AMOR VACUI
Jaroslav A. Polák --> zápisky z cesty tvořené kráčením
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
"The shortest distance between two points is under construction." Noelie Altito
neděle, 22. listopadu 2009
V dnešní době prolínání různých kultur není neobvyklé, když narazíme na okultní text inspirovaný mýty libovolného druhu, přesto se i dnes stane, že nás nějaký druh syntézy příjemně či nepříjemně překvapí. Musím říci, že kniha Struktura Univerza mne překvapila příjemně, neboť nabízí zajímavou syntézu kabalistického a antroposofického pohledu na svět s polynéskou kosmogonií.
neděle, 22. listopadu 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
neděle, 27. září 2009
Okamžik před půlnocí
Přišlo to rychle, tak rychle, že zpočátku vůbec nechápal, co se děje. Uchvácení vírem, průlet tunelem, rekapitulace celého života. Je to tady! blesklo mu hlavou. Umírám.
V té chvíli pohlédl do jasného světla...
V té chvíli pohlédl do jasného světla...
neděle, 27. září 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (12)
sobota, 26. září 2009
Nějaká sci-fi
Dnes jsem pro vás vyštrachal mikropovídku, kterou jsem napsal někdy v druhé polovině devadesátých let. Je to jen taková hříčka napsaná na základě skutečné události, ale třeba někomu zpříjemní sobotní podvečer...
sobota, 26. září 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (5)
úterý, 8. září 2009
Okultní spiknutí (recenze)
V současné době je vědec, jenž by se chtěl zabývat takzvanými PSI (neboli parapsychologickými či psychotronickými) fenomény, v takovém ohrožení ostrakizací ze strany vědecké komunity, že i kdyby se mu nějaký fenomén tohoto typu odehrával přímo před nosem, raději zavře oči. Nebylo tomu tak vždy a z minulosti známe řadu badatelů, kteří se touto problematikou poctivě zaobírali. Proč jsou nyní pouze terčem posměchu? Americký nezávislý novinář židovského původu Isaac Cohen se ve své knize Okultní spiknutí (The Psychic Conspiracy) pokusil přijít celé záležitosti na kloub a výsledky jeho šetření jsou vpravdě fascinující.
úterý, 8. září 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (8)
pátek, 28. srpna 2009
Pomáhat a škodit
"Pomáhat i škodit je třeba dle míry; překročí-li jak pomáhající tak škodící hranice své nebo hranice dané intersubjektivním konsensem, dopouští se hybris, zpupnosti, a bude nevyhnutelně sám sebou nebo okolnostmi ku vlastnímu prospěchu potrestán."
pátek, 28. srpna 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (4)
středa, 12. srpna 2009
Bible prvorozených (recenze)
V současné době existuje již jen několik málo skutečně esoterních textů, esoterních v původním smyslu toho slova, tedy přístupných pouze úzké skupince zasvěcenců. Jednou z knih, jež dosud neztratila tento svůj status, je Tórá b'chórím – Zákon prvorozených...
středa, 12. srpna 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (9)
pátek, 17. července 2009
Návštěva
Jedna z mých nejstarších povídek, vznikla patrně v roce 1994 nebo 1995 (před čtrnácti lety, kristovanoho!) a stále má cosi do sebe a to i přesto, že ve skutečnosti nevěřím v posmrtný život.
pátek, 17. července 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (13)
neděle, 14. června 2009
Magie: Skrytá historie kosmu (recenze)
Kniha, o níž budu psát, je zaručeně nejpodivnější knihou, s jakou jsem se ve svém životě setkal. Její recenze je současně příběhem s tajemstvím, příběhem, který, spolu s tématem recenzovaného díla, vnesl do mého života velmi znepokojující pocit nejistoty...
neděle, 14. června 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
neděle, 31. května 2009
Zóny vědomí (recenze)
Otevřeme-li prakticky jakoukoli populárně-paleontologickou publikaci, jsme jí vedeni směrem od jednobuněčných organismů až k současnému člověku, coby "koruně" vývoje života. Přestože jde o koncepci poněkud problematickou – jako relativně mladý druh nemáme svůj evoluční úspěch nikterak zajištěný a je namístě otázka, zda jsou lidské vědomí a intelekt skutečně vrcholem a nikoli pouze slepou uličkou vývoje – nikdo dosud nezpochybnil primát člověka coby tvora schopného myšlení a sebereflexe. Francouzský paleontolog Pierre Vertige však, alespoň jak uvádí vydavatel na zadní straně obálky, "přišel ve své knize Zóny vědomí s koncepcí vpravdě závratnou, s koncepcí, jež se odvažuje zpochybnit to, co jsme dosud považovali (přinejmenším na planetě Zemi) za jedinečné."
