Druhé kolo prezidentských voleb z hlediska duchovního

Velké množství voličů vnímalo druhé kolo českých prezidentských voleb jako volbu menšího zla – a já mezi ně patřil. Vskutku jsem přesvědčen, že se jednalo o vyhánění čerta ďáblem, a myslím, že je třeba duchovní aspekty obou „ďáblů“ rozebrat.

(Chci-li o obou kandidátech postoupivších do druhého kola pojednávat z hlediska spirituálního, je třeba, abychom v tom neměli guláš, pominout hledisko politologické, prosím tedy laskavého čtenáře, aby tuto skutečnost vzal v potaz.)

Zatímco démonický aspekt Miloše Zemana mi byl zjevný již od počátku a byl hlavním důvodem, proč nebyl mým favoritem v prvním kole volby, démonický aspekt Karla Schwarzenberga jsem si uvědomil až v onom ďábelsky provedeném finiši prvního kola, jež učinilo někdejšího favorita Fischera „třetím vzadu“. Běhal mi z toho mráz po zádech, vážně jsem se obával, že se podaří „Karla“ na Hrad skutečně protlačit, a věděl jsem také, že ve srovnání s ním je Zeman zlo jednoznačně menší.

Satan by Jack T. Chick

Nyní je třeba odbočit a co možná nejsrozumitelněji pojednat o tom, že existují dva druhy zla, které křesťanství nešťastně směšuje a oba připisuje jednomu mýtickému aktérovi – Satanovi (a jeho démonům). Prvním druhem zla je zlo, které lze označit jako „satanské“ a jeho základním rysem je zpupnost, hybris. Hybris (ὕβρις) znamenala v řeckém starověku navenek projevovanou pýchu, domýšlivost a aroganci, vyzývavé, drzé jednání a vystupování, jež nutně vyvolá trest bohů, který pak postihne celou společnost. Původ slova se odvozuje od předpony hyper- a slovesa jít, kráčet; označovalo tedy něco jako překročení mezí, zacházení příliš daleko.

Tento druh zla dobře ilustruje kupříkladu křesťanská koncepce sedmi smrtelných hříchů (pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, nestřídmost, lenost). Ty souvisejí s chápáním ďábla jako svůdce, pokušitele a lháře. Přesto všechno se však jedná o zlo, jemuž je možné lidsky porozumět, které lze pochopit – a také odpustit. Je to zlo z tohoto světa. Třeba z jeho temných a páchnoucích zákoutí, uliček hříchu, z jeho podsvětí (označování sféry zločinu jako „podsvětí“ je velmi výstižné!), ale pořád z tohoto světa.

Existuje však ještě další dimenze zla – zlo, jemuž současní mágové zkoumající zapovězené sféry říkají zlo „meonické“ (z řeckého „to me on“ – „nebytí“). Je to zlo, jehož ďábelskost spočívá v blasfemickém skloubení existence a neexistence, respektive jde o neexistenci oděnou zdáním bytí. Jean Paul Sartre napsal: „Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se setkáváme pouze uvnitř hranic bytí a totální zánik by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současný zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.“

Vidíme zde, jak těžko se s tímto fenoménem pojmově nakládá, nicméně je intenzivně pociťováno a reflektováno zejména v umění posledních staletí. Moment průniků nicoty, meonu do bytí stvárnil Tolkien ve své představě nazgûlů, z nichž vysály všechno bytí prsteny moci, Pratchett v podobě Věcí z podzemních rozměrů (Things from the Dungeon Dimensions), jež vcházejí do světa a berou na sebe podoby těl náhodně a neorganicky seskládaných částí bytí/bytostí, spadají sem mozkomoři (dementors) z knih a filmů o Harrym Potterovi, rozkladný vliv nicoty je hlavním motivem Nekonečného příběhu atd.

nosferatu.jpg

Vynikajícím filmovým zobrazením tohoto druhu zla je upír v Murnauově slavném snímku Nosferatu – entita, jež připomíná loutku, je zcela bez emocí a smrt se šíří spíše kolem ní, než že by jej sama způsobovala. Není to vášněmi zmítaný Dracula jiných filmů, je to kus nicoty jaksi automaticky a mechanicky se prožírající bytím.

V díle H. P. Lovecrafta nacházíme motiv nemyslícího, idiotského démonského sultána Azatotha, jenž tančí za divoké kakofonie fléten ve středu všeho bytí, zde již dostává metafyzika zla jako hybris a zla jako meonu vysloveně dialektické rysy. A vskutku tato dvě zla nejsou zcela oddělena, je možné skrze první projít až k propasti nicoty druhého.

