Kritické poznámky na adresu angažovaných ateistů

Existují lidé, kteří aktivně propagují ateismus a chovají se nikoli nepodobně náboženským fundamentalistům. A ještě se podivují, když na ně ostatní podle toho reagují.

atheist_quoteNáboženští fundamentalisté pokládají za lidi druhé kategorie ty, kteří nevěří tomu, čemu věří oni, fundamentalističtí ateisté činí totéž. A stejně tak se snaží o misii a usilují o konvertity. To, co nabízejí, je v jistém smyslu totéž, co nabízejí i fundamentalisté – pocit výjimečnosti a iluze svobody. To, zda má tato výjimečnost charakter zvěsti o posmrtné destinaci správě věřícího v nebi nebo charakter pohrdání těmi, kdo v nějakou posmrtnou destinaci věří, je druhotné. To, co chybí oběma, je láska k jinak smýšlejícím. Ti jsou jen zdroj potenciálních konvertitů a pokud neuvěří, jsou terčem odsudku.

Tyhle myšlenky mi táhly hlavou, když jsem si přečetl reakci Mezinárodní asociace ateistů na vstřícná slova papeže Františka o tom, že nikdo není vyloučen ze spásy, pokud koná dobro.

„Ateisté v žádné nebe nevěří,“ uvedla tato asociace, a dodala, že papež nabízí ateistům odměnu, „kterou nejen nechtějí, ale v níž nevěří, že vůbec existuje“.

Vskutku uvědomělí ateisté, jen co je pravda! Snad jim běželo hlavou něco jako „Nepřítel s velkým N se nechová podle našich představ a chce se nám záludně vlichotit! To nesmíme připustit!“

Pokud jde o mě, tak nevěřím v osobní posmrtný život, jsem přesvědčen že věčnost je tady a teď a stejně tak nebe i peklo. Posmrtný život podle mě existuje jen v potomcích, vytvořeném díle, ve vzpomínkách pozůstalých. Přesto mne Františkova slova neurážejí, naopak mne potěšila a musím říci, že i když si od něj stále zachovávám mírně skeptický odstup, je mi jeho dosavadní počínání velmi sympatické.

Je třeba si uvědomit, že papež své náboženské představy ateistům nevnucuje, to, co je skutečným smyslem jeho slov, je sdělení: „Nikoho nevylučujeme, jiná víra není důvod k exkluzi, k nahlížení jinověrce (či bezvěrce) jako osoby druhé kategorie.“

Konzervativní katolíci musejí při četbě papežových slov nejspíš hodně prskat a brblat si pod fousy, že přeci mimo církev není spásy, ale to je pořád lidsky pochopitelnější, než prskání ateistů kvůli tomu, že byli přizvání k dílu dobra jako rovnoprávné bytosti bez ohledu na to, čemu věří nebo nevěří.

S některými angažovanými ateisty (a nyní budu psát především o těch českých, protože zahraniční podobu ateistického hnutí nemám dostatečně zmapovanou, i když mám podezření, že to také nebude povětšinou žádná velká sláva) je potíž také v tom, že povětšinou nenabízejí nic než kritiku; převládá u nich vyvracení, zesměšňování, kritizování (leckdy případné, to rozhodně nepopírám) a budování skupinové identity. Obvykle mají velmi schematické představy o svém „nepříteli“, což ostatně také sdílejí s náboženskými fundamentalisty. Lze říci, že jsou zhruba na úrovni mechanických materialistů z dob francouzského osvícenství, jako byli La Mettrie či Holbach, a mají velký problém nabídnout něco pozitivního. Výsledky jejich práce jsou často na úrovni pokleslých minulorežimních ateistických příruček.

Člověk jako já by očekával, že budou ve svých článcích rozvíjet myšlenky velkých ateistických filosofů, jakými byli Hume, Feuerbach, Marx, Nietzsche, Heidegger, Sartre, Camus, Russell, neomarxisté a další. Že budou vést diskuse o různých podobách sekulární etiky, že se v diskusích na jejich stránkách budou svářit humanisté se třeba stoupenci objektivismu pravicově-liberální filosofky Ayn Randové, zastánci humovské etiky ctností s utilitaristy, že povedou diskuse o tom, jakým programem oslovit a případně i nadchnout ostatní, že budou hledat způsoby, jak se scházet s názorovými oponenty na společných tématech (například sekularismu, který není jen výsadou ateistů).

