Dvě otázky pro horlivé bojovníky za práva paní Michalákové (glosa)

Mnoho Čechů (v čele s karikaturou české veřejnosti i sebe sama, jež se jmenuje Miloš Zeman) rozčileně huláká, že „zlí Norové ukradli NAŠE děti!“

Je typické, že (jak mi to připadá) právě ta část české veřejnosti, která má v jiných případech jen na základě domněnky, tj. zcela bez důkazů, úplně „jasno“ o vině v případě, že se jedná o podezření, že něco spáchal Rom, muslim či uprchlík, v tomto případě rozhořčeně křičí, i když má před sebou hromadu velice znepokojivých faktů, jež stačí přinejmenším k důvodnému podezření, že děti skutečně mohly být paní Michalákové odebrány právem.

Nicméně se zde nebudu zabývat případem jako takovým, konec konců nejsem v této věci dostatečně kvalifikován a obeznámen se všemi relevantními skutečnostmi (a na rozdíl od hurá obhájců paní Michalákové to umím přiznat), ale položím dvě podstatné otázky, které mě k tomu napadají, a které zatím asi nezazněly:

1. Našinci znovu a znovu zdůrazňují, že migranti jsou povinni podřídit zákonům a zvyklostem země, do níž se přistěhovali. Dobrá, ale proč by z tohoto pravidla měla mít ausgerechnet paní Michaláková výjimku?

2. Hodnotila by česká společnost tuto kauzu stejně, kdyby všechny okolnosti případu byly zcela identické, ale paní Michaláková by byla Romka?