Pokud jde o reálné příklady z dějin, pak sem spadá především neosobní, mechanické zlo páchané ve vyhlazovacích táborech, zlo, které již nelze vysvětlit ani pomocí jakkoli zvrácené rozkoše těch, kdo jej páchají, zlo páchané pod nápisem „Práce osvobozuje“… Děje-li se toto zlo, jedná se o zlo, o němž lidé říkají, že jej nedokáží pochopit. Holocaust právem způsobil evropskému myšlení šok! Tento druh zla mimochodem není nějakým zlem o sobě, protože „o sobě“ prostě, coby nicota, neexistuje. Je zlem právě v interakci s bytím.

Načrtli jsme tedy zlo jako hybris a zlo jako meon, podívejme se nyní na portréty obou kandidátů:

Toto je Miloš Zeman (ve společnosti démonů z městečka Twin Peaks):

zeman-twin_peaks.jpg

Je to velice povedená koláž. Miloš Zeman je zobrazen (zvláště rozumíme-li kontextu Městečka Twin Peaks) jako pokřivený, démonický a perverzní a sedí na něj psychoanalytická charakteristika z pera Tomáše Rektora. Miloš Zeman překrucuje realitu, často si vymýšlí nebo přímo lže, je narcistický, pompézní, pyšný, domýšlivý, arogantní a drzý. Obava, že „vyvolá trest bohů, který pak postihne celou společnost“, je v jeho případě vskutku namístě. Miloš Zeman reprezentuje hybris jako málokdo jiný. Nicméně stále je pochopitelný, srozumitelný a zůstává člověkem. Mezi předvolebním obrazem Miloše Zemana a skutečným Milošem Zemanem nebyl nijak zvlášť velký rozdíl – nebyl zde prostě proto, že Miloš Zeman je příliš ješitný na to, aby výrazně upozadil svou vlastní osobnost ve prospěch politického zisku.

 

Toto je „Karel“:

karelforpresident1.jpg

Záměrně píši „„Karel““, protože se skutečným Karlem Schwarzenbergem má jen málo společného. Daleko spíš je to démonická entita meonické povahy vyvolaná z Propasti marketingovými mágy. Všimněme si, že tak, jako Pratchettovy Věci, slučuje organicky neslučitelné (punk a aristokracii). Dalším, ještě zjevnějším démonickým rysem této entity je schopnost dělat z inteligentních lidí blábolící idioty („Karel“ je v tomto smyslu něčím na způsob jakéhosi démonického kojence!) prozpěvující popěvky, jež nemají daleko ke kakofonii Azatothových flétnistů:

Filosoficky řečeno je „Karel“ dokonalé simalukrum, vyprázdněný obraz, pouhá forma bez obsahu, do bytí oděným nebytímCo je vůbec ze skutečného Karla Schwarzenberga v „Karlovi“? Roztomilé „žbrblání“, usínání… a to je vlastně asi všechno. Skutečný Karel Schwarzenberg výrazně „prorazil“ své simulakrum asi jen jednou – když se, bezpochyby zcela upřímně, vyjádřil k Benešovým dekretům. To se „Karlovi“ určitě nelíbilo.

Dumám, zda si skutečný Karel Schwarzenberg uvědomuje, jaké síly byly v jeho jménu vyvolány a co by případný úspěch udělal s jeho duší, respektive s tím, co z ní ještě zbývá, protože řádný kus z ní nejspíš pohltilo simulakrum vyvolané před parlamentními volbami v roce 2010 v rámci kampaně TOP09.

Proč jsem se rozhodl dát přednost hybris před meonem? Učinil jsem tak proto, že trest bohů, který pak postihne celou společnost, hrozí v obou případech, ale v případě přivolání meonických sil bývá mnohem horší (dobře lze srovnat třeba dopad Mussoliniho hybris na Itálii a Hitlerovy zničující negace na Německo). Nutno dodat, že si nemyslím, že by „Karel“ na Hradě rozpoutal v naší zemi nějaké peklo, naštěstí skutečně český prezident nemá zase takový vliv, ale Zeman je v této pozici rozhodně mnohem bezpečnější.

