A co bych to byl za bloggera, kdybych z toho neudělal článek!
Takže nyní přebírá dibenzepin aka Noveril
vládu nad dosulepinem aka Prothiadenem
a já mám, jak říkává moje psychiatrička, „bordel na receptorech“. Vůbec je na tom zajímavé, jak to celé funguje – mám to nastudované a někdy o tom napíšu článek. Stručně napsáno je to u antidepresiv tak, že vám v mozku na neuronech obsadí receptory zodpovědné za zpětné vychytávání určitých neurotransmiterů (především serotoninu), jejichž nedostatek je zodpovědný za depresi. Nic dalšího tam nedělají – pouze vytvářejí blokádu, která zabrání části v mozku přítomných neurotransmiterů v rozkladu. Tím navodí stav, kdy je v mozku těchto neurotransmiterů přítomno víc a deprese se zmenší až vymizí. Nenavozují euforii, navozují normální stav. Tedy – poté, co začnou fungovat tak, jak mají. A to chvíli trvá, protože kromě toho, že se strefují tam, kam mají, zasahují také oblasti další, kde jejich působení tolik vítané není. Výsledkem jsou nežádoucí účinky různého druhu…
Vzhledem k tomu, že jsem si pamatoval, jaké jsem měl stavy při posledním přechodu na Noveril, jsem tušil, že to nebude bezbolestné. Předem jsem informoval Lucienne. Zpočátku jsem byl ještě odhodlán chodit do práce, ale nakonec jsem to vzdal a včera jsem si nechal napsat neschopenku.
Takže co se to se mnou teď vlastně děje?
Předně mám pocit, jakoby mi něco permanentně sedělo za krkem. To něco je chladné a zatíná to tam drápky. Nebolí to, ale je to dost nepříjemné. Dalším zajímavým nežádoucím účinkem jsou záchvaty zmatenosti, kdy tak docela přesně nevím, co jsem dělal před minutou, pro co jsem šel, nebo – v hovoru – o čem jsem to k čertu vlastně mluvil. Občasný třes je celkem cool, poruchy akomodace očí (nejasné vidění a potíže se zaostřováním) jsou někdy i zábavné. Závratě ujdou. Záchvaty celkové tělesné slabosti mají své temně romantické kouzlo. Horší je to s permanentní lehkou nevolností, tu vážně nemusím. Také ta podivně kovová pachuť v ústech (vyvolávající reminiscence na podobnou pachuť po užití lysohlávek) mi už leze na nervy a kazí radost z dobrého jídla…
Obrátíme-li se k psychice jako takové, převládá stav, který jsem sám pro sebe kdysi dávno nazval opar nesamozřejmosti. Je to permanentní nejistota o sobě, o světě, takový depersonalizačně-derealizační stav, kdy je všechno nějak jiné, trochu divné, sám si připadám divný a mám paranoidní pocit, že i ostatním připadám divný. Tento stav souvisí se změnou léků a už jej znám. Novinkou nejsou ani stavy silné úzkosti přecházející až do paniky občas spojené s paranoidním strachem z lidí. Do toho se ještě nabourává původní deprese, takže si kromě zmíněného připadám také zbytečný a neschopný, jsem hodně unavený (to může být depresí i léky) a mám záchvaty sebelítosti.
A tak se to všechno ve mně mele a já si to snažím alespoň trochu užít – nebo to přinejhorším alespoň po-užít jako námět na článek.
Jaká je prognóza? Asi tak za týden by to mělo být lepší, mozek by si měl zvyknout a přetrvat by měly již jen účinky žádoucí. Alespoň v minulosti tomu tak bylo. Lucienne na toto téma dobře poznamenala, že je zvláštní, že se organismus naučí eliminovat účinky nežádoucí a přitom umožní zachování těch žádoucích. Neznám na to odpověď, snad si nějaká naše buněčná moudrost uvědomuje, co systém jako celek poškozuje a co jej chrání…
Přestože stavy, které prožívám, jsou zajímavé, doufám, že budu za 10 – 14 dní v pořádku. Kvůli sobě i kvůli Lucienne, které tímto děkuji za trpělivost, kterou se mnou má, a lásku a podporu, kterou mne zahrnuje…
Když se tak blížím k závěru tohoto ztěžka psaného článku, je nutno předjímat komentář, který by se mohl objevit, a ušetřit tak případnému komentátorovi čas a sobě nervy: Ano, stojí mi to za to. Ano, zkoušel jsem to i bez léků a nebyl to dobrý nápad – bylo to pak MNOHEM horší, než tohle…
***
Zajímá Vás tato problematika? Čtěte také:
Zamyšlení nad fenoménem deprese
Léky a spiritualita
Cesta temným lesem – deprese z pohledu pohádkové symboliky
Deprese před Vánoci – subjektivní popis jednoho dne s nemocí
Sebevražda a peklo
Květy Propasti v deseti zastaveních – poeticko-výtvarné zpracování extrémních duševních stavů
