Pálení Koránu a morální receptory aneb O podstatě svatokrádeže

Slyšíme to znovu a znovu: Někdo urazí Proroka Muhammada nebo Korán, a muslimové se rozběsní k nepříčetnosti. „Jsou netolerantní, že jo, přecitlivělí a netolerantní. Na rozdíl od nás!“ Nebo ne?Když si v Polsku humanističtí ateisté chtěli udělat reklamu a vyvěsili několik nevinných billboardů, vyvolalo to pozdvižení a rozhořčení v celé zemi; když tamtéž Nergal, zpěvák blackmetalové skupiny Behemoth, roztrhal na koncertě Bibli, hrozily mu za napadání náboženství až dva roky vězení. Podobných případů je tam více. Tresty za rouhání najdeme samozřejmě v mnoha dalších zemích a opravdu nikoli jen v Putinově Rusku.

„No jo, ale muslimové kvůli urážce svých svatých symbolů zabíjejí a křesťané „jen“ hrozí vězením!“

Ano, ovšem, to je pravda, ale jedná se jen o kvalitativní a ne o kvantitativní rozdíl, nehledě na to, že většina muslimů je prostě jen naštvaná, ale davových akcí se neúčastní. Nicméně zde skutečně existuji jistý kvantitativní rozdíl a nelze jej popřít.

A navíc, řekl by kritik: „To by se u nás stát nemohlo! My jsme liberální země, být křesťanem či vyznavačem jiného náboženství je u nás téměř ostuda či přinejmenším zvláštní avantýra, a i když jsme si demokraticky zvolili vládu jdoucí na ruku zájmům Římskokatolické církve, jsme jinak zcela osvícensky osvícení a každému přiznáváme nezadatelné právo zesměšňovat a tupit cokoli, neboť je to možná neslušné, ale ve svobodné zemi to nemůže být jinak, natož pak u nás! Žádné Polsko u nás nechceme!“

Jistě, u nás skutečně můžeme beztrestně tupit symboly… Tedy, samozřejmě, pokud se nejedná o státní symboly, neboť každý, kdo úmyslně zneužije, poškodí nebo zneváží státní symbol se dopouští přestupku a může být potrestán pokutou do výše 3 tisíc korun. Kdo z nedbalosti poruší některé z ustanovení zákona o používání státních symbolů, neoprávněně použije státní symbol, dopouští se přestupku a může být potrestán pokutou až do 30 tisíc korun. (…) V okamžiku, kdy by vlajka byla na viditelném místě zničena nebo závažným způsobem znečištěna, jedná se o hanobení.

Aha, takže jsme sice liberální, můžeme dělat karikatury Ježíše, Buddhy, Muhammada či třeba víly Amálky, ale pálit českou vlajku, to ne, to je na soud – a taky na přeshubu! A že by se fanoušci našeho hokejového týmu chovali k takovému hanobiteli „trošičku“ drsně, tak trochu jako ti zlí muslimové?

„No jo, ale to není žádnej Mohamed! To je NAŠE, ČESKÁ!, vlajka a žádná svině ji nemá co pálit! Jen ať dostane pořádně na budku!“

Ale ovšem, stále zde máme lidi, které by hanobení symbolů nechalo chladným a beze všeho by pro zrušení zákona, který to trestá, zvedli ruku. Čistí liberálové. „Každý může dělat cokoli a projevovat názor jakkoli, pokud tím nikomu neubližuje. A tak to je!“

Pakliže jste takový liberál, představte si, že máte fotku své matky nebo svého milovaného dítěte či jiné velice blízké a drahé osoby natištěnou na příjemně hebký papír, jste na záchodě a máte si tou fotkou vytřít zadek. Nikdo to nikdy neuvidí, nikdo se to nedozví, nikomu to neublíží. Jste třeba i ryzí materialista, nevěříte v nějaké mystické spojení mezi obrazem a zobrazovaným… ale pokud jste normálně ustrojeni, přinejmenším zaváháte. Neboli, jak v jednom ze svých pořadů zmínil iluzionista a manipulátor Derren Brown (parafrázuji): Tvrdíte, že neexistuje žádné spojení mezi obrazem a zobrazovanou osobou? Pak začněte bodat nůžkami do fotky svého dítěte! Ovšem: Ty pocity s tímto spojené, jsou atavistické a iracionální, ale znamená to, že jsou špatné, že je nemáme mít, či že se máme snažit je dokonce potlačit či zlikvidovat? Byli bychom pak ještě lidmi, nebo alespoň tak lidmi, jako jsme nyní?

