Apokalyptické myšlení a konec světa jako podnikatelský záměr

Včera, tj. v sobotu 21. května v šest hodin večer místního času došlo postupně na celé planetě k silným zemětřesením a znovuzrození křesťané, tedy ti, kteří “přijali Ježíše do svého srdce“, byli vzati do nebe. Ostatní mohou očekávat pětiměsíční období útrap, jež skončí na Halloween. Tak nějak měl včerejší den vypadat podle těch, kteří uvěřili proroctví 89letého kazatele Harolda Campinga. Jak bylo lze očekávat, nestalo se nic. Tedy kromě faktu, že někteří lidé spáchali sebevraždu a spousta jiných darovala Campingově nevýdělečné (sic!) organizaci Family Radio celý svůj majetek. Inu, není nad poctivé úsilí uskutečnit “americký sen“ ve velkém stylu. :-/

Nebudu zde rozebírat detaily Campingova proroctví, šikovnou hrou s čísly lze s použitím Bible, a vlastně jakéhokoli jiného textu či třeba divinační pomůcky, dospět k tomu či onomu datu a prohlásit je za onen den D, kdy nastane konec, případně začátek konce, světa, nebo také velká duchovní proměna světa atd. Camping mimochodem prorokoval začátek konce již na rok 1994, ale jaksi mu to nevyšlo, což pochopitelně nevedlo k jeho naprosté diskreditaci.

K diskreditaci proroků konce světa nevedla ani skutečnost, že v roce 2003 nepřiletěla z hlubin sluneční soustavy tajemná planeta Nibiru, nicméně je brána v potaz v souvislosti s rokem 2012, kdy se pochopitelně rovněž pravděpodobně nestane nic, co by vybočovalo z normálu, ale k tomu se dostaneme. Na konci roku 2010 měla dle rozšířených, a možná neautentických, proroctví bulharské vědmy Baby Vangy vypuknout třetí světová válka. Je fakt, že se naplno rozjela aféra s Wikileaks, ale to má přeci jen do apokalyptického konfliktu celkem daleko. Nesmíme zapomínat na všechny možné a nemožné interpretace Nostradamových pýthických textů atd. atp.

Aktuálně největší trhák je pochopitelně rok 2012 a jsem fakt zvědav, jaké datum bude coby datum konce světa stanoveno poté, co zmíněný skončí.

Jak je vlastně vůbec možné, že se proroci těchto konců neplazí kanály, že na ně není pliváno těmi, jejichž důvěry zneužili? A nejen důvěry, ale i peněz. Protože je sice pravda, že apokalyptická očekávání provázejí dějiny naší civilizace již od počátku křesťanství (a objevovala se i dříve v židovství, ale i jinde), ale dosud se vždy jednalo o projev davové psychózy vyskytující se především v obdobích politické nestability, významných dat či při výskytu neobvyklých přírodních úkazů. V křesťanské civilizaci byl navíc k dispozici působivý text Zjevení Janova, který fantazii podněcuje opravdu dobře. Je to mimochodem opravdu zajímavý spis, jenž by mohl ocenit i o náboženství se nezajímající milovník dark fantasy. Z mého pohledu je víra v konec světa v intencích Zjevení Janova projevem modloslužebnicví (jak je definuje James Hollis ve velmi podnětné knize Mytologémy), protože materialisticky a doslovně věří v to, co – coby inspirovaný text – ve skutečnosti jako symbol odkazuje k něčemu nevýslovnému. Ale to jsem odbočil, protože se chci v této chvíli zabývat proroctvími konce světa coby podnikatelským záměrem; záležitost kolem modloslužebnictví ponechám na závěr.

Tedy: To, co dříve bylo spontánním blouzněním, se dnes stalo lukrativním byznysem. Kolik jen knih a filmů má v názvu “2012“! Kolik peněz bylo vybráno hlasateli konce světa! Ovšem, spousta lidí na šíření těchto memů pracuje zcela zdarma, ale právě tito lidé kupují zmíněné produkty, propagují je, případně odevzdávají své peníze různým sektám, církvím, organizacím… Je zjevné, že apokalyptické nálady by se šířily i bez přispění těch, kdo na nich bohatnou, ale myslím, že by snad přeci jen nedosahovaly takové míry.

