Jsme skutečně méně sexističtí než muslimové?

„Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, když uvidí váš čistý život v bázni Boží.“  

„Pro vás se nehodí vnější ozdoba – splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy – nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.
Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, tak jako Sára poslouchala Abrahama a ‚nazvala jej pánem‘. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit.“

Je tento citát z Koránu? Či snad jde o nějaký hadíth či poučku z úst vlivného imáma? Nikoli. Je ze staré dobré, poctivé, evropské a „správňácké“ Bible (1. list Petrův, kapitola 3.)

Ne snad, že bych chtěl útočit na Bibli či na svatého Petra; v kontextu tehdejší doby a hlásaného evangelijního étosu shledávám tento požadavek za pochopitelný, stejně jako shledávám pochopitelnými požadavky na ženskou cudnost, jak jsou formulovány v Koránu. Zamysleme se ale nad tím, jak se k tomuto tématu postavit v (post)moderní Evropě 21. století.

Za posledních 150 let ženy vybojovaly mnoho skvělých bitev za občanská práva a emancipaci. Ještě před sto lety bojovníci za „konzervativní evropské hodnoty“ bojovali proti „zhoubným“ požadavkům žen kupříkladu na volební právo. Dnes se stejný typ lidí pohoršuje nad nerovným postavením ženy v islámu, aniž by těmto strážcům hodnot docházelo, že ve skutečnosti bojují za výdobytky socialistického a feministického hnutí (přičemž jak o socialistickém, tak i o feministickém hnutí se často vyjadřují s despektem!).

Nicméně přistupme k tématu nerovnosti a cudnosti. Pokud nějaká, převážně či zcela muži vedená, společnost nutí ženy, ať už formou zákonů, nebo skrze neformální tlak okolí, aby se oblékaly cudně a nevyzývavě, pohoršuje nás to. Netýká se to mimochodem ani zdaleka jen islámských kultur, ale i některých kultur křesťanských, buddhistických i jiných.

Kladu si však otázku: Není neformální, zato však všudypřítomný a mozky vymývající tlak médií, pokud se o zevnějšek ženy týče, jen druhou stranou jedné sexistické mince?

Všimněme si, jak úporně se antiislamisté pohoršují nad tím, že jsou ženy nuceny oblékat se do splývavých šatů a hidžábů, případně i burek, ale vůbec nereflektují skutečnost, že v naší společnosti jsou ženy tlačeny k tomu, aby byly sexuálně přitažlivé a utrácely nehorázné peníze za všemožnou kosmetiku, líčidla, oblečení či hubnoucí pilulky? Při pomyšlení nad obratem tohoto byznysu v kontrastu s hladovějícími dětmi ve třetím světě mi z toho až běhá mráz po zádech.

Jistě, čtenář může namítnout: Ale u nás se žena může svobodně rozhodnout! Ale je tomu skutečně tak? I v mnoha muslimských zemích se přeci žena může „svobodně“ rozhodnout oblékat se vyzývavě – ne všude je tato záležitost legislativně upravena. Jenže tlak okolí jí to de facto neumožní.

Podobně je to v naší kultuře: Pokud se člověk, ať žena či muž, svobodně rozhodne pro jiný než obvyklý životní způsob, může to skončit i veřejným pranýřováním na sociálních sítích a blozích, jak se tomu stalo například v případě Ivy Špírkové. Je skutečně rozdíl mezi společenským tlakem muslimů na ženu v minisukni a mezi společenským tlakem české veřejnosti na ženu, která se v souladu se svým niterným přesvědčením rozhodla zakrývat si vlasy hidžábem? Jak to tedy s tou svobodou volby životního způsobu vlastně je?

Hovoříme o ponižování žen v zemích s převládajícím nebo přímo státním islámem, ale nepozastavujeme se kupříkladu nad sexistickými reklamami zneužívající ženu jako poutač? Není tvrzení muslimů, že s žen děláme děvky, přeci jen jistým nelichotivým zrcadlem nastaveným naší společnosti? Není snad žena víc, než tělo k pokoukání? Jak správně vnímat svobodu ženy? Je to svoboda být svlékána pohledy nebo svoboda nebýt svlékána pohledy?

ponizeni.jpg

Abychom si rozuměli: Já jsem rád, že žiji ve společnosti, kde zákony upravují odívání občanů jen minimálně, a bojoval bych proti jakýmkoli legislativním restrikcím tohoto druhu. Nicméně jsem přesvědčen, že svoboda volby způsobu života ženy u nás, navzdory legislativní benevolenci, rozhodně není tak velká, jak si někteří z nás myslí.

Otázka zní: Jak tedy dospět ke skutečné svobodě v tomto směru? Jak dospět ke stavu, kdy mladé dívky nebudou propadat anorexii, jak dospět ke stavu, kdy sebevědomí ženy nebude určováno zinternalizovanými mediálními obrazy?

Legislativní restrikce nejsou dobrý nápad, cesta vede jinudy. Vede skrze jednání s lidskými bytostmi jako s lidskými bytostmi bez ohledu na to, jaký životní způsob si zvolily. A to je důvod, proč potřebujeme pluralitu kultur a jejich vzájemný dialog, proč se potřebujeme setkávat s jinakostí a učit se ji přijímat a neodsuzovat. Proto jsem hluboce přesvědčen, že antiislamisté a další „politicky nekorektní antimultikulipravdoláskaři“ ve skutečnosti bojují proti svobodě, o níž tvrdí, že ji svými nenávistnými výlevy hájí.

 * * *

Následující video prosím neberte jako myšlenky, s nimiž se autor tohoto blogu ztotožňuje (je to konec konců další manipulace žen ze strany mužů), berte je prosím především jako pohled z druhé strany, který jistě lze podrobit kritické reflexi, nicméně pohled, jenž není nutně horší, než jsou naše vlastní, často neuvědomované, kulturní tlaky, a který rozhodně stojí za zamyšlení:

Advertisements

komentářů 57

Filed under Filosofie a religionistika, Politika, Sociologie a andragogika

57 responses to “Jsme skutečně méně sexističtí než muslimové?