Soudím, že ten pocit, že byla spáchána nějaká svatokrádež, lze vzbudit téměř v jakémkoli člověku, netrpí-li nějakým emočním postižením. Není to logické, není to racionální, ale je to v nás. Jedná se o jedno z témat současných sociálních psychologů Jonathana Haidta a Paula Blooma. Haidt ve své teorii tzv. „morálních receptorů“ (jimiž jsou péče, spravedlnost, loajalita, autorita, čistota), jež lze chápat jako pět základních vrozených nastavení morální mysli, dospívá k závěru, že liberálové a demokraté akcentují především intuice pramenící z některých morálních receptorů a ignorují jiné. Liberálové upřednostňují péči a spravedlnost, opovrhují autoritou a čistotu považují za mravně irelevantní. Jsou otevřeni novým ideám a kreativní, posunují společnost dál. Konzervativně orientovaní lidé zdůrazňují, jak křehká je soudržná pospolitost a jak těžké je ji vybudovat. Protože komunity se silnými vnitřními vazbami jsou z hlediska kulturní evoluce důležité, Haidt považuje konzervativní pohled na svět za přínosný. Ze stejného důvodu vidí pozitivní roli náboženství v dějinách lidstva.

Princip čistoty v morálce odpovídá „etice božskosti“ psychologa a kognitivního vědce Paula Blooma. Ten rozlišuje tři styly myšlení, a v návaznosti na ně tři různé etiky: etiku autonomie, jež je charakteristická pro naši kulturu a je spojená s představami o právech, rovnosti a svobodě, dále pak etiku společenství, pro niž jsou charakteristické hodnoty jako povinnost, sounáležitost, hierarchie, status a vzájemná závislost a konečně etiku božskosti niž jsou relevantní pojmy čistota, svatost, znečištění a hřích.

Etika božskosti se týká oblastí, jež v nás vzbuzují morální odpor i když z racionálního hlediska by měly být morálně neutrální. Pro takový prožitek se užívá anglického termínu „moral dumbfounding“ a Paul Bloom jej vykládá na příkladu rodiny, jejíhož milovaného psa Fida srazí a zabije auto a otec rodiny navrhne, že si jej dají k večeři. Odpor, který se objeví, stejně jako odpor, který se objeví například v případě zneuctění nějakého symbolu spadá do kategorie Bloomovy etiky božskosti a „podráždění“ Haidtova receptoru morální čistoty.

Nyní se vraťme k těm muslimům: Lidé si obvykle myslí, že při srovnávání křesťanství a islámu je Bible analogická Koránu a Ježíš Kristus Proroku Muhammadovi. Jenže tak to není. To, co je pro křesťany Kristus, ztělesněné Boží Slovo, Logos, je pro muslimy Korán. Tak, jako je pro křesťany cestou k Bohu Kristus, pro muslima je to Korán. Proto se mu dostává takové, z našeho pohledu až nesmyslné, úcty. To, co je pro křesťana Bible, jsou pro muslima hadíthy (hadísy), tradované a zaznamenané zprávy o výrocích a činech Proroka Muhammada. Ty jsou – stejně jako pro křesťana Bible – inspirované a směrodatné, ale nejsou oním věčným a neměnným Logem, skrze nějž byl stvořen a trvá svět. Muslimové konec konců uznávají jako inspirovanou, ale nedokonalou, i tu Bibli.

Co se vztahu k vlastnímu svatému písmu týče, je vztah židů k Tóře (Pentateuchu, Pěti knihám Mojžíšovým) analogický, zvláště co se projevované úcty týče, vztahu muslimů ke Koránu, judaisté oddělují, co se významnosti týče, Tóru od dalších “starozákonních” textů (Proroci, Spisy). Židé mají, vzhledem k pojednávanému tématu, to štěstí, že Tóra je součástí svatého písma křesťanů a je chována v úctě i muslimy, takže není tak často demonstrativně pálena či jinak hanobena jako Korán. (pozn. Tento odstavec jsem přidal 13. 11. 2012.)

Pokud jde o postavení Proroka Muhammada, pak ten sice není tak či onak identický či soupodstatný s Bohem, je to „jen“ člověk, ale protože se mu dle muslimů dostalo privilegia být „pečetí proroků“, tím, kdo přináší čisté a nefalšované poznání Boha, je pokládán za nejskvělejšího a nejdůležitějšího ze všech lidí a jakékoli jeho tupení je muslimem vnímáno jako pro nás těžko myslitelně pobuřující. Samozřejmě i křesťané jsou schopni vyletět z kůže, stane-li se obětí nějakého zesměšňování Ježíš, nicméně u muslimů je třeba vzít v potaz, že už samo vyobrazení Proroka je pro sunnitské muslimy rouhání (šiítský islám to umožňuje), možná proto reagují ještě extrémněji, než křesťané, pro něž je zobrazování Ježíše na nespočet způsobů běžné.