Sutech zabíjející Apopa

Dalším podstatným důvodem je skutečnost, že v mýtech setkáváme s rozlišením těchto dvou druhů zla, přičemž ono satanské zlo může být účinným protivníkem toho meonického. Konkrétně v mytologii staroegyptské je znám Apop/Apofis, had temnoty a chaosu, jehož zabíjí (a to ve službách slunečního boha Re během jeho pouti noční stranou reality) Sutech/Set, vrah Usírův/Osiridův a jeden z předobrazů pozdější náboženské koncepce Satana. Konec konců představuje-li Satan hybris, tedy život, či bytí vůbec, přes míru, a meon naopak privaci bytí, jsou vlastně přirozenými soupeři.

Česko mělo lepší možnosti, než se rozhodovat mezi dvěma démony. Během kampaně před prvním kolem jsem se trochu obával Jana Fischera, Vladimíra Franze a především Tomia Okamury z podobného důvodu, jako v případě „Karla“ – tedy že se jedná o evokaci simulakra, ale ani v jednom případě nebyla hrozba tak zásadní, jako v případě „Karla“. Potěšilo mne, když jsem dodatečně zjistil, že se našli i další lidé, v nichž vyvolával „Karel“ podobné pocity úzkosti (což je existenciální reakce na nicotu!) jako u mě.

V den prvního kola voleb jsem vytáhl z poštovní schránky předvolební leták Přemysla Sobotky. Líbil se mi. Kandidát v něm jasně napsal, jaké hodnoty zastává a co prosazuje – a vyzval voliče, kteří vidí svět stejně, aby jej volili. To bylo velmi, na politika přímo obdivuhodně!, fér. Moje názory se s jeho sice v naprosté většině bodů neshodovaly, ale získal si tím můj respekt, protože takto si představuji poctivě vedenou politickou kampaň, nikoli v tom, co předvedl tým Karla Schwarzenberga, ale i Miloš Zeman.

Nemyslím si ovšem, a nechtěl bych, aby to bylo tak pochopeno, že všichni, kdo volili Karla Schwarzenberga, volili „Karla“, tedy simulakrum. Uvědomuji si, že pro některé pravicové voliče loajální TOP09 byl tento kandidát akceptovatelný prostě jako představitel jimi favorizované politické strany, pro jiné byl Miloš Zeman z různých (a často dobrých) důvodů natolik nepřijatelný, že volili Schwarzenberga jako menší zlo, aniž by přitom propadli „prokarlovské“ hysterii atp. Přesto si troufám tvrdit, že rozměr „karlománie“ byl dostatečně velký na to, aby byl v této souvislosti jednoznačně signifikantní.

Takže máme na hradě démona, který je menším zlem. To opravdu není žádná výhra, bylo by krásné, kdybychom konečně dospěli k politice jako střetu srozumitelně formulovaných idejí, mezi nimiž se voliči racionálně rozhodují, ale zdá se, že zatím budou vyhrávat spíše ďáblové, kteří budou umět dobře hrát na naše city. A pakliže takovým sugestivním vlivům podléhají i lidé, o kterých lze předpokládat, že mají nějaký rozhled a přehled, obávám se, že na změnu k lepšímu budeme čekat ještě dlouho.

Advertisements

komentářů 49

Filed under Magie-mystika-víra, Politika

49 responses to “Druhé kolo prezidentských voleb z hlediska duchovního

  1. Výborný článek!

  2. strojmir

    Hmmm, líbí se mi to Kojote. Má to ještě ovšem širší rozměr. Autoři PR kampaně nijak zvlášť nevybočují z celé řady „pravdo“lží, kterými se živí celá tato společnost, nebo spíše její démonická podstata. Nechci tím říci, že žijeme jen v pekelné sféře, protože stejně tak žijeme stále i ve světě lásky, soucitu a pravdy a především stále máme na výběr. Ale systém, který usiluje pohltit a pokřivit vše o co by se lidé mohli ještě opřít je stále nenasytnější a jeho schopnost klamat a zaplétat lidi do lžisvěta je ohromující. V takovém světě žijící lidé nakonec ani nevěří, že nějaká pravda existuje. Lež se ospravedlňuje ještě větší lží“protivníka“. Je velice zajímavé učit děti pravdě a zároveň muset vysvětlovat, proč tak zviditelněná část světa okolo vědomě pracuje s obelháváním.

  3. Aleš Hrubý

    Vážený pane, opět jste napsal něco co cítím úplně stejně a nedokážu sám zformulovat. Pro mne to bylo o to horší, že moje milá, táta a bratr volili také pana Karla. Ani jsem se s nimi nepouštěl do debaty, jakoby jim opravdu nějaké síly zla zaslepily oči, uši, mozek. Za pana Zemana jako presidenta se stydím. Ale ještěže to takto dopadlo.

