Palachovský mediální paradox

Když jsem zaregistroval aktuální vlnu hysterie ohledně projevu soudruha Grebeníčka, udělal jsem tři věci: Přečetl jsem si originál Grebeníčkova projevu, přečetl jsem si (znovu, pro osvěžení) originál Palachova dopisu s požadavky – a pak jsem na chvíli podlehl frustraci.

Naprosto jsem totiž nepochopil, co je na vystoupení Miroslava Grebeníčka, jež čtenářům zprostředkoval Deník Referendum pod titulkem Palach ano, překrucování minulosti ne, problematického a pobuřujícího. Miroslav Grebeníček v něm pouze konstatuje, že Jan Palach nevystoupil proti komunismu jako takovému, ale proti konkrétní dějinné situaci – tedy vstupu vojsk, s ním spojené normalizaci a s ní spojené nesvobodě slova, což opravdu nelze paušalizovat tak, jak by si někteří lidé (s pomyšlením na orwellovskou myšlenku, že kdo ovládá minulost, ovládá přítomnost) nejspíš přáli. Pakliže mi něco nedochází a soudruh Grebeníček jakýmkoli způsobem zpochybňuje čin Jana Palacha, tak mi to prosím vysvětlete!

Palachovy požadavky, respektive požadavky vyhlášené skupinou studentů, jejímž byl členem, zněly: 1. okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování „Zpráv“, což byl Sověty rozšiřovaný propagandistický list. Neboli – primárním zájmem Jana Palacha byla pravda a zásadním zdrojem frustrace, o níž zde běželo, byla kromě okupace také mediální propagandistická manipulace.

A nyní to opravdu zajímavé: Současná média zuřivě a tendenčně manipulují, křiví pravdivý obraz reality a to i v případě, a to je obzvláště pikantní!, když se jedná o smrt člověka, jenž v boji proti tehdejším formám mediální manipulace neváhal obětovat život! Jak by asi dnes Jan Palach vyhodnotil třeba aktuální překroucení Grebeníčkova projevu? Jak jinak můžeme chápat ve srovnání s výše odkazovaným zněním Grebeníčkova projevu třeba větu z webu veřejnoprávní (sic!) České televize „Někdejší předseda komunistické strany Miroslav Grebeníček na plénu Poslanecké sněmovny zpochybnil čin Jana Palacha.“, pokud je zjevné, že tak neučinil, než bezostyšné propagandistické vymývání mozků?

Čím se liší současná situace od té někdejší? Máme rozhodně větší svobodu slova, o tom nemůže být pochyb, svědčí o tom už ten prostý fakt, že čtete tento článek, jenže kolik lidí prostě jen akceptuje mediální podání a neověří si, jak to bylo doopravdy? V době normalizace shlíželi lidé na oficiální média s patřičnou dávkou zdravé a odůvodněné nedůvěry, je tomu tak i dnes? Těžko říci. Rozhodně však lze říci, že Česká televize lže stejně, jako lhala kdysi televize Československá.

V každém případě je frustrující a děsivé vidět, jak snadno jsou dnes v lidech probouzeny nenávistné vášně; v tomto byla minulorežimní média totálně neschopná.

Snažím se věřit, už kvůli těm lidem, kteří v prezidentských volbách dali svůj hlas levici a nikoli mámivému reklamnímu produktu, že má smysl nenechat se současným stavem věcí zdeptat, ale musím říci, že si velice často připadám přesně takto:

Brett Jordan: Quijotic

Advertisements

Komentáře: 37

Filed under Úvahy a postřehy, Politika

37 responses to “Palachovský mediální paradox

  1. jan

    než sem vtrhnou majitelé pravdy a Lásky, mám ten pocit, že v tomto případě, pravdu máte vy

    • Myslím, že tuším, jak se Palach tehdy cítil. A nejhorší je, že dnes je část lidí tak strašně zblblá, že s hlasateli lží dobrovolně a s nadšením kolaboruje…

  2. Jaro, Praha

    1. Miroslav Grebeníček tvrdí, že Palach sympatizoval s reformními komuisty. Ať to dokáže jinak, než tvrzením, že v červnu 1968 dle průzkumu ministerstva vnitra sympatizovalo s režimem 86% lidu. Nevíme, zdali je průzkum pravdivý, je-li, nemůže si být jistý, že Palach není oněch 14%.