Muslimovy „morální receptory“ jsou prostě na Korán a Proroka obzvláště přecitlivělé. Tím nechci říci, že schvaluji jakékoli násilí páchané na skutečných či domnělých vinících té či oné svatokrádeže, i když si sám nejsem úplně jist, zda bych se nějakého nedopustil, kdyby někdo nějak brutálně hanobil třeba osoby mi drahé. V žádném případě také není mým záměrem umenšovat číkoli odpovědnost za násilné a vlastně jakékoli činy. Pakliže někdo někoho zabije v návalu vzteku, protože byl uražen, na skutkové podstatě vraždy to nic nemění. Ale ani na podstatě urážky. A hovoříme-li o odpovědnosti: Pokud někdo kupříkladu natočí film s explicitním cílem urazit a rozzuřit nějakou skupinu lidí, a ví, že v důsledku daného počinu dojde k vážným násilnostem a možná i obětem na životech lidí, kteří s jeho počinem neměli nic společného, a přesto do toho jde, nenese sice odpovědnost právní, ale nese z mého pohledu zcela jednoznačně odpovědnost morální.

Nejedná se mi tedy o omlouvání či zbavování odpovědnosti kohokoli, jde mi o to, abychom si aspoň o něco málo víc vzájemně rozuměli a uvědomili si, že i když jsou nám svaté různé věci, symboly a lidé, ten pocit pobouření, jsou-li uraženy a zhanobeny, máme všichni společný. (tento a předchozí odstavec byly doplněny a přeformulovány 15. 11. 2012)

Domnívám se, že muslimové by se měli snažit pochopit, že „západní civilizace“ není tak provázaná vzájemnou zodpovědností a souzněním, jako tradiční civilizace islámská, a tudíž pokud nějaký Američan spálí Korán, neznamená to, že to všichni Američané schvalují a je třeba na ně útočit všude, kde se dá. Na druhou stranu si nedělejme iluze o tom, že jsme zase až tak jiní: Až příliš často se setkávám s použitím úplně stejného pojetí kolektivní viny na straně našich českých „islamobijců“ a „cikanobijců“. Konec konců zápalná láhev je zápalnou láhví v ruce radikálního islamisty i skinheada.

Nicméně je třeba si v rámci interkulturního dialogu uvědomit, že i my máme svá čidla morální čistoty. Už přímo vidím ty demonstrace, jež by vypukly, kdyby zde čínská komunita postavila třeba výkrmnu psů, a přitom by takový podnik nebyl z nezaujatého pohledu o nic více ani o nic méně mravně problematický, než jsou naše české výkrmny prasat. Což by obojí připadlo muslimovi jako krajně nechutné. Tak to prostě je.

Otázka pochopitelně zní: Co s tím? Ovšemže nemám „na skladě“ žádné snadné řešení, nejsem ten druh myslitele, který by přišel na to, jak zařídit, aby lidé lidé soužili v míru a s maximální možnou úrovní svobody projevu. Jako liberálně smýšlejícímu člověku se mi samozřejmě nelíbí „antirouhačská“ legislativa jakéhokoli druhu, na druhou stranu jako člověk, který o těchto věcech ví opravdu o dost víc než běžná populace chápu, jak hrozný ten pocit urážky při zhanobení něčeho posvátného musí pro některé lidské bytosti být. Jediné, co mne napadá, je prostě se vzájemně stále více poznávat a a víc a víc se respektovat.

Je také třeba snažit se směřovat k větší citlivosti, nikoli ovšem větší ve smyslu snazšího podráždění „morálního receptoru“, ale disponující lepším, detailnějším rozlišováním intence autora, smyslu a kontextu blasfemicky vnímaného díla. Například vést věřící k vědomí, že díla inspirující se jejich zakládajícím příběhem, jako je Kazantzakisovo (Scorsesem skvěle zfilmované) Poslední pokušení Krista, Webberův muzikál Jesus Christ Superstar či Rushdieho Satanské verše, nejsou míněny jako znesvěcení věřícím drahých hodnot, ale jako dialog autora s něčím podstatným pro jeho kulturu.