neděle, 31. května 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (9)
pátek, 1. května 2009
Svátky smrti a ohně (recenze)
Odkud pocházejí prastaré svátky Beltain (Valpuržina noc) a Samhain (Halloween)? Tuto otázku si položil mladý francouzský antropolog Xavier Sécaire a nabídl ve své knize Svátky smrti a ohně (Les Fêtes De Mort Et De Feu) vpravdě vzrušující vysvětlení, interpretaci, která nás vede desítky a možná i stovky tisíc let do minulosti...
pátek, 1. května 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (8)
pondělí, 13. dubna 2009
Atraktor (v) hadí mysli (recenze)
Také vás zaráží, jak je možné, že i pouhé dva kabely stačí k tomu, aby z nich po nějaké, obvykle velice krátké, době vznikla těžko rozpletitelná změť? A když je jich víc, často pak máte chuť přistoupit k Alexandrovu řešení... Jedním z lidí, kteří se tímto problémem zabývají na teoretické úrovni, je mladá americká matematička a amatérská herpetoložka Zora Tohlová, Ph.D. Záhy uvidíme, že – ačkoli budeme hovořit o matematicky zaměřené publikaci – je zde zmínka o koníčku dr. Tohlové zcela na místě.
pondělí, 13. dubna 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
středa, 1. dubna 2009
Druhá tvář Simeona Stylity (hagiografický střípek)
Davy poutníků přicházely k Simeonu Stylitovi, vzhlížely k němu, an stojí vysoko nad nimi na vrcholku svého sloupu, jenž nikdy neopouštěl, a v slzách naslouchaly jeho kázáním. Mnozí však čekali ještě na něco jiného, než na perly plynoucí z hustým vousem zarostlých úst proslulého askety. Čekali na plod jeho druhé tváře...
středa, 1. dubna 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (5)
neděle, 22. února 2009
Prokletá civilizace (recenze)
Knihu brazilského historika a antropologa Simõese da Sereiy Prokletá civilizace jsem objevil v antikvariátu v portugalské Coimbře, kde jsem byl navštívit Maríu Anu dos Santos, autorku fenomenálního románu Sněžná myš. Prokletou civilizaci jsem otevřel spíše namátkou a naštěstí zrovna na stránce, kde jsem zahlédl jméno "Cthulhu"... Knihu jsem pochopitelně okamžitě koupil a, jak uvidíme dále, nebyly to zbytečně utracené peníze, neboť tato téměř osmisetstránková publikace přináší nový, velmi znepokojivý a intelektuálně provokující pohled na dějiny lidstva...
neděle, 22. února 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (12)
úterý, 10. února 2009
Parapsychiatrie (recenze)
Kniha Parapsychiatrie bývalého německého psychiatra a klinického psychologa Dr. Wolfganga Hauptmana, jež nese podtitul Kompendium parapsychiatrické parapsychofarmakoterapie, na svých více než tisíci stranách shrnuje práci, jíž zasvětil posledních dvacet let svého života poté, co za dramatických okolností opustil post primáře jednoho z oddělení fakultní nemocnice v Düsseldorfu.
úterý, 10. února 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (25)
sobota, 10. ledna 2009
Jiří a anděl
Na jednom psychologickém semináři, mohlo to být v roce 2004, jsme probírali sen jednoho z účastníků a dostali jsme za úkol zpracovat jej jako povídku. Vlastně už si nepamatuji, jak zněla předloha, tedy původní sen, a je třeba zdůraznit, že následující text je mojí interpretací onoho snu, nikoli jeho popisem. Povídku jsem dnes náhodou objevil a připadla mi docel zajímavá, tak ji se dávám...
sobota, 10. ledna 2009 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
úterý, 25. listopadu 2008
Červi (biopunková povídka-poema)
Biopunková povídka, kterou jsme napsali s MUMem alAthinem v letech 1996-1999. Biopunk (jako svébytnou odpověď na cyberpunk) u nás zpropagovala Eva Hauserová ve své povídkévé sbírce Hostina mutagenů (1992). Pokusil jsem se vykročit v jejích šlépějích a výsledkem byla povídka Červi, kterou jsem poté hodně dlouho piloval s MUMem alAthinem, jenž dílo obohatil o četné pasáže a významně se podílel na konečné podobě textu. Povídka je místy poněkud nechutná, takže holubičí nátury varuji předem...
úterý, 25. listopadu 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
pátek, 24. října 2008
V mlze
Vypravěč kráčel se zatajeným srdcem hustou šedivou mlhou a snažil se vnímat tmavší mlžné tvary, o nichž tušil, že jsou to lidé.
pátek, 24. října 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
čtvrtek, 16. října 2008
Anonymní Udavači
“Jsem Milan a jsem udavač,“ prohlásil nově příchozí poté, co si ztěžka sedl na poslední volnou židli v rozlehlém sále kulturního domu.