    2. Tomu, že byl Palach členem 14%, nasvědčují i vzpomínky jeho spolužáka Jiřího Smetany. K dostání zde. Považuji je za velice zásadní. Titulek ignorujte, čtěte převzatý text vcelku. Nechci citovat tu nejlepší část dokud se k ní nedočtete. http://blisty.cz/art/67435.html

    3. Na svém blogu citujete server totalita.cz: „Na protest proti sovětské okupaci a pokračujícím ústupkům okupantům ze strany čs. politické reprezentace se 16.1.1969 upálil v horní části pražského Václavského náměstí.“ Není snad čs. politická reprezentace v té době tvořena výhradně komunisty, včetně reformních, jako byl Dubček, který podepsal nejen smlouvu legitimizující vojska VS v Československu, ale také třeba pendrekový zákon (ač ten až po Palachově smrti)?

    4. Říkáte, že se upálil nikoliv na protest proti komunistické straně (komunismu), ale proti konkrétní situaci. Ta konkrétní situace byla bezvýhradně zapříčiněna komunisty všech odstínů.

    • ad 1. – Nu, rozhodně neměl potřebu se v době Pražského jara upalovat na protest.
      ad 2. – pokud máte na mysli: „Oba jsme věděli, že tou pravdou myslí názor na velkého východního bratra a jeho velmocenskou politiku, nyní opět z Ruska vyvážený Brežněvův neostalinismus.“ – tak to nic nevyvrací.
      ad 3. – Takové pars pro toto nemůžete použít. Z tvrzení „Ty kočky byly černé.“ neplyne „Kočky jsou černé.“ A to, že reformní komunisté kapitulovali, jim nevyčítám, nevím, jak bych se v jejich situaci zachoval. Hrozila nám zcela reálně i mnohem horší možnost – instalace totálně loutkové vlády atd.
      ad 4. – viz ten příklad s kočkami. A určitě nebyla zapříčiněna komunisty všech odstínů – jsem si kupříkladu zcela jist, že ji nezapříčinili komunisté francouzští, američtí, kubánští, čínští…

      • Jaro, Praha

        1. Jistě, proč také protestovat proti liberalizačním reformám s výhledem na další příznivé změny.

        2. Tím myslím: „Sebeobětující se Jan Palach nebyl tím Janem Palachem, který přišel uprostřed roku 1966 na Vysokou školu ekonomickou z mělnického gymnázia obluzený levicovou ideologií jako víceméně naivní snílek puzený svou hyperempatií a přehnaným smyslem pro spravedlnost. Byl to úplně jiný Jan Palach, kterému daly fascinující události následujících let možnost korigovat představy o světě, dovědět se o strašlivých zločinech, gulazích a genocidě v sovětském Rusku, teroru padesátých let u nás a oprostit se od nekonečných komunistických lží. “

        3. Pokud byste na jejich místě kapituloval a nejen to, dokonce aktivně se podílel na utužování normalizace (než by vás poslali dělat lesníka na Slovensko), proč potom něco vyčítat národu? Přijmeme-li premisu, že Palach chtěl vyburcovat národ, pak asi sotval podporoval kapitulační kroky tzv. „reformních“ komunistů či je samotné.

        4. Komunisté provedli invazi československa na žádost komunistů, přičemž komunisté ochotně kolaborovali. Ale jistě, Jan Palach se vůbec neupaloval kvůli nějaké komunistické straně, ani zdaleka ne.

        • Prosím, nemůžete na základě jedné zájmové skupiny (konkrétně té, co napsala „zvací dopis“) hodnotit celou tehdejší KSČ a už vůbec ne komunismus jako takový, to je absurdní.
          Co se zločinů a teroru padesátých let týče: Bože! Ale o tom se přece vědělo a leccos se revokovalo už tehdy. Já také vím „o strašlivých zločinech, gulazích a genocidě v sovětském Rusku, teroru padesátých let u nás“ a nepodléhám ohledně toho nějakým iluzím, ale to mě přeci antikomunistou nečiní.
          Já národu někde něco vyčítám? Nevšiml jsem si.

          • Jaro, Praha

            1. Nejde o jednu zájmovou skupinu, Dubček svým jménem konkrétně zaštítil pokračování okupace i pobyt vojsk Varšavské smlouvy.

            2. Nejde jenom o zločiny padesátých let, jde o to, že dle svědectví člověka, který měl možnost Palacha osobně znát, byl před svým upálením již antikomunisticky naladěný. Jeho činy přímo směřovaly proti rezignaci nejen obyvatelstva, ale i oné československé reprezentace, o které mluví totalita.cz a která byla tvořena také „reformními“ komunisty. Takže tvrdí-li Grebeníček, že Palach sympatizoval s „reformními“ komunisty, měl by mít pro to zatraceně dobrý doklad. Ten nemá a pouze účelově překrucuje historii.

