Podvodné skupiny na Facebooku – v čem spočívá jejich nebezpečnost?

Začalo to skupinou, jež slibovala iPhony a změnila se v klub mladých přátel Paroubka, pokračovalo to podvodnou skupinou „Stalker Catcher“, jež slibovala aplikaci, díky ní uživatel zjistí, kdo si prohlíží jeho profil. Po „Stalker Catcheru“ se objevily desítky dalších podvodných skupin. K čemu to slouží? Co může zakladatel takové skupiny získat?

Jednak může samozřejmě skupinu přejmenovat – třeba na „Mladí lidé volí Jiřího Paroubka“ (která má dodnes přes 66 tisíc členů!) – a vytvořit tak dojem, že desetitisíce lidí podporují tu či onu ideu (většina uživatelů si nezkontroluje, zda nedošlo ke změně, a už se ze skupiny neodhlásí). Druhý účel, účel komerční, je však asi pravděpodobnější: Zakladatel skupiny dostane k dispozici tisíce nebo i desetitisíce kontaktů. Můžete namítnout, že to platí o jakékoli skupině – to je pravda, ale s jednou výhradou: Ve skupinách, jež se zaměřují na nějaké konkrétní téma, postrádají shromážděné údaje jeden podstatný společný atribut, jímž je vysoká míra důvěřivosti uživatelů, kteří se ke skupině přidali. Pokud se někdo přidá ke skupině s vírou, že pokud odešle pozvánky všem svým přátelům, dostane se mu nějakých výhod, nebo se přidá ke skupině, jež ve stylu klasických urban legends slibuje odeslání deseti korun na Haiti za každého účastníka (zvláště nechutný podvod), dává tím zprávu, že uvěří opravdu kde čemu. A taková sbírka mnoha desítek tisíc kontaktů na neuvěřitelně naivní lidi, inu, to není k zahození…
Přemýšlím, čím lidé, kteří se k takovým skupinám přidávají, vlastně myslí. Ale musím také říci, že problém nutně nemusí spočívat v nedostatku inteligence, ale i v nedostatku životních zkušeností. Tak či onak by se měl každý uživatel Facebooku trošku zamyslet, než něco odsouhlasí. Kdyby pro nic jiného, tak proto, aby jej pak jeho přátelé neměli za hlupáka…