“Ahoj, Milane!“ zazněl sbor hlasů a Milan najednou, v jediném okamžiku prozření, pochopil, že v tom není sám.
čtvrtek, 16. října 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (1)
pondělí, 13. října 2008
Bohové a zázrak (trojjazyčně)
Tento příběh jsem napsal před jedenácti lety jako poetickou reflexi tehdejšího stavu mé duše. Možná to není příliš objevné dílo, ale pro mne je osobně velmi důležitá... Později jej moje kamarádka Sierra Dawn Stoneberg přeložila do angličtiny a Dalibor Vrba do portugalštiny (celá sbírka mých textů v portugalštině je zde).
pondělí, 13. října 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
čtvrtek, 9. října 2008
Potřeba
Seděl u stolu, obklopen přáteli. Hospoda hlučela, jak už to v pátek bývá.
"Promiňte, já musím..." zašeptal.
"Promiňte, já musím..." zašeptal.
čtvrtek, 9. října 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (5)
čtvrtek, 2. října 2008
Egagu a Luna
V době, kdy lidem ještě vládla Bohyně, byl zažehnut Černý oheň. Vzplál v malém ohništi u skromné chýše z větví posvátných stromů a kůží zvířat, do nichž se stěhovali duchové lovců.
čtvrtek, 2. října 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
úterý, 30. září 2008
Osamělost
Další z dvanáct let starých textů.
Tento byl napsán na základě skutečné události 
úterý, 30. září 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
úterý, 16. září 2008
Mrtvola
Dlouho jsem zvažoval, zda tuto osm let starou povídku zveřejnit...
Snad jen dodám, že jsem se zmíněnou prací ve skutečnosti nikdy neživil...
úterý, 16. září 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (3)
středa, 27. srpna 2008
Dorr a drak aneb Trocha parodie pro milovníky heroic fantasy
Dnes se s vámi podělím o povídku, která vznikla v době, kdy jsem psal knihu Cimmeřan a Ohňodárce, a která je inspirována jednak prací na zmíněné "conanovce" a především esejem Andrzeje Sapkowského, v němž se zabýval všemi možnými nešvary autorů fantasy literatury. Přistoupil jsem tedy k literárnímu experimentu a pokusil se co možná nejvíce z vyjmenovaných autorských kiksů včlenit do jediné parodické povídky (a současně ji napsat tak, aby se dala číst!).
středa, 27. srpna 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (1)
sobota, 5. července 2008
Sněžná myš (recenze)
Portugalská básnířka María Ana dos Santos (*1970), rodačka z univerzitního města Coimbra, na sebe poprvé upozornila v roce 1990 svojí prvotinou Tíseň prostoru (O Aperto Do Espaço), v níž formou křehké lyriky popisuje svou nemoc – těžkou a nezvladatelnou agorafobii.
sobota, 5. července 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (6)
pátek, 25. dubna 2008
Den předposledního soudu (autobiografická povídka)
Povídka "Den předposledního soudu" je textem poněkud ožehavým, neboť by mohl být, a to zcela nesprávně!, vnímán jako místy dosti nelichotivý dokument o neziskové organizaci, v níž jsem pracoval a jejíž prostředí jsem v povídce použil. Je proto třeba zdůraznit, že pokud je tento text vůbec dokumentem, je dokumentem navýsost subjektivním. Je to zpráva o nástupu nemoci.
pátek, 25. dubna 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (6)
úterý, 1. dubna 2008
Diagnóza – Jahve
Existuje neskutečné množství knih zabývajících se biblí, ale jen málokterá je obestřena takovým tajemstvím, jako je kniha izraelského psychiatra ben Šahara "Diagnóza – Jahve". Když se mi tato kniha dostala do rukou, pokládal jsem ji nejprve za jakýsi pokus o vtip. Pokud tomu tak je, jde o žert, který způsobil, že kniha byla krátce po svém vydání stažena z trhu a nyní je prakticky nedostupná (první a jediné vydání – anglické – z roku 1977 je pro znalce cennou kořistí, originální text v Ivrit nebyl publikován).
úterý, 1. dubna 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (1)
pondělí, 24. března 2008
Spirála
Povídka byla napsána někdy v roce 1998, v roce 1999 se umístila na pátém místě soutěže Ježíšku, já chci plamenomet. Vyšla ve sborníku. Redaktoři Interkomu ji označili za "bezútěšnou a dost dobrou". S prvním naprosto souhlasím, co se druhého týče, posuďte sami...
pondělí, 24. března 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
čtvrtek, 20. března 2008
Jak se cítíte?
První verze této povídky vznikla na Draconu 1995 v rámci mnou vedeného literárního workshopu Noční běsi. Prvotní idea se zrodila v hlavě Zbyňka "Floyda" Výboha, který navrhl, abychom otočili jeden známý a profláknutý horrorový syžet...