Blasfemie samozřejmě může být hodnotnou součástí uměleckého či politického sdělení, případně kombinace obou, proto je také absurdní zakazovat ji zákonem, tedy přinejmenším v naší kultuře (za jiné mluvit nechci a asi ani nemohu), ale má-li být hodna uznání a respektu, je zapotřebí dvou věcí: jednak to musí být sám autor, kdo jde s kůží na trh, kdo riskuje, že dostane metaforicky či skutečně přes hubu, jednak je třeba, aby taková blasfémie měla úroveň a vtip, aby nebyla prvoplánová. Aby byla spíše otázkou než urážkou! Pohlédneme-li na vtipy o muslimech, pak jeden z mála, který má opravdu úroveň, je ten Zapirův, v němž si Prorok stěžuje, že následovníci jiných proroků mají smysl pro humor. Naproti tomu pálení Koránu či natáčení prvoplánově urážlivých filmů je podobně „vyspělým“ stanoviskem jako třeba v osobní rovině nenávistný výkřik: „Tvoje matka je kurva!“  (tento odstavec byl doplněn 18. 11. 2012)

Předjímám námitku typu “Oni si začali!”, nebo “Když oni nás, my je!” či “Když oni u sebe ano, proč my u sebe ne!” a podobně. Na to položím svou otázku: A co proboha získáme tím, když budeme ekalovat nedůvěru a nenávist? Plyne z toho pro naši civilizaci snad nějaká výhoda? Neplyne. A nyní prosím nemluvím o civilizační asertivitě, s níž naprosto souhlasím, nevolám tedy po něčem (co ostatně beztak existuje pouze ve fantasmagoriích “antimultikulti” pomatenců) ve smyslu kulturního relativismu a vzdávání se vlastních hodnot ve prospěch hodnot islámské či jiné kultury. Je v pořádku, pokud jasně sdělíme, co pohoršuje nás, co je nám svaté a přec co pro nás nejede vlak. Ale nemusíme proto druhé záměrně a škodolibě urážet; eskalace vzájemných urážek je ostatně z hlediska teorie her ta nejhorší varianta – hra s nenulovým součtem, kdy obě strany prohrávají. Domnívám se, že to zažil každý, kdo se někdy s někým pořádně pohádal. (pozn. Tento odstavec jsem přidal 13. 11. 2012.)

Takže až bude mít laskavý čtenář tohoto článku tendenci zanadávat si na „přecitlivělost“ muslimů pokud jde o urážení nejsvětějších symbolů jejich víry, nechť si zkusí v té chvíli představit to vytírání zadku českou vlajkou či fotkou své nejmilovanější osoby. Možná tak udělá první krok k poznání evidentního faktu, že navzdory všem odlišnostem jsme všichni bytostmi stejného druhu.

Pozn.: V tomto článku jsem „zkanibalizoval“ část svého eseje „Před katastrofou?“, konkrétně odstavce o Haidtovi a Bloomovi. Připadlo mi zbytečné to formulovat jinak. Určitě jsem leccos z toho, co je zde uvedené, například o srovnání křesťanských a islámských symbolů, prakticky stejnými slovy napsal i jinde. Věnuji se tomu poměrně často.

About these ads

Komentáře: 29

Filed under Úvahy a postřehy, Filosofie a religionistika

29 responses to “Pálení Koránu a morální receptory aneb O podstatě svatokrádeže

  1. ABC

    Přesně tak. jedno z témat, které mě zajímá. když někdo spálí českou vlajku, tak je to špatně, nebo když k nám přijedou nějací poslanci z EU a napadnou prezidenta Klause, tak je to svatokrádež. Ale u náboženských symbolů to tak nebereme. Double thinkink jak vyšitý.

  2. akismetuser752667586

    Přemýšlím o tom celý odpoledne, protože mi ta ekvivalence mezi milovanou osobou nepřijde úplně fér. Dlouho jsem nemohl přijít na to proč ale možná je to takto:

    Osoba, kterou miluji skutečně existuje. Má vlastní city, může je projevit a je možní jí ublížit.

    Jakmile bychom přistoupili na to, že urážky a pálení Koránu jsou ekvivalentní s urážkami a ubližováním konkrétním osobám, tak stavíme na roveň vymyšlené pohádky a skutečnost. Korán, ani Muhamad trpět nemohou. Jedno je kniha a druhé už pár set let mrtvý člověk.

    Nevím, nechci to nějak uzavírat, protože v tom sám nemám úplně jasno. Myslím, že to nějak souvisí se sníženým sebevědomím Evropy a západu. Dokud jsme podvědomě araby a muslimy považovali za podřadné, tak nám bylo v podstatě jedno čemu věří a co dělají. Nyní se cítíme jimi a jejich náboženstvím ohrožení a proto reagujeme jak reagujeme. Pálení koránu a zesměšňování jejich proroka je jistá forma agrese. Je to reakce na pocit ohrožení – jejich agresi.

    Je to takový válečný pokřik na obou stranách. Primitivní pudy, které možná nejdou ovládnout.

    • Slávku, z tvé perspektivy znamená “skutečně existuje” něco jiného než z perspektivy muslima. A tím, že by si před tebou někdo vytřel zadek fotkou tvého dítěte, také by tvému dítěti, byť by skutečně existovalo (ale nebylo celé věci přítomno), neublížil o nic víc než Muhammadovi, ale tvých citů by se to asi dotklo. A podobně viz také ty státní symboly. Vlajka taky nemá vlastní city.