  1. Vojtěch Merunka

    Kojote, ten citát z Bible je starý skoro 2000 let a ty ho srovnáváš se soudobou praxí islámu. Navíc ani tehdy nikdo nenařizoval ženy za neuposlechnutí bičovat. Pokud nechápeš tento rozdíl, tak opravdu problematiku islámu a rizik spojených s islamizací nechápeš – jak říká A. S. Pergill.

    Tohle je současnost:
    Given the above, it becomes crystal clear that hijab of the Muslim woman is well-established in Shari`ah. It is a religious, not cultural, obligation that a Muslim woman should carry out and feel proud of. It secures a woman against the evil sights of the bad men and maintains her Muslim identity. Besides covering the entire body with the exception of the hands and face, the Hijab also has other conditions, such as not being tight, transparent, or resembling the clothes of man.
    http://www.onislam.net/english/ask-the-scholar/fiqh/449534-hijab.html

    • No, a Korán je starý 1400 let. Tož co?

      • David

        Tož to, že my jsme se za těch 2000 let posunuli a ze zákona nenutíme a nebičujeme ženy, které se oblékají jinak než je povoleno.

  2. K tomuto by se hodily štítky „sociologie, religionistika“. Obě zmíněné krajnosti jsou nedobré. Onen sociální nátlak považuji právě za to nejdůležitější, ať již se to týká zdejšího tématu či jakéhokoli jiného. Není to státní legislativa ani náboženské příkazy kněžích – jsou to sice prvky zásadní, největší váhu má však dle mého právě tlak okolí, ostatních lidí, kteří nás obklopují.

    • Díky za komentář a připomínku. Štítek přidám. Ano, mně jde o ty extrémy a o zrcadlení. Což samozřejmě komentátorům nedochází.

  3. Giordana

    Kojote Kojote, zklamal jsi mě.
    Tvoje články sleduju dlouho a oceňuju tě jako člověka, co má mozek na správném místě. Tohle je teda naprostý úlet. Kdo má být tím „my“ z nadpisu článku? My Evropané obecně, my křesťané,my někteří nejfundamentálnější křesťané? Neexistuje žádné „my“, které by šlo použít jako skupina, mezi kterou a muslimy by šlo dát rovnítko. Uniká ti jeden obrovský rozdíl, to ve chvíli, kdy napíšeš “ v kontextu dané doby“ (uznávám Bibli a Petra). A o, u Bible je možné brát jí v kontextu doby. U Koránu a islámu to možné není, jak určitě víš, Korán sám sebe prohlašuje za nadčasový, nezměnitelný, Mohameda za pečeť proroků a jeho chování za legální precedens správné normy chování. To je ústřední dogma islámu, vyjádřené už šahádou. Brát islám nějak jinak, znamená odpadnutí od víry, je tak vnímáno i všemi muslimy.

    • Giordano, Giordano, zklamala jsi mě. Začít „argumentem“ tohoto druhu (argumentum ad misericordiam) tedy je vskutku trapné. Pokud si článek přečteš bez automatického zapnutí ideologických šablonek v hlavě, zjistíš, že nedávám žádné odpovědi, pouze kladu otázky.

    • „Je tak vnímáno i všemi muslimy„ ? Napsala jste paní Giordano, tak lidé tam i tady převezmou ne to, co je psáno ale to co slyší? Dnes například jsem si vyslechla, jak vstal Ježíš z mrtvých a vystoupil do VESMÍRU? A pěkně po svém si to vyloží, tam i tady? A hlavně, jak se jim to právě teď, hodí do krámu.

  4. Giordana

    A k druhé otázce – sexistická není společnost, která umožňuje ženám chodit bez make-upu i zmalované až to není hezké. Obojí je možné. Sexismus není dávat na billboardy ženy v minisukních, sexismus je ženám v minisukních nadávat do děvek a sexuálního objektu.

    Sexismus je mít za děvku i plně zahalenou ženu, co má tu drzost být třeba političkou nebo vědkyní, jak se děje v islámských společnostech.

    Chcete s tím bojovat? Braňte čest žen nezávisle na tom, co má na sobě! Čest není kus hadru, ale přístup, být orpavdu plnohodnotným člověkem znamená být člověkem i nahý (nahá) ne až ve chvíli, kdy mám na sobě oblek s kravatou, hidžáb, burku… a do té doby být něco zahambujícího.

  5. jvf

    Doporučuji velmi zajímavý dokument Rozvod po íránsku: http://www.youtube.com/watch?v=9qOoQaoR7X4
    Je z něho vidět, že Íránky zdaleka nejsou tak ušlápnuté chudinky a islám není zdaleka tak prudérní, jak se nám tvrdí.

    • dogbert

      Islám je širší pojem, než aby se dal definovat jako prudérní či tolerantní. Je to v podstatě tradiční náboženství, podobně jako křesťanství, a může nabývat různých podob. Jen v Íránu měli tu smůlu, že u nich proběhla islámská revoluce, jejíž příčiny byly primárně sociální a politické, a výsledkem se stal režim, o který minimálně vzdělanější část populace nijak nestojí.

      • Osedlý

        pro dogbert V Íránu to znám dost dobře a poměrně dost lidí z intelektuálních kruhů si nestěžuje na režim, ale spíše na určité lidi…. I Židé se tam mají často lépe, než v samotném židovském Izraeli.. ani netouží po Izraelem nabídnutém vystěhování se do Izraele!!! Osobně jsem měl možnost hovořit s několika desítkami Židů/judaistů v Íránu a nikdo z nich emigrovat z Íránu do Izraele nechtěl. To vám holt na ČT24 neřeknou…

        • Osedlý

          Och ano, moc koukáte na ČT24 a podobně, raději se seberte a jeďte se do Íránu podívat, ať napříště vystříháte, mírně řečeno, neznalých výroků.

