Čtyři fáze českého rasismu a Konference ve Wannsee

Bývaly doby, kdy v sobě měla většina lidí aspoň malý kousek studu a rasistické výroky zaobalovala do nějaké formy proslulé formulace „Nejsem rasista, ale…“

Zdá se, že za poslední tři čtyři roky spadla spousta škrabošek a bestie ukázaly své pravé tváře.

Probíhalo to asi takto:

Fáze 1:

(řekněme do r. 2012)

Nejsem rasista, nemám třeba nic proti Vietnamcům, ale mám špatné zkušenosti s cikány a nemám je rád. Kdo ne? Ať začnou pracovat a ne se za mé peníze flákat na dávkách! Ne, cikána bych rozhodně nezaměstnal!

Nejsem proti muslimům, ale proti islámu. Muslimové jsou oběti islámu, islám je zlo, muslimům je třeba pomoci se z něj vymanit.

Fáze 2:

(2013-2014)

Pokud jde o cikány, jsem rasista! Hnědočeši dostávají v lékárnách léky zdarma, desítky tisíc korun na dávkách, pro které si jezdí v Mercedesech, serou do bazénů, mlátí naše děti… Bylo to na Facebooku! Rákosníci mi nevadí.

Musla u nás nemají co dělat. Ať táhnou za svými spoluvěrci! Islám je absolutní zlo, horší než nacismus, a je třeba ho zakázat! Musíme chránit evropské křesťanské hodnoty před islámskými zrůdami!

Fáze 3:

(2015)

Hitler, plyn, hordy nadržených negrů, čmoudi, jsou to podopice, mělo jich zdechnout víc, potápět, střílet, masokostní moučka! Pověsit zrádce! Co si to dovolujou, jaký trestní oznámení, mám přece svobodu slova!!!

Fáze 4:

(blízká budoucnost)

???

– – –

Všimněme si, že konference ve Wannsee, na níž se 20. ledna 1942 pod Heydrichovým vedením rozhodlo o tzv. „konečném řešení židovské otázky“ (tj. zřízení vyhlazovacích táborů), byla přísně tajná. Ani devět let propagandou systematicky masírovaný německý lid se za žádnou cenu nesměl dozvědět, že osudem Židů nebude jejich („pouhé“) vymístění z „německého prostoru“, ale plynové komory. Ani nacisté nedokázali většinu německé populace zmanipulovat natolik, aby si jí troufli otevřeně předložit plán genocidy. A dnes, dnes se mnoho našich lidí samo, dobrovolně a bezostyšně připojuje k volání po metodách holocaustu.

Je třeba, aby všichni skutečně slušní lidé, a to navzdory tomu, že tím mohou přijít o část přátel („přátel“? Může být mým skutečným přítelem nebo i dobrým známým někdo, kdo se raduje ze smrti lidských bytostí?), jasně řekli, že lidé, kteří evokují symboly nacistického teroru, se sami dobrovolně vyobcovávají ze slušné civilizované společnosti a jejich výroky jsou hodné nejvyššího opovržení. Slovenský prezident Andrej Kiska správně řekl, že zde nejde jen o běžence, ale o duši slovenského národa. Platí to i pro nás.

Advertisements

Comments Off on Čtyři fáze českého rasismu a Konference ve Wannsee

Filed under Úvahy a postřehy, Politika

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: