Srovnání kapitálového, důchodového a investičního pojištění a penzijního připojištění

V podstatě tyto:

 

Kapitálové životní pojištění – dnes již starý a méně nabízený konzervativní produkt, který ale i přesto má své kouzlo. Nabízí garantovanou částku pro případ dožití, která je obvykle stejná, jako pojistná částka pro případ smrti (ta může být vyšší). Reálné zhodnocení se pohybuje kolem dvou až tří až čtyř procent, jako finanční produkt to tedy není žádná sláva. Je ovšem třeba si uvědomit, že se jedná především o pojištění a to o pojištění, které nabízí vysoké částky pro případ smrti a dlouhodobou návratnost investic vložených do zabezpečení tohoto typu. Dále nabízí zajímavou možnost připojištění pro případ vážných onemocnění a úrazového připojištění (zde je třeba upozornit, že starší produkty tohoto typu poskytují úrazové pojištění bez progresivního plnění trvalých následků a je výhodnější se na úraz kvalitněji připojistit zvlášť – pokud již máte kapitálové pojištění s úrazovkou, podívejte se, jestli tam máte progresivní plnění, pokud ne, zrušte úrazové připojištění a nechte si sjednat za v podstatě tytéž peníze lepší).

Výhodou kapitálového pojištění je možnost kratší doby placení pojistného (tedy že to splatíte za patnáct let a vyberete třeba za třicet a po celou dobu budete pojištění). Celkově vzato ale dnešní doba nabízí lepší řešení a „kapitálovku“ bych nabízel spíše hodně konzervativním klientům, kteří chtějí mít cílovou částku „černou na bílém“. Výjimkou je případ, že by se člověk chtěl pojistit na kratší dobu, než deset let – v tom případě je kapitálové pojištění stále vhodným produktem.

Peníze vložené do tohoto pojištění nelze předčasně vybrat (jen stornovat smlouvu a prodělat).

Toto pojištění je daňově uznatelné (můžete část peněz získat zpět na daních).

Důchodové životní pojištění – pojištění, které lidé často zaměňují s penzijním připojištěním. Jedná se však o jiný produkt. V důchodovém pojištění si předplácíte doživotní rentu, která se sestává z garantované částky navýšené o zhodnocení. Místo renty můžete na konci pojištění vybrat všechny peníze najednou. Na počátku zvolíte garantovanou dobu výplaty renty (0-20 let), což je doba, po kterou bude důchod z pojištění chodit i kdybyste mezitím zemřeli. Pokud si zvolíte nulovou garantovanou dobu, renta bude vyšší, ale pokud umřete po dvou letech, zbytek zůstane pojišťovně. Na druhou stranu pokud tady budete do sto deseti… Jasné?

Opět jde o starý a konzervativní pojistný produkt se zhodnocením kolem tří až čtyř procent. Zajímavou možností je připojištění proti plné invaliditě: Pokud se takto připojistíte a stanete se plně invalidní, okamžitě začnete dostávat sjednanou rentu a budete osvobozeni od placení pojistného (po celou dobu trvání invalidity).

Důchodové pojištění může být zajímavou variantou pro lidi, kteří by kvůli zdravotnímu stavu nebyli vzati do životního pojištění (ti se ale pochopitelně nemohou připojistit na invaliditu), dále pro lidi hodně konzervativní a – obdobně jako u kapitálového pojištění – v případě krátké pojistné doby (do deseti let). Nicméně v posledním případě doporučuji spíše stavební spoření, které je jako krátkodobá investice výhodnější. Je důležité si uvědomit, že v důchodovém pojištění není žádná pojistná částka pro případ smrti – neslouží tedy k potenciálnímu zabezpečení rodiny (v případě vaší smrti v průběhu placení pojistného dostane oprávněná osoba to, co je na účtu).

Peníze vložené do tohoto pojištění nelze předčasně vybrat (jen stornovat smlouvu a prodělat).

Toto pojištění je daňově uznatelné (můžete část peněz získat zpět na daních).