Povídku jsem posléze doladil do její stávající podoby; v roce 1996 vyšla v Interkomu.
čtvrtek, 20. března 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
pátek, 14. března 2008
Na konci
Dalších pár polen mění se v popel.
Kříž? Ale ano, ještě stojí. Na obzoru, zavátý sněhem. Z ruky Ježíšovy rampouch visí – vzpomínka na dobu, kdy se oteplilo.
Falešná naděje.
Obojí – obleva i Kristus. Nikdy se neoteplí; postupně... pomalu, jak budou docházet zásoby dřeva, pomrzneme.
Proč Ho vzýváte?
Proč modlíte se u svých křížů?
Je mi zima...
Spalte je!
Kříž? Ale ano, ještě stojí. Na obzoru, zavátý sněhem. Z ruky Ježíšovy rampouch visí – vzpomínka na dobu, kdy se oteplilo.
Falešná naděje.
Obojí – obleva i Kristus. Nikdy se neoteplí; postupně... pomalu, jak budou docházet zásoby dřeva, pomrzneme.
Proč Ho vzýváte?
Proč modlíte se u svých křížů?
Je mi zima...
Spalte je!
(1997)
pátek, 14. března 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (3)
úterý, 26. února 2008
Soumrak skřetů
Tato fantasy povídka byla napsána v roce 1997, tedy před (pro mě až neuvěřitelnými) jedenácti lety. V roce 2001 byla publikována v časopisu Fantázia. Původně jsem uvažoval, že napíšu pokračování a vytřískám z tématu fantasy román, pak jsem ale od té ideje ustoupil. Povídce byla vytýkána malá originalita – a nutno říci, že právem, i když mě to tehdy docela bolelo. Nicméně si myslím, že je to solidní počtení a tak mi nezbývá, než vám popřát příjemnou zábavu...
úterý, 26. února 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
pondělí, 11. února 2008
Loutka
Následující příběh patří k mým prvním povídkám, alespoň co se jeho jádra týče – to bylo napsáno v roce 1993. Povídka byla mnohokrát upravována, v roce 1996 vyšla v Ikarii. Od té doby jsem se k ní ještě několikrát vrátil, naposledy v roce 1999, což je tedy rok poslední redakce. Dnes už bych ji napsal jinak, pokud bych ji vůbec napsal, a proto ji už ani nebudu po sobě znovu číst. Spoléhám se na vzpomínky a na fakt, že Loutka sklidila úspěch a patří k těm z mých povídek, které jsou čtenáři nejlépe hodnoceny. Inu, posuďte sami...
Upozornění: Jedná se o horror a místy dost drsný, slabší nátury nechť další četbu pečlivě zváží.
pondělí, 11. února 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
neděle, 3. února 2008
Perla jeho sbírky
(bratrovi)
Včera jsem navštívil sběratele historických vzducholodí. Ukázal mi několik kusů pokrouceného kovu a hromádku natavených skleněných střepů.
"To je Hindenburg!" prohlásil hrdě. "Před rekonstrukcí."
"To je Hindenburg!" prohlásil hrdě. "Před rekonstrukcí."
neděle, 3. února 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
čtvrtek, 3. ledna 2008
Inspekce
Varování: Následující povídka je velmi brutální; není pro citlivé povahy a vlastníky slabých žaludků. Milovníci morbidního humoru a satiry však možná tuto zmodernizovanou vizi pekla ocení.
čtvrtek, 3. ledna 2008 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (13)
neděle, 16. prosince 2007
Ledová královna
"jen ledové ticho místo pláče
víc dát ti nemohu..."
Alvaréz Peréz
Modlil se k neznámým bohům v neznámé svatyni neznámé země. Kolem štíhlého těla stříbrné modly poletoval černý motýl. Byl to zvláštní konec dne, zvláštní dokonce i na jeho prapodivnou pouť.
víc dát ti nemohu..."
Alvaréz Peréz
Modlil se k neznámým bohům v neznámé svatyni neznámé země. Kolem štíhlého těla stříbrné modly poletoval černý motýl. Byl to zvláštní konec dne, zvláštní dokonce i na jeho prapodivnou pouť.
neděle, 16. prosince 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
čtvrtek, 6. prosince 2007
Představy
Povídka se v roce 2000 umístila na prvním místě soutěže
Ježíšku, já chci plamenomet
Koncert skončil a klub na chvíli ztichl, než barman vybral disk s jakousi poklidnou hudbou. Mladík seděl sám u stolku v rohu místnosti a pozoroval kapelu poklidně sklízející kytary, smotávající dráty a odnášející těžká komba.