V dnešní době se toho tolik namluví o terorismu, ale jako by si nikdo nevšímal, že to, co propagátoři apokalyptického myšlení dělají, je duchovně-duševní terorismus par excellence – a má na svém kontě nemálo obětí! Nestačím žasnout, že se ve Spojených státech, kde jsou lidé schopni vysoudit nehorázné peníze za to, že v návodu k výrobku nebylo uvedeno něco, co i duševně zaostalý člověk musí pokládat za samozřejmé, lidé úspěšně nesoudí s těmito apokalyptickými věrozvěsty. Neznám americké právo, nicméně myslím, že tam asi nemají uzákoněno jako trestné šíření poplašné zprávy, jinak si to nedokážu vysvětlit. Ne snad, že by se soudili všechny oběti, uvidíme, že to neodpovídá jejich psychickému založení, ale někdo by se dozajista soudil – třeba propagandou nedotčený příbuzný některé z obětí.

A tak jsou lidé plašeni, zneužíváni a zvěcňováni, jsou činěni zdrojem bohatství a to již nikoli jako vykořisťovaná pracovní síla, jež alespoň něco produkuje, ale prostě jako stádo vedené od jedné duchovní porážky k další, znovu a znovu oblbované, matené, terorizované až do úmoru. A proč se tyto oběti neproberou ve chvíli, kdy by jim mělo být jasné, že byly podvedeny? V diskusi na anglické Wikipedii jeden z komentátorů napsal: “Vzhledem k mým pozorováním podobných neúspěšných minulých proroctví se objeví ze strany jeho šiřitelů oznámení, že se Bůh rozhodl dát lidstvu další šanci, a bude to vysvětleno příslušnými biblickými citáty.“ To je přesné. Protože cílová skupina chce věřit, vytváří poptávku a je jí nabízen tento zhoubný produkt. Možná, že bychom zde nalezli rysy společné s drogovou závislostí.

Jsou ti lidé hloupí? Mohou si za to sami? Je možné jim pomoci? A pokud ano, jak?

Obávám se, že skepticko-ateistická osvěta, jakkoli dobře míněná, není schopna na této situaci mnoho změnit. Nezdá se ostatně, že by dosud mnoho změnila. Domnívám se tak proto, že ta poptávka souvisí s neuspokojenými duchovními potřebami lidské duše, a tyto potřeby nejsou racionálního charakteru. Drogově závislý člověk také obvykle ví, že mu užívání té či oné látky ničí život, a přesto v užívání pokračuje (toto je ostatně jedno z typických kritérií závislosti). Co však může pomoci? Řekl bych, že nějaká forma autentické péče o duši, možnost, aby se lidé podléhající těm či oněm zvenku nadiktovaným dogmatickým představám naučili hledat svou vlastní autentickou spiritualitu, aby se naučili vidět za symboly, nikoli zbožšťovat symboly samotné, ať už jakékoli. Pak by možná prožili skutečný konec (starého) světa ve své vlastní psýché, včetně velkých apokalyptických bitev, v nichž by se Satan vyjevil coby jejich stará modlářská víra v doslovnost Bible či jiného textu, a vstoupili by do světa nového, v němž by opravdu pobývali s Bohem a nikoli jen s tou či onou reifikovanou představou o Něm. Ale to je pochopitelně jen taková krásná iluze. Protože – na rozdíl od víry v cokoli doslovného – nelze toto skutečné obrácení šířit formou propagačních letáků, jednoduchých sloganů a kázání na stadionech či v televizích. Vyžaduje to obvykle dlouhodobou a intenzivní spolupráci člověka s člověkem, či přinejmenším ochotu k důkladné a poctivé introspekci a studiu náročné literatury. Jsem proto skeptický k možnosti změnit tuto situaci v masovém měřítku. Což však neznamená, že bychom o to neměli usilovat.