprostém pořádku – nejsem stoupencem modelu povinných voleb. Jen zdůrazňuji, že takoví lidé pak podle mě nemají sebemenší právo vyjadřovat se k politickému dění.
Pak jsou lidé, kteří nevolí z principu. I to respektuji – je to stejně regulérní vyjádření postoje, jako volba nějakého konkrétního subjektu. Problém spočívá v tom, že je nemožné statisticky rozlišit, kolik procent lidí nevolilo proto, že bylo venku hezky a kolik proto, že tím vyjadřují zcela konkrétní politický postoj. Proto „nevoliče ze zásady“ vyzývám: Běžte k volbám a odevzdejte neplatný hlas, tj. bílý lístek. Budete tak zaevidováni a váš postoj bude rozlišitelný od nevoličů z nezájmu či pohodlnosti. Pravda: Nebude odlišitelný od hlasů naprostých trotlů, kteří neumějí správně odvolit, ale ti přeci jen představují mizivé procento populace.
Někteří lidé nevolí proto, že jsou znechucení politikou a stávajícími politickými subjekty, takže mají pocit, že není koho volit. Kdyby všichni tito lidé šli k volbám a volili některou z těch stran, o nichž se domnívají, že stejně nemají šanci uspět, patrně by nejméně jedna z neparlamentních stran nakonec uspěla a dost možná i výrazně! A pokud ne, stále je to signál, signál o nespokojenosti s etablovanými politickými subjekty. Vzkaz tohoto typu rozhodně není zbytečný, je to volání po změně a je společností i politiky takto vnímán. Samozřejmě se může stát, že zvolená neparlamentní strana selže, jako se tomu stalo v případě Strany zelených. Nicméně tuto možnost pokládám za přijatelné riziko.
Dnešní a zítřejší volby jsou důležité, protože v Evropském parlamentu se rozhoduje o věcech, které se nás týkají; lidé by neměli být lhostejní k tomu, kdo nás tam zastupuje. Současně tyto volby naznačí, jak si politické subjekty stojí před podzimními volbami parlamentními, tedy: kdo má jaké šance. Nebudu doporučovat či odrazovat od kteréhokoli subjektu, jen podotknu, že u mě osobně nemají šanci strany, které svou kampaň orientují na témata, jež s evropskými volbami nesouvisejí, protože z mého pohledu užívají klamavou reklamu.
Co říci závěrem: Nenechte se znechutit. Pokud se totiž rezignace stane celospolečenským jevem, můžeme se nakonec jednoho dne probudit jako poddaní byrokratů…
Pak jsou lidé, kteří nevolí z principu. I to respektuji – je to stejně regulérní vyjádření postoje, jako volba nějakého konkrétního subjektu. Problém spočívá v tom, že je nemožné statisticky rozlišit, kolik procent lidí nevolilo proto, že bylo venku hezky a kolik proto, že tím vyjadřují zcela konkrétní politický postoj. Proto „nevoliče ze zásady“ vyzývám: Běžte k volbám a odevzdejte neplatný hlas, tj. bílý lístek. Budete tak zaevidováni a váš postoj bude rozlišitelný od nevoličů z nezájmu či pohodlnosti. Pravda: Nebude odlišitelný od hlasů naprostých trotlů, kteří neumějí správně odvolit, ale ti přeci jen představují mizivé procento populace.
Někteří lidé nevolí proto, že jsou znechucení politikou a stávajícími politickými subjekty, takže mají pocit, že není koho volit. Kdyby všichni tito lidé šli k volbám a volili některou z těch stran, o nichž se domnívají, že stejně nemají šanci uspět, patrně by nejméně jedna z neparlamentních stran nakonec uspěla a dost možná i výrazně! A pokud ne, stále je to signál, signál o nespokojenosti s etablovanými politickými subjekty. Vzkaz tohoto typu rozhodně není zbytečný, je to volání po změně a je společností i politiky takto vnímán. Samozřejmě se může stát, že zvolená neparlamentní strana selže, jako se tomu stalo v případě Strany zelených. Nicméně tuto možnost pokládám za přijatelné riziko.
Dnešní a zítřejší volby jsou důležité, protože v Evropském parlamentu se rozhoduje o věcech, které se nás týkají; lidé by neměli být lhostejní k tomu, kdo nás tam zastupuje. Současně tyto volby naznačí, jak si politické subjekty stojí před podzimními volbami parlamentními, tedy: kdo má jaké šance. Nebudu doporučovat či odrazovat od kteréhokoli subjektu, jen podotknu, že u mě osobně nemají šanci strany, které svou kampaň orientují na témata, jež s evropskými volbami nesouvisejí, protože z mého pohledu užívají klamavou reklamu.
Co říci závěrem: Nenechte se znechutit. Pokud se totiž rezignace stane celospolečenským jevem, můžeme se nakonec jednoho dne probudit jako poddaní byrokratů…
