Pozoruhodný hoax šířený islamofoby a odvážný boj saúdské aktivistky

„Slyšelas to, Máňo? Zlí muslimové zabili 270 milionů Židů! Ne, ne dneska, to dá rozum, nebuď blbá. Za celý dějiny, Máňo, za celý dějiny…“

Na tohle jsem narazil na své oblíbené mašíbl stránce Islám v České republice nechceme (EDIT: Mašíblové z IVČRN si patrně přečetli můj článek a inkriminovaný obrázek ze své zdi smazali.):

islam-hoax.jpg

Nepřipadá vám to nějaké divné? Jestli ne, měli byste se nad sebou vážně zamyslet.

Protože:

270.000.000 / 1.391 (od roku 622 dodnes) = 194.104 muslimy zavražděných Židů za rok

tj. 19.410.000 za století = cca 3 šestimilionové holocausty za každé století!

Podle Židovské encyklopedie (a té snad můžeme věřit) během let 1000-1500 klesla světová populace Židů v důsledku (najmě křesťanských) perzekucí na 1 milion. Během 19. století vzrostla populace Židů podle stejného zdroje z necelých pěti na něco přes deset milionů. Pak rostla dále, přišel holocaust a v současné době žije na světě necelých 14 milionů Židů.

Vysvětlí mi někdo, jak to ti muslimové dokázali? Nebo se snad vydávali vraždit Židy do paralelních světů? Opravdu jsem netušil, že jsou muslimové tak ďábelská sebranka, že dokáží zabíjet i neexistující lidi.

To číslo možná vzniklo proto, že se uvádí, že muslimové mají na kontě celkově 270 milionů životů a křesťané 250 milionů. Nemám čas to nyní prověřovat (narazil jsem na tu informaci v jednom diskusním fóru), ale myslím, že tyto počty mohou být plausibilní. Lze o nich diskutovat, ale aspoň nebijí do očí svou totální nesmyslností. Na rozdíl od těch 270 milionů Židů, což je nesmyslnost, jež vpravdě uráží zdravý rozum.

Ani mě tak neděsí, že někdo takové nesmysly vytváří, jako to, že jim lidé věří a šíří je dál, aniž by se nad nimi byť i jen na vteřinu zamysleli. Každý, kdo něco takového sdílí a každý, kdo něco tak zjevného okamžitě neodmítne jako úplnou blbost, je potenciální rekrut i toho nejprimitivnějšího demagoga, blbeček, který uvěří čemukoli a ochotně pozvedne zbraň. A z toho fakt mrazí. Hodně mrazí. Vím, že bych měl nenávidět jen blbost, ale blbce milovat, ale někdy je to fakt kurevsky těžké!

A teď k tomu odvážnému boji saúdské ženy avizovaném v titulku. Jde o ženu, která se zasloužila o skutečný, byť zdánlivě malý, posun pokud jde o práva žen v rigidní saúdskoarabské společnosti sešněrované tradicemi a konzervativní interpretací islámu. Jak se jí to podařilo, můžete shlédnout na TED.COM, ale předem prozradím, že to nebylo šířením nenávistných hoaxů:

Takových bojovníků si vážím, na rozdíl od zlobou prolezlých „islamoklastů“ (jak se sami nazývají), jimiž se usilovně, byť chvílemi marně, snažím nepohrdat, nenávistníků, kteří se ničím neliší od těch, o nichž ve své řeči hovoří Manal al-Sharif.

Hloupé komentáře budu ignorovat, abych nemusel jejich autory

zahrnout výsměchem a škodit tak své karmě. Té opravdové.

Advertisements

Komentáře: 10

Filed under Úvahy a postřehy

10 responses to “Pozoruhodný hoax šířený islamofoby a odvážný boj saúdské aktivistky

  1. Borius

    Kojote, ta odkazovaná stránka na Facebooku buďto byla zrušena nebo máš chybu v odkazu.

  2. Kojot 16.6.2013 v 01:05: „Vím, že bych měl nenávidět jen blbost, ale blbce milovat, ale někdy je to fakt kurevsky těžké!“
    …Ať se snažím jít na etiku směrem od filosofie nebo teologie nebo odjinud, nakonec mi nezbyde než souhlasit s Vaší větou. A dokonce s hrůzou zjišťuji, že někdy ani úplně jistě nevím, zda bych měl blbce milovat. (Byť se o to coby křesťan snažívávám.) Jde zejména o situace, v nichž se projevuje onen druh zla, jenž jste označil 14.6.2013 v 00:41 jako „ne-lidské“ a 5.2.2013 v 19:35 jeko „meonické“. Já sice nevím ani to, zda jde z Vašeho pohledu o totéž „rozdělení zla“, ani to, zda „objektivně“ má smysl dělit zlo pomocí zrovna dvou taxonomických jednotek. Ale fakt je, že blbce páchající „lidské zlo“ (ze slabosti, hamižnosti, opojení mocí či vášní,…) ještě nějak chápu a snad ho mohu od jeho zlých činů nějak teoreticky oddělovat. To druhé zlo nechápu, i když se s ním v různých podobách setkávám. A nemusí to být jen ve zprávách o genocidě někde na druhém konci světa. Suď Bůh, zda tím nezavánějí třeba slova, jimiž jedna babička obhajovala vnuka: „On je dobrý chlapec a přírodu má rád. Kdyby věděl, že je to trestné, určitě by to zvíře neumučil.“ (Jen bych to nesmyslné zlo nenazýval „ne-lidské“. Ono sem snad ani jinak než skrze lidi nepřichází.)

