Předem je třeba říci, že se bude pochopitelně jednat o anekdotickou evidenci, jinak tomu u magie patrně ani být nemůže, nicméně evidenci, kterou osobně rozhodně nemohu (a ani nemíním) ignorovat. Duchové fungují.
Když jsem se rozhodl přistoupit k této praxi, dal jsem jasně najevo, že pokud mě duchové do půl roku nepřesvědčí o tom, že fungují tak, jak to VGW slibuje, mají smůlu. Je zjevné, že mě přesvědčili, ale než se o tom rozepíši více, zmíním jednu pozoruhodnost Bertiauxovy knihy. VGW se z klasického racionálního hlediska jeví jako snůška bizarních nesmyslů. Ale od jiných okultních knih se liší v jedné podstatné věci: Hned na začátku nabízí jednoduchý a bez obtíží realizovatelný způsob, jak si ověřit, jestli na tom něco je či není. Neříká: Nejprve mnoho let pilně studuj a cvič a pak se dostaví výsledky. Neříká také: To, oč tu jde, je především poznání (Boha, Universa atd.), chtít získat magií pozemské statky je přízemní a nehodné mága. Skoro bych řekl, že Bertiaux (možná nevědomě a nezávisle, ale jeví se být dosti sečtělým, takže možná i záměrně) použil princip Maslowovy pyramidy potřeb, což je teorie, že nejprve je potřeba uspokojit potřeby tvořící základnu pyramidy, tj. potřeby tělesné a materiální, posléze potřeby emocionální a vztahové, poté ambice a nakonec (na špici) nějaké to duchovno. Tato teorie je mimochodem poněkud problematická, protože se nezdá, že by všichni měli své „stupně pyramidy“ seřazeny stejně, ale na tom nyní nesejde. V každém případě VGW nejprve sleduje uspokojení „nižších“ potřeb, což adeptovi zajistí lepší základnu pro následné výpravy do duchovních výšin (či hlubin) a také jej přesvědčí, že má smysl se tím dále zaobírat. Podstatné je, aby si praktikující říkal o to, co doopravdy chce, nelhal sám sobě, nepotlačoval ta či ona přání proto, že je společnost pokládá za nemorální atd. Duchové běžnou lidskou morálku neřeší, možná ji ani příliš nechápou.
Nutno dodat, že jsem v minulosti prostřednictvím magie nedosáhl takových výsledků, které by mě opravdu přesvědčily, že to funguje. Je ale také pravda, že jsem se dosud spoléhal na vlastní síly, zatímco nyní jsem uzavřel regulérní pakt, o němž mimochodem mnozí tvrdí, že je horší než smlouva s Ďáblem a že se mi to vymstí. Přistupme ale nyní ke konkrétním výsledkům.
Vlastně se první výsledek objevil už před uzavřením dohody mezi mnou a duchy – objednal jsem si čtyři živlové a jednu černou svíčku, to jsem také zaplatil, a přišlo mi to dvojmo (každá svíčka dvakrát). Také se mi před uzavřením smlouvy zdály sny o Cikánech, přičemž můj známý (nebudu jej bez svolení jmenovat, ale třeba se v komentáři přihlásí), který s touto magií experimentoval, přirovnal duchy húdú k cikánským dětem. V době před iniciací jsem měl intenzivní pocit, že se duchové nemohou dočkat. Oni jsou vůbec celí nadšení z jakékoli snahy vejít s nimi v kontakt, což posléze zjistila moje žena, která se s nimi zkusila (ovšem bez uzavřeného paktu) komunikovat a myslím, že z toho měla výsledný pocit ve stylu „podej čertu prst a utrhne ti celou ruku“. Řekl jsem jí, že s duchy asi prostě nelze pracovat „napůl“. Buď se jim člověk zasvětí nebo ne. Nic mezi tím.
Vlastní iniciace byla zajímavá, vykoupal jsem se před ní a měl jsem pocit skoro jako panic jdoucí do postele ke své první dívce. Taková příjemná nervozita. Nepoužil jsem žádný rituální oděv – Adamovo roucho je pro tento typ rituálů ideálním oděvem.