  4. mtd

    Bylo by určitě zajímavé rozebrat, kdo vlastně „Karla“ volil. Protože tahle virtuální bytost musela s čímsi v nich rezonovat, jinak by to nedělali.

    Dva postřehy k tomu. První je o tom, že „Karla“ volila skupina sebedestruktivních intelektuálů (ať už je politicky řadíme kamkoli). Druhý je o tom, že „Karel“ je lidma prezentovaný jako „Nezeman“. To mi dost výrazně připomnělo Marxe a jeho pojem kapitalismus. Proč? Inu proto, že kapitalismus je definován jako nemarxismus, tj. jako cokoli, s čím Marx nesouhlasí. A to bylo vše, co v jeho době bylo považováno za normální. :-p

    V kontextu obou postřehů bych ukázal na dvě knížky: Johnsonovy Intelektuály, je tam kapitola o Marxovi a pak na Glazovovu United in hate.

    • To s tím Marxem je nesmysl. Naopak rozlišoval množství společenskohistorických formací a jejich projevů ve filosofických, ekonomických a jiných teoriích. Co se „Intelektuálů“ týče, možná do nich někdy kouknu, ale mám takový pocit, že je to v podstatě tendenční bulvár.

      • mtd

        No, tendenční je jakákoli interpretace historie, že. Johnson tu knížku píše z pohledu katolíka.

  5. Poutevnice

    Velmi dobře napsané! Mluvíte mi z duše. Asi odpoledne sáhnu po nějaké Karikově knize. Vidím to stejně.

  6. Homunkulus

    Příspěvek rozhodně netriviální a pokud přijmu jeho optiku, pak opravdu uvádí přesvědčivý důvod, proč přece jen raději Zeman.

    Ale:

    1) Skutečně ono meonické zlo na straně pana Scharzenberga tak převládá? Ovládl „Karel“ Karla Schwarzenberga, o němž sám píšeš, že je skutečný? Nestál tu přes veškerou kampaň pořád ještě sám tělesný Karel Schwarzenberg se svou životní historií, konzervativními názory, žbrbláním, usínáním a držením basy s Kalouskem? Bylo propojení s marketingovým „Karlem“ tak zhoubné, že už by od něj nebylo návratu?

    2) Nemůžeme stejně tak vystopovat meonické prvky i na straně druhé? Není i zdánlivě tak autentický bodrý Miloš z naší dědiny, který se zajímá o naše problémy, pomůže chudé babičce, pociťuje pravé vlastenectví, byl tu již „tehdy“ s námi, takže teď, po volbách, s Ním, už „nejsme sami“, podobným simulakrem, fantómem, maskou? Nevyvolala právě tato strana přízraky odcizení (cizinec není našinec), bídy, co nás čeká, duchy minulosti?

    3) Není to nakonec vůbec jedna z tváří moderního světa založeného na zdání, klamu, manipulaci, zákulisním ovlivňování, médiích, reklamě, marketingu, virtualitě? Nepohybuje se každý, kdo vstupuje do veřejného prostoru, na této hranici mezi bytím a nebytím? Není každá celebrita – herec, zpěvák, sportovec, politik – takovým simulakrem? Je potom vůbec naše pobývání v takovém světě každodenním si zahráváním s nicotou, které téměř nutně musí skončit špatně? Nebo je balancováním nad propastí, které máme šanci ustát?

    4) Vyjádřeno magickým jazykem vypadá ono koketování s nicotou, pohyb na hraně nicoty opravdu o hubu. Ale musí být ono rozhraní opravdu nutně tak vyostřené? Není onen např. sartrovský strach z nicoty pokračováním parmenidovského přílišného rozlišení mezi bytím a nebytím? Coby „nepřítel principu sporu“ mohu přece vnímat i jinak: metaforické „bylo – nebylo“; hérakleitovské „jsme i nejsme“, horáčkovské (od biologa Ivana Horáčka) pojetí života jako pohybu na životodárném rozhraní bytí a nebytí. Lze vůbec (snad kromě speciálních matematických světů) žít jinak?