      • jvf

        No já bych o íránský režim taky nestál. Ale aspoň že tam jsou nějaké vzdělané ženy, na rozdíl třeba od Saúdské Arábie.

  6. Nedělejte ze sebe idiota, vy jeden „islamologu“ 😀

  7. ABC

    Společenský tlak je strašná věc. Lidi si to neuvědomují, ale jsou otroky společnosti. Jak má vypadat žít a vypadat „správný muž“ , jak má žít a vypadat „správná žena“. Je to jen napodobování a klišé. Málokdo má dost síly , aby se tomuto tlaku vzepřel.

    • ABC

      Tím myslím tzv. svobodnou, liberální západní společnost

    • Tak tak. A navíc si ještě připadá naprosto svobodný. Kdysi jsem viděl v nějakém dokumentu o muslimkách ženu, která říkala, jak by pro ni bylo ponižující, kdyby neměla možnost být doma s dětmi a kdyby se na její tělo dívali jiní muži, než její manžel, že domácnost je její království a naopak evropský styl života by ji ponižoval…

      • David

        A o to možná jde, pokud sis všiml, tak tlak na přeměnu společnosti je především v Evropě a rozhodně ne evropským (křesťansko-židovským) směrem. Nemám rozhodně problém s tím, že v Saudské Arábii mají takové zákony, můžeme se i od nich nechat v určitých aspektech inspirovat, ale nechápu to, že islám resp. šariá by měla být implementována (vím, že jsi to nenapsal do článku, ale je to rozhodně jeden z cílů těch skupin v Evropě).

      • dogbert

        Evropské ženy mají možnost být doma s dětmi, a naše kultura jim v tom nijak nebrání. Je to otázka spíše ekonomická, nebo prostě v tom, že o to nestojí.
        Naopak stousta žen z islámských zemí se snaží z tradičního stereotypu uniknout, a žít samostatně, v tamní společnosti je to pro ně ale mnohem těžší.

  8. Witch

    Naše společná známá D. Zira je unešená novými muslimskými plavkami. Nechce být očumovaná jen proto, že holt je ženská a móda praví, že má být v plavkách vidět kdejaký špek.
    Já se také často usmívám vášnivým feministickým řečem dívek, které ovšem potřebují zase zaběhnout na udělání nehtů a podobně. Ba dokonce ani filozofky, které na UK potkávám, už nemívají tu klasickou prdu v ošmrdlané volné sukni a čímsi vytahaným k tomu. Ta úvaha dost souzní s tím, co cítím – ostatně s chutí bych si někdy natáhla nějakou burku, když vypadám děsně, jenže TAHLE svoboda tu jaksi není. Diktát navíc říká, že máme být mladé, štíhlé, sexy. A chlapi pronášejí poznámky nebo používají tlapičky osahávačky, protože „pozornost“ přece dělá ženským dobře, že?
    Víte ale, co je zajímavé? Kdysi mi jedna světaznalá žena řekla, že se neparádíme ani tak pro chlapy, protože ti si pořádně hadrů nevšimnou, jako spíš kvůli ostatním ženským, abychom se nějak vymezily a ony si nás zařadily…

    • dogbert

      Tohle je zase další umělý rozpor.

      Onen diktát „mládí či být sexy „apod. je samozřejmě v islámských zemích přítomen stejně, jako u nás. Ta „svoboda burky“ nebo co to má být vás tam, kde není zahalování obličeje vyžadováno Talibanem společensky zařadí stejně, jako oblečení ala křesťanský důchodce u nás..

      To, že se ženy nesmí odhalovat na veřejnosti v praxi znamená, že se o to více odhalí na soukromém večírku. Paradoxně je tedy situace právě opačná, tlak na to, působit co nejerotičtěji je v důsledku nepřirozeného tlaku z vnějšku mnohem horší

    • „s chutí bych si někdy natáhla nějakou burku, když vypadám děsně, jenže TAHLE svoboda tu jaksi není“ – přesně, to pociťuji ob den…

      • Witch

        😀

        • hank

          🙂 V Saúdské Arábii pracuje asi 200 českých zdravotníků, tedy především zdravotnic. Některé si to docela pochvalují: Ve které jiné zemi můžeš hodit přes pyžamo nebo noční košili abáju, nepřemýšlet o šminkách a vyrazit na ulici?

          • A.S. Pergill

            Až na to, že tam žijí v podstatě jako v první nápravně-výchovné skupině (s některými aspekty druhé), máš zcela pravdu. A to ještě požívají četná privilegia, která místním ženám přiznána nejsou. Ty žijí v podstatě hůř než u nás vězni v nejtěžších žalářích, jako jsou Valdice nebo Mírov.

    • hank

      Já tomu jako chlap pochopitelně nerozumím, ale cvičně jsem si vygooglil pojmy abája a džilbáb (tedy spíš abaya a jilbab) a až mě šokovalo, kolik www stránek nabízí módní zboží pro muslimky.

      A nádavkem jsem zakopl o toto: http://www.novinky.cz/zena/styl/172762-na-prehlidkovych-molech-v-parizi-zarila-tradicni-islamska-abaja.html .
      Tak tomu nerozumím už vůbec, nota bene když tam píšou, že většinu těch modelů spáchali chlapi, euroameričané. I když z vlastní zkušenosti ze Saúdské Arábie mohu dosvědčit, že ani tam nevypadalo oblečení těch pár ženských, které jsem na veřejných prostranstvích potkal, jako uniformy.

      Mohly by se k tomu přítomné dámy nějak vyjádřit?