čtvrtek, 6. prosince 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (5)
neděle, 2. prosince 2007
Kráčíme troskami měst světa
(Věnováno DEATH a Mayklovi)
Kráčíme troskami měst světa, hledáme mezi střepy věcí a nasloucháme Větru naříkajícímu v ulicích. Rozpadající se svět, který patří jen nám.
neděle, 2. prosince 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
úterý, 27. listopadu 2007
Blázen z Města na konci světa - nedokončená pohádka
Filip žil ve Městě na konci světa, všichni jej znali a všichni se mu smáli, protože mladík byl obecní blázen. Zatímco všichni muži i chlapci ve městě nosili honosné košile z jemného hedvábí, purpurové pláště a štíhlé kordy, Filip si oblékal jen starý pestrobarevný plášť a chodil beze zbraně. Měšťané jeho slovům nevěřili a smáli se mu, neboť mluvil o jiných městech a jiných královstvích. A lidé přece žijí jen ve Městě na konci světa a zbytek země tvoří pouze moře a poušť...
úterý, 27. listopadu 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
středa, 14. listopadu 2007
Negativní myšlení
Kniha amerického ztroskotance a psychologa dr. Phillipa Harukiho (* 1958) je určena všem, kdo se v minulosti nakazili pozitivním myšlením a nyní jsou bohatí, úspěšní, slavní, mají mnoho vlivných přátel a už prostě nemohou dál. "Patříte-li k této skupině lidí," píše autor, "možná jste již zkoušeli začít pít nebo brát drogy, nesmyslně utrácet, hrát hazardní hry..., ale důsledky svého pozitivního myšlení máte stále v patách. Peníze se vám zhodnocují rychleji, než je dokážete utratit, vlivní přátelé nedají pokoj a lobbují ve váš prospěch, a vy jste stále nechutně bohatí, úspěšní a vlivní. A při tom všem máte navíc pocit, že vůbec nikdo nerozumí vašemu utrpení." (s. 9)
středa, 14. listopadu 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (6)
neděle, 4. listopadu 2007
Na konci dnů
Na konci dnů, když už nebude člověka ani bohů, zůstanou na zemi ze všeho stvoření jen dvě zmije – sestry – bílá a černá, dobrá a zlá.
neděle, 4. listopadu 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (1)
pátek, 19. října 2007
Na trhu
Přišel na tržiště.
Postavil se k prázdnému stolu.
"Duše na prodej!" vyvolával
Lidé se smáli.
"Svou duši prodávám!" zakřičel trpce.
Přistoupil Ďábel.
"Koupíš?" zeptal se obchodník s nadějí v hlase.
"Ne," odvětil Ďábel a zmizel v davu.
Postavil se k prázdnému stolu.
"Duše na prodej!" vyvolával
Lidé se smáli.
"Svou duši prodávám!" zakřičel trpce.
Přistoupil Ďábel.
"Koupíš?" zeptal se obchodník s nadějí v hlase.
"Ne," odvětil Ďábel a zmizel v davu.
pátek, 19. října 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (8)
neděle, 9. září 2007
Osud Mistrů
Dívám se na zmatený výraz tvých očí, nahlížím do tvé duše a vidím, že ses ve mně zklamal, nebo to nyní alespoň tak cítíš... Ne, neříkej nic! Právě zjišťuješ, že já, tvůj idol, rádce a Mistr, to především!, se mohu i mýlit. Jak svatokrádežné, viď? Ale ano, vidím ti to na očích. Předně, – nebudu se omlouvat, protože věci se dějí tak jak se dít mají a také můj omyl má v jejich udávání se svůj skrytý význam. Ovšemže – můžeš mě zavrhnout, obrátit se k někomu jinému; někteří žáci tak ostatně učinili i z mnohem triviálnějších důvodů. A kdysi dávno jsem tak učinil i já – a to je příběh, který ti chci vyprávět, přestože jej znáš. Příběh o ztracené víře v Dokonalost.
neděle, 9. září 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (7)
sobota, 11. srpna 2007
Nejdelší noci jsou vždy osamělé (scénář)
námět: DEATH (Dagmar Došlíková)
scénář: Jaroslav A. Polák & DEATH
poděkování: Pavlu "Kennymu" Tymešovi za podnětné připomínky
sobota, 11. srpna 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (6)
neděle, 29. července 2007
Ilegální podnik
Major Fousek, příslušník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, seděl ve své černé Škodě Eclipse a unaveně pojídal guláš z praktického termoobalu. Blížila se půlnoc a muž, kterého sledoval, stále nevycházel z domu. Major však byl přesvědčen, že Rudolf Potměšil skutečně je oním tajemným "Šéfem", o němž už dlouho hovořilo celé podsvětí. Od svých informátorů věděl, že pod rouškou tmy odchází každý třetí den neznámo kam. Přestože je veden na Úřadu práce jako nezaměstnaný, je schopen platit nemalý nájem v bytě na Mendlově náměstí jen pár minut od centra Brna. Zjistil také, že dotyčný v minulosti několikrát cestoval do zemí Jižní Ameriky, kde se mohl svému nekalému umění přiučit. Potměšil byl "Šéf", to bylo Fouskovi nad slunce jasné. Otázkou zůstávalo kde a pro koho vaří.