Čekal bych také, že se budou zamýšlet nad příčinami náboženského myšlení (sociálními, psychologickými, existenciálními…) a nad tím, jak je případně změnit, a ne se jen strefovat do důsledků těchto příčin. A konečně by také člověk u kritiků náboženství očekával, že se budou vzdělávat pokud jde o historii a současnost náboženského myšlení, protože kvalitně a do hloubky kritizovat mohu jen to, co znám (namísto toho se setkávám z jejich strany občas i s arogantní nevědomostí ve stylu „Předem vím, že je to nesmysl, tak proč bych to měl studovat?“)

Nic z toho však povětšinou u současných ateistů nenacházím. Zdá se mi, že jim obvykle stačí, že se navzájem utvrdí v tom, jak právě oni jsou ti chytří, kriticky myslící a Pravdu vlastnící frajeři. Nutno dodat, že pokud jde o propagátory ateismu, dělají na mne dobrý dojem slovenští humanisté, kteří se nevěnují pouze kritice, ale též šíření humanistických hodnot jako alternativy k těm náboženským. Stejně tak pokládám za přínosnou práci Sama Harrise pokud jde o jeho úvahy o etice – proč nejsou českými ateisty recipovány a propagovány? Proč se u nich vlastně nesetkáváme ani s recepcí filosofie Daniela Dennetta, významného současného ateistického filosofa? Koho, samozřejmě kromě členů party, mají oslovit do nekonečna omílané úvahy o tom, že Bůh neexistuje a náboženství je nesmysl či přímo zlo? Někteří z českých ateistů se filosofie, s výjimkou redukcionistického naturalismu, dokonce ostentativně štítí a nedochází jim, že bez ní nemohou náboženskému světonázoru konkurovat.

Další věcí, jež mi na angažovaných ateistech vadí, je až nutkavé zapojování se do zcela zbytečných a nicneřešících internetových a občas i osobních debat například s kreacionisty či různými „evangelizátory“, přičemž je předem jasné, že v rámci takové diskuse nikdo nikoho o ničem nepřesvědčí (obě strany samozřejmě mají pocit, že v debatě vyhrály a že oponent je hlupák). Zcela zbytečně tak ztrácejí čas, který by mohli využít mnohem smysluplněji, například k samostudiu.

Jeden ze zakladatelů Občanského sdružení ateistů České republiky v komentáři na jejich stránkách napsal: „Vem si třeba aktuální situaci tu v Čechách. Existují tu náboženské společnosti. Náboženské společnosti mají „oštítkované“ své příslušníky. Dosud to neexistovala jasně ošťítkovaná ateistická skupina. Vzhledem k tomu, jak se chovala „náboženská“ skupina, tak to nás motivovalo, abychom se také ošťítkovali. Nyní tu již máme dvě jasně ohraničené skupiny (ta naše je spíš zárodek, přiznávám), které stojí na opačných stranách barikády. Čím výrazněji se bude náboženská skupina profilovat, tím více bude nutit neoštítkované ateisty a něcisty se nějak profilovat. My budeme samozřejmě na jejich akce reagovat a to donutí reagovat zase je. Vzniká tak rozdělení, které by bez náboženských společností nikdy nevzniklo.“

Je opravdu stavění barikád tím, co lidská pospolitost potřebuje? Je stavění barikád nějaký skutečný program?

Abychom si rozuměli: Naprosto souhlasím s potřebností kritiky náboženství, včetně té, které se věnují čeští ateisté, tedy kritiky nehorázného protežování církví ve veřejnoprávních médiích, církevních restitucí atd. Jako problém shledávám také to, že pokud média potřebují nějakého odborníka na etiku, sáhnou po teologovi. Pokud jde o zahraničí, je třeba reflektovat nábožensky motivované násilí a další neblahé jevy. Pokud ateisté kritizují výše uvedená konkrétní témata spojená s náboženstvím, činí tak ostatně na celkem slušné úrovni. Nicméně kritika nestačí. Je třeba smysluplný pozitivní program plnohodnotné světonázorové alternativy, a to přinejmenším u těch českých ateistů bolestně postrádám.

.

Poznámka: Autor tohoto článku se necítí být ani teistou ani ateistou, případně ani věřícím ani nevěřícím, v běžných významech těch slov; Boha vnímá jako mystickou či existenciální zkušenost související se sebetranscendencí člověka. Je přesvědčeným sekularistou a stoupencem dialogu a hledání cest k němu. Dává přednost mostům před barikádami. Hluboce si váží díla ateistických filosofů a mrzí jej, že se české ateistické hnutí nachází v článku popsaném neutěšeném stavu.

Advertisements

Komentáře: 47

Filed under Úvahy a postřehy, Filosofie a religionistika

47 responses to “Kritické poznámky na adresu angažovaných ateistů

  1. befree1

    http://www.patheos.com/blogs/friendlyatheist/2013/05/24/vatican-representative-just-to-be-clear-atheists-are-still-going-to-hell/
    Takže pokud ateisté neuznají Ježíše/Boha, skončí v pekle, i kdyby jinak žili jako svatí. Nic se nemění

    Poslední dobou narážím na věřící, kteří se vysmívají ateistickým vědcům kvůli evoluci a obviňují je z podvodů… Jak chceš vést filosofické diskuse s takovýmto „materiálem“?:
    Zdeněk Eisner
    Nedávno se tu ptal, jestli je křesťanství pravdivé. No, včera 13.5. jsem s kamarádem byli v ulicích našeho města a potkali jsme ženu, která měla problém se zády. Důvod byl ten, že měla jednu nohu cca o půl cm kratší. V Bibli se píše, že ten kdo věří v Ježíše tak bude uzdravovat nemocné.

    Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení:…..na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je (Marek 16, 18).

    Stalo se to, že jsem paní požádal aby se posadila a natáhla nohy a bylo znatelně vidět, že levá noha je kratší. Bylo u toho několik svědků. Když jsme se začali modlit, tak se noha začala srovnávat na úroveň pravé nohy. Když jsem se ptal, co paní cítila, tak řekla, že škubnutí. S nohama jsem nic nedělal, jen jsem je držel zdvižené a modlil jsem se. Paní byla uzdravena ve jménu Ježíše.

    Tyto věci sedějí právě proto, že křesťanství (víra v Ježíše Krista) opravdu funguje!

    https://www.facebook.com/groups/356884881096930/?fref=ts

    • Ad spasení ateistů: To si samozřejmě musejí ve Vatikánu vyříkat, je jasné, že František tím kopl do vosího hnízda a šel proti katechismu. Jaké myšlenky na toto téma se v té církvi prosadí, to uvidíme. Já nemluvil o ŘKC, ale jen o slovech papeže.
      Ad “ Jak chceš vést filosofické diskuse s takovýmto “materiálem”?:“ – a co takhle si přečíst ten článek pořádně? Já nenabádám k vedení filosofických diskusí s tebou popsaným „materiálem“, já nabádám k vedení filosofických diskusí v rámci ateistického hnutí. Ve skutečnosti, možná jsem to měl explicitně zmínit, pokládám diskuse s tebou popsanými lidmi za zcela zbytečné a nechápu, proč se do nich ateisté vůbec pouštějí (a oni to fakt dělají, debatují s kreacionisty atp.) a zbytečně ztrácejí čas, který by mohli účinněji využít třeba v oblasti sebevzdělávání.

      • Mirek

        Počkej, proč myslíš, že šel proti katechismu? KC uznává možnost spasení ateistů už snad několik staletí, ne-li od začátku (v textu NZ je to ale hodně sporné, tam je přímý odkaz na nutnost víry v Ježíše a jeho roli, jako jeho přímá citace). Zároveň to má být skrze KC, což ale v podstatě znamená jen díky její existenci, nemyslí se tím nějaký matrikový zápis. Hodně konzervativní až lefebvristický výklad je, že i ateisté dostanou tu možnost rozhodnout se pro Ježíše přinejmenším v posledním okamžiku svého života skrze nějaké mimořádné poznání (holt by se to klasickým výkladem katechismu asi nestihlo :-), obvyklý výklad je, že závisí na subjektivní vnitřní poctivosti, byť s věroučnými chybami, a že není nutné nějaké plné poznání (protože ti lidé mají jen materiální a ne formální hřích, a přičitatelný je ten formální – dobrovolné jednání proti poznané pravdě.

        • Mirek

          Možnost spasení ateistů najdeš už v Tomáškově katechismu česky, napsaném před 2. Vatikánským

          • „Číslo paragrafu: 846

            Část: Vyznání víry
            Kapitola: VĚŘÍM V DUCHA SVATÉHO
            Článek: „VĚŘÍM VE SVATOU CÍRKEV OBECNOU“
            Odstavec: CÍRKEV JE JEDNA, SVATÁ, KATOLICKÁ (VŠEOBECNÁ) A APOŠTOLSKÁ
            Podnadpis (římská čísla): CÍRKEV JE KATOLICKÁ (VŠEOBECNÁ)
            2. podnadpis: „MIMO CÍRKEV NENÍ SPÁSY“

            Jak se má rozumět tomuto tvrzení, které často opakovali církevní otcové? Je–li formulováno kladně, znamená, že veškerá spása pochází od Krista–hlavy skrze církev, která je jeho tělem: „Posvátný sněm … na základě Písma svatého a tradice učí, že tato putující církev je nutná ke spáse. Neboť jedině Kristus je prostředník a cesta ke spáse a on se pro nás stává přítomným ve svém těle, církvi. On sám výslovným zdůrazněním nutnosti víry a křtu potvrdil zároveň i nutnost církve, do které lidé vstupují křtem jako branou. Proto by nemohli být spaseni ti lidé, kteří vědí, že Bůh prostřednictvím Ježíše Krista založil církev jako nezbytnou, a přesto by nechtěli do ní vstoupit anebo v ní vytrvat.“