      • akismetuser752667586

        Ale jo, já to chápu, že oni tomu věří. Však proto se to také dělá, ne? Kdyby to muslimům bylo šumák, tak nikdo Korán nepálí a Mohameda nekarikuje.

        Jsou to prostě první kroky jak vystupňovat napětí a vyvolat konflikt. Myslím, že mnoho lidí na obou stranách si otevřený konflikt přeje.

  3. Emma

    Zdravím, je to podle mne dobrý článek, jen bych měla pár slov. Já samozřejmě nesouhlasím s ničením symbolů (státních ani náboženských), nicméně nejde pouze o ničení, ale i zneužití jako u svastiky. Člověk prostě mnohdy cítí potřebu se negativně projevit k tomu, co ten symbol zobrazuje v určitém konkrétním období či reagovat na aktuální dění, ne na to, co ten symbol zobrazoval dříve. Nemusí to být chápáno tak, že tím chce hanit celé náboženství či směr, ale jen určitý akt/etapu.
    Také si myslím, že je rozdíl, když někde přijme symbol, který v sobě nese přeškrtnutý symbol, než když někdo symbol zničí jako reakci na něco aktuálního (to také – mimo jiné – může/nemusí být určitá chvilková vyšinutost). Ale jak říkám, já jsem proti pálení / trhání něčích symbolů, v mých očích to představuje určitý primitivismus, ovšem zcela určitě si dokážu představit situaci, kdy bych to takhle nechápala.
    Jinak já také moc nesouhlasím, aby byl milovaný člověk stavěn na roveň symbolů té které společnosti. Sice chápu, co tím sleduješ, ale moc se mi to nelíbí.

    • Řekněme, že to bylo poněkud drsné připomenutí faktu, že kupříkladu pro muslima je Muhammad extrémně milovaný člověk a ně nějaký “pouhý symbol” ;-)

  4. lomikel

    obavam se ze je v clanku je troche mismas. docel bych uvital kojote kdybys napsal tu zakladni informaci kteoru si mam z clanku odnest, aby zas nebyly dohady co jsi tim chtel rici :).

    zatim to chapu tak ze mas pochopeni pro radikalni islamisty a cinske psi rezniky. podle me si nevazis si toho kde zijes. Kalis si do vlastniho hnizda, clovek s takovou histori jak mas ty by uz byl v zemi kde udavaji normu ti urazeni muslimove prvadepodobne pod drnem.

    Podivej ja taky verim v Bohy, pokud je nekdo urazi necham me to chladnym. Bohove to preziji, pokud se to dotyka ke me je to jen ma jesitnost, ne hnev Bohuu – ktery venkoncem muze byt probuzen, v ramci paradigm, ale opet to neni muj hnev.

    Urazit knihu nejde, urazit mrtveho ideologa nejde, jen konretni pan A.B se urazi. Musime mit pro chudak pana A. B. pochopeni, je takovy emotivni a citlivy.. Nic nemusime ! Me urazi to ze mi bude nejaky muslim rikat co muzu a nemuzu rikat. No vlatne me to neurazi :), jen je to jasny signal ze takova kultura (rizena a ideologicky kontrolovana jednum z monoteistickych nabozenstvi) je pro me a pro to cemu verim (at jiz z pohledu lidskeho nebo na zaklade sve osobni spiritualni gnose) ohrozenim a je treba s ni bojovat.

    Problem je Kojote v tom ze duchovni rozvoj nema s nabozenstvim mnoho spolecneho. Nabozenstvi je ideologie sluzici k manipulaci lidi bez osobniho spiritualniho vhledu. Nez to je lepsi byt ateistou :)

    Podle clanku bych kojote rekl ze ti je lito ze u nas je trestne prave je n to paleni vlajky. Jeslti ty nebudes ten sebenenavidise cech a evropan ? ;)

  5. lomikel

    ukazka kam to muze zajit

    http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/284456-islamsky-radikal-chce-zborit-pyramidy.html

    jeste ze jsou tam ti umirneni ..
    “Takové idoly musíme odstranit podobně, jako jsme to udělali v Afghánistánu, když jsme zničili sochy Buddhy,” hlásal. Guharí je příznivcem Tálibánu a televizní diváky poučil takto: “Bůh prorokovi Mohamedovi přikázal zničit modly. Když jsem působil u Tálibánu, zničili jsme sochy Buddhy my, protože to neudělala vláda.”