  9. Osedlý

    Ano, v těch extrémně vyspělých zemích jakési demokracie mají ženy takové svobody, že muselo být uměle nařízeno navýšení jejich počtu v různých pracovních pozicích na 40%, neb jinak by mužský charakter osobnosti a šovinismus evropské maskulinity nikdy nedovolil, aby se mohli jakkoliv uplatnit. Teď se to holt ordinuje uměle, proti vůli běžných evropských mužů. Mimochodem, statisticky je třeba v ČR znásilněna každá čtvrtá žena, případně je vystavena pravidelnému sexuálnímu nátlaku a harašmentu. To, že to na ulici není zřetelné a jako téma k diskusi obecně poměrně tabuizované, neznamená, že tato neblahá současnost vaší „vyspělé, rovnoprávné a nekonečně svobodné demokracie“ není realitou…. Mimochodem, zkuste si někdy zajet do jižních států v USA a dejte si tam pobyt tak na půl roku a uvidíte tu bigotnost, rigiditu, misogynii a jeden pedofilní skandál za druhým. Ano, muž obvykle zabije a znásilní ženu proto, že má vysokou hladinu testosteronu a snížený práh sebeovládání, je snadněji puzitelný k agresivnějším reakcím ve smyslu fyzického ataku a v neposlední řadě jsou leckteří muži senzitivní na jevy, které nekorespondují s jejich morální, mravní a společensko erotickou perspektivou – optikou vyjevování něčeho… v otevřeném prostoru. Když se dělal v Německu výzkum, zda by muži nechali ženy lehčího ražení – od různých „sexy“ pipinek přes nafintěné ležérní „managerky“ v sukénkách a podpatcích atd., zbít či potrestat, 68% mužů se vyjádřilo, že ano, dokonce by neměli problém jim v nemálo případech udělit i trest smrti. Vysvětlit se to dá, muž evolučně je do značné míry nastaven i jako hlídač partnerky – reprodukčního nástroje, s nímž provede směnu biologických/genetických informací a zdrojů. Má li o partnerce jasno, chce ji chránit pro sebe a omezovat její nadměrné projevování se v otevřeném prostoru a jakési „nabízení se“, ať přímé či nepřímé a podobně. Pokud muž, který partnerku nemá (ale neplatí to obecně) či podvědomě hledá a touží, tak pokud možno preferuje takovou, která je mravně, ctnostně i vizuální prezentací co nejméně poskvrněna ve smyslu kompatability s přirozeným nastavením psychologických mechanizmů a emočních odpovědí muže (byť toto se může posouvat kulturní, sociálně determinující i částečně edukační strukturou/prostředím – kultura je silná, sociální determinace méně, edukace ještě méně, základ je totiž mozek/nervy/psychobiologie, neurobiologie, psychofyziologie a konstituce emocí i sociálního racia dané „rasy“/národa.) Toto – ve svých různých variacích (samozřejmě nejen toto, ale výše uvedené je zásadní a fundamentální), v kombinaci s oporou v některých ideových či doktrinářsky orientovaných traktátech, ale v postmoderně hlavně všeobecné rozstříšenosti jakéhokoliv tradičního morálního étosu – to jest enormnímu vzrůstu přízemní dekadence a hédonistického „stylu“ života, značně zapřičiňuje ony jevy. Následná dichotomie psychosociální, neuropsychologické i kulturní senzitivity na různých úrovních vede k tomu, že se vyskytují extrémní způsoby chování a projevů z řad např. fanatických neokonzervativistů, extrémních marxistů, společensko tržních neoliberálů, stejně jako katolických pedofilních bigotů a perverzních biskupů, tak i islamistických militantních integristů a fundamentalistů, stejně jako ateistických hyperkonzumních Halíkovsky řečeno něcistů, tak i pornofilů, pivofilů a v ČR samozvaných a pouze domnělých „křesťanů“ v hávu i rétorice na výsost nekřesťanské, jakože spíše ryze utilitaristické až utilitaristicky bolševické, či dokonce hněvivě a egocentristicky nihilistické, jak lze krásně vidět v některých příspěvcích na tomto webu.

  10. Budu teď částečně ignorovat islám, protože bych se zamotal do problémů, které se snažím řešit jinde, ale je tady jeden rozdíl, který většina mužů – Evropanů přehlíží. Tlak na ženy je v islámském světě vyvíjen ze strany mužů, zatímco v evropské kultuře ze strany žen. Většině mužů by vůbec nevadilo, kdyby měly ženy šaty co nejjednodušší. Nesmyslně komplikované šminky, značkové hadry, kabelky a botky jsou způsobem boje o prestiž mezi ženami! I úspěšný muž je v tomhle směru spíše něco jako ozdoba v tomhle ukrutném meziženském boji.
    Na tomhle stojí celá strategie magazínů pro blbé ženy, ve kterých se vlastně píše stále to samé dokola – jsou to v podstatě katalogy vyvolávající další kolo závodů v nákupu tretek.
    Sexistické reklamy patří v tomhle úplně do jiné skupiny problémů a vlastně feministickým skupinám zakrývají jeden důležitý úkol – vybojovat rozumovou svéprávnost nad blbými ženami.

    • To je správný postřeh. Díky. Budu o tom přemýšlet.

    • Dnes ráno jsem nad tím také přemýšlel a došel jsem k úplně stejnému závěru co se týče vzájemných tlaků žen vs. mužů v různých společnostech.
      U „sexistických“ reklam bych řekl, že se jedná o zobrazení ženy jako sexuálního symbolu (navíc deformovaného módou, která je opět z větší části diktována samotnými ženami) a netýká se to zpravidla žen jako reálných osob. Třeba modelka (herečka apod.) může nafotit akty, či vyzývavě pózovat a přesto si lidé nebudou automaticky myslet, že se jedná o „děvku“. Pokud k tomu dojde, je to zpravidla až zásluha bulváru, který je mimochodem velmi oblíbený u ženské části publika (bohužel jsem nenašel přesné statistiky, ale troufám si tvrdit, že bulvár je skutečně mnohem oblíbenější u žen než u mužů).