            Číslo paragrafu: 847

            Část: Vyznání víry
            Kapitola: VĚŘÍM V DUCHA SVATÉHO
            Článek: „VĚŘÍM VE SVATOU CÍRKEV OBECNOU“
            Odstavec: CÍRKEV JE JEDNA, SVATÁ, KATOLICKÁ (VŠEOBECNÁ) A APOŠTOLSKÁ
            Podnadpis (římská čísla): CÍRKEV JE KATOLICKÁ (VŠEOBECNÁ)
            2. podnadpis: „MIMO CÍRKEV NENÍ SPÁSY“

            Toto tvrzení se nevztahuje na ty, kteří bez vlastní viny neznají Krista a církev: „Věčné spásy mohou dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí.“

        • To je otázka interpretace tvrzení, že mimo církev není spásy. Viz ten článek, na který befree1 odkazuje. V minulosti to bylo tak, že ten, kdo „uslyšel radostnou zvěst“ a neobrátil se, měl smůlu.
          Hodně dlouho římští katolíci odmítali protestantismus jako herezi, byť uznávali ortodoxní církve jako schizmatické.
          To „tání“ v ŘKC oficiálně začalo až druhým vatikánským koncilem.

          • Mirek

            no, jak říkám, Tomáškův katechismus je psaný ještě před 2VK. To oddělení materiálního a formálního hříchu je scholastické, tj. ještě ze středověku. Ale v těch paragrafech nahoře se to koneckonců taky odráží – akorát „hledají Boha a snaží se plnit jeho vůli se nevztahuje jen na teisty nebo klasické bohohledače. co aspoň uznávají Boží existenci nebo chtějí, aby byl, ale na kohokoliv, kdo se snaží žít „dobře“, ať už o tom má jakékoliv představy. Ono když to vezmeš důsledně, tak množina lidí, „kteří vědí, že Bůh prostřednictvím Ježíše Krista založil církev jako nezbytnou, a přesto by nechtěli do ní vstoupit anebo v ní vytrvat“ (a chápou přitom Boha tradičně, jako nejvyšší dobro apod.) bude s pravděpodobností hraničící s jistotou prázdná :-).

  2. akismetuser752667586

    Kojote, v podstatě věcně souhlas. Jinak ale naprosto mimo. Možná za 20 let by na tvé kritice něco bylo. V tuto chvíli kritizuješ kojence, že nestačí sprinterovi.

    Loni v březnu bys ještě neměl kritizovat vůbec co.
    V podstatě mě těší, že si někdo vůbec může myslet, že něco z toho co uvádíš že neděláme , bychom už dělat mohli. Buď to svědčí o naprosté nesoudnosti autora, nebo fakt děláme dobrý dojem 🙂

    Každopádně dík.

    • ROFL 😀 Nevymlouvej se! Jestli na započetí pořádné práce potřebují čeští angažovaní ateisté dalších 20 let, tak to můžou zabalit rovnou. Navíc já neměl na mysli jen OSA ČR, ale ateistickou scénu v Česku obecně. S výjimkou Tomáše Hříbka je to fakt slabota.

      • Vůbec se nevymlouvám. Co se týče české ateistické scény, tak souhlasím. Jen si prostě myslím, že tu žádná česká ateistická scéna nebyla a to co vidíme dnes jsou spíš nějaký zárodky, než scéna.

        Za sdružení ateistů mohu říci, že to co píšeš že bys očekával, že budeme dělat, jsme nikdy ani dělat moc nechtěli. Nejsme filosofové, takže řešíme spíš jiný věci. V případě té filosofie jsou naše cíle spíš ty lidi vyhledávat, dávat dohormady a propagovat, než se účastnit filosofických debat, na které prostě nemáme trénink.

        Tomáš Hříbek, kromě jiných, již přislíbil účast na Atheoconu, 21.9. v Praze, takže tak. Naši roli vidím spíš v tom, uspořádat setkání ateistů, než nějak zásadně do debaty o Humovi a Sartrovi zasahovat.

        A jo, asi je to trochu Donkichotské, stavět se proti organizacím, které se dnes majetkově pohybují ve stovkách miliard a mají nepřerušenou tradici třeba 2000 let. Jsem rád, že tě svojí snahou bavíme. Pár amatérů, co to dělá ve volném čase. Taky bych byl raději, kdyby to tu někdo dělal lépe a profesionálněji.

        • PS: v tuto chvíli k tomu přistupujeme jako k povinnosti, protože tu kromě nás a pana Vaňka není nikdo jiný, kdo by se v tom angažoval. Můžeš nám teda vyčítat, jak jsme pro tu úlohu nedostateční a vůbec, ale to je tak vše, co s tím můžeš ty nebo my dělat. Také si dovedu představit desítky jiných lidí, kteří k naší práci mají lepší předpoklady.

  3. akismetuser752667586

    A ještě dotaz. Proč , když si myslíš, že je zbytečný diskutovat s kreacionisty, tak s nimi diskituješ a ještě mi posíláš avízo, jestli se nechci zapojit, abys to potom v článku zkritizoval? ( i když jsem se nezapojil)

    Divný.

    • Teď si fakt nemůžu vzpomenout, kdy to bylo, ale uznávám, že se mi to dřív občas stávalo.

      • Jaroslav A. Polák
        Pátek, 11:51 – předevčírekm

        Pokud se někdo budete chtít hádat s kreacionisty (ztráta času, ale některé lidi to baví), tady je pěkná ukázka právě probíhající evoluce.
        cc: Petr Tomek, Slávek Morgan Černý

        Pavouci přestávají spřádat sítě. Zlenivěli?
        http://www.national-geographic.cz
        Pavoučí sítě s kapkami rosy a tu a tam lapenou muškou se možná stanou minulostí. Studie v časopise PLoS ONE upozorňuje na poměrně překvapivou skutečnost, že pavouci upouštějí od spřádání sítí, což je součást evoluční změny, která má i konkrétní fyzické projevy.
        1Už se mi to nelíbí · · Zrušit sledování příspěvku · Sdílet · Skrýt na profilu Timeline
        Toto se líbí vám a uživateli Alena Vondřejcová.

        Martin Vrba Dokud nebude vykázáno že lepkavé chomáčky na předních packách vznikly přirozeným výběrem, tak to o evoluci neříká nic.
        pátek v 12:02 · To se mi líbí

        Camie Svobodová …jaká evoluce – to přece milosrdný Bůh zasáhl, neboť považuje za humanitnější ukousnout mouše hlavu náhle, než ji nechat i několik hodin umírat v síti ;P
        pátek v 12:38 · Už se mi to nelíbí · 4

        Marian Mach Martin Vrba pre niektorých ľudí sú vedecké články zrejme úplne zbytočné. Zalistujte si v Biblii, tam nájdete vysvetlenie vzniku života, ktoré vy určite dokážete pochopiť…
        pátek v 12:38 · Už se mi to nelíbí · 3

        Jaroslav A. Polák Martine, na to ale opravdu nelze nic říct. Snažil jsem se, ale vzdal jsem to.
        pátek v 12:39 · To se mi líbí

        Jaroslav A. Polák Martin Vrba: Snad jen dodám, že kouzelná formule v tomto případě zní „adaptivní mutace“.
        pátek v 12:43 · To se mi líbí

        Martin Vrba Já nejsem kreacionista, ani evolucionista. Jako spíše agnostik. Spor kreacionistů a evolucionistů mě příliš nezajímá. Toliko ke zdejším kádrovačům. Co mě zaujalo je jen následující logická chyba v úvaze: evoluční teorii (rozumím tím teorii přirozeného …Zobrazit další
        pátek v 12:50 · To se mi líbí

        Jaroslav A. Polák Tak ještě jednou: Adaptivní mutace.
        pátek v 13:00 · To se mi líbí

        Martin Vrba Dovoluji si vás upozornit, že vaše myšlení teď vykazuje stejné tendence, jako myšlení kreacionistovo. Kreacionista vysvětluje jevy něčím, co samo musí být vysvětleno a dokázáno. Pojem adaptivní mutace je určitým explanačním nástrojem, jako takový má ur…Zobrazit další
        pátek v 13:12 · To se mi líbí

        Jaroslav A. Polák Adaptivní mutace byla mnohokrát pozorována (Darwinovy pěnkavy např.) i testována (třeba na octomilkách). Explanační obsah tohoto pojmu je tedy důvěryhodný. Ano, z článku přímo neplyne, zda je popsaná mutace adaptivní či nikoli. Nicméně kdyby adaptivní nebyla, bylo by s podivem, že je tak rozšířená, lze tedy oprávněně předpokládat, že adaptivní je.
        pátek v 17:01 · To se mi líbí · 2

        Miroslav Kohoutek doporučuji knihu, Jak se dělá evoluce, je to tam pěkně popsáno, jak na molekulární tak na ostatních úrovních, není to zas takový zázrak, jak by se zdálo
        pátek v 21:28 · To se mi líbí

        • Aha, no, ale to nebyla diskuse s kreacionistou. Martin Vrba není kreacionista, jen měl pomýlený názor. Navíc na FB pod mým vlastním příspěvkem pokládám za vhodné se s přáteli pobavit o dané tématu. To je opravdu něco jiného než nekonečné debaty vedené na webu OSA ČR.

          • V článku mluvíš obecně. Nepsal jsi o „nekonečných debatách na osacr.cz“

            • Ale uznej, že toto nebyla ani nekonečná debata a nebyla ani s kreacionistou. Takže fakt sorry… 🙂

              • akismetuser752667586

                Neřešil jsem debatu. Ani jsem ji před tím nečetl. Jen mně přišel tvůj vzkaz a dva dny na to tento článek. Divný.

