duben v pešti – představení skupiny, která mě zaujala

Když jsem nedávno se smutkem zaregistroval, že zemřel Filip Topol, nevěděl jsem ještě o kapele, která mne svou tvorbou zaujala neméně, jako kdysi Psí Vojáci, a rád bych se o své první dojmy podělil, protože litoměřická skupina duben v pešti rozhodně stojí za pozornost.

Narazil jsem na ně vlastně náhodou při brouzdání po BandZone a jako první jsem slyšel skladbu Šesterňica a zalapal jsem po dechu, protože jsem slyšel gothicrockovou skladbu, jež by mohla směle soupeřit s tvorbou Sisters of Mercy, zpívanou v romštině! Znělo to fakt skvěle, nicméně většina tvorby této skupiny je česky, část pak v angličtině. Pustil jsem si další skladby a zůstal jsem s touto hudbou po zbytek večera a vzal to pěkně od začátku – dema Emo z roku 2001 až po album Anna, jež vyšlo loni. Nutno dodat, že jsem narazil na muziku, kterou jsem právě v té chvíli potřeboval poslouchat, a když toto píši, jsem upřímně nadšený, takže ode mne nemůžete očekávat nějakou svědomitou hudební kritiku, ostatně nejsem hudební kritik (tak to tak prosím berte, konec konců si můžete udělat vlastní obrázek).

Nicméně mohu říci, že v tvorbě skupiny je poznat jak inspirace gotickým rockem (skladba Between Us evokuje Sisters of Mercy asi nejvíc) a novou vlnou, tak i inklinace k vlastnímu, syrovějšímu výrazu s prvky folku, houslovými motivy a vůbec všeho možného, jak je u alternativní muziky dobrým zvykem. Už první skladby mi ale také evokovaly zmíněné Psí Vojáky, především intenzitou svých existenciálních sdělení (například prostá a sugestivní píseň o smrti Odjezd mne spolehlivě „sejmula“) a leckdy i svým hudebním pojetím (např. Říjen je rudý či Vykročil do rána, z novějších pak V ulicích města). Zvláště pokud jde o novější tvorbu, pak opravdu nemám, co bych skupině vytkl – nejen hudba a síla sdělení, ale i texty mne obdařily příjemným mrazením v zádech.

Zajímavé je, jak skromně skupina působí. Název píší s malými písmeny, pokud jde o členy kapely, jsou k nalezení jen křestní jména nebo přezdívky. Vzhledem k tomu, o jak hudebně a výrazově vyspělou skupinu se jedná, mám podezření, že její členové snad záměrně praktikují nějaký antimarketing a místo o zviditelnění usilují o zneviditelnění, což ale může být v souladu s tím, co sdělují.

duben v pešti hrají hudbu plnou samoty, odcizení, smutku, hudbu v nejlepším slova smyslu existenciální, ale současně, zvláště v pozdější tvorbě, bez jakéhokoli afektovaného „gothic“ patosu. Hudba, za níž dubnu v pešti děkuji, protože mi v pomohla, a věřím, že i nadále bude pomáhat, přežívat těžké chvíle, jimiž v této době procházím.

Odkazy:

Web

BandZone

Muzikus

Facebook

YouTube kanál 

Advertisements

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem duben v pešti – představení skupiny, která mě zaujala

Filed under Co život dal... a vzal., Recenze

Komentáře nejsou povoleny.