    • jvf

      To říkal už Baťa: „Skromná žena = líný muž“ Každopádně netuším, kde přišly feministky na to, že ženy jsou méně soutěživé, méně materialistické apod. než muži

      • DarthZira

        Z principu nevěřím komukoli, kdo o sobě tvrdí, že skupina, jejímž je příslušníkem, je lepší než zbytek společnosti.
        A pokud jde o to, proč ženy dělají co dělají, tak jedním důvodem jsou opravdu druhé ženy, se kterými soupeří, ovšem muži dělají to samé, jenom se předhánějí zejména svým postavením, auty, mobily či jinými elektronickými hračičkami – ovšem poslední dobou se rozdíly trochu smazávají, zvláště ve městech, takže máme plno žen, které „musejí mít“ poslední model i-phonu, čtečky, noťasu nebo dokonce i toho auta, zatímco na straně druhé máme také plno metrosexuálů, kteří za oblečení a kosmetiku utrácejí mnohdy víc než jejich partnerky (mají-li jaké). Druhým důvodem jsou ovšem samozřejmě i ti muži, které se ženy snaží zaujmout. Je pravdou, že naprostá většina mužů nepozná, zdali je ten či onen hadřík (účes, nalíčení) zrovna „in“ a „trendy“, ale na takové ty základní věci (co nejvíc zdůrazněné poprsí, zadek, nohy, ale třeba i červené rty, nalíčené oči, tak či onak nakudrnacené a načesané vlasy atd.) se většina mužů samozřejmě poměrně snadno „chytí“, ono podvědomí je prostě sviňka a to zvířátko v nás pořád je. Vědci si lámou hlavu proč naprostá většina mužů letí na postavu a la Marylin Monroe (zvanou též „přesýpací hodiny“), proč na ně mají vliv podmalované oči a zdůrazněné rty (jsou na to různé teorie, jednou z nich je zjištění, že v době ovulace má žena mnohem více prokrvené sliznice, tedy i rty a oční víčka), ale nepopiratelným faktem je, že tyto triky (vcelku staré a laciné) opravdu dost zabírají.
        Oni tedy muži nejsou jiní, když se před ženami chlubí těmi svými značkovými obleky, zlatými rolexkami, IT-hračičkami nebo drahými autíčky – ostatně, má asi svůj dobrý důvod, že se určitým autům říká „kočkolapy“.
        Zkrátka nemáme si navzájem co vyčítat – a já osobně v tom nic pohoršlivého, nemorálního nebo sexistického nevidím. Co svět světem stojí, muži se chtějí líbit ženám a ženy mužům (tedy až na ta cca 4% populace, co se chtějí líbit stejnému pohlaví – ale líbit se stejně chtějí 😉 ) a snažit se na tom chtít něco změnit je stejně rozumné jako chtít nutit vodu téct do kopce.

  11. lomikel

    des a hruza Kojote, nejsi ty jeden z sebenenavidicich se evropanu ? kteremu je lito, to uz jsem ti psal drive, ze ti nikdo nerika v co muze verit, a omezeni v tom co muzes rikat a hlasat jsou stale jeste velmi mala ?

    to ze mas depku z tohoto systemu, a ja ji s tebou sdilim, neni duvod k takovym uletum.

  12. A.S. Pergill

    Možná ještě jedna věc:
    Tady: http://massive-error.blogspot.cz/2012/04/fundamentalism-spirituality-and-iq.html#!/2012/04/fundamentalism-spirituality-and-iq.html
    je odkaz na práce, které porovnávají intelekt (hodnocený jako IQ) s religiozitou. Mezi danými jevy je nepřímá nelineární souvislost (pokles intelektu se v závislosti na intenzitě religiozity postupně zrychluje). A jsou tam odkazy na další práce, dohledatelné přes googla v abstraktech nebo fulltextech.
    IMHO tyhle práce jsou příliš „politicky korektní“, protože země s nejvyšší religiozitou a nejnižším IQ jsou jednoznačně islámské. Přestože existují rovněž interní rozdíly např. mezi více a méně religiozními oblastmi USA (obyvatelé v „Bible belt“ mají nižší IQ), jsou to rozdíly na úrovni jednotek. Islám sráží IQ populace až pod 70 (tedy o desítky bodů), což už odpovídá lehké mentální retardaci. A aby bylo ještě jasněji: výkony odpovídající IQ 30-40 byly už pozorovány u šimpanzů a goril. Lze tady s mírnou nadsázkou říci, že islám sráží lidí na úroveň půl cesty mezi lidmi a zvířaty.

    • jvf

      Ale jděte, vy brepto. IQ nesouvisí s intelektem, ale se schopností řešit IQ testy.

      • A.S. Pergill

        A IQ testy jsou vytvořeny tak, aby schopnost jejich správného vyplnění byla v pozitivní korelaci s intelektem.
        Dost bych se bál rozhodovat na základě individuálních výsledků (na způsob „test studijních předpokladů“), ale v momentě, kdy se porovnávají dostatečně velké reprezentativní výběry, tak se na tom stavět dá, protože individuální odchylky statistika srovná.

        • hank

          Ach jo… IQ testy, aspoň ty, které se používají mezinárodně, jsou především vytvořeny tak, aby byly jazykově invariantní, takže obsahují jen čísla a obrázky. Čímž si jejich autoři úspěšně zúžili rozsah toho, co se u testovaných dá zkoumat. (To zároveň naznačuje, proč v nich mohou určité výsledky vykazovat i někeří lidoopové… tedy jestli je to pravda, aspergil k tomuto nedává žádný odkaz.)

          Je známo, že někteří nositelé psychiatrických diagnóz (např. autisté), kteří jinak nejsou schopni žít ve společnosti bez zvláštní péče, v oboru operací s čísly často vykazují znaky geniality.

          „A IQ testy jsou vytvořeny tak, aby schopnost jejich správného vyplnění byla v pozitivní korelaci s intelektem.“ Jak doložíš toto tvrzení? Kromě toho, jak chápeš rozdíl mezi korelací a kauzalitou?

