Telepatie a jasnovidnost

Psychotronika. Parapsychologie. PSI… Pojmy zprofanované až k pláči. Kdo dnes na toto téma objeví mezi všemi těmi záhadologickými a senzacechtivými texty něco hodnotného?

Já jsem, díky doporučení dr. Pavla Klimenta z FF Univerzity Palackého v Olomouci (děkuji!), takový text objevil. Konkrétně se jedná o publikaci Telepatie a jasnovidnost, která u nás vyšla v roce 1970. Kniha je sborníkem textů uspořádaným dr. Zdeňkem Rejdákem. A protože jde o publikaci odbornou a vydanou v době, kdy ještě nešlo o kšeft, patrně na ní opravdu něco bude. Ale recenzi si nechám na později, zatím jsem přečetl úvod a první dvě kapitoly. Neznám současný stav bádání v tomto směru, ale zdá se mi, že přírodní vědy v tomto směru zcela rezignovaly a občas se do této problematiky pustí jen odvážnější psycholog.

Proč tomu tak je? Jednou z příčin bude jistě profanace tohoto předmětu bádání, jeho komercionalizace a obava vědců, že ztratí u svých kolegů kredit. Docela chápu.

A pak jsou tu Baconovy idoly. Není sporu o tom, že spousta lidí, zabývajících se magií, esoterikou či problematikou spojenou se zvláštními schopnostmi člověka, v obrovské míře podléhají především idolům rodu – předpokládají ve věcech větší řád, než se tam skutečně nalézá, a vymýšlejí si paralely, podobnosti a vztahy, které neexistují. Podle Francise Bacona se lidský rozum opírá o ty věci, které již jednou uznal za správné, a všechno uvádí do souladu s těmito předsudky a pověrami. Tomu, co se jim vymyká, nevěnuje pozornost nebo to přehlíží a podceňuje nebo to zavrhne. Člověk spíše věří tomu, co chce považovat za pravdivé. Dále podléhají i iluzím teorií – idolům divadla, tedy uceleným a uhlazeným myšlenkovým konstrukcím. (Zpracováno podle: KUBÁTOVÁ, H. Úvod do sociologie.Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.)

A já se ptám – neplatí totéž pro přírodovědce? Editor sborníku, dr. Rejdák, v předmluvě píše uvádí, že existenci psychotronických fenoménů bralo vážně mnoho „vědců zvučných jmen jako Crooks, Lodge, James, Richet, Driesch, Carrel, Bechtěrev, Berger a mnozí z nich značnou část svého života zasvětili výzkumu mimořádných schopností některých jedinců.

Stalo se však zvykem, že tzv. stoupenci přísné vědeckosti začali z jejich vědeckého díla vydělovat ty práce a publikace a ta období výzkumu, které byly spjaty s bádáním a odhalováním dosud nepoznaných a rouškou tajemství obestřených tajemství lidské psychiky, a tuto jejich činnost označovali za podezřelou a jich nedůstojnou. Zapomněli však už vysvětlit, co se to s nimi najednou stalo, jak to, že najednou měli ztratit soudnost a skočit ‚na lep‘ ‚podvodníkům‘, jak to, že jejich precizní vědecké metody by najednou měly selhat a odhalit jen pouhé náhodné shody (…). Tito stoupenci přísné vědeckosti nedovedli už také odpovědět na otázku, jak bylo možné, že lidé provádějící výzkum nezávisle na sobě v různé době a v rozličných končinách na zeměkouli, docházeli k přibližně stejným závěrům nebo k takovým závěrům, které navazovaly na předešlé a doplňovaly je. Pak už bychom museli předpokládat jen tajnou mezinárodní síť podvodníků, kteří se domluvili na přesně stejném druhu eskamotérství, s nímž vyvádějí vědce z míry.“ (REJDÁK, Z., 1970, s. 5-6.)

Přečtete-li si Vasiljevův text, který jsem pro vás nascanoval a převedl do PDF, patrně usoudíte, že nebyl naspán nějakým „záhadologem“ s vidinou zisku, ale racionálním odborníkem materialistického založení. Proč tedy věda nebere v současné době takové množství pečlivě a poctivě sesbíraného materiálu vážně?

Moje odpověď zní: Protože to je záhada. A nejde o záhadu, která by byla důsledkem prosté chyby v uvažování, ale o záhadu skutečnou, objektivně existující. Jádrem této záhady je, jak se to děje. Tedy jaká energie nese informaci či dokonce pohybuje předměty. Rozhodně se nebudu pouštět do žádných pokusů o vysvětlení a řeknu prostě: Nevím. Neznervózňuje mne to. Je toho mnoho, co nevím a mnoho, co se nikdy nedozvím. Z hlediska současného poznání jsou popsané jevy nemožné, proto neexistují. Idol rodu spojený s idolem divadla – tedy s iluzí teorií. Jenže dějiny vědy ukazují, že teorie jsou jen dočasná řešení…

Kdyby přírodovědci prohlásili něco v tom smyslu, že není efektivní zabývat se touto problematikou, protože:

1)       Existuje dostatečně velké množství nasbíraného experimentálního materiálu a pozorování, a nové experimenty již nepřinášejí žádné nové poznatky.

2)       Praktické využití těchto fenoménů je sporné, protože jsou nespolehlivé a závisejí a příliš velkém množství různých ovlivňujících faktorů.

3)       Z dosavadního bádání nevyplynula žádná použitelná teorie

…tak bych to chápal. Existuje spousta oblastí bádání a jen omezené množství finančních prostředků, proto není efektivní investovat do slepé uličky… Ale zavírat oči před existencí čehokoli, jen proto, že se to vzpírá našemu chápání?

Má však výzkum těchto fenoménů vůbec nějaký význam? Je ve věku mobilních telefonů telepatie k něčemu dobrá? Osobně se domnívám, že takový výzkum smysl má, protože každá záhada by měla podněcovat lidského ducha k hledání nových cest a úhlů pohledu…

* * *  

Časem zde zveřejním i další stati ze sborníku, pokud je shledám dostatečně přínosnými, abych si s tím dal tu práci.