    Guharího výroky vyvolaly okamžitě debatu mezi znalci islámu. Do živého pořadu, v němž hovořil, zavolal tajemník šéfa tuniské vládní Strany obnovy šajch Abdal Fatáh Múrú a upozornil, že ani známý vojenský velitel Amr ibn Ás nenechal za svého egyptského tažení v 7. století Sfingu nebo pyramidy rozbořit. “Kdo jste vy, že to chcete udělat? Prorok modly ničil, protože se k nim lidé modlili, ale k pyramidám ani Sfinze se nikdo nemodlí,” řekl Múrú. Ibn Ás byl Mohamedův současník, k islámu konvertoval a v Egyptě zemřel.

  6. lomikel

    stejni kreteni jako pan Gurari, jen verici v jineho proroka, palili posvatne haje a sirili svoji pravou viru ohnem a mecem. Oni by to delali stale, jen diky Bohum nenaji tu noc jakou meli krestani tady a o jakou usiluji, nebo uz maji, muslimove tam. Monoteismus je zlo, v kombinaci s propojenim statu a nabozenske organizace je to zlo dvojnasobne.

  7. Ten článek mi fakt leží v hlavě :-) Myslím, že máš Kojote pravdu. Ten pocit vzteku a “nesprávnosti”, když se sáhne na určitý symbol bude nějak hlouběji evolučně zakořeněn. Jakmile se s něčím dostatečně identifikuji (tlupa, náčelník, bůh) tak útok, ať už verbální nebo fyzický, na tento předmět beru jako útok na sebe samotného.

    Máme tedy dvě možnosti. Buď přijmout kulturní relativismus, prohlásit všechny kultury za sobě rovné a plně respektovat muslimský pohled,nebo máme možnost prohlásit náš pohled na svět za nějakým způsobem lepší a na základě toho potom jednat. Vzájemné zneuctívání symbolů potom přestane být ekvivalentní.

    • Upřímně řečeno: Nestačilo by pro začátek chovat se vzájemně prostě jen slušněji a trochu se vciťovat do (iracionálních, ale silných) emocí druhých? Nejde o zákazy, jde o projev civilizovanosti. Tak, jako dnes už neoslovíme člověka černé pleti “negře”, můžeme se vyvarovat i zbytečného urážení citů muslimů. Nejde o to řešit to legislativně, prostě méně ostřit ty hrany. A pak bychom mohli třeba položit i otázku: A co ten Rushdie? Pojďme si popovídat o tom, zda to s tou fatwou nepřeháníte? Opravdu myslíte, že chtěl urážet vaše city? Atd. Ale jak píšu v tom článku, je to běh na dlouhou trať.

      • Souhlas, to bz asi bylo správné. Ale to podle mě vyžaduje vzájemný respekt. Tím si nejsem jistý ani u jedné strany a už vůbec si nejsem jistý, jestli je to vůbec reálný návrh.

        Ono totiž lidé nejsou květinkové bytosti, ale zvířata zatížená určitou evoluční historií. Když se člověk dostane do určité situace, tak je jistá pravděpodobnost, že se bude chovat určitým způsobem. Možná ovlivníš pár jedinců, ale nezměníš reakce celé společnosti.

        Taky bych se ptal, jestli vytvářené situace nejsou takovým vězňovým dilematem. Každý jedinec, který poruší široce respektovaná květinková pravidla získá výhodu. A poslední problém: jsou kultury vůbec vzájemně kompatibilní? Muslimové i “zápaďáci” dnes žijí spolu. Svět je menší. Ten příklad s Rushdiem je pěkný. Před sto lety by nikoho v Británii nezajímala fatwa nějakýho kozomrda. Dnes už je situace jiná. A proč by při vzájemném respektu oni nemohli vyhlašovat fatwy dle své tradice jak se jim zlíbí?

        • “Oko za oko a svět bude slepý…” Gándhí.
          Neříkám ale: Ustupujme. Říkám: Nehroťme. Jsou výhodu získá člověk, který veřejně někoho urazí? Pouze pohoní své ego a pár magorů mu zatleská. Čím víc lidí dá najevo, že určité chování považují za nepřijatelné, tím hůř se mu to ego bude honit. Je to úplně to samé, jako je odmítání antisemitismu a hloupých vtipů o Židech.
          Neboli: Pokud muslimové nějak urazí nás, co ztratíme, pokud jim to neoplatíme? Ano, jistě, jsme vězni, na to poukázal ostatně už Platón, ale jaké je to dilema? Co může kterákoli strana ztratit, bude-li méně eskalovat vzájemnou nedůvěru a nenávist?

    • Medea

      “Máme tedy dvě možnosti. Buď přijmout kulturní relativismus, prohlásit všechny kultury za sobě rovné a plně respektovat muslimský pohled, nebo máme možnost prohlásit náš pohled na svět za nějakým způsobem lepší a na základě toho potom jednat.”