          Taky by se dalo zpochybnit, jak se měří – nebo zda vůbec lze měřit – takové vlastnosti (nebo znaky nebo co to vlastně je…) jako religiozita…

          I ten kousek diskuse, který pod odkazovaným článkem proběhl, než ho (zcela jistě tolerantní a velkorysý…) autor/bloger uťal, když zjistil, že se obrací proti jeho argumentaci, je poučný a zdaleka nevyznívá jednoznačně. Za hlavní protiargument považuji tvrzení, že IQ koreluje s kdečím. (Pochopitelně, i toto tvrzení by bylo potřeba dokázat nebo vyvrátit.)

          A pochopitelně je tu obecný problém podobných diskusí – definice… Když se davy psychologů, neurologů, psychiatrů, pedagogů a dalších kapacit neumějí shodnout ani na základní definici inteligence, těžko to chtít od diskutujících (často všelijak „ujetých“) laiků na netových fórech a blozích.

          • A.S. Pergill

            U těch lidoopů se to odhadovalo jednak z různých nonverbálních testů (nejen obrázky, ale i praktické úkony, jednak z toho, kolik slov aktivně a pasívně zvládli ti, co se naučili psát např. na počítači, výběrem karet se symboly nebo zvládli znakovou řeč).
            Z psychologie mám zkoušku na VŠ, takže něco o tomto problému vím. Jsem si vědom ošidnosti IQ jakožto mnohorozměrného vektoru (sami jeho autoři původně navrhovali hodnocení sadou čísel), nicméně faktem je, že IQ slušně koreluje se schopností vzdělávat se, případně učit se (u těch, co už vzdělavatelní nejsou). Jsem si také vědom toho, že je obrovský rozdíl mezi hodnocením individuálním a skupinovým (a ten IQ se spíš hodí na skupinové hodnocení, z mnoha důvodů přesahujících možnosti této diskuse).
            Nicméně faktem je, že jak v křesťanství tak i v islámu probíhá jakási „selekce na debilitu“, protože pouze tvorové s nižším IQ jsou schopni přijímat bez reptání zjevně nesmyslná dogmata těchto náboženství. Křesťanské populace měly štěstí v tom, že toto náboženství působilo v oblastech roztříštěných na řadu malých a vzájemně soupeřících států, které si nemohly dovolit ztrácet inteligentní lidi (a které si to dovolily, šly do kopru). Islám v řadě oblastí existoval ve velkých +- unitárních státních a pseudostátních útvarech, mezi nimiž kompetice nebyla tak intenzívní. U judaistů zase existovala „selekce na přežití mezi nejudaisty“, proto se „debilizační potenciál“ u judaismu (který je +- podobný tomu islámskému) nemohl projevit.
            Prostě – budete-li cíleně v chovu zabíjet největší štěňata, tak za pár desítek let vychováte ze středně velkého psa trpasličí plemeno, pokud budete systematicky likvidovat inteligentní část lidské populace, tak po pár stovkách let dostanete populaci debilů.

            Pokud se týká základních a aplikovaných neurověd, tak jejich provozovatelé se, z historických důvodů, nedokáží dohodnout ani na jednotném názvosloví mozkových struktur a jejich funkčních projevů. Dělat z toho nějaký závěr v tom smyslu, že tyto struktury a jejich funkce objektivně neexistují, to bych si rozhodně netroufl.

            • jvf

              No vidíte, zkoušku z psychologie na VŠ máte a stejně z vás vyrostl prolhaný náckovský fanatik…

          • DarthZira

            Možná IQ testy měří především schopnost správně vyplnit IQ testy, ale je nepopiratelným faktem, že není snad doložen jediný případ člověka, který se zabývá profesně na vysoce vědecké úrovni přírodními vědami (zejména pak matematikou a fyzikou), který by při jakémkoli typu IQ testů měl výsledek horší než nějakých 120-125. Z člověka s naměřeným IQ kolem 90 prostě kvantového mechanika, astrofyzika, molekulárního biologa, biochemika nebo jaderného inženýra neuděláte i kdybyste se na hlavu postavil. Takže schopnost správně vyplnit IQ testy je asi velmi blízká schopnostem, které jsou nezbytné pro to, aby se někdo mohl zabývat přírodními vědami na té nejvyšší a nejteoretičtější úrovni. A asi se shodneme na tom, že bez obrovského pokroku v přírodních vědách, který proběhl v posledních zhruba dvou stoletích, by naše civilizace vypadala úplně jinak. Jestli se domníváte, že to „jinak“ nemusí nezbytně nutně znamenat hůře nebo dokonce může znamenat i lépe, tak je to osobní názor, proti jehož hlásání nic nemám, ale kategoricky s ním nesouhlasím.

            • DarthZira

              O tom žádná.
              Já zas znám historku (zajímavé, že taky z brněnského VUT), kterak tam někdy na přelomu 70. a 80. let učila na pozemním stavitelství dáma, které několik staveb podle jejích projektů spadlo a tak ji soudruzi pro jistotu – aby nemohla napáchat další hrůzy – zahnali na univerzitu, ježto byli toho názoru, že tam nenadělá tolik škod, jako by mohla nadělat v praxi. Jak to s ní dopadlo dál nevím.
              Btw – nejsem si jistá, jestli v současnosti různé pofidérní soukromé vysoké školy, plzeňská práva a podobné obskurní spolky, kde se dá diplom koupit, taky nedělají jistou selekci na debilitu:-(

            • hank

              Lépe-hůře nejsou kategorie, které by se při tomto druhu argumentace daly použít bez doplnění: Pro koho lépe, pro koho hůře. Zmíněné plody civilizace jsou dostupné možná tak 15% lidstva. Pro těch zbývajících 85% by asi bylo lépe, kdyby se svět vyvíjel pomaleji a rovnoměrněji ve smyslu dostupnosti civilizačních výdobytků všem nebo aspoň většině.