    • Já se o to „milovní blbců“ snažím jak z křesťanského tak i z marxistického úhlu pohledu. Z marxistického proto, že vím, že jejich přesvědčení jsou důsledkem stavu společnosti. A vlastně i z jungovského: Projevují se skrze ně nezpracované obsahy kolektivního nevědomí. Ale stejně mi ti blbci lezou na nervy 😉
      K těm dvěma druhům zla: Já tu hypotézu razím, ale současně o ní mám jisté pochybnosti. Je to reflexe určitých intuitivních vhledů, která nemám jen já. Například na psychoskupině, kam chodím, přišla řeč na zločiny komunismu a gulagy a koncentrační tábory a psycholog, dle mého názoru, správně řekl, že je mezi nimi rozdíl: Že nacistický vyhlazovací tábor je cosi mechanického, strojově přesné zlo, zatímco stalinský gulag, jakkoli krutý a odsouzeníhodný, v sobě tento aspekt nemá, je to krutý tábor otroků, ale není to nástroj mechanického ničení.

      • Určitě se nechci vydávat za znalce zla (a nejspíš jím ani nechci být). Ale nějak se mi to (až ontologické) rozlišení nacistických a stalinských koncentráků nezdá. Nacistické asi byly v prvé řadě „nástrojem mechanického strojově přesného zla“, ale mnozí nacisté jim ve svém zvráceném vidění světa mohli přisuzovat něco racionálního – nějaké „čištění“ toho jejich prostoru či co. A ve stalinských bylo té krutosti myslím víc, než jen nějaká efektivně směřující k účinnému využití otrocké práce. Po nějaké době bylo v obou případech vidět, že tudy cesta nevede ani k likvidaci těch bližních, které ve svém světě nechtěli první násilníci mít, ani k dohnání a předehnání konkurence v případě druhých násilníků. Nesmyslné násilí nezmizelo u nacistů v únoru 1943 po prohrané bitvě u Stalingradu nebo v srpnu 1943 po fatálním neúspěchu v Kurském a Orelském oblouku. A nesmyslné násilí nezmizelo ani v SSSR desítky let po 2. sv. válce, kdy bylo jasné, že pracovní tábory nemohou být efektivnější než zaměstnávání lidí alespoň částečně svobodných a k práci alespoň částečně pozitivně motivovaných. I že politické odpůrce lze likvidovat s užitím menšího množství mučení. ((http://www.svobodnebelorusko.cz/aktuality/ales-michaljevic-byvaly-kandidat-na-prezidenta-vypovida-o-muceni-ve-veznici-video .)) Osobně vidím nacisty a stalinisty jako skupiny s rysy dosti podobnými – jak v poslušnosti k ideologii a jejímu představiteli (autoru či produktu) tak v tíhnutí k násilí včetně násilí nesmyslného.

        • Myslím, že zlo má jistou setrvačnost 🙂 Ale ano, v obou případech lze hovořit o nějakém racionálním zdůvodnění: Očistit rasu od Židů, očistit zemi od podvratných živlů atp. Ale je třeba vzít v potaz, že v době, kdy byla německá armáda na ústupu a nutně potřebovala zásoby a posily, dostávaly přednost vlaky odvážející Židy do vyhlazovacích táborů před racionální volbou dát přednost vojsku. Naproti tomu Stalin vytáhl během války z gulagů a věznic spoustu lidí, které zcela racionálně potřeboval. Tím nechci nějak obhajovat Stalina, ale rozhodně byl v této věci mnohem víc při smyslech než Hitler.
          Vím, že to mé dělení zla je problematické, budu o tom ještě přemýšlet.

          • Ano, máte pravdu. Stalin si nedělal velký problém ani s použitím násilí, a (občas) ani s upuštěním od něj. A byl v tomto směru asi „racionálnější“ (a nakonec i „úspěšnější“) než Hitler.

            • To je pravda i bez uvozovek. Byl racionálnější a byl úspěšnější než Hitler. Což samozřejmě neomlouvá jiné věci.

  3. Vergeri

    Nechápu moc argumentaci tohoto článku. K upsání se v seznamu o řádek, je potřeba řádově méně blbosti, než naprosto vážně polemizovat s uspáním se o řádek.
    Když upozorňovat na chybu, tak že 270 milionů je celkový součet, nikoliv počet zabitých židů.

    • Jak jsem napsal v článku, pozastavuji se především nad tím, že je tato věc šířena a „lajkována“.