Jsem pro zrušení koncentračního tábora v Letech

Cítím jako svou povinnost vyjádřit se k nyní již bohatě přetřásané kauze nehorázného Okamurova výroku pro Parlamentní listy, v jehož stínu se ztrácí jen o něco málo „horáznější“ výrok Ransdorfův a Krejčův.

Mnoho jiných již dostatečně osvětlilo, že se skutečně jednalo o tábor, kde trpěli umírali lidé a z něhož byli lidé odváženi na smrt do Osvětimi, nikoli o cosi na způsob veřejně prospěšných prací, jak se nás snaží pan Okamura, pan Krejča a soudruh (a je mi z toho vážně smutno) Ransdorf, jehož jsem dlouho choval v úctě (tuto úctu zpochybnily již Ransdorfovay populistické proklamace před eurovolbami).

Shrňme to: Cikánský tábor v Letech u Písky bylo hnusné místo. Slovičkaření o tom, jestli to byl tábor „koncentrační“ nebo „pracovní“, pokládám za odvádění pozornosti od jádra věci. Nebyl to jistě tábor tak děsivý jako některé jiné koncentráky, ale ono je vlastně úplně jedno, jaká byla v tom či onom zařízení tohoto typu míra působeného utrpení. Budeme snad vyjadřovat míru zla velikostí pamětních desek a rozsahem „ochanných zón“ kolem místa utrpení?

Dosti již. Chci poukázat na jiné věci, které je v této souvislosti záhodno zmínit:

Ohledně vepřínu v Letech: Skutečně etické by bylo zrušit nejen tento vepřín, ale vepříny vůbec, protože to jsou pravé a nefalšované koncentrační tábory odesílající své vězně do táborů vyhlazovacích. To je ovšem, uznávám, předčasná idea, jejíž čas přijde, doufám, ještě v první polovině tohoto století.

Pokud jde o současnou kauzu: Vepřín tam překáží, soudruhu Filipe (reaguji na další z příspěvků v inkriminovaném článku na Parlamentních listech), protože tady nehovoříme o čistě zeměpisné záležitosti, ale o záležitosti symbolické. Co třeba vepřín hned vedle pohřebiště padlých sovětských vojáků, které jsem dnes shodou okolností na Ústředním hřbitově v Brně navštívil? Byl by sice za zdí, ale zaváněl by až ke hrobům? Také by nepřekážel? Vůně a pachy mají své symbolické konotace stejně jako podněty vizuální či sluchové. Zápach na pietním místě je nepřijatelný stejně, jako třeba sprejerem nastříkaný hanlivý nápis nebo symbol.

Nejhorší je ale to, že u nás do veřejného diskurzu pomalu difunduje myšlenka, že chtít zavřít „nepřizpůsobivé“ do nějakého tábora je vlastně přijatelné, že se k něčemu takovému může klidně hlásit i politik a nebýt okamžitě smeten do propadliště dějin. Že vůbec diskutujeme o tom, jestli tábor v Letech byl či nebyl legitimní! Běhá mi z toho mráz po zádech. A mimochodem: Víte, co asi bylo onou pověstnou „nohou ve dveřích“, která toto umožnila? Veřejně prospěšné práce pro dlouhodobě nezaměstnané. Mimo jiné. Mimo mnoho jiných věcí.

Shrnuto: Jsem pro zrušení koncentračního tábora pro příslušníky druhu Sus scrofa domesticus v Letech u Písku, jsem pro co nejdůstojnější přístup k památníku na koncentrační tábor pro příslušníky druhu Homo sapiens tamtéž. Žádný koncentrák nelze eticky obhájit a je jedno, jestli je to koncentrák britský, německý, japonský, sovětský, americký… Nepřizpůsobujme se myšlence, že posílat „nepřizpůsobivé“ do koncentračních táborů, může být dobrý nápad. Je to cesta do pekel.

Tenhle článek se mi psal hrozně těžce.