Na stole byl, tak, abych jej viděl, dort a na něm hořely dvě svíčky. Ten pohled mě naplnil úžasem…
A to je vše. Na víc si z toho dne už nevzpomínám.
Zde zveřejněná fotka není momentkou onoho okamžiku, byla vyfocena u fotografa a dort na obrázku je umělý. Stejný byl, jak si při prohlížení fotek správně povšimla Lucienne, použit o tři roky později na obdobné fotce a mým mladším bratrem.
A protože jsem ještě nevypustil do světa žádnou řetězovku, rozhodl jsem se, že to taky zkusím. Koneckonců – každý by měl mít nějakou nejstarší vzpomínku, i kdyby měla být ze včerejška 😉
Jaká je vaše nejstarší vzpomínka? A pokud je ta úplně nejstarší vzpomínka bolestná či zahanbující natolik, že o ní nechcete psát, zkuste vybrat jednu z těch nejstarších, o kterých psát chcete.