      Sú aj iné možnosti :) Môžeme pragmaticky vychádzať z toho, že niektoré kultúry sú nekompatibilné a náš pohľad je jednoducho NÁŠ a my máme vôľu si ho ponechať.

      • lomikel

        Bingo!
        Muzu samozdrejme prijmou jaky chci pohled. Vse ma ale sve dusledky.
        Pokud prijmu kultury sa sobe rovne a pokousim se o nadkulturni pohled Velkeho Ducha (prosim nezamenovat s Bohy ani tim jedim z mnoha jedinich Bohu kteri jsou , alepson z casi produkty kultur), kterym nejsem ( nebo jo ?:) nedopadne to dobre. Clovek zije v nejake kulture, realizuje svuj zivot prostrednictvim ni.

        Tazke tim ze uznam vsechny kultury za sove rovne si nijak nepomuzu, stejne skrze nejakou musim zit. Bud ji zmenim na kulturu jinou ( treba tu muslimskou) nebo ziju, po zvarzeni sve kultury, v nejake paskvilu bez korenu jako konzumni prese. Coz muze byt cilem nekterych vlivovych skupin.

        Ma to krome vise zmineneho jeste dalsi minus, ostatni kultury ktere si do tiho nenechaji tolik kecat, at uz z duvodu religioznich nebo jinich, takove krmna prasata asimiluji.

        Kojot se snazi, a ne jen on je to trend velke casti levicovych intelektualu, pocit viny a nutnosti neco nekomu kompenzovat. Neni treba na to pristupovat.

        P.s. kultura neni ani zdaleka (jen) to do me husti v televizi, nebo divadelni hra, nebo knizka poezia. Kultura je sdileny pohled na svet, instituce, pravni prostredi, vzajenost, krajina, dejiny, predkove a Bytosti ktere se k dane krajine a narodu vztahuji. V kazde kulture je mnoho subkultur ktere, jsa minoritni, zcela zavysi na nehostiltite mainsteamove kultury vuci nim.

        Tazke je treba byt opatrni v tom kdyz zatracujeme evropskou kulturtu an block, nebo jen apaticky hledime jna jeji destrukci. Obzvlas pokud jste tak nemainstreamovy jako Kojot nebo ja :).

  8. Medea

    Občania EU alebo USA nemajú zákonom určenú povinnosť, milovať milované osoby (reálne alebo imaginárne) iných osôb :)

    A čo sa Koránu týka, pre niekoho je to posvätný objekt, ale pre iného symbol totalitnej ideológie alebo falošného náboženstva. Keď obyvatelia EU alebo USA ničili Korány, robili len to čo im umožňoval zákon, teda užívali si svoju slobodu názoru a prejavu.

    Čo sa štátnych symbolov týka, tak mne ako liberálke, sa možnosť sankcií za hanobenie štátnych symbolov samozrejme nepáči, ale na druhej strane necítim nejakú naliehavú potrebu tieto symboly zhanobiť, teda dokážem s tým obmedzením bez problémov žiť :D

    • To já chápu, také se snažím tu právní oblast nechat spíše stranou. nenavrhuji nějaké zákonné restrikce toho či onoho. Spíš větší snahu o porozumění a kultivovanost.

  9. ABC

    medea: a kdyby se hanobila věda? je to taky ideologie…vedle toho, že to je velmi užitečný nástroj; věda jistě pomáhá lidem ale vyvolává další věci; i negativní;

    • Medea

      Kľudne si nakúpte vedecké monografie (pozor, sú drahé :)) a verejne ich spáľte. Je mi jedno, ako naložíte so svojím majetkom :D

      “kdyby se hanobila věda? je to taky ideologie”

      Neviem, čo myslíte pod slovom ideológia.

  10. ABC

    Ideologií rozumím myšlenkový systém.

  11. Docela dobrá námitka i pěkně zdůvodněná….Jenže! Když budeš vědět, že někdo v USA pálí české vlajky (vlastní, koupené za své peníze v obchodě s vlajkami), nepůjdeš ho zastřelit, vlastně ho budeš považovat za cvoka. Když udělá totéž při mistrovství ve fotbale, asi dostane přes hubu. Zapálit Korán před poutníky do Mekky je něco trochu jiného, než pálit si doma ve svém krbu vlastní Korány. Podobně je to se všemi ostatními argumenty. To že přijdeš k někomu na návštěvu tě neopravňuje snažit se násilím změnit jeho zvyky a je úplně jedno, že má toaletní papír s fotografií tvé matky. Tím spíš, pokud ty zůstaneš ve své zemi a on ve své.
    Jinými slovy jsou tu také nějaké vztahové sféry, které nelze rozšiřovat donekonečna.

