Liščí deník: Hra na schovávanou

DIGITAL CAMERA„Tak takhle vypadal skoro celý den můj rožek v ložnici. Já jsem se totiž Kojotovi schovala! Kojot se dnes probudil, chtěl mě pohladit, ale já nikde. To ještě nebyl nervózní. Šel do kuchyně a dal si kafe, vím, že to udělal. Pak se mě vydal hledat, volal, díval se na různá místa a já nikde. To se mi MOC líbilo! Potom šel ven s Eliškou a pak šel ven sám a byl docela dlouho pryč. Když se vrátil, zase mě hledal a volal, ale já nikde. Slyšela jsem, jak odsouvá nábytek, sporák v kuchyni a tak. Znovu a znovu mě volal a pak chvíli naslouchal. Ani jsem nepípla! Kočka Myšinka navíc na každé jeho volání odpověděla povídáním, takže se Kojot nemohl soustředit. To už nebyl klidný a říkal něco o tom, že jsem přeci nemohla utéct ven a nahlas si říkal, co večer dělal a jestli mě viděl poté, co v noci vyvenčil Elišku.

Pak šel zase pryč, ne na tak dlouho, a když se vrátil, zase mě hledal a byl moc mrzutý. Nakonec si v kuchyni začal dělat lidské jídlo a v té chvíli jsem se potřebovala protáhnout a zašramotila jsem. Kojot otevřel dvířka od kredence a tam jsem za hrnci byla já:

DIGITAL CAMERA

Vidíte sami, že moc nadšeně jsem se netvářila, ale stejně už jsem měla hlad a žízeň. Kojot mě vylovil a donesl mě k jídlu:

DIGITAL CAMERA

Vůbec se na mě nezlobil, ale zatarasil tu díru, kterou jsem do kredence vlezla a to mě naštvalo a zlobila jsem.  Pak Kojot řekl: „Ale víš co? Tak si tam choď, dokud jsi malá, asi takové místo potřebuješ a já aspoň budu vědět, kde tě hledat.“ Vyndal hrnce, dal mi tam starý svetr a odecpal tu díru.  A tak mám pěknou trucovnu a to se mi líbí.“

Pozn. Kojot: Kdo jako první uhodne, k čemu slouží ta dlažební kostka pod dřezem na druhé fotce, respektive čeho je součástí a proč tam je, vyhrává jeden výtisk sbírky českých a slovenských haiku „Míjím se s měsícem„. Na odpovědi budu odpovídat klasickým způsobem „Samá voda, přihořívá, hoří.“ Jinak napovídat nebudu.