            • Karel Havlíček Borovský kdysi napsal:
              Milí budoucí, nesuďte nás dle toho, co dělati jsme měli, ale co dělati jsme mohli suďte nás.
              Dubček nesměl jinak. Zkuste si ten význam Havlíčkových slov pořádně rozmyslet.

            • Mějte si názory jaké chcete, já Dubčeka nesoudím.

  3. Také jsem podlehla silné frustraci, jako vždycky, když je snaha pravdu ukřičet, přeřvat, unadávat… Podle mě je nemorálnost na straně současné vládnoucí sebranky, přivlastňující si odkaz Jana Palacha pro svou vlastní špinavou propagandu.

  4. Honza

    „Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící“ je nesmyslné tvrzení a zbytek je jenom omáčka, která maskuje tuto lživou větu. protože to neznamená že by bojoval proti celému komunismu, ale pouze proti totalitnímu komunismu, palach bojoval proti totalizaci komunistického systému takže bych Grebeníčkovu námitku na tuto větu neviděl jako opodstatněnou
    p.s. od ninější vlády to není nic jiného než strašení komunisty….

    • Ano, vytrženo z kontextu je to zjevně chybné tvrzení. Vzhledem ke kontextu je to však jen neobratné tvrzení, je zcela zjevné, co chtěl Grebeníček říci. Nicméně se z hlediska filosofického zamyslím nad tím, jak funguje proces transformace člověka v symbol. Tuším, že to bude podobné, jako v případě kultu předků v tradičních kulturách.

      • Honza

        Grebeníček pokusil rozporovat tuto větu “Tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moc“ bez širšího kontextu důvodové zprávy, který by větu snad mohl postavit do jiného kontextu , mi to rozporovíní této věty mi přijde nesmyslné.

        • hans

          Mě nesmyslné nepřijde. Roku 1969 Palach zjevně symbolem boje proti komunistické totalitě nebyl a být nemohl (vždyť svým druhým požadavkem bojoval za tehdejší komunistická média a svým prvním požadavkem chtěl obnovit jejich totalitní nadvládu nad mediálním prostorem). A nevím o tom, že by později došlo k dezinterpretaci jeho činu. Vždy byl vnímán jako člověk, který „setrval na pozicích protagonistů Pražského jara“ (to jest komunistické totalitní moci) „i ve chvílích, kdy oni to už vzdali.“

          • Honza

            pokud režim s těmito požadavky můžu považovat za totalitní
            http://www.blisty.cz/art/67440.html pak měl Grebeníček pravdu pokud ne tak grebeníček pravdu neměl 🙂

            • hans

              Myslím, že můžete. Režimy s takovým programem jsou za totalitní považovány běžně.

              • hans

                Totalitní a diktátorské.

                • Honza

                  pro mě to spíš vede k vymezení slovíčku totalitářský režim… ale jestliže se dohodneme jestli lze označit dubčekův režim za totaltární komunismus pak s vámi souhlasím asi je to tím, že jsem si totalitu předsatavoval trochu tvrdší 🙂
                  to že člověk může mít jiné názory než to co symbolizuje jsem chtěl napsat ale potom my to nepřišlo podstatné pro moji námitku na Grebeníčkovu řeč.

  5. hans

    Osobně mi přijde, že Palachovy dva požadavky (1. okamžité zrušení cenzury, 2. zákaz rozšiřování “Zpráv”) se vzájemně vylučují. Pokud chci svobodu slova, nelze zakazovat některé tiskoviny jen proto, že s jejich názory nesouhlasím. Ale Palachova svoboda slova neměla platit pro všechny, že…

    • Mirek

      Právě jsem to chtěl taky napsat, technicky se vylučují. Respektive, pokud by byl splněn druhý, nemusel by být už splňován druhý, protože Zprávy by existovaly ve svobodném mediálním prostoru a tím by pominul jejich demagogický účinek. Má to smysl akorát tak, že by šlo o silnější požadavek a slabší požadavek, který by nastoupil, pokud by se ten silnější nepodařilo prosadit.

      • Mirek

        oprava: pokud by byl splněn PRVNÍ 🙂

        • No jo, asi se ve studiu ještě nedostal k formální logice 😉 Nicméně vzhledem ke kontextu je jasné, že smyslem jeho činu bylo postavit se propagandě.