neděle, 29. července 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (9)
čtvrtek, 28. června 2007
Ashab a lvice
Minarety se rozzářily v prvních paprscích vycházejícího slunce a volání muezzinů vybízelo k ranní modlitbě. Město se probouzelo. I princ Ashab vzdal Bohu chválu, ale jeho myšlenky se již upínaly k nastávajícímu lovu. Brzy poté vyrazila jeho družina z městské brány.
Ashab lov miloval. Divokou jízdu po sluncem zalitých pláních, prchající stáda i šípy, hledající své cíle.
Toho dne však neměl štěstí. Unavení jezdci dlouho nemohli narazit na kořist. Až k večeru spatřili nevelkou skupinu gazel, která se okamžitě dala na útěk. Princ vystřelil a skolil jednu z nich.
Najednou z malého hájku vyskočila lvice a strhla gazelu, již poranil jeden z lovců. Ashab na ni okamžitě zamířil. Šelma se výhružně vztyčila nad svou kořistí. Byla krásná. Krásná a vznešená. Její zářící oči se střetly s jeho. Dlouho tak na sebe bez hnutí hleděli.
Pak princ sklonil luk a gestem tak přikázal i ostatním.
Ashab lov miloval. Divokou jízdu po sluncem zalitých pláních, prchající stáda i šípy, hledající své cíle.
Toho dne však neměl štěstí. Unavení jezdci dlouho nemohli narazit na kořist. Až k večeru spatřili nevelkou skupinu gazel, která se okamžitě dala na útěk. Princ vystřelil a skolil jednu z nich.
Najednou z malého hájku vyskočila lvice a strhla gazelu, již poranil jeden z lovců. Ashab na ni okamžitě zamířil. Šelma se výhružně vztyčila nad svou kořistí. Byla krásná. Krásná a vznešená. Její zářící oči se střetly s jeho. Dlouho tak na sebe bez hnutí hleděli.
Pak princ sklonil luk a gestem tak přikázal i ostatním.
čtvrtek, 28. června 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
čtvrtek, 21. června 2007
Jiné peklo
Rozbolavělou rukou uchopíš zdroj, upevníš jej do šasi, šasi položíš na pás. Vezmeš z velké krabice další prázdné šasi, položíš si je na stůl, z menší krabice vyjmeš zdroj... Vdechuješ přeschlý vzduch. Máš žízeň. Snažíš se uspořádat roztěkané myšlenky, ale nejde to. Chvílemi vnímáš stále se opakující zvuky – sykot a cvakání pneumatických šroubováků, tichý šepot pásu, rachocení kol vozíků. V pravidelných intervalech zaslechneš stále se opakující sekvenci z nějakých zpráv v jazyce, který je ti povědomý, nedokážeš však rozluštit ani slovo, i když se snažíš – jak dlouho už?
"OPUSTÍTE-LI SVOU POZICI, ZTRÁCÍTE PRÁVO NA PŘESTÁVKU!"
čtvrtek, 21. června 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (8)
úterý, 19. června 2007
Proč je dobré být slušný
VAROVÁNÍ!: Následující povídka obsahuje velké množství sprostých slov. Jemnocitnějším duším doporučuji, aby raději neklikali na volbu Celý článek, zvláště pokud by hrozilo, že o mně ztratí iluze. Duším drsnějším pak přeji příjemné počtení následující malé etudy ze života napsané před sedmi lety krátce po vyvenčení bratrova psa...
úterý, 19. června 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (6)
pátek, 18. května 2007
Ostatek
Zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: "Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně."
To řekl a ukázal jim ruce a nohy. (Luk. 24, 37-40)
Limuzína tiše projížděla ulicemi popůlnoční Prahy.
"Řeknete mi už konečně o co jde, profesore?" otázal se, jako už po několikáté, premiér.
"Brzy. Jsme na místě."
Auto zastavilo před nově zbudovaným Ústavem experimentální fyziky.
pátek, 18. května 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (3)
pátek, 4. května 2007
Svitek
Na počátku spatřil Quaran první paprsek Světla.
I utkal z něj závoj Struktury a roztáhl svá nekonečná křídla nad Kosmem...
Chrám Apeiron, KONEC
Lady Iratah z Atalacu opatrně uchopila křehký svitek, popraskaný a zažloutlý, jako drolící se stěny Nejstaršího chrámu, jako její ruce...