 

 

Investiční životní pojištění (IŽP) – jak řekla jedna moje klientka, je na ni „moc módní“ (ale nakonec to překousla…). Nutno podotknout, že je nejen módní, ale i velice dobré. V mnoha směrech a pro mnoho lidí opravdu je nejvýhodnějším řešením na trhu. Nabízí garantovanou pojistnou částku pro případ smrti a dále širokou paletu možných připojištění (úraz, vážná onemocnění, pobyt v nemocnici, pracovní neschopnost, plná invalidita). Peníze se zhodnocují v podílových fondech a v současné době nabízí v tomto směru IŽP širokou paletu různých možností, jak investovat, ale myslí i na ty, kteří těmto věcem nerozumí (v pojištění jsou zakomponovány prvky k ochraně investice). Část vašich peněz odejde na pojištění pro případ smrti a na případná připojištění, zbytek vám vydělává další peníze. Výhodou je spojení široké pojistné ochrany se zhodnocováním peněz, dále možnost měnit parametry pojištění dle měnících se životních potřeb (zvyšovat či snižovat pojistné, možnost zažádat o stav bez placení pojistného, ocitnete-li se v tíživé životní situaci, možnost se připojišťovat a „odpojišťovat“ dle potřeby, zvyšovat či snižovat pojistnou částku pro případ smrti…). Skvělou možností je částečný výběr finančních prostředků na účtu – v případě, že budete peníze potřebovat, nemusíte smlouvu vypovídat, prostě z pojištění vytáhnete nějaké peníze a pojištění běží dál (a neproděláte). Nevýhodou je, že nemáte garantovanou částku na konci – její výše závisí na hospodaření fondů. Osobně modeluji zhodnocení IŽP na 8 procent ročně (při délce pojištění nad 20 let), což je reálné (a říkám si, „ať je klient raději jednou příjemně překvapen, než aby mě proklínal…“). Už jsem se setkal s chytrolíny, kteří se snažili ohromit klienty modelací třeba 12 či 15 procent ročně. Po pravdě řečeno – klidně vám namodeluji zhodnocení 100 procent ročně, to není problém. Důležité je vědět, že to, co je v modelaci, není garantovaná částka a více než 10 procent je podle mě spíše zbožné přání než kvalifikovaný odhad…

Další nevýhodou IŽP je pomalý počáteční růst investice. Je to běh na dlouhou trať. Uzavřít lze minimálně na 10 let, ale to nemá příliš význam, protože zisk sotva pokryje počáteční náklady. Podle mě má smysl uzavírat IŽP s perspektivou 15 let a více (ideálně nad 20).

U IŽP můžete využívat možnosti mimořádných vkladů, kde můžete vy (nebo šikovný obchodník, který pro vás pracuje) zhodnocovat své úspory. Tam je možné pomocí přesunů podílových jednotek mezi fondy vydělat opravdu zajímavé peníze a pokud by v tomto případě někdo mluvil o dvaceti procentech ročně, určitě by nepřeháněl. Takže jestli máte volný milion… 😉

Pojištění je vhodné pro ty, kdo mají do penze 15 a více let a neinvestují veškeré volné prostředky do nějakého opravdu výdělečného byznysu. Ovšem i bohatí lidé, kteří mají volné finanční prostředky, často uzavírají IŽP – hlavně pro možnost „točit peníze“ v mimořádném vkladu.

Toto pojištění je daňově uznatelné (můžete část peněz získat zpět na daních).

Nemohu se nezmínit, že IŽP Perspektiva od Kooperativy získalo v loňském roce prestižní ocenění Životní pojištění roku 2007 v rámci soutěže MasterCard Banka roku a letos Zlatou korunu v kategorii životních pojištění – obojí především pro transparentní poplatkovou politiku a celkově nejnižší zatížení poplatky ze všech IŽP na trhu.

 

 

Penzijní připojištění – rád říkám, že penzijní připojištění nabízí patrně nejlepší zhodnocení stokoruny na světě. Proč je tomu tak, vysvětlím posléze. Jedná se státem dotované spoření, kdy si na konci vyberete peníze, nebo je přeměníte v doživotní rentu. V případě, že v době vyplácení renty zemřete, budou vaši příbuzní tuto rentu ještě dva roky dostávat. Penzijní fondy jsou ze zákona povinny hospodařit konzervativně, zhodnocení vložených peněz proto není příliš závratné, pohybuje se dlouhodobě kolem tří až čtyř procent.

