Dnes dopoledne. Zvoní telefon. Číslo, které neznám.
Já: “Polák, prosím.”
Ona: “Dobrý den, volám v zastoupení společnosti… (blabla) …mám pro vás úžasnou nabídku zahraničních satelitních televizí… (blabla) …hovor je v rámci zkvalitně…”
Já (přerušuji její monolog): “Obávám se, že jste na zcela špatné adrese. Televizi nemám a v žádném případě nemám v úmyslu si takovéto zařízení pořídit. Na shle…”
Ona (přerušuje můj monolog): “Počkete.”
Já: “Ano?”
Ona: “Ale jak získáváte informace o světě, když nemáte televizi?”
Já: “Z internetu.”
Ona: “Aha. Na shledanou”