Kdo vlastně vládne KLDR?

Znovu a znovu se na blozích setkávám s „odborníky“ na Severní Koreu, kteří patrně pociťují neodolatelné nutkání vyjádřit se k aktuálnímu dění, i když vlastně nemají co říci.

Osobně se za odborníka na KLDR rozhodně nepovažuji, nicméně jsem se nakonec rozhoupal k tomu, abych napsal o tom, o čem blogeři z jakéhosi záhadného důvodu nepřemýšlejí. O otázce „Kdo vlastně vládne v KLDR?“

KLDR lze považovat za zemi v mnoha směrech za unikátní – dědičná pseudokomunistická monarchie, jíž formálně vládne mrtvý Kim Ir Sen, země, jež přetavila svou ideologii v regulérní náboženství, země s třetí největší armádou na světě…

Severní Korea aktuálně na mezinárodním poli „trolluje“ a musím uznat, že do toho dává opravdu všechno! Pozornost komentátorů se však soustředí pouze na osobu, na níž se má ostatně soustředit i pozornost Severokorejců – na Kim Čong-una.

Nejmladší Kim po svém nástupu do funkce zavedl několik hodně nesmělých reforem, svět na chvíli zadoufal, že snad nasává cosi jako období „tání“ v Sovětském svazu druhé poloviny padesátých let, a nyní – nu, nyní dle svých slov chce rozpoutat jadernou válku a smést z povrchu zemského Spojené státy.

Jenže kdo vlastně té zemi vládne? Jaká je její vnitřní politika? Je Kim Čong-un absolutní vůdce na úrovni Stalina, nebo spíše loutka někoho jiného? Mohl by se mladý Kim stát novým Chruščovem či dokonce severokorejským Gorbačovem?

Základní fakt, který je třeba vzít v potaz, je více než milionová armáda, která pohlcuje obrovské množství už tak nevelkých severokorejských zdrojů. Pokud by mladý Kim chtěl vyvést zemi z krize, musel by ji umenšit, dále by musel provádět smysluplnější zahraniční politiku atp. Místo toho proti sobě KLDR obrátila i Čínu. Řekněme, že by Kim chtěl být třeba i novým Gorbačovem (ve skutečnosti bych tak daleko nezacházel, ale dejme tomu): Mohl by jím být? Dovolili by mu to vysocí představitelé armády, kteří jej doprovázejí doslova na každém kroku? Souhlasili by s umenšením své vlastní moci? Sotva.

Kim Čong-un není samovládce a je otázkou, do jaké míry je vůbec vládce. Patrně do té míry, do jaké je schopen kontrolovat třeba tajnou policii, nicméně se mi zdá, že monstrum, které dynastie Kimů vytvořila, již žije svým vlastním životem a současný Kim není a nemůže být schopen je řídit, je naopak řízen.

Úvaha tohoto typu je nezbytná, pokud se vůbec chceme pustit do hledání odpovědi na otázku, co tím vším humbukem a siláckými řečmi KLDR vlastně sleduje. Upřímně řečeno mi to moc jasné není. Zmírnění sankcí takto nedosáhne, lepší vztahy s Čínou nenaváže, lepší vyjednávací pozici nezíská, jen se ještě více uzavře.

Pokud by k válce skutečně došlo, byla by to strašlivá jatka. KLDR by neměla šanci proti technologické převaze USA, ale postřílet milionovou armádu v pohybu není jen tak. Dost možná, že by se Severokorejci dostali až k Soulu, který je jen kousek od hranic. Toto všechno je (snad) severokorejským mocenským špičkám jasné. Upřímně řečeno opravdu nevím. Nicméně pokládám za podstatné uvažovat o těchto věcech také ze zorného úhlu armády, nikoli jen Kim Čong-una.

Článek pojednávající o lidech kolem Kim Čong-una:

North Korea Leader Kim Jong Un’s Inner Circle Filled With Aging Military Advisors

Advertisements

komentářů 5

Filed under Politika

5 responses to “Kdo vlastně vládne KLDR?

  1. Nesouhlasím. Ve Hře o trůny jednou padla hádanka o rytíři, obchodníkovi, králi a kdo má větší moc. Odpověď na hádanku byla, že moc má ten, o kom si to lidí myslí. Neznám poměry uvnitř KLDR tak dobře, abych to mohl tvrdit s jistotou, ale domnívám se, že lidé uctívají v KLDR Kim Čong-una a ne armádu. Mimochodem nedávno nechal Kim popravit jednoho z generálů pomocí minometu, což také nesvědčí o tom, že by se Kim nechal manipulovat (i když to samozřejmě taky může být ukázka řevnivosti v rámci armádních špiček).
    V případě konfliktu bude (a musí být) hlavní tíha na bedrech armády Jižní Koreje. USA má v oblasti jen 28 500 vojáků (vs až 3,5 miliónů Jihokorejců) a pokud by do boje zasáhla, tak spíše jen v oblasti letecké podpory.
    Severokorejci berou USA jako Satana, kdežto Jihokorejci jsou bratři. Porážku od bratrů by vzali jistě lépe než od „Satana“.

    • To je zajímavá připomínka, nicméně to tak jednoduché asi fakt není. Třeba za Chruščova občané SSSR patrně věřili, že moc má Nikita Sergejevič, a přesto se stal obětí vnitrostranického puče.

      • kaktusák

        Chruščov prostě ztratil většinu ve vedení KSSS, tak odstoupil. Proč to hned nazývat pučem? O puč se jednalo, když se Gorbačov v srpnu 91 držel u moci navzdory ztrátě podpory.

  2. strojmir

    Ahoj Kojote, je to už OT, ale bude tě to zajímat, jestli jsi už neviděl. S tím komentářem nalož jak myslíš. Dokument o převratu, kdy byl násilně svržen Hugo Chavez. http://www.youtube.com/watch?v=5XPfM8idCJE

  3. Třeba jde již o smrtelnou křeč režimu. Uvidíme, co ukáže nejbližší budoucnost.