Esej na téma „Akční pole andragogiky, aneb aplikace vybraných teoretických, metodologických, nebo metodických principů andragogiky do vybraného pole praxe andragogiky, vč. argumentace tohoto výběru i aplikace“.
Občanské sdružení Lotos Brno se orientuje na pomoc dospělým lidem trpících závislostí na alkoholu a nabízí celou řadu typů andragogické intervence. O andragogickém charakteru nabízených služeb lze uvažovat v rámci různých pojetí andragogiky a jejího předmětu.
V rámci sociologizujícího pojetí andragogiky jako vědy o mobilizaci lidského kapitálu lze na aktivity sdružení pohlížet tehdy, vnímáme-li činnost sdružení jako součást sítě sociálních služeb zaměřených na sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené občany. Jak Česká republika tak i Evropská unie podporou projektů realizovaných sdružením sociálně intervenují a ovlivňují tak úroveň lidského kapitálu. Opačným směrem, tedy od sdružení do společnosti, pak probíhá osvěta, v podobě informování veřejnosti o problematice závislosti a možnostech jejího zvládání. Typickým příkladem tohoto typu andragogické intervence směřující od sdružení k veřejnosti jsou tiskové zprávy, rozhovory představitelů sdružení v médiích či dny otevřených dveří apod.
Vlastní práce sdružení však odpovídá svým resocializačním zaměřením více pojetí psychologizujícímu. V současné době sdružení provozuje Terapeutickou komunitu pro muže, Terapeutickou komunitu pro ženy a Centrum služeb sociální prevence. Do budoucna se počítá se zřízením Ambulantního programu. Terapeutické komunity jsou rezidenční zařízení následné péče – klienti do nich vstupují po řádném ukončení protialkoholní léčby. Podmínkou pobytu je dodržování pravidel komunity, především důsledné dodržování abstinence, jež je v komunitě kontrolováno. Ústřední filosofií komunit je pojetí zařízení jako „bytu na půl cesty“. Nejde o klasickou uzavřenou komunitu; klienti bydlí v bytech v centru Brna, hledají si a nacházejí zaměstnání, přes den mají naprostou svobodu pohybu. Komunitním rysem sdružení je podmínka účasti na skupinovém a individuálním terapeutickém programu, vzájemné sdílení zkušeností a problémů mezi klienty a kontrola dodržování pravidel komunity. V tomto rámci probíhá interakce mezi klientem a terapeutem, jež má především socioterapeutický charakter, místy obohacený o psychoterapeutické prvky. Socioterapeutická intervence (v intencích motivační terapie a psychosociální rehabilitace) je v zařízení pokládána za základní, psychoterapeutická za doplňkovou metodu práce s klientem.
Na práci sdružení lze dále nahlížet v intencích individuálních a sociálních souvislostí změn syntetického statusu. Je třeba si uvědomit, že člověk trpící závislostí má často diskriminující askriptivní (připsaný) status, lze dokonce uvažovat o nepříznivém statusu získaném (Lékaři se v současné době neshodují v pohledu na vrozenou dispozici k závislostech nicméně připouštějí ji.). Vliv připsaného statusu je konstantou v klientově životě a je třeba, aby své výchozí podmínky, byť sebekrušnější, přijal a akceptoval jako součást své osobní historie.
Převážná část interakce s klientem je zaměřena na ovlivňování a pozitivní změnu v oblasti získaného (syntetického) statusu. Vzhledem ke skutečnosti, že našimi klienty jsou dospělí lidé obvykle starší třiceti let, zaměřuje se zařízení především na obnovu původního získaného statusu a případný další rozvoj klienta. Až na výjimky klienti v minulosti dosáhli stupně vzdělání odpovídajícímu jejich schopnostem a možnostem, získali pracovní návyky i zkušenosti, měli vlastní rodiny atd. O všechny či většinu aspektů získaného statusu v důsledku své závislosti přišli, mají však na co navazovat. V této souvislosti je třeba zvláště obezřetně pracovat s „master statusem“. Ten lze charakterizovat slovy jako „alkoholik“, „ochlasta“ apod. Je důležité, aby klient přestal být okolím vnímán pouze jako závislý. Na druhou stranu by klient sám neměl zapomínat na svou závislost a měl by ji umět akceptovat jako svou součást (nikoli ovšem jako „master status“). Klienti terapeutických komunit občanského sdružení Lotos Brno bývají obvykle úspěšní ve znovuzískávání původního syntetického statusu v oblasti zaměstnání, obtížnější bývá práce na zkvalitnění životního způsobu, který vykazují – zvláště pak na trávení volného času. Klienti byli často zvyklí trávit volný čas v hospodách, případně jako osamělí pijáci (spíše ženy), a mnohdy si jen těžko hledají naplňující způsoby odpočinku a relaxace.