    • Protinámitka: I dnes není problém, když někdo pálí Korán doma v krbu, ale když to natočí a nahraje na YouTube. Podobně s ostatními argumenty ;-)
      Samozřejmě platí, že co oči nevidí, to srdce nebolí, ale tohle není ten případ. K průnikům “vztahových sfér” zjevně dochází a jediné, co říkám, je, že by bylo fajn, kdybychom spíše komunikovali a chovali se slušně, než válčili a uráželi.

  12. Již to zde bylo zmiňováno. Důležitá je snaha o pochopení a respekt z OBOU stran. Člověk slepě přesvědčený o své pravdě nebude ochoten snažit se o pochopení argumentů protistrany, zvláště pak, pokud by ony argumenty nějak nabourávaly principy, na kterých je bytostně založena kultura indoktrinovaného jedince. V tom bych viděl problém provázanosti občanské společnosti a náboženství. Když se v Polsku zhroutí dominantní postavení katolické církve, s nejvyšší pravděpodobností to Polsko jako státní útvar ustojí. Když by se však zhroutil Islám v islámské republice, tak se evidentně musí změnit státní zřízení. Takové odlišnosti v paradigmatech Západu a Islámu vyvolávají otázku, zda je vůbec možný dialog a kompromis. Z pohledu Islámu jen těžko, jelikož Zákon je pouze jeden, a to ten daný Bohem, kompromisy by tedy znamenaly herezi.
    Nicméně stavím na základních znalostech z religionistiky a o Islámu toho nevím až tolik, tedy se mohu mýlit a v tom případě se rád poučím.
    Jen drobnost: Měl jsem dojem, že jak Judaismus, tak Křesťanství považují své Bible taktéž za zjevené Boží Slovo. Nicméně důležitější je zmiňovaný aspekt vztahu k symbolům, který je vesměs podobný, jen spíše rozdělen časem.
    Doufám, že nevyznívám negativně či konfliktně. Vaše články čtu rád.

    • Problém je v tom, že sice brečíte dobře, ale na špatným hrobě. Já volám jen po tom, abychom zbytečně druhé záměrně neuráželi. Neřeším kulturní konflikt v celé jeho úplnosti. Viz odstavec, který jsem dnes do textu vložil (je to ten předposlední). Jinak ohledně Bible: Křesťané to mají v zásadě tak, jak jsem to napsal, snad s výjimkou některých fundamentalistů. Ale v zásadě i fundamentalista uzná, že Bůh předal autorovi nějaké informace a autor to pak napsal svým jazykem, svými slovy. Což je u souboru textů, jež jsou vzájemně tak odlišné, vcelku pochopitelné stanovisko. Korán byl sdělen, nadiktován, doslova. Co se judaistů týče, odlišují Tóru (tj. 5 knih Mojžíšových) a zbytek “Starého zákona” (Proroci, Spisy), přičemž židé mají k tóře podobný vztah jako muslimové ke Koránu.

  13. ABC

    Je to těžké, já jako člověk, který je na pomezí víry a nevíry, si myslím, že tolerance je nutná. K narozeninám jsem dostal Bibli od příbuzného, Osobně se mi nelíbí dávat takové dárky, protože ze svého intelektuálského hlediska to považuji za vnucování. Ale v tomhle smyslu jsem velmi tolerantní, poděkuju a Bibli si vezmu Připadá mi mravně správné být tolerantní vůči jiným. Čeho se dosáhne veřejným pálením třeba koránu. Pro spoustu lidí to má stejný citový náboj, jako kdyby někdo pomlouval a hanobil vás nebo vaše děti. Zasévá to nepřátelství a konflikt.

    • Ano pálení Koránu má právě za cíl vyprovokovat a zasáhnout co největší počet lidí. Podle mě může být záměrem vyprovokovat nepřiměřenou reakci, na kterou potom půjde zareagovat.

      Ale pozor, není to tak jednoduché. Ti lidé, kteří se případně nechají vyprovokovat jsou nepochybně zodpovědní za své činy. Často jsou zneužiti svými vůdci,kteří mají stejný cíl, jako ti co Korán pálí. Nelze zabezpečit aby ze 6 miliard lidí nikdo nikdy někoho nevyprovokoval navíc v situaci, kdy mají muslimové ten práh citlivosti hodně nízko. V podstatě je uráží i historické zkoumání, jak to vlastně bylo s Mohamedem nebo jeho jakékoliv vyobrazení. Důvod si tedy mohou najít vždy.

      • Já v žádném případě NIKOHO nezprošťuji zodpovědnosti za jakékoli činy a řekl bych, že nic takového z mé strany nezaznělo.

  14. trtkin

    Islam je nepochybne agresivni a expanzivni ideologie, ve ktere je mimo jasne prikazana likvidace vsech, kteri v nej neveri..
    Jakakoliv diskuse o toleranci k teto ideologii je potom absurdni…