Nejedná se o pojištění v pravém smyslu slova – nelze se připojistit, není zde pojistná částka na smrt (v případě vaší smrti v průběhu spoření dostane oprávněná osoba aktuální zůstatek na účtu). Penzijní připojištění je proto vhodné i pro ty, kteří by do životního pojištění nebyli vzati pro neuspokojivý zdravotní stav. Rentu můžete začít pobírat buď od 60 let věku, nebo jako výsluhovou (po 15 letech spoření) a případně jako invalidní penzi, dostanete-li plný invalidní důchod. Konkrétní výše renty bude vždy spočítána na základě zůstatku na účtu (na rozdíl od důchodového pojištění, kde je garantovaná). Výhodou je bezpochyby možnost měnit výši měsíční splátky (a můžete začít stokorunou měsíčně) a samozřejmě státní příspěvky. Spoříte-li 100Kč měsíčně, stát vám k té stokoruně přihodí 50 korun. U 200Kč je to 90Kč, u 300Kč dostanete od státu 120Kč, u 400Kč to dělá 140Kč a konečně u 500Kč a více je to 150Kč měsíčně navíc. Vidíte tedy, že skutečně nejlépe zhodnocujete tu stokorunu – a je to krásné padesátiprocentní zhodnocení. Do cca 250Kč se penzijní připojištění vyplácí, ale pokud se rozhodujete, že si budete odkládat pětistovku po dobu delší než 15 let, je rozhodně lepší volbou investiční životní pojištění, které nabízí zajímavější zhodnocení a k tomu navíc pojistnou ochranu, kterou „penzijko“ postrádá.

Nevýhodou je, že peníze nelze předčasně čerpat (při vypovězení smlouvy přicházíte o státní příspěvky).

Domnívám se, že penzijní připojištění na 100 – 200Kč může mít – a měl by mít! – ve svém portfoliu téměř každý. Bohatý člověk proto, že ví, že každé dobré zhodnocení peněz se počítá, a chudý člověk proto, že ušetřit stovku měsíčně je reálné i pro velmi nízké příjmové kategorie a mít na stáří alespoň nějakou rezervu je pořád mnohem lepší, než nemít vůbec žádnou…

 

 

Co říci závěrem? Říká se, že „pojištění z vás neudělá boháče, ale zabrání tomu, abyste skončil jako chudák.“ Všechna zmíněná rezervotvorná pojištění jsou určená především proto, aby zabránily poklesu kvality života ve stáří, některá z nich pak nabízejí i aktivní pojistnou ochranu v průběhu pojištění. Také je třeba poznamenat, že peníze v pojišťovně jsou uloženy mnohem bezpečněji, než například v bance, protože každá pojišťovna musí mít ze zákona smlouvu se zajišťovnou („pojišťovna pojišťovny“), čímž se riziko úpadu snižuje na minimum (a i kdyby ke krachu došlo, pojistné smlouvy by převzala jiná pojišťovna). To zmiňuji proto, že jsme se zde bavili o dlouhodobém svěřování peněz finanční instituci a otázka bezpečnosti je bezpochyby namístě…

 

* * *

 

A nyní již slíbené tabulkové srovnání jednotlivých produktů. V prvním sloupci jsou výsledky pro třicetiletého muže uzavírajícího pojištění do 60 let věku, v druhém pro padesátníka, uzavírajícím stejná pojištění rovněž do šedesátky. První tabulka je pro měsíční vklad 500Kč, druhá pro měsíční vklad 1000Kč. Uvedené hodnoty jsou pouze orientační.

Pro srovnání připojuji výnos ze stavebního spoření a průběžný vklad na spořící účet úročený 4 procenty (přičemž je třeba podotknout, že úrok u spořících účtů není obvykle garantovaný a stabilní 4 procenta po dobu 30 let nejsou příliš reálná).

Nominální úspora (poslední řádek) je prostý součet všech vložených peněz.

 

 

500Kč měsíčně:

Produkt	Na 30 let	Na 10 let
Kapitálové ŽP	238 000 (případ smrti: 167 000)	59 000 (případ smrti: 52 000)
Důchodové ŽP	287 000	63 000
Investiční ŽP	542 000 (případ smrti: 167 000)	62 000 (případ smrti: 52 000)
Penzijní připojištění	377 000	91 000
Stavební spoření	283 000	76 000
Spořící účet 4%	348 000	74 000
Nominální úspora:	180 000	60 000

 

1000Kč měsíčně

Produkt	Na 30 let	Na 10 let
Kapitálové ŽP	477 000 (případ smrti: 333 000)	118 000 (případ smrti: 103 000)
Důchodové ŽP	574 000	128 000
Investiční ŽP	1 123 000 (případ smrti: 333 000)	128 000 (případ smrti: 103 000)
Penzijní připojištění	667 000	161 000
Stavební spoření	567 000	153 000
Spořící účet 4%	696 000	148 000
Nominální úspora:	360 000	120 000

Pozn.: Aby bylo srovnání co nejadekvátnější, byly pojistné částky pro případ smrti u IŽP nastaveny na stejné částky, jako u kapitálového ŽP. U IŽP na deset let je zhodnocení nastaveno pouze na 6%, protože by v takovém případě bylo třeba volit konzervativnější investiční strategii. V současné dob, kdy máme krizi, je to ovšem ještě méně.