Pominu nyní staré životní smlouvy, jichž se týká problém s absencí progresivního plnění – to už jsem rozebral jinde, a zaměřím se obecně na integraci úrazovky do komplexního životního pojištění, ať již investičního, kapitálového nebo jen rizikového (tedy bez investiční či spořící složky). První výhoda je nasnadě: Máte jednu smlouvu, jeden trvalý příkaz, vše v úhledném balíčku. Ale má to háček. Životní pojištění máte uzavřené řekněme do 60 nebo 65 let věku (abyste si ty peníze také užili…), ovšem úrazy hrozí v každém věku a v tom vyšším ještě víc. Úrazovou pojistku můžete (konkrétně v Kooperativě) uzavřít až do 85 let věku. Přičemž u každého životního a rizikového pojištění platí, že pojišťovna vás bez problémů pojistí, jen pokud jste zdraví. V opačném případě vám hrozí, že nebudete do pojištění přijati nebo že budete muset podepsat nějakou výluku (tedy souhlasit, že pojišťovna nebude plnit, pokud k pojistné události dojde v souvislosti s minulým úrazem, nemocí a podobně). Pokud je vám třicet a jste zdraví, vypadá uzavření úrazové pojistky v rámci investičního životního pojištění do vašich 65 let jako zcela adekvátní. Jenže jednou vám bude těch 65 let a budete mít za sebou nějaká ta prodělaná onemocnění či úrazy a vůbec nebude jisté, že vás ještě někdo na úraz pojistí. Pokud si však v těch třiceti sjednáte zvlášť úrazové pojištění až do 85 let věku, bude platit po celou dobu tak, jak byla sjednána bez ohledu na to, jaké nemoci či úrazy vás v budoucnosti postihnou.
Sjednání úrazového pojištění v rámci životní smlouvy má svá pro i proti, která je třeba uvážit. Osobně dávám přednost sjednání jiných rizikových pojištění v rámci investičního životního pojištění (naprosto nejvýhodnější je – ovšem pouze v rámci IŽV Perspektiva – pojištění pro případ pobytu v nemocnici, je to za vysloveně dumpingové sazby; ale i ostatní připojištění jsou velice dobrá) a úrazového pojištění zvlášť. Nicméně vždy nechám na klientovi, ať se rozhodne, která varianta je mu bližší…