                • Slávku, ale já jsem posílal jen vzkaz ohledně toho článku, připadlo mi, že by mohl být pro tebe zajímavý. To avízo vůbec neřešilo nějakou diskusi, dokonce jsem v popisu napsal, že mě osobně diskuse s kreacionisty nezajímají.
                  Prostě na mě vytahuješ blbosti a neví, jestli je to proto, že jsem se dotkl tvého ega, nebo proč vlastně. Tahle debata je o hovně a už to tu s tebou nebudu řešit. Laskavý čtenář této diskuse nechť si případně udělá obrázek sám.

  4. Jiří

    Reformovat totalitní organizaci jakou římskokatolická církev nepochybně je, to představuje pro jednoho Františka úkol naprosto nemožný. Připomělo mi to reformátory typu Dubčeka, Gorbačova a také příběh Ježíše. Pokud se František neztotožní s oficální doktrínou, dopadne špatně. Základem víry římskokatolické církve totiž není Ježíšovo učení, ale poslušnost svatému vatikánskému stolci a jejím dogmatům. A ještě můj názor ke článku. To co Jaroslav píše o mostech porozumnění – v pořádku, ale to bude možné pouze tehdy, až náboženská víra bude věcí soukromou a ne věcí veřejnou, navíc ovládanou skupinami církevních vůdců.

    • Možnost porozumění je skoro vždycky, pokud spolu hovoří lidé se vzájemným respektem a ochotou naslouchat.

    • jvf

      Označit katolickou církev za „nepochybně totalitní organizaci“ je nepochybně velmi šťastné vykročení k noblesní a oboustranně užitečné debatě…

      • befree1

        Co je na tom nejasného? Církev katolická je jediná pravá církev s hierarchií, řádem, dogmaty- a to vše je neměnné a bez demokracie. Při zpovědi se také leccos dozví 😉 . No, a teď František na rozdíl od Ratzingera, pro kterého byli ateisté méněcenní a nepřátelé připustil, že nemusíme být automaticky zlí a že bychom se při konání dobra mohli křesťanům i přiblížit…Ó, jak jsem šťastný, že už nejsem neznabožský untermensch a je mi dovoleno se křesťanům přiblížit…

      • Jiří

        …ta debata již nějakou dobu probíhá… před pár hodinami mi jako ateistovi bylo potvrzeno peklo. A přestože je to v podstatě druh psychologického napadení, neoplácím, ale s respektem a ochotou naslouchám dál.

        • jvf

          On už sám pojem totalitarismu je značně pofidérní, protože přesná definice dosud chybí. Ale zhruba se všichni shodují na tom, že je to režim, který řídí každý krok poddaného, včetně soukromé sféry. To dnes církev nečiní ani u svých příslušníků, natožpak u těch ostatních.

  5. hank

    Přece jen bych s jásáním nad Františkovým výrokem byl opatrný… nejen kvůli očekávanému odporu ze strany ř-k konzerv, od kurie až po zdejší užitečné idioty typu Semína. Přece jen – jezuité jsou školeni mj. k tomu, jak účinně ovlivňovat veřejné mínění, a vůbec bych si nebyl jistý, jestli to není projev taktiky typu „dvakrát za roh“. Po ovoci poznáte je… Takže bych doporučil počkat, až to ovoce uzraje.

  6. HHH

    Hezký článek.
    Dovedu pochopit zatvrzelost a diskusní agresivitu konzervativních katolíků – na obranu neudržitelného slepence názorů a mýtů jsou nuceni vydávat velké množství energie jak dovnitř, tak navenek.
    Záhadou pro mě je slepota militantních ateistů vůči vlastní diskuzní agresivitě a tomu, co z ní vyplývá.
    Z přemíry emocí, kterou se jejich příspěvky vyznačují, by musel neznalý čtenář očekávat, že je zde hrozba vzniku teokracie, nebo jsme se před nedávnem zbavili náboženského útlaku ze strany Církve. A to je realitě natolik vzdálené, až je zřejmé, že se nejedná o konflikt vnější, ale o nevědomý konflikt vnitřní.
    Člověk vždy vrší argumenty v místech, kde v obraně svého světonázoru cítí nejslabší místo. Je-li v tomto místě dotčen, pouští se do ostrých a neplodných polemik. Obsedantní snaha militantních ateistů o diskuzní zadupání protivníka do země svědčí o tom, že se cítí být náboženstvím vnitřně ohroženi, resp. do jejich pokusu o přísně a pouze racionální vnímání světa se nezadržitelně „zevnitř“ valí iracionalita, kterou si spojují právě s náboženstvím. Nacházejí si nejsnažší a nejviditelnější vnější terč, kterým jsou křesťanští fundamentalisté (a ti naopak). Za snahou rozstřílet protivníkovu argumentaci je ve skutečnosti snaha o neutralizaci vnitřního konfliktu. Výsledkem jsou barikády postavené pouze zdánlivě proti vnějšímu nepříteli.
    Zdá se mi, že velká část angažovaných ateistů u nás stojí na, nebo blízko militantních pozic. Tím samozřejmě nepopírám existenci se sebou smířených ateistů s široce diferencovaným pohledem na náboženství. Jen se do debat zapojují méně často než militanti a fundamentalisté. Pokud se dobře pamatuji, tak jednu velmi zajímavou diskusi o ateismu, teismu, agnosticismu a religiozitě jsem četl právě na těchto stránkách.