              Kromě toho, až tahle civilizace postavená na drancování neobnovitelných zdrojů (bez nichž by ten vědecký pokrok ani náhodou nenastal) půjde do prdele (jako že už tam neodvratně směřuje), tak ti, kdo budou padat z menší výšky, budou v obrovské výhodě před příslušníky té 15% menšiny, kteří si nabijou huby nejvíc.

              • DarthZira

                Váš názor, se kterým já osobně nesouhlasím.
                Patříte prostě k lidem, kteří vnímají svět poněkud pesimisticky a pláčou po ztracených starých zlatých časech (které ovšem v reálu nikdy nebyly), já svět naopak vnímám optimisticky, jsem přesvědčená o tom, že určitý pokrok zde byl a stále je a navíc si myslím, že lidský rozum je ta jediná evoluční výhoda rodu homo sapiens sapiens (oproti jiným živočichům nemáme ani nějak extra bystré smysly ani rychlost ani sílu ani vytrvalost, příroda nám nedala ostré zuby a drápy, extra silné svaly, kůži nebo dokonce nějaký pancíř, co jen tak něco neprokousne, mimikry, křídla, schopnost dýchat desítky minut pod vodou nebo se potápět do velkých hloubek ani nic podobného) a tedy tím pádem používáním našeho naddimenzovaného mozku nám může pomoci přizpůsobit se všem změnám – ať již jsou tyto změny dílem přírody nebo naší vlastní činnosti. Tedy jsem přesvědčená o tom, že pomocí rozumu dokážeme sami sebe vytáhnout dokonce i z bažiny problémů, které jsme sami způsobili, že prostě věda je ten trumf ve hře života, která nás z průšvihů, co třeba i sama částečně zapříčinila, dokáže dostat.
                V drancování přírodních zdrojů by se klidně dalo pokračovat – ale s těmi správnými technologiemi a tak, abychom si tuto planetu zasviňovali co nejméně. Orbitální solární elektrárny by mohly vyrábět tolik energie, že by i ten poslední lidožrout v pralese si ve své chatrči mohl svítit několika stowattovými (neúspornými) žárovkami, jsou známy bakterie, které jako odpadní produkt svého metabolismu „vyrábějí“ uhlovodíky chemicky prakticky totožné s ropou, a pokud jde o suroviny, tak v pásu asteroidů je jich tolik, že i při tom největším myslitelném plýtvání by lidstvo za tisíc let nedokázalo vytěžit a spotřebovat ani jedno procento tam poletujícího kosmického smetí, ostatně další hromady kosmického smetí krouží kolem Jupitera a Saturna. A ten odpad, který by se nedal už nijak recyklovat ani jinak použít by se zas klidně mohl vypouštět někam na oběžnou dráhu Jupitera, Saturna nebo klidně i Marsu (aspoň by budoucí kolonisté měli nad sebou v noci zajímavější pohled – dva velké měsíce a k nim spoustu malých).
                A tvrzení, že náš pokrok 75% světa nic nepřinesl je taky hovadina – i v té nejzaostalejší zemi třetího světa existují a jsou ne zrovna zanedbatelnou částí populace užívány moderní technologie, kdyby nic jiného tak dopravní prostředky jako auta, vlaky a autobusy užívají přinejmenším několikrát za život i hodně chudí a zaostalí venkované, i v té nejchudší africké zemi je dnes díky očkování a další lékařské péči novorozenecká a dětská úmrtnost na zlomku procent, na jakých byla před 50, 100 nebo 200 lety, i tam se průměrný věk dožití takřka zdvojnásobil… a tak by se dalo pokračovat dál.

              • DarthZira

                Btw – pokud tak věříte v konec naší civilizace, ba přímo si ho (jak se mi z vašeho vyjádření zdá) přejete, tak mi není jasné, proč sedíte u počítače (který je produktem této zvrhlé civilizace) a píšete na internet (který je dalším produktem této civilizace, bez ní by nikdy neexistoval, ani staří Číňané či Japonci ani Arabové ani Aztékové nebo Inkové by ho nejen teď, ale minimálně ještě dalších 300 let nedali dohromady), místo abyste někde v horách stranou od civilizace pěstoval ty kozy a ovce, oral pole koňmi a po večerech si svítil tak maximálně svíčkou. A samozřejmě v případě nemoci byste se léčil bylinkami (jestli byste je vůbec dokázal najít a zpracovat a hlavně vědět, na co se která z nich hodí) a v případě vážnějších komplikací nebo úrazů (třeba jenom blbýho zánětu slepýho střeva) byste se mohl tak maximálně modlit – k božstvu dle libovolného výběru, což by bylo určitě hodně platný:-)

              • Osedlý

                Řekl bych, že pro můj život ( a nejen můj) život, je podstatně důležitější pasáček, než internetový floutek A.S. Pergill, který vrhá do elektronického prostoru řadu sebe samo přesvědčujících výplodů nevyzrálé mysli a chatrných znalostí s evidentně nulovým životním poznáním a naprostou nezcestovalostí. Mládí dnešních chytráků se spolu s kognitivní disonancí holt nějak projevit musí…

          • DarthZira

            Že matematický nebo jiný génius (konečně většina geniálních umělců byli taky dost podivíni) může být na straně druhé tak trochu „cvok“, kolikrát i osoba de facto neschopná samostatného života, je věc jiná. Ovšem bez těchto bláznů bychom možná ještě jezdili na koni a lovili zvířata lukem, nikoli létali do kosmu, a i z hlediska malířství, hudby nebo literatury by náš svět byl mnohem chudší.
            Osobně si myslím, že jeden Stephen Hawking (nebo třeba Leonardo da Vinci nebo W. A. Mozart) má pro lidstvo 100x větší význam než deset zbožných pasáčků koz.

            • hank

              Jenže Steve Hawking, Leonardo nebo Mozart by se bez těch pasáčků šli nanjvýš pást sami.