Na nebi umírala poslední hvězda...
pátek, 4. května 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
pátek, 20. dubna 2007
Plamen Selkoru
V nezměrném tichu vesmírné noci se nad planetou vznášel zlověstně se třpytící bitevní křižník. Neviditelné oči lokátorů neúnavně sledovaly okolí lodi, hlavně plasmové artilerie vyhledávaly cíle a tisíce ozbrojenců netrpělivě čekaly u výsadkových modulů.
V nitru korábu, hluboko pod štíty chráněným pláštěm, seděl v pohodlném anatomickém křesle muž, jehož mladá tvář vyjadřovala odhodlání spojené se zkušenostmi získanými stovkami soubojů; a intrik. Věděl, že už brzy začne bitva, které se nemůže vyhnout. Nervózně vzal do drobné, až žensky útlé, ruky krystal, ležící na černým sametem pokrytém stolku, ozdobeném kyticí černých růží v křišťálové váze.
V nitru korábu, hluboko pod štíty chráněným pláštěm, seděl v pohodlném anatomickém křesle muž, jehož mladá tvář vyjadřovala odhodlání spojené se zkušenostmi získanými stovkami soubojů; a intrik. Věděl, že už brzy začne bitva, které se nemůže vyhnout. Nervózně vzal do drobné, až žensky útlé, ruky krystal, ležící na černým sametem pokrytém stolku, ozdobeném kyticí černých růží v křišťálové váze.
pátek, 20. dubna 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
pátek, 6. dubna 2007
O Bohunce
(Bohunce)
Nad Osíčkem vládlo ospalé pozdní odpoledne časného léta, ten podvečer byl jako stvořený k tomu, aby se vůbec nic zvláštního nestalo, snad jen aby se lišky připravily dát lidem dobrou noc. Ale i podvečery mívají někdy zvláštní a hravou náladu, zvláště když vidí Bohunku, kterak rozvážně kráčí cestou do kopce na druhý konec vesnice. Když tedy podvečer spatřil, že Bohunka jím skutečně do kopce kráčí, přimhouřil oči, zívl, protáhl se a pomyslel si: "Tak. A teď té Bohunce vstoupím do života a uvidím, co z toho bude."
pátek, 6. dubna 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (4)
středa, 4. dubna 2007
Koupel
Vešel do bíle vykachličkované koupelny znaven pěti předvolebními mítinky, které toho dne absolvoval. Pečlivě odložil jednotlivé části oděvu; pocházel z rodu puntičkářů. S pocitem nevýslovného blaha se ponořil do přichystané lázně, chvíli jen tak odpočíval, a pak beze spěchu a důkladně omyl celé své tělo. Přestože měl již své nejlepší roky za sebou, byl hrdý na svou skvělou kondici i na poměrně přitažlivý vzhled, jemuž nemohly uškodit ani přibývající šediny...
středa, 4. dubna 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (4)
sobota, 24. března 2007
Den, kdy Maria počala Ježíše (apokryf)
Byl horký letní podvečer a Maria v té chvíli nemyslela na nic určitého. Neklidně se procházela po prázdném domě svých rodičů, kteří slavili ve vesničce nedaleko Nazaretu obřízku syna jejího strýce. Maria zůstala doma, protože jí trápil úžeh. Potila se a snažila se nemyslet na bolest hlavy. Jestli bude takové vedro na mé svatbě s Josefem, nejsem si jista, nakolik jej mé vnady okouzlí, pomyslela si kriticky, když přičichla k podpaždí. Takové vedro může pokazit svatební noc... Při myšlence na svatební noc letmo sklouzla rukou níž, k podbřišku. Těšila se. Těšila se, až ji budou laskat silné Josefovy ruce, až ji budou líbat jeho poctivá ústa... Najednou ucítila za svými zády přítomnost někoho dalšího. Strnula. Neslyšela, že by někdo vešel. Přesto vnímala přítomnost toho za svými zády velmi zřetelně. Vlasy se jí v zátylku zježily. Pomalu se otočila.
sobota, 24. března 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (9)
čtvrtek, 22. března 2007
Agnostik před tváří Boží
Agnostik: „Co to je za světlo? Kde to jsem? Kdo jsi?"
Bůh: „Jsem Bůh. Zemřel jsi a nyní stojíš před Mojí Tváří."
čtvrtek, 22. března 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (5)
sobota, 10. března 2007
Kateřina?
(věnováno M. J. Lermontovovi)
*
"Kdo jsi?"
"Kateřina?"
"Kdo jsi?"
"Voda?"
"Kdo jsi?"
"Uvidíš..."
*
Dlouho měl nejasný pocit, že zemře. Kroužil jako stín kolem bledé dívky, jež mu jen občas dovolila pohlédnout do svých tajemných očí.
sobota, 10. března 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
úterý, 6. března 2007
Apokryf
Přistoupil Ježíš k hadovi a pravil: "Vstaň a choď!"