  7. Díky za pěkný článek. Omlouvám se za opakování toho, co jsem už kdesi napsal – že z našich ateistických myslitelů hodnotím dosti vysoko Egona Bondyho. Mám totiž pocit, že jej mnozí naši současní intelektuálové přehlížejí a že je to škoda. Egon Bondy se (podle mne velmi upřímně a docela dobře) snažil hledat filosofický vztah ke světu bez využití (zneužití?) pojmu „bůh“ jako zkratky, alibi či útěku před vlastním bytím. Bondyho filosofie je „nesubstanční“, což v jeho pojetí znamená zároveň i důsledně ateistická. Přitom (přesto nebo proto?) Bondy neztrácí axiologické zaměření, zejména klade důraz na svobodou, riziko a odpovědnost. Nesubstanční ontologii definoval v díle Útěcha z ontologie. (Poprvé snad r. 1967. Později rozpracovával, např. v dílech Dopis příteli: Odpověd̕ doktoru teologie, Výhledy, Další bod a Ontologie beze všech určení.) Bondyho nesubstanční ontologický model odmítá počítat se „zárukou“ boha (či jakékoli substance, třeba „věčné nezničitelné hmoty“) za předurčenost světa k čemusi či nějaké jeho nasměrování. A v tom odmítání vidí příležitost ke smysluplnému a hodnotnému naplnění lidského života – když věčná hmota nebo věčný bůh netlačí realitu tam, kde „má být“ kde je „správný smysl existence“, tak to směřování záleží primárně na nás a smysl dáváme (svému) světu my sami. Trochu mi to rezonuje s „morálkou bez etiky“ polsko–britsko–židovského sociologa Zygmunta Baumana, ale Bondy mi je asi bližší.
    Sartre je samozřejmě klasika. A z česky píšících „bezbožníků“ bych se ještě dovolil přimluvit aspoň za Václava Bělohradského.

    • Díky za komentář. Bondy si rozhodně zaslouží respekt. A Bělohradský samozřejmě taky.

  8. Jiří

    Co mají totalitní systémy společného?
    •Nade vším stojí zájem třídy, rasy nebo národa.
    •Svět a jeho dění je vysvětlováno jednoznačně, jednou provždy, jako by jimi končil všechen vývoj.
    •Existence dokonalého propagandistického aparátu.
    •Čistky.
    •Vůdcovský princip.
    •Snaha zalíbit se Vůdci, dílčí zájmy, zápas všech proti všem.

    Svým univerzálně vyhlašovaným monopolem na pravdu se doktrína římskokatolické církve řadí mezi ideologie totalitní a v tom ohrožuje samy fundamenty demokracie a komplikuje interkulturální komunikaci. Proto existuje důvod sledovat s neklidem evangelizační tendence v moderní sekulární společnosti. Druhá strana má právo říci svůj platný a odůvodněný názor – sekulární společnost je jeden z mála kulturních výdobytků, za který stojí za to bojovat. Jakákoliv snaha o její reevangelizaci nás vrhá zpět do časů, kdy Vesmírem pohyboval duch, jehož vůli si každý vyložil k prospěchu svému a k neprospěchu všech okolo.

  9. Jardaqt

    K papežovu výroku lze napsat víceméně jedno jediné. Prohlásil, že jeho pravidla a představy jsou vlastně závazné i pro nějakých 75% obyvatel této planety. A to i v případě, že ti lidé s ním bytostně nesouhlasí. Odpor je marný, budete asimilováni. Není divu, že spousta lidí má potřebu se k tomuto papežovu výroku vyjádřit velmi kriticky.
    A k nápadu rozvíjet velké myšlenky velkých ateistických filosofů? Zajisté je spousta ateistů, kteří by to rádi dělali. A díkybohu jsou si vědomi svých vlastních omezení, a nedělají to. A těmi omezeními nemám na mysli intelektuální schopnosti, ale mnoho dalších omezujících faktorů. Mimo jiné i fakt, že většina lidí stráví svůj čas tím, že se věnují zcela jiné práci. Prostému angažovanému ateistovi pak nezbývá nic jiného, než se vyjadřovat k aktuálním maličkostem a dávat najevo svůj názor. Je docela možné, že někdo takový mezi námi je. Někdo, kdo vyzobává z blogů, diskuzí a ze spousty dalších zdrojů myšlenky, informace, názory a postoje. A stejně jako Hume, Feuerbach, Marx, Nietzsche, Heidegger, Sartre, Camus, Russell a další tyto zdroje sjednotí, podrobí analýze a reflexi a výsledkem bude Kojotem požadované dílo. Zatím nechme císařovi co jest císařovo. A nechejme maličkých přijíti…

    • Mirek

      Jó, to je to nebezpečí, když vám Sedmá z Devíti řekne „Já tě asi miluju…“ 🙂

  10. strojmir

    Správně Kojote, správně. Jinak v posmrtný život věřit nemusíš, však se stejně znova narodíš 🙂

    • Co vlastně myslíš tím „znovu narodíš“? Jak si to představuješ v souvislosti s tím, že o mně v komentáři píšeš jako o subjektu onoho znovuzrození. Děkuji za odpověď.

