Rozeberme nyní klady a zápory filmu:
1) Efekty – Rozhodně je na co se dívat, sem tam mi nějaký efekt přišel trošku nevěrohodný, ale v zásadě jsem byl spokojen. Moc pěkná katastrofa: Ohnivá stěna, tsunami, déšť meteorů, rozžhavená atmosféra, prachem zakrytá atmosféra, zpustošená země – super, líbilo.
2) Odborná úroveň – Rovněž jsem spokojen. Ve filmu jsou prostřihy na rozhovory s kompetentními odborníky, kteří se fundovaně a současně srozumitelně vyjadřují k jednotlivým aspektům takové hypotetické katastrofy – řečeno jinak: Dobře komentují ty efekty…
3) Příběh a atmosféra – Atmosféra je zprvu příjemně dráždivá, tvůrcům se podařilo evokovat pocit úzkosti, napětí a bezmoci před dopadem. Pak už se o atmosféru staraly především výše zmíněné efekty. Co se příběhu týče, respektive příběhů vybraných přeživších, je to prostě taková ilustrace, která neurazí ani neoslní.
4) Herecké výkony… No, neříkejte, že se na filmy tohoto druhu díváte kvůli hereckým výkonům… Řekněme, že herecké výkony jsou tak nějak kompetentní. Já jsem se do hrdinů nijak zvlášť nevžil a závěrečné setkání rozdělené rodiny mě opravdu nedojalo. Ale současně je třeba říci, že herci nebyli tak špatní, aby jejich počínání působilo rušivě. Podobně bych mohl komentovat herecké výkony ve výše zmíněném snímku Suervulkán.
5) Dabing – Katastrofa, ovšem méně efektního druhu. Tedy, vadilo mi, že ve filmu všichni mluví německy, i když jsou hrdiny Francouzi, Španěl a Američané, tak jsem zkusil češtinu, takže pro změnu mluvili všichni česky a to ještě dost hrozně…
Co dodat? Snímek je (od 1. 4. 2010) k zakoupení v trafikách za 49 nebo 59Kč a za ty peníze rozhodně stojí. Kromě kvalitní katastrofy se totiž, narozdíl od filmů páně Emmericha, dočkáte i seriózní vědy a to, alespoň pro mě, znamená mnoho.