Moje první požadavky na duchy se týkaly financí, především zkonsolidování příjmové a výdajové stránky více než napjatého rodinného rozpočtu. Provedl jsem rituál – o podstatě tohoto typu rituálu se ještě rozepíšu – a požádal je o finanční injekci a následné navýšení pravidelných příjmů. Duchové se mohli přetrhnout úsilím, je zjevné, že tato oblast je jim blízká. Začaly se objevovat příležitosti přivýdělku, dařilo se výhodně dražit věci na Aukru (včetně těch, které se obvykle moc dobře neprodávají a to navíc v období prázdnin) a vždy, když už to vypadalo, že nějaký přítok vysychá, naskytla se další příležitost, jak přijít k nějakým penězům. Samozřejmě s tím vším byla spojena reálná práce, ale chtít, aby mi někdo přinesl potřebné peníze až pod nos, by bylo vážně příliš. Také se nejedná o žádné náhlé bohatnutí, ostatně z textu VGW zjevně plyne, že cílem je spokojený život a uspokojování běžných lidských potřeb, nikoli nadměrné bohatství. V každém případě mi duchové vytrhli pořádný trn z paty. Další prosby se týkaly zdraví a dalších položek, přičemž úspěšnost zatím nemohu posoudit, protože se jedná o dlouhodobější záležitosti.
Jak vlastně takový rituál vypadá? Jedná se o jednoduchý rituál u stolu se svíčkami (postupně zapálíte svíčky, říkáte různé formule, prosíte duchy o to, co chcete atd.), který trvá cca 20 minut, příprava před ním mi vychází tak na 40 minut, celá záležitost vychází asi na hodinu. Obřad nevyžaduje žádné zvláštní schopnosti, i když nemohu posoudit, do jaké míry se na úspěšnosti rituálů podílí například můj trénink v koncentraci a dosahování vnitřního ticha. Zpočátku jsem rituál četl z listu papíru (upravil jsem si k tomuto účelu rituální formule z na internetu porůznu rozšířeného – avšak kráceného! – překladu prvních deseti kapitol VGW; edit – 5. 5. 2011: Ten probůh nepoužívejte! Vytvořil jsem vlastní, MNOHEM lepší, překlad) , posléze jsem měl intenzivní pocit, že duchové chtějí, abych se jej naučil zpaměti, což jsem učinil. V jednom případě se rituál nevydařil – hned zpočátku se nedařilo zapálit svíčky, lámaly se mi sirky atd. – pokračoval jsem v něm „na sílu“ a byl jsem „odměněn“ nepříjemnými pocity a výzvou, ať to zopakuji druhý den a příště si víc všímám okolností. Všechny rituály jsem bez výjimky dělal v noci – není to povinné, ale já se tak cítím lépe. Svíčky pěkně vyniknou a především je kolem klid. Před každým rituálem se osprchuji nebo vykoupu.
Co se týče komunikace s duchy, tak ta zatím probíhá v určitých záblescích intuice, neměl jsem žádné vize ani sny, ale já mám s vizualizací a vizuální složkou vůbec chronický problém. Občas pociťuji, jako by mým tělem něco procházelo, po jednom obřadu jsem prožíval stav intenzivního tělesného blaha. Komunikaci se snažím rozvíjet – včetně rituální žádosti – zdá se, že to v mém případě půjde spíše pomaleji. Další techniky, jež používám, je noční „stínová koupel“ před spaním (přejíždění rukama podél těla při svitu svíčky spojené s „dobíjením energie“) a tiché obracení se na duchy formou modliteb, především děkovných. To, co je spjato s vizualizacemi, mi nejde, mám v plánu experiment se Salvia divinorum. Uvidíme.
Co se týče účinků v oblasti psychiky, pozoruji poměrně výrazný nárůst obsedantně-kompulsivních sklonů v myšlení a chování, což je ale celkem přirozené, dalo se to čekat a život mi to nikterak nekomplikuje. Další změny psychiky nepozoruji.
Mám-li to shrnout: Jakkoli jsem byl dosti skeptický, duchové mě přesvědčili, že opravdu fungují. Docela to mnou otřáslo. Když o tom tak přemýšlím, jsem asi přeci jen hlavně pragmatik – řídím se heslem „Přidrž se toho, co funguje, a nerozebírej to.“ a raději budu šťastný húdúista věřící v dosti podivné věci, než ze scientistického pohledu zcela korektní hyperracionální scientistický ateista, který však nemá co do huby…
PS: Patříte-li mezi příznivce mých racionálnějších článků, nemusíte se bát – budou. 😉