Internetové diskuse pokládám za memetický mor naší doby. Aktuálně se toto téma otevřelo v souvislosti s rozhovorem s Annou Šabatovou, v němž konstatovala, že aktuální počínání médií napomáhá šíření zla.
Anna Šabatová má zcela nepochybně pravdu v tom, že se diskuse na internetu výraznou měrou podílejí na neustávajícím růstu anticikanismu, xenofobie a zběsilé nenávisti vůbec. Také zcela správně konstatuje, že kořen tohoto zla spočívá ve stavu společnosti, tj. především v existenčních obavách a frustracích tváří v tvář ekonomické a sociální nejistotě. Iracionální a fanatické přesvědčení libovolného druhu samo o sobě skutečně není kořenem zla (jak se domnívá například Dawkins, jenž takto označuje náboženství) nýbrž rostlinou, která z tohoto kořene vyrůstá. Internetové diskuse pak lze v rámci této metafory přirovnat k hnojivu.
Paní Šabatová je však naivní v přesvědčení, že internetové diskuse regulovat lze. Pěkným protipříkladem je prohlášení iDnes, jež se objevilo jako poznámka v publikovaném rozhovoru, že iDnes diskuse reguluje, versus sama diskuse pod tímto rozhovorem, jež nenávistí přímo přetéká.
Dokonce si myslím, že aktuální „regulace“, jež spočívá v mazání nejkřiklavějších projevů nenávisti, celou situaci možná ještě zhoršuje, protože vyvolává dojem, že diskutéři jsou jacísi ušlechtilí bojovníci za svobodu slova, kteří čelí nespravedlivé a totalitní cenzuře. To vede k myšlence, že na těch jejich blábolech „něco je“, když jsou takto „perzekvovány“. Diskutéři se pak vyžívají ve hře „na to, co projde“ neboli „jak přečůrat cenzora“.
Jsem přesvědčen, že diskuse na mediálním serveru a vlastně ani na obyčejném blogu prostě regulovat nelze. Sám jsem se o to nějakou dobu marně snažil. Jediné místo, kde může mít internetová diskuse nějaký smysl a může přinést něco dobrého, jsou specializovaná fóra věnovaná výhradně nějakému konkrétnímu a politicky neutrálnímu tématu či tematickému okruhu, kde lze relativně účinně banovat ty, kdo obtěžují s nejrůznějšími „off topics“.
Jsem přesvědčen, že jediný způsob, jak zastavit šíření nenávisti v rámci internetových diskusí, je takové diskuse prostě neumožnit. Nutno dodat, že to samo o sobě problém nevyřeší, pouze by to (snad) umenšilo rychlost jeho bujení.
Otázka zní, jak prakticky přimět média, aby neumožňovala diskusi pod články, když z jejich existence mají profit v podobě počtu shlédnutí a tím i zisku z reklam atd. Nemyslím, že by to mělo být nařízeno zákonem, protože by zde hrozilo jeho zneužití. Navíc se domnívám, že politici beztak nestojí o to, aby se nenávist majority vůči Romům, přistěhovalcům atp., umenšovala, protože pro vládnoucí moc je výhodné, když je frustrace občanů namířena směrem „dolů“ a nikoli směrem „nahoru“. Vládnoucí moc samozřejmě chápe, že kdyby došlo k pogromům a jiným formám násilí ve velkém, mohla by se jí situace vymknout z rukou, takže se snaží napětí udržovat v jistých mezích, ale to je tak všechno.
Co tedy zbývá? Snad jen donkichotský apel na média, aby se diskusí pod články vzdala, a zabránit šíření diskusního moru tam, kde můžeme, tedy například na vlastním blogu. Jak jsem osobně poznal, důsledný zákaz komentářů nezpůsobuje žádnou intelektuální ani tvůrčí újmu, protože 95% komentářů jsou blbosti a pokud jde o smysluplné připomínky, ty mi čtenáři obvykle sdělí mailem. Ušetřený čas a energii lze pak smysluplně využít při jiných činnostech.
Osobně si tedy myslím, že komentáře (především) v mainstreamových médiích na Facebooku jednoznačně přinášejí víc škody než užitku, obávám se však, že reálný neexistuje způsob, jak s tím něco udělat.