Symbolika Matrixu I. – Agenti

Již před lety, poté, co jsem shlédl kompletní matrixovou trilogii i Animatrix, jsem uvažoval, že napíši analýzu tohoto díla z hlediska práce se symboly. Takový počin byl, jak se ukázalo, nad mé síly. Proto budu postřehy, které mne za ty roky napadly, i ty, které se objeví, zveřejňovat postupně formou seriálu tematických článků.
Zabýváme-li se symboly, nemůžeme se nikdy dobrat nějakého „konečného významu“, jak je tomu v případě znaků. Můžeme kolem nich kroužit a říkat, co nás k nim napadá, ale nemůžeme je jednou provždy „přeložit“. Tak je třeba vnímat i mou analýzu…

Symbolika Matrixu I. – Agenti

Jaký princip symbolizuje agent Matrixu? Než si na tuto otázku zodpovíme, připomeňme si, co agent umí a co dělá. Dokáže se zmocnit těla-osobnosti kohokoli, kdo je součástí systému. Je rychlý, silný, nebezpečný a jeho schopnosti dosahují maxima možného (ale hranici možného překročí jen málokdy – agenti, na rozdíl od Nea, nelétají; lze říci, že příliš viditelné překračování hranic by mohlo vést k příliš mnoha otázkám u neprobuzených). Jeho funkcí je udržovat status quo. Lidem, kteří jsou součástí Matrixu sveřepě a s plným nasazením brání, aby se „probudili“ do skutečného světa (nejpříměji je to ukázáno v animatrixovém příběhu Světový rekord). „Probuzené“ (odpojené) se snaží zlikvidovat, protože jsou nebezpečím pro systém (zvláště pro jejich snahu probudit ostatní). Pokud agentovi někdo uniká, dokáže se rozběsnit, není tedy zcela emočně chladný.

Zde je třeba připomenout, že mluvím o původních agentech Matrixu a nikoli o „osvobozeném Smithovi“ z druhého a třetího dílu trilogie (bude mu věnována zvláštní úvaha).

Co vlastně agent symbolizuje a v jaké podobě se s ním setkáváme v našich běžných životech?

Především se vtěluje do našich bližních, včetně těch nejbližších. Už se vám někdy stalo, že jste měli sen, který jste toužili zrealizovat, že jste chtěli vybočit z řady, jít vlastní, neprošlapanou cestou – a je celkem jedno, zda bylo vaším záměrem stát se poustevníkem nebo multimilionářem? Znáte ten pocit, kdy stojíte na prahu okamžiku, v němž se rozhodnutí má změnit v čin, všechno je možné a stačí jen učinit jediný, definitivní krok do neznáma? A řekl vám už někdo v té chvíli: To nejde (obvykle následuje precizní vysvětlení proč to nejde). Vrať se zpátky na zem. Uvědomuješ si, že když to uděláš, tak… Jestli mě miluješ, tak to neuděláš. Každý, kdo to zkusil, selhal. Nemáš na to povahu, schopnosti, vytrvalost…atd.

Tak přesně toto jsou chvíle, kdy se do vašeho bližního vtělil agent.

Ale agent se může v takové chvíli stejně tak vtělit přímo do vás, stát se vaší vlastní pochybností, vaší vlastní mučivou myšlenkou vedoucí k zavržení původního plánu. Může se stát i vaší leností, únavou, strachem, úzkostí, závislostí, neurózou…

Účelem agenta je chránit systém před anomáliemi a váš pokus vybočit z řady pro systém bezpochyby ohrožení znamená (což ovšem neznamená, že si s tím systém neporadí na nějaké vyšší rovině a nezačlení vás zpět i s tou výjimečností – tomu se říká petrifikace ega, ale o tom třeba příště…).

Nejste-li „Vyvoleným“, nemůžete nad agentem zvítězit. Můžete jen prchnout, vzdálit se jeho vlivu, můžete využít pomoc „probuzených“. Tolik film. Běžná žitá skutečnost to potvrzuje: Střet s protisílou může skončit nanejvýš plichtou, která je ovšem prohrou, protože znamená ustrnutí. Funguje náhlá změna směru, kdy protisíla díky vlastní „hybnosti“ proletí kolem vás, ale nezasáhne vás, protože vy už jste někde jinde. Cesta k „probuzení“ (ať už to znamená cokoli), nemůže začít čelným střetem s agentem, tedy snahou přemoci protisíly jejich vlastními zbraněmi. Je třeba být chytrý

Závěrem podotknu, že existence agentů je užitečná, důležitá a (Smithovými slovy) nevyhnutelná. Kdyby nás nedrželi při zemi, nikdy bychom se nenaučili létat, jen bychom ve vší té zdánlivé svobodě bezcílně pluli prostorem, bezúčelně těkali a vlastně bychom se příliš nelišili od člověka, který s dálkovým ovladačem v ruce civí do plazmového televizoru…

About the author