              • hank

                Ten Hawking je zvlášť dobrý příklad. Kdo má větší význam pro svět, on, nebo ošetřovatelka, která mu s prominutím utírá zadek a bez které by dávno shnil ve vlastních sračkách?

                • DarthZira

                  Každý těžce postižený člověk by bez ošetřovatelky, která mu utírá zadek, dávno chcípl hlady a ve špíně. Tak tomu bylo vždy – a kupodivu i v daleko primitivnějších dobách jen málokterá kultura své postižené „házela ze skály“, většinou se o ně vždycky někdo postaral. Spousta těch postižených dokonce pro společnost ani nijak užitečná nebyla (na rozdíl od toho Steva Hawkinga).
                  A to, že někdo má mimořádný talent na matematiku, fyziku, malířství, hudbu nebo cokoli jiného přece vůbec neznamená, že by takový člověk ty ovce a kozy pást nedovedl. Mozart i Leonardo by určitě pasení koz nebo práci na poli snadno zvládli, stejně jako by špičkový kardiochirurg samozřejmě dokázal umýt podlahu na záchodě. Ovšem kdejaká uklízečka by transplantaci srdce nezvládla a každý pastevec by složit Kouzelnou flétnu nebo namalovat Poslední večeři taky neuměl, takže by bylo zbytečným plýtváním, kdyby Mozartové, Leonardové, Einsteinové a jiní další takto mimořádně talentovaní místo dělání toho, co umějí nejlíp, marnili čas sekáním trávy, dojením koz nebo štípáním dříví, když to může udělat kdokoli jiný, který jejich talent a schopnosti nemá. Říká se tomu pracovní specializace a není to objev posledních 100 nebo 200 let, ale přišlo se na to už kdysi dávno na úsvitu civilizace. Dokonce Indiáni v Amazonském pralese, kteří žijí na úrovni mladší doby kamenné, dokážou ocenit ty příslušníky svého kmene, kteří ani neloví ani nesbírají, ale „sedí na zadku v teple u ohně“ a vyrábějí nebo dokonce jenom zkrášlují a zdobí předměty jejich denní potřeby či neumějí nic jiného, než „pouze“ krásně zpívat písně a vyprávět příběhy.
                  Takže ano, trvám na tom, že jeden Mozart, Leonardo nebo Einstein mají pro svět mnohem vyšší hodnotu než 10 pasáků ovcí, kteří kromě pasení ovcí nic jiného neumí. Kdyby totiž opravdu nebylo jiného zbytí, tak by ti Mozartové, Leonardové a Einsteinové ty ovce taky pást uměli, ale obyčejný pastevec s průměrným intelektem a bez talentu na cokoli by jejich práci zastat nemohl a neuměl.
                  Ale samozřejmě někteří lidé se v životě bez obrazů, hudby, literatury a dalšího umění klidně obejdou a k jakým objevům se dospělo v CERNu nebo při sledování hlubin vesmíru Hubbleovým teleskopem je jim srdečně putna.

                • Not important

                  Hawking má především ten význam, že vede fyzikální vědu dál a dál do slepé uličky nesmyslů, na kterou se vydala někdy v první polovině dvacátého století. Ale já pořád doufám, že jednou se z ní věda dokáže vrátit zpět.

  13. jvf

    Zajímavé: muslimům vyčítáte diskriminaci žen, ale sám byste jim volební právo nedal (vy o tom naštěstí nerozhodujete).
    Mimochodem: Jack London zemřel v roce 1916, volební právo přiznal ženám Kongres (nikoli referendum) v roce 1919, prohibice byla zavedena 1920 a trvala do roku 1933 (tedy 13, nikoli 29 let). To jenom tak pro představu o věrohodnosti vašich traktátů.

    • Jsem rád, že je někdo čte a podrobuje kritice, já na to nemám sílu a ignoruji je 😉

    • A.S. Pergill

      1. Celostátní prohibice byla v USA uzákoněna v letech 1914 – 1933 (viz heslo na Wikipedii, byla zaváděna postupně), některé státy měly prohibici už dříve (už v 19. století).
      2. I volební právo žen bylo v některých státech uzákoněno před 19. dodatkem ústavy, prvním státem USA s volebním právem žen byl Wyoming (1889).
      3. Já schválně nepsal o referendu, protože o jaký typ voleb se jednalo, nevím. Je docela možné, že Londonovy úvahy byly nad volbami do Kongresu (takže nad volbou mezi příznivci a odpůrci volebního práva žen), nebo nad volbami státními, nikoli federálními.

      Ta úvaha JL o volebním právu žen a prohibici existuje, k jakým konkrétním volbám se vztahovala, to opravdu nevím (a nemám po ruce jeho dílo, abych to dohledal). Výše uvedená fakta nicméně jednoznačně ukazují, že tyto problémy byly řešeny už za života JL.
      Prostě: Lenin: Učit se, učit se, učit se; Pergill: Alespoň tu Wikipedii si přečíst.

      • jvf

        Takže jednou počítáte některé státy, podruhé celou Unii, sčítáte jablka s hruškami, jak se vám to zrovna hodí. V pořádku, demagogové tohle dělají.
        My, co nepokládáme Wikipedii za zdroj veškeré moudrosti, víme, že Osmnáctý dodatek k Ústavě vešel v platnost roku 1920. http://www.albany.edu/~wm731882/18th_amendment_final.html Příslušný článek na české Wikipedii uvádí, že „prohibice byla od roku 1914 postupně zaváděna v různých státech“ a pak je vyjmenovává ( v tom roce 1914 to bylo konkrétně Rusko, jak se můžete dočíst o pár řádků dál, další postupně následovaly). Že zrovna vy s takovou úrovní chápání psaného textu máte vůbec tu drzost hodnotit něčí inteligenci…
        A stejně, 33-14 není 29, ale 19.
        To je poslední reakce na vás, rasisté se mi hnusí a trolly nekrmím.