Svět je plnej Hitlerů…

…a Thatcherovejch, Stalinů i Kimů, kámo, věř mi, takový najdeš na každým rohu. Není co slavit, když umřou. Víš, co by se stalo, kdyby někdo cestoval časem a voddělal Hitlera, když byl ještě malej parchant? Nebo kdyby sejmul Maggie na pískovišti? Nic podstatnýho, kámo, nic podstatnýho. Přečti si Plechanova!

Tak třeba ten Hitler. Kdyby se narodil o patnáct let dřív nebo pozdějc, byl by to jen podprůměrněj frustrovanej rakouskej antisemitskej mazal a ani pes by po něm dnes neštěk‘. Ale dějiny by se moc nezměnily, to mi věř. Jen v detailech. Dějiny vytvářej‘ něco jako ohniska moci, takový důlky ve společenský struktuře, a různí Hitlerové a jiní zmrdi se kutálejí kolem a dřív nebo pozdějc nějakej zapadne na to správný místo a je to! Duch dějin je spokojenej a lidi umíraj‘.

Jasně, nejsou jen blbý důlky, jsou i dobrý důlky a když do nich spadne vhodnej člověk, tak je pak slavnej jako dobrodinec lidstva nebo tak něco.

Když říkám, že takový existence jako Hitler jsou všude, nemyslím tím, že je to každej druhej. Ono bohatě stačí, když je to každej stotisící, jo, tak nějak to bude – každej stotisící. Tipuju, že se pro takovou věc hodí tak jeden z tisíce psychopatů. Nebo excentriků, rozhodně magorů. Co si sakra myslíš, že lidi jako Caesar, Napoleon, Lenin, Stalin, Churchill, Gándhí a Hitler byli? Divný existence. Magoři. Magoři na správným místě ve správnou chvíli! A Maggie taky, to dá rozum.

Koukám, že lidi teď buď slavěj‘ nebo truchlej‘, když dnes Maggie klepla pepka. Ale to je blbost, kámo, to je nepochopení toho, jak fungujou dějiny. Ten samej omyl jako u ruskejch anarchistů svýho času. Jsme to my sami, kdo ty pošuky přivolává jako Faust Mefista. Vytváříme ty důlky, ohniska… Bismarck to věděl, většina těch pošuků si myslí, že jsou nějak důležití, že by se to bez nich posralo, ale třeba Bismarck to věděl. Chytrej prevít, tenhle Bismarck! Myslím, že Maggie to nevěděla. Ta si o sobě myslela neskutečný věci, řek‘ bych.

Víš, kdy přijde mír, kámo? Víš, kdy budeme mít pokoj od těchletěch existencí? Až přestaneme dělat ty důlky, až ti psychopati a pošuci nebudou mít kam zapadnout! To pak bude skutečná demokracie.

Proto je zbytečný někoho mocnýho oslavovat nebo proklínat, tím spíš když je mrtvej. Takovej člověk byl prostě přelsteněj Rozumem, jak říkal Hegel. Byl kolečkem v systému jako ty nebo já. Tak je nech spát a jestli věříš v nejakýho Boha, přej si, ať je vezme k sobě. Všechny. Hitlera, Stalina, Kimy, Cháveze, Maggie… Všechny. A taky všechny ty ostatní zmrdy, kteří do žádnejch důlků nezapadli. Svět nezlepšíš tím, že zabiješ budoucího Hitlera nebo Thatcherovou, protože svět je jich plnej, svět zlepšíš tím, když budeš bránit vytváření těch zpropadenejch ďolíků, jinak ne. Tak je nech spát.

Advertisements

Komentáře: 27

Filed under Úvahy a postřehy, Filosofie a religionistika, Politika

27 responses to “Svět je plnej Hitlerů…

  1. Viv

    Dobré, zřejmě bude nepochopeno 🙂 ..
    Bismarck hrál ale stejně jenom druhou ligu 🙂

    • Díky. A náhodou Bismarck byl první liga. Asi ne extraliga, ale první liga jo. Učí se o něm a tak 😉

  2. hank

    🙂 Takhle krásnou úvahu na téma „úloha osobnosti v dějinách“ jsem opravdu ještě nečetl…

  3. Mum alAthin

    Dekuji, dobre sepsano. To nejlepai, co se k tomu dalo rict…

  4. Když jsem klikala na název článku, v životě by mě nenapadlo, o čem to bude. Takhle úsměvně, originálně a naprosto neotřele se vyjádřit k tématu, ke kterému každý má potřebu vyjádřit jakési toporné zásadní stanovisko, to mě okouzlilo a usmívám se od ucha k uchu. Děkovat není třeba, Kojote, děkuji já :-).