úterý, 6. března 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
pátek, 2. března 2007
Skřítek Větřík a čarodějové ze světa lidí
Větřík byl jedním z nejbohatších skřítků v Údolí. Bydlel ve starém pařezu s pěti věžičkami a před vchodem měl verandu zacloněnou bílým chorošem. Rád na ní vysedával, když slunce zapadalo, a díval se, jak starý ještěr od naproti s přibývající tmou víc a víc vykukuje ze své jeskyně. Ten ještěr měl své jméno, ale to bylo tajné, a tak mu všichni říkali prostě Dráčku. Před domečkem byla zahrádka, kde si Větřík pěstoval létající bylinky. Měly bílé kvítky s drobnými křidýlky a skřítek je musel uvazovat provázky ke kořeni od pařezu, aby mu neuletěly. To by pak musel čekat do další úrody, než by zase mohl přiletět ve své vzducholodi na návštěvu ke Skalníčkovi; neuměl totiž šplhat po skalách tak dobře jako on.
pátek, 2. března 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (0)
středa, 28. února 2007
Tajemství Soumraku
Stmívá se...
Procházíš úzkou ulicí, nahlížíš do výkladních skříní polozapomenutých antikvariátů snad skrývajících v zaprášených regálech vedle šestákových románů i arabsky psané grimoáry, otevírající brány k tajemstvím hvězdných světů.
Stmívá se...
středa, 28. února 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (2)
pondělí, 12. února 2007
Pohádka O opilci a čertu
V jednom městě žil opilec. Kdysi to býval bohatý muž, nyní ale už propil všechen svůj majetek, který zdědil po otci, a byl na mizině.
Jednou tak seděl ve své podkrovní komůrce na staré rozvrzané židli u zaprášeného stolu – byl by zpeněžil i židli a stůl, kdyby je někdo chtěl – a potřeboval se napít. Nebylo ale už nic, co by prodal. Ze zoufalství tedy zvolal: „Čerte, duši ti upíšu za láhev kořalky!"
Chvíli se nic nedělo, ale pak se před opilcem zjevila průsvitná postava s rohy. Vypadala, jako by byla stvořená z kouře. Muž věděl, že je to čert, i když si myslel, že čerti vypadají jinak.
„Tvou duši už dávno máme, opilče," řekl čert. „Ale prodám ti láhev rumu za tvoji pravou nohu."
Opilci se příliš nechtělo přijít o nohu, ale žízeň zvítězila. Koneckonců – vždyť u pití většinou sedí, bez nohy se přeci obejde. Souhlasil tedy...
Jednou tak seděl ve své podkrovní komůrce na staré rozvrzané židli u zaprášeného stolu – byl by zpeněžil i židli a stůl, kdyby je někdo chtěl – a potřeboval se napít. Nebylo ale už nic, co by prodal. Ze zoufalství tedy zvolal: „Čerte, duši ti upíšu za láhev kořalky!"
Chvíli se nic nedělo, ale pak se před opilcem zjevila průsvitná postava s rohy. Vypadala, jako by byla stvořená z kouře. Muž věděl, že je to čert, i když si myslel, že čerti vypadají jinak.
„Tvou duši už dávno máme, opilče," řekl čert. „Ale prodám ti láhev rumu za tvoji pravou nohu."
Opilci se příliš nechtělo přijít o nohu, ale žízeň zvítězila. Koneckonců – vždyť u pití většinou sedí, bez nohy se přeci obejde. Souhlasil tedy...
pondělí, 12. února 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (3)
středa, 7. února 2007
Kojot a Ten poslední vlak
Básník, který je ochoten pokračovat až do konce pěšky, se stává obětí společnosti, která ho vykazuje jako nežádoucího. Ruší. Je pokládán za flákače, do kterého vráží lidé, kteří si všichni myslí, že vědí, kam jdou. Představuje řád v podobě nezřízenosti. Aristokrata s tváří anarchisty. Mrzouta, který kazí taneček.
Jean Cocteau
Jednoho ospalého letního odpoledne seděl Kojot na Nádraží a díval se, jak mu ujíždějí vlaky. Vždy, když nějaký ujel, ptal se sám sebe: Byl tento Ten poslední? Byl to už konečně Ten poslední?
A vlaky ujížděly dál a dál.
Jean Cocteau
Jednoho ospalého letního odpoledne seděl Kojot na Nádraží a díval se, jak mu ujíždějí vlaky. Vždy, když nějaký ujel, ptal se sám sebe: Byl tento Ten poslední? Byl to už konečně Ten poslední?
A vlaky ujížděly dál a dál.
středa, 7. února 2007 | rubrika: Povídky a příběhy | Komentáře (3)
Amor Vacui by Jaroslav A. Polák is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Unported License.
*