      • strojmir

        No dělal jsem si trochu legraci, ale co bych asi tak myslel jiného než to že se znovu narodíš? Samozřejmě nemám patent na to jak to je doopravdy, ale informace, které ke mě dorazily mě zatím dávají tento výsledek. Pokud se ale nyní pletu, tak se nenarodíš.

        • Mě opravdu zajímá co přesně máš na mysli, pokud použiješ vůči nějakému subjektu slovní spojení „znovu se narodit“. Ono to totiž opravdu není jasné.

          • Mirek

            To je fakt… přerození bezobsahového vědomí do jiné osoby bude asi něco dost jiného než (obvyklá představa) zrození osoby s určitými vlastnostmi a charakteristikami, které by se uchovávaly.

            • strojmir

              Co to je „bezobsahové vědomí“? Ono ,člověk si nepamatuje ze života leccos a zvlášť u malých dětí je to markantní. Když svým dětem (6 a 3 roky) vyprávím, něco z jejich minulosti tak tři roky nazpět nebo u menšího jeden, nepamatují si skoro nic. Navíc, proč obsažnost vědomí ztotožňovat s pamětí? Mysl je klamná a tvárná, ale skutečné já, to co třeba nazval Jung bytostným já, je odlišný prožitek a má jiný obsah, bohužel většině téměř nepřístupný ve vědomém stavu. Myslím, že to je jedna ze zásadních příčin všeho marasmu světa.

              • Mirek

                Myslím tím vědomí ve smyslu bodu vědomí, átmanu, společného všem. To, na co se ptáme, když se ptáme „Proč já jsem já?“ nebo „Proč je mé vědomí právě v člověku s těmi charakteristikami, jaké mám – v této struktuře?“

          • strojmir

            Dlužím odpověď, dostal jsem se k tomu až nyní. To „přesně“ nemůžu popsat, protože nevím, možná to věděli ti co psali Bardo Thodol nebo někdo jiný, nevím. Vycházím jen z indicií, nikoliv vědomého poznání. A pochopitelně , že jsou i jiná vysvětlení pro tyto jevy než reinkarnace. Od těch materialistických, která ovšem většinou narazí na některé hranice, které „řeší“ pouze obviněními z podvodů nebo mlčením, což je ale nedostačující v případě řádně zdokumentovaných ověřených svědectví, kterých není zrovna málo. Pak také různé druhy přenosu informací atd.. Existuje řada zajímavých svědectví na toto téma, ale já znám i dvě z blízkého okolí, jedno z rodiny, vždy šlo o nejmenší děti. Co se týče textů, nejzajímavější případy popsal třeba Stanislav Grof v knize Když se nemožné stane. Abych nepsal jen tak mlhavě, přidám jeden z těch příběhů.

            • strojmir

              Tak nepřidám, našel jsem to zde:http://pravdu.cz/reinkarnace/stanislav-grof-reinkarnace
              Jde o příběh, krutá smrt z rukou Angličanů.
              Co se týče naší rodiny, dcerka mé švagrové, sotva začala mluvit prohlásila, že už měla jinou maminku, ale ta byla na ní zlá a tak jí raději umřela a narodila se hodné. Je to tedy již dobrých 17 let a příběh znám z vyprávění mé ženy. Samozřejmě se nad tím dá také mávnout rukou, ale je to neobvyklé. Tříletý syn mého známého dokonce prohlašuje, že pochází z jiné planety a není jediný, podobnou historii jsem slyšel v pořadu Duše-K v díle Vědomé početí, jde pustit z webu na stránkách Divadla Kampa, mimochodem vynikající díl o dětech vůbec. Tam malý hoch jedné z žen prohlašoval totéž a byl schopen nalézt chybu v naučné knize o vesmíru, šlo o informaci, kterou by dítě jeho věku nemohlo ani chápat, natož jí najít, rodiče si prostě ze zvědavosti našli potřebné informace a ta chyba tam byla. Jenže ono je něco jiného to sem potom psát bez celého kontextu, který pro mě bývá klíčový, zda mám daným osobám věřit, či zachovat zdrženlivost, takto to lze snadno shodit, jako báchorky.

              • strojmir

                Tedy to děcko v pořadu nebylo, napsal jsem to nepřesně.