  5. Aby to některým nevrtalo hlavou: Chávez byl samozřejmě taky pošuk plně v intencích tohoto článku, přidal jsem jej tam.

  6. Antikrob

    Hugoušek bude navždy žít v našich srdcích! Trůní po pravici Ježíše Krista!
    A ty se nerouhej, jinak shniješ zaživa! Venceremos, jo a zvítězíme!

  7. ABC

    Dobré 🙂

  8. Wu

    Jo, perfektní, taky se mi to moc líbí, forma i myšlenka. Hned to nasdílím dál.

  9. Pěkně podáno. Těm hlubokým důlkům se pak zpětně říká „doba dozrála“. Ale myslím, že se najdou případy, kdy by nebýt jednoho magora nebo génia nějaká zásadní událost nenastala – taková situace „mělkého důlku“.

    • Může být. Konec konců se tím pěkně zabývá Asimov v cyklu Nadace, když se objeví „Mezek“ coby chyba ve výpočtech.

  10. eF

    Napadlo tě, že ty důlky jsou to hlavní, co dělá dějiny zajímavý? Nikdy nevytvoříš svět, kam by „zmrdi“ nezapadali… Zabíjet se bude, v rámci struktur (i těch levicovo-liberálních, který tak miluješ) i mimo ně… Seš naivní, pokud myslíš, že odstranění „ďůlků“ něco změní…

    • Možná jsi naopak naivní ty, když tvrdíš „Nikdy nevytvoříš svět, kam by “zmrdi” nezapadali“. Otázka zní: Je lepší doufat, že změna je možná a snažit se o ni, nebo rezignovat předem?

      • eF

        Jak ho vytvoříš? Uděláš neprůstřelnou demokracii, kde bude jedno, kdo naplní danou funkci? Struktury jsou pohyblivý; nemyslim, že by se nenašel nikdo, kdo by neměl problém je nerespektovat.

        Otázka nezní, jestli je lepší doufat, ale jestli o to fakt někdo reálně stojí. Všude kolem vidim lidi znavený demokracií, racionalitou, rovností, spořádaností, „ctností“… Uděláš jeden extrém (svět bez ďůlků) a doženeš tu frustraci do takový intenzity, že vystřelíš do druhýho extrému. Ale možná je to jedno…

        • „Svět bez ďůlků“ je přímá demokracie. Je to samozřejmě ideál, ale lze k němu směřovat. Viz Švýcarsko. Čím víc lidí se zapojí do rozhodovacích procesů, tím menší ty „ďůlky“ budou, a člověk, který se podílí na rozhodování patrně frustrovanej nebude.

          • eF

            Proč si tolik lidí myslí, že když neco funguje někde, bude to fungovat všude?

            Frustrovanej můžeš bejt i z nucení (byť třeba nepřímym tlakem, jako je v módě opovrhovat lidma co si „nesplněj občanskou povinnost“ a nejdou k volbám) do podílu na rozhodování.

            • jvf

              A proč si tolik lidí myslí, že když něco funguje dneska, že to bude fungovat vždycky? Kolik bylo ve starém Řecku filosofů, kteří říkali, že otrokářství je sice svinstvo, ale bez něho by se ekonomika zhroutila? Jak kdosi napsal (Žižek? Jameson? z hlavy nevím), problémem dnešního světa není krize ekonomiky, ale krize představivosti.

              • eF

                Máš recht, je to dvousečnej argument. 🙂

                • jvf

                  No já si taky nedělám iluze o přímé demokracii jako samospasitelném receptu, ale myslím, že nějak se s tou změnou začít musí. Věřím, že v lidech je určitý potenciál – jak to říct – altruismu? – který současný systém nesmyslně nechává přijít vniveč…

                  • eF

                    Je otázka, jestli je to fakt altruismus, když se bez systémový podpory vesměs neprojeví…