Andragogické působení v této oblasti vykonává také Centrum služeb sociální prevence (dále jen Centrum). To je zaměřeno jak na práci s klienty terapeutických komunit, tak i s klienty, kteří svůj pobyt v komunitě ukončili, případně o rezidenčním programu neuvažují. Centrum se orientuje na poradenství v oblasti sociální a pracovněprávní – pracovnice Centra pomáhají klientům při hledání vhodného zaměstnání, zabývají se mapováním klientovy problematiky v oblasti dluhů, pomáhají klientům při jednání s věřiteli apod. Dále se Centrum zabývá zvyšováním kvalifikace klientů v oblasti počítačové gramotnosti (individuální kurzy PC a internetu) a pořádá pro klienty semináře na témata z pracovněprávní oblasti (včetně výuky dovednosti psaní profesního životopisu a motivačního dopisu, nácviků pracovních pohovorů apod.)
Z pohledu integrální andragogiky se terapeutické komunity orientují především na změnu životního způsobu, který klient vykazuje, zatímco Centrum se zaměřuje na obnovení socioprofesní pozice.
Nyní se zaměříme na analýzu aktivit o. s. Lotos Brno z pohledu definice andragogiky jako vědy o animaci dospělého. Animací vztaženou na enkulturaci klienta se sdružení intencionálně zabývá jen okrajově. Naprostá většina klientů nemá v oblasti kulturních kompetencí vážnější problém. V případě, že dochází k enkulturaci, stává se tak funkcionálním působením komunity klientů.
Animace klienta je v rámci aktivit sdružení vztažena především na resocializaci a edukaci. Centrum se zaměřuje i na oblast profesionalizace.
Zastavme se nejprve u resocializace: Sdružení usiluje, aby v rámci svých služeb nabízelo klientům (re)socializaci participační, což ostatně vychází i z požadavků Standardů sociálních služeb, které se sdružení snaží naplňovat. Nicméně by bylo možné nalézt i některé represivní prvky socializace – klient se musí podřídit pravidlům terapeutické komunity, o některých závažných přestupcích se nejedná a vedou přímo k vyloučení (především porušení abstinence). Klienti jsou v rámci resocializačního procesu vedeni ke znovunabytí svých kompetencí a to jak v oblasti mezilidských vztahů, tak i v oblasti socioprofesní. V rámci terapeutických komunit se vzájemně doplňují a prolínají jak funkcionální tak intencionální (edukativní) animační procesy. Na funkcionálních procesech se spolupodílejí jak terapeuti, tak i samotní klienti – práce odborného týmu je zaměřena z velké části na vytváření motivujícího prostředí, v němž mohou klienti přijímat žádoucí vzorce chování v sociálně vztahové oblasti. Toto se děje při každodenní komunikaci mezi klienty a terapeuty i mezi klienty navzájem. Intencionální procesy jsou založeny na systému edukace klientů a to jednak v rámci rozhovorů s jednotlivými terapeuty, jednak na psychoedukačních skupinách. Individuální práce klíčového pracovníka (terapeuta, který má navázán s klientem dlouhodobý terapeutický vztah) s klientem vychází z konceptů psychosociální rehabilitace, motivačních rozhovorů a poradenství. Centrum se více zaměřuje na oblast poradenství a sociální práce.
Nelze opomenout ani edukační působení zkušenějších klientů, kteří své znalosti a zkušenosti nepředávají jen funkcionálně, ale – především v rámci psychoedukačních skupin – i intencionálně.
Oblastí profesionalizace se zabývá především Centrum a činí tak edukativním způsobem – výše zmíněné kurzy a semináře pro klienty spojené s individuálním poradenstvím. Oblast profesionalizace je uplatňována i v rámci dalšího vzdělávání a zvyšování kvalifikace samotných pracovníků, a to jak v rámci interních seminářů, školení a supervizí, tak i externě (pracovníkům jsou propláceny některé kurzy).
Závěrem lze říci, že přestože hovoříme stále o tomtéž občanském sdružení, můžeme si povšimnout, že uplatníme-li jen jednu (či některé) ze čtyř použitých interpretací andragogiky, získáme pouze částečný obraz o aktivitách sdružení Lotos Brno. Každé z pojetí má svou platnost a hodnotu, je však užitečné neomezit se pouze na jediné z nich – čím více úhlů pohledu použijeme, tím plastičtější a pravdě podobnější obraz zkoumaného jevu získáme.
Literatura:
BARTOŇKOVÁ, H., ŠIMEK, D. Andragogika – studijní texty pro distanční studium. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. Kapitola 2, Předmět andragogiky, s. 12-23.