    • Ale to je trefné… Divím se, že si toho ještě nikdo nevšiml.

  6. Kritik

    Grebeníček řekl toto: „Například tvrzení, že se Jan Palach stal symbolem boje proti totalitní komunistické moci, je naprosto zavádějící.“

    Aniž bych byl zběhlý historik, myslím si, že Grebeníček opravdu říká nesmysly a zaslouží si výsměch. Ať se Palach upálil z jakéhokoliv důvodu, symbolem „boje“ proti komunistické moci – ať sovětské nebo kolaborantské československé – se stal. I když jeho čin lze jen těžko pokládat za boj, Češi to tak minimálně dnes vnímají.

    Jinak má Grebeníček nejspíš pravdu v tom, že Palach nebyl žádný antikomunista a patřil – minimálně ideově – k té reformní sebrance, která blouznila o jakémsi reformovatelném komunismu.

    To bychom si měli především uvědomit, Palach ani žádní osmašedesátníci si úctu nezaslouží, byli to komunisté, není až tak důležité, že byli o něco jiní, než jejich předchůdci. Myslím, že Palach by si dnes zasloužil především pozornost psychiatrů. A my bychom si měli uvědomit, že Palach patří do sebranky typu Stalina, Lenina, Hitlera, Dubčeka nebo Havla. Nebyl-li to komunista, byl minimálně levicově zaměřený, na to měl samozřejmě právo, ale je třeba si to uvědomit a ničím to nezastírat!

    • jvf

      Hitler a Havel byli komunisté? Jestli si ten výsměch nezaloužíte spíše vy?

      • Kritik

        Já určitě taky za mnohé. Ale z čeho, co jsem napsal, proboha vyplývá, že Hitler a Havel byli komunisté? Nevím, jestli jste komunista, ale chybí Vám elementární základy logického myšlení a schopnost porozumět textu. Ale uznávám, jen z toho neplyne, že jste levicově zaměřený.

        • jvf

          Múžete tedy, vy elementární logiku, vysvětlit, co přesně jste mínil větou: „Palach patří do sebranky typu Stalina, Lenina, Hitlera, Dubčeka nebo Havla“?

          • Kritik

            Nevím, co to je elementární logik, a navíc mě to uráží. 🙂

            Víceméně jsem tím mínil, že Palacha počítám mezi bandu těch, jejichž myšlenky podporují ideologie, které míní druhým mluvit do života víc, než je zdrávo.

            • Viv

              Napsal jste „Palach patří do sebranky typu Stalina, Lenina, Hitlera, Dubčeka nebo Havla. Nebyl-li to komunista, byl minimálně levicově zaměřený“. Tedy uvedené osoby lze chápat i jako množinu komunistů a tak to zřejmě pochopil i jvf.

    • Objevuje se (nejen) tady v diskuzi, že se Palach symbolem proti komunistické moci skutečně stal a tudíž Grebeníček neměl pravdu. Někteří ještě dodávají, že u takového symbolu je jedno, jaké názory zastával v době své smrti. S tím se dá souhlasit.
      Jenže pak se tento symbol – simulakrum stává něčím samostatně existujícím, co bylo účelově vytvořeno – a potom proč by vůbec simulakrum mělo být svaté a nedotknutelné?

  7. Nejlepší/nejsmutnější/nejpikantnější byla včerejší reportáž Primy na toto téma, kde dvacet minuty vysvětlovali, jaký je Grebeníček zločinec tak, že mu dvacet minut dávali zapravdu. Stačilo to, co říkali, poslouchat kritickýma ušima.

  8. Antonín Pekárek

    Odsuzuješ správně atentát na Heydricha? Jaký je tvůj vztah k intervenci spřátelených armád? Vzdáváš správně hold Palachovi a odsuzuješ Grebeníčka?

    K čemu je dobré mít názor na Palacha? K čemu je dobré mít názor na Grebeníčkův názor na Palacha?

  9. fila

    Dobrý den , já to vidím tak že v histerii která propukla po výroků pana Grebeníčka je uplně ve stejném duchu jako jako histerii která propukla po výroku pana Schwarzenberga (o odsunu němců) během druhého kola prezidentských voleb. Co oba řekli bylo zneužito jejich odpůrci a udělal se z toho politický skandál . U pana Grebeníčka to Kojote vidíš reálně (pravdivě) u pana Schwarzenberga jsi to viděl zcela zkresleně v úhlu optiky svých negativních sympatií a tvého světonázoru.Fíla