Včera v noci jsem se probíral starým harddiskem a našel jsem tam zajímavý devadesátiotázkový a tudíž důkladný psychotest v podobě počítačového prográmku (stahujte ZDE). No, řekněte, že jste zvědaví, jak jsem dopadl, a především: jak jste na tom vy?
Test autor prográmku patrně ukradl z nějakých běžně nepřístupných psychiatrických diagnostických manuálů, v každém případě působí docela seriózním dojmem a ne jako nějaká časopisecká oddechovka; nicméně konkrétní zdroj uveden není. Test vám změří míru somatizace, sklonů k obsedantně kompulsivnímu jednání, hypersensitivity, depresivnosti, fobie, anxiozity, hostility, paranoidity a psychocismu.
Je to docela legrace, pokud jste k sobě upřímní. Pak totiž možná zjistíte, že byste se sami sobě měli raději vyhýbat obloukem a totéž doporučit i ostatním. Alespoň pokud zjistíte, že všechny výše uvedené ukazatele jsou ve vašem případě nejen za hranicí normy, ale i za hranicí onemocnění, což patrně znamená, že se nejedná o nějaké tendování k něčemu, nýbrž o to, že v tom tak či onak natvrdo frčíte.
Takže například já teď s vypětím všech sil zvednu své bolavé a znavené tělo, udělám několik zbytečných rituálů, protože si nemohu pomoci, přičemž budu myslet na to, co se mě v poslední době bytostně dotklo, dospěji k závěru, že nejlepší by bylo se zabít, protože nic nemá smysl, vzpomenu si, že zítra budu muset reklamovat špatně udělané plastové okno a při představě, že budu mluvit s cizím člověkem, se mi zatmí před očima, propadnu z toho panice a zalezu pod stůl, kde se budu zaobírat temnými touhami někoho zabít nebo něco roztřískat, z čehož vyvodím jediný možný a logický závěr, totiž že jde o spiknutí proti mně a že mé myšlenky ovládají nějaké zlovolné inteligence, takže vytvořím konspirační teorii a poté spokojeně odejdu do světa duchů, kteří mě mají rádi a pomáhají mi.
Je to docela legrace, pokud jste k sobě upřímní. Pak totiž možná zjistíte, že byste se sami sobě měli raději vyhýbat obloukem a totéž doporučit i ostatním. Alespoň pokud zjistíte, že všechny výše uvedené ukazatele jsou ve vašem případě nejen za hranicí normy, ale i za hranicí onemocnění, což patrně znamená, že se nejedná o nějaké tendování k něčemu, nýbrž o to, že v tom tak či onak natvrdo frčíte.
Takže například já teď s vypětím všech sil zvednu své bolavé a znavené tělo, udělám několik zbytečných rituálů, protože si nemohu pomoci, přičemž budu myslet na to, co se mě v poslední době bytostně dotklo, dospěji k závěru, že nejlepší by bylo se zabít, protože nic nemá smysl, vzpomenu si, že zítra budu muset reklamovat špatně udělané plastové okno a při představě, že budu mluvit s cizím člověkem, se mi zatmí před očima, propadnu z toho panice a zalezu pod stůl, kde se budu zaobírat temnými touhami někoho zabít nebo něco roztřískat, z čehož vyvodím jediný možný a logický závěr, totiž že jde o spiknutí proti mně a že mé myšlenky ovládají nějaké zlovolné inteligence, takže vytvořím konspirační teorii a poté spokojeně odejdu do světa duchů, kteří mě mají rádi a pomáhají mi.