    5) Zpátky k bodu 3 (až 1-2). Místo slova simulakrum jsem použil slovo maska, Persona. Každý politik nám v kampani ukazoval tu svoji, časem může být maska stržena, může být demaskován. Tomáš Rektor píše v souvislosti se Zemanem o Stínu, který vyvolal. Bojíš se snad, že v případě Schwarzenberga by byl Stín přímo pod onou maskou? Je snad Zeman „upřímnější“, opravdovější, když nám Stín svou maskou ani tak nezahaluje? Nakonec tu přece jde o to Stín nezapudit, ale integrovat, masku/Personu třeba i ospravedlnit, aby nebyla jen lživá. Kdybych použil nějakou havlovskou divadelní metaforu, je volební kampaň prostě dramatem, byť mnohdy absurdním. Je od něj nutné odstupovat? A zbude nám pak něco jiného, něco jako pravé zákulisí? Je divadelní představení ve své podstatě nutně magickou operací? Není taková představa nakonec reduktivní?

    • ad 1) – Myslím, že by ho to spolehlivě sežralo. Můžu se samozřejmě mýlit.
      ad 2) – Jak jsem napsal – Zeman je příliš ješitný na to, aby sám sebe nahradil simulakrem. Samozřejmě je tam obrovský kus pózy a falše.
      ad 3) – To je dobrý postřeh. Autenticity je jako šafránu. Nicméně každá známá osobnost simulakrem není, existuje spousta výjimek. Díky Bohu.
      ad 4) – Ono by to bez té nicoty patrně opravdu nešlo, ale to není důvod, proč nemít obavy z evokací nicoty.
      ad 5) – Simulakrum není Persona, tedy myšleno v jungovském smyslu. Tu máme všichni. Ono záleží na tom, co je pod tou maskou. Pod personou něco je, pod simulakrem není nic. Zeman jistě je opravdovější – i v tom, jak opravdově a nefalšovaně zemanovsky lže. Ad redukcionismus: Jasně, můj článek se cíleně zaměřil na určitý aspekt, to jinak dělat nejde. Je sousta dalších aspektů. Nechtěl jsem, aby to vyznělo ta, že popisuji nějakou definitivní realitu.

      • Homunkulus

        Takhle s tím docela souhlasím, samozřejmě mám trochu jinak posunutý akcenty, takže pořád vidím různá nebezpečí v jiné míře než Ty, to je asi normální.

        Ano, simulakrum není Persona, ale otázka je, nakolik to zvenku rozlišit, abychom prostě Personu, byť i hypertrofovanou, za simulakrum neoznačili. Jedním z dalších aspektů týhle prezidentský volby je nejen hysterie Karlových přívrženců, ale i hysterie, s níž jsou za svou hysterii napadáni (začarovaný kruh?). Teď nemyslím tady, Ty diferencuješ velmi poctivě, jak se mi zdá, ale mnohde jinde. Jakmile Bělohradský tu představu absolutně nereálného „Karla“ vypustil, začala žít vlastním životem. Není udržitelná teze, že „Karel“ jako marketingový produkt je jen takovou přerostlou Personou?

        Jinými slovy – sám nevím, jestli jasnozřivě upozorňuješ na osudné nebezpečí, nebo podléháš racionálně vyvolané iluzi „Karla“ jako něčeho zcela nereálného. Harryho strašil bubák v podobě mozkomora; lze je (nemagicky) odlišit? (Protože pokud magicky, pak přistupuju na onu zmíněnou redukci.) Máš jistě pravdu v tom, že pokud je neodliším, neměl bych si zahrávat s bubákem, aby to náhodou nebyl skutečně mozkomor.

        • Jen pro upřesnění: „Simulakrum“ poprvé v této souvislosti použil Jan Čulík v Britských listech a Bělohradský jej explicitně jmenuje.
          Ale já jsem to nebezpečí cítil už dávno před tím u Okamury a pak u „Karla“.
          „Karel“ není přerostlo personou, protože pokládám za nepravděpodobné, že by součástí persony skutečného knížete Karla ze Schwarzenbergu byl Sid Vicious.

