Telepatie a jasnovidnost 4 – Mechanismus psychokineze

Opět jsem měl chvíli času na scanování legendárního Rejdákova sborníku Telepatie a jasnovidnost, a připravil jsem pro své čtenáře tentokrát velmi diskutabilní text, natolik diskutabilní, že by snad ani neměl, narozdíl od obtížně interpretovatelného rosenheimského poltergeista, vzbudit rozpaky skeptického čtenáře…

Autor příspěvku, dle sborníku britský fyzik B. Herbert, uvádí, že má s psychokinezí osobní zkušenost. V první části svého článku popisuje laboratorní experimenty a spontánní jevy, které zkoumal. Právě v oddílu o spontánních jevech popisuje zajímavý případ, kdy v jeho přítomnosti došlo k pohybu popelníku na stole (s. 226-7). Člověk se při četbě musí zamyslet nad problematikou Humeovy břitvy, principu, který říká, že lež je pravděpodobnější, než zázrak. Lže tedy pan Herbert, či nikoli? Pokud ano, co tím sleduje? Pokud ne, jaká jsou další možná vysvětlení? Po pravdě řečeno ve srovnáním s Rosenheimem není tvrzení tohoto druhu příliš průkazné, ale – na rozdíl od skalních skeptiků – se domnívám, že předpoklad lži nebo halucinace je třeba brát jako jeden z možných a nikoli jako jediný možný.

Ale pokračujme dále: V druhé části článku autor navrhuje zajímavou fyzikální hypotézu mechanismu psychokineze. Vzhledem ke stáří článku je už nyní jasné, že se neujala, ale i tak je to docela provokující čtení, které může mimo jiné posloužit i jako inspirace autorovi science fiction. Nejvíce mne ale zaujala skutečnost, že autor používá terminologii „Vesmír A“ a „Vesmír B“ – ve stejné době, kdy v obdobném smyslu používá tuto terminologii  britský okultista Kenneth Grant. Zda jde o případ ovlivnění z jedné či z druhé strany či o koincidenci, nemohu posoudit, ale zajímavé to je.

Co říci závěrem? Máme zde, pokud Rejdák nelže, člověka s fyzikálním vzděláním, který byl natolik osobně přesvědčen o reálnosti zmíněných jevů, že byl ochoten opustit bezpečí hlavního proudu svého oboru, věnovat se výzkumu „parafyzických“ fenoménů a v této oblasti publikovat. Máme co do činění s bláznem, zneuznaným vědcem, který do této oblasti „utekl“ nebo s badatelem, který se o něčem přesvědčil natolik, že to prostě chtěl „rozlousknout“? Nevím. Na internetu jsem o něm nic nenašel a čas na detailnější investigativu nemám.

About the author