Nedávno jsem se v diskusi na jednom webu setkal s tvrzením, že pan X nebyl antisemita, protože měl rád Araby a to jsou přece také Semité! Podobně bizarní tvrzení jsem zaregistroval v diskusi mezi křesťanem a ateisty, kde dotyčný tvrdil, že ateisté nemohou slavit svátky, protože slovo svátek je odvozeno z náboženského výrazu „svatý“. Na témže webu naopak jeden ateista zuřivě odmítal spiritualitu, byť v nenáboženském smyslu, protože to slovo je přece odvozeno ze slova „spirit“ a nic takového podle něj neexistuje. Myslím, že je třeba objasnit, že tudy cesta k významům slov opravdu nevede.
Nejprve je třeba říci, že slovo „antisemitismus“, coby označení iracionální fobie z Židů a nenávisti k nim, skutečně není právě podařené. Podobně nepovedené je třeba slovo „homofobie“, z etymologického hlediska evokuje spíše představu strachu ze stejného než strachu z homosexuálů. Nepříliš šťastné je také slovo „sociologie“, jehož první část je z latiny a druhá z řečtiny. Jazyk se prostě vyvíjí po svém a občas poněkud nelogicky a nepřesně.
Důsledkem toho je skutečnost, že význam slova je dán jeho současným používáním, nikoli jeho etymologií. Dnes mladé ženě gentleman jistě neřekne, že je „pěkná děvka“ navzdory tomu, že původní význam tohoto výrazu je „dívka“; stejně tak slovo „šukat“ znamená dnes něco jiného než v době Boženy Němcové.
Mám přátele, kteří sami sebe označují jako „pohany“, protože uctívají předkřesťanská božstva, a jistě tím nechtějí světu říci, že jsou „venkovští balíci“, i když to byl ve své době význam tohoto původně dehonestujícího latinského slova („paganus“, „vesničan“).
Kdybych pak o nějakém současném pohanovi řekl, že je „nonkonformní“, vnímal by to nejspíš pozitivně – na rozdíl od toho, kdybych o něm řekl, že je „nepřizpůsobivý“. Slovo „nepřizpůsobivý“ je sice přesným překladem slova „nonkonformní“, ale v současné češtině označují tato slova různé skupiny lidí.
Kdybychom odvozovali významy slov na základě jejich etymologie, dospěli bychom k totálnímu zmatení jazyka. Slovo není provždy daná cedulka přitlučená na nějakou věc nebo jev, význam slova stojí a padá s jeho používáním a významy slov se mohou proměňovat. Etymologie je báječná věda, která uspokojuje naši touhu po poznání historie jazyka a s níž si lze donekonečna hrát, ale netahejme ji tam, kam nepatří, například do věcné argumentace. Tudíž pokud bude někdo plácat koniny typu „Arab nemůže být antisemita, protože je sám Semita.“, odkažte jej na tento článek a případně pošlete tam, kde slunce nesvítí.