  7. Děkuji, moc podnětný článek je to. Napadá mě poměrně nesouvisle, jestli by se ta dvojice „zla“ dala doplnit podobně rozlišenou dvojicí „dobra“. Je mi samozřejmě jasné, že takové čtvercové hypotézy bývají rády umělé, ale nemůžu si pomoct.
    Kdybychom si kupříkladu jako protipól „zla“ hybris stanovili „dobro“ první ve smyslu „spravedlnost, pořádek až pravda“ a jako protipól „zla“ meon zase „dobro“ druhé s obsahem „vlídnost, soucit až láska“.
    Najít pro ně ještě vhodná řecká označení a vznikl by myslím poměrně svůdný pojmový aparát. Navíc bychom mohli připustit, že leží na kruhové škále a prolínají se.
    Ach!
    Ale jak říkám, je to umělé a nestojím si za tím. Nezpracoval to vlastně už někdo takto? Já mám podobné dělení zažité z doby, kdy jsem hrál Heroes of Might and Magic 🙂

    • Nu, protipólem hybris je sofrosyné – uměřenost, rozvážnost, umírněnost, střídmost • sebeovládání a sebekázeň. Bytí v řádných mezích. Protikladem nicoty je bytí vůbec. Osobně vnímám dvojici bytí a nicota za hierarchicky vyšší než hybris a sofrosyné.

  8. Rimbaba

    Když je řeč o nebytí, sám se nabízí fundovaný etymologický exkurz. Schwarzenberg je fundamentálně spojen s nehojností a neúrodností, což jasně vyplývá z jeho jména. Černá – barva smrti a berg-hora zastupuje neobdělávatelnou krajinu, Kdežto Zeman-zemák je zosobněním hojnosti a úrodnosti. Jistě bude na naši krajinu pozitivně působit už svým jménem prostřednictvím magie slova.
    Ph’nglui mglw’nafh Heiderrida Kojot wgah’nagl fhtagn!

  9. TsT

    Tedy…vzít to jako volbu mezi meon a hybris, to mě nenapadlo. Doteď jsem si myslel, že šlo o volbu mezi vkusem a nevkusem anebo slušností X hulvátstvím, mezi roz-/nadhledem X švejkovskou šovinzaprděností, ale že ten srandovní (byť zjevně neefektivní) obrázek může vést k takovým závěrům…. Nám pravdoláskařům, kteří jsme o budoucím možném prezidentu měli jasno už před lety a teď jsme mohli míti krásný zážitek, kdy jsme ho mohli hrdě volit v 2..kole, totiž k přesvědčení bohatě stačilo, že kamarádil s Magorem, víte? Pak zachránil Respekt taky…no ale pro koumáky, kteří to stále nevidí: kdyby do druhého postoupil Fischer, taky bych volil Zemana. Se zaťatými zuby, ale jo,

    • Za vším, co jsem napsal, si stojím. Jsem rád, že k tomu „krásnému zážitku“ nedošlo. Ten (stále ještě poměrně hlasitě doznívající) degradující a idiotizující vliv „Karla“ na určitou část společnosti byl nesnesitelný.

      • David

        Problem vidim v jedne veci a to ten, ze v tomto clanku je posuzovana osobnost jednoho v casti jedne kandidata, v druhe predvolebni obraz druheho. Proti clanku rozhodne nic nemam, ale prislo mi, ze dava rovnitko mezi „Karla“ a Karla Schwarzenberga, coz je velmi osemetne, vezmu-li naprillad v potaz to, ze jsem jej volil
        kvuli tomu jake pro me predstavuje hodnoty, stridmost, umerenost a strizlivost. Na nejakou pravdu a lasku si opravdu nechci hrat, a nevim jak ty,Kojote, ale mne prislo vcelku urazlive prohlaseni soucasneho prezidenta,ktery byl jasnym vysmechem.

        • mtd

          Že se do toho pletu: Ani jeden z pánu nereprezentuje jakékoli hodnoty. Oba jsou jen mediální obrazy, generované penězi za nimi.

          I když to zní na první pohled podivně, Zeman bude ten kultivovanější z pánů, ale má mediální obraz burana. Můžeme si to ukázat i na vzdělání obou, Zeman je v podstatě intelektuál s VŠ vzděláním, Schwarzenberg nedostudoval na lesníka, má jen gympl.

          Rozdíl úrovní je vidět i mezi příznivci KS a MZ. Stačilo na facebooku zkusit mluvit s jakýmkoli zastáncem KS a člověk snadno došel k závěru, že to je banda fanatiků. Nešlo argumentovat ničím. Reagovali jen urážkami. Příznivci KS byli zfanatizovaní natolik, že Franzovu týmu posílali smsky, že jako Franz nemůže proti „Karlovi“ vyhrát. Franz se pak v reakci na ty smsky dost zklamaně vyjadřoval o úrovni některých spoluobčanů.

          • David

            Myslím, že podle příznivců rozhodně nemůžeme posuzovat ani jednoho kandidáta. Ale usuzovat podle dosaženého vzdělání na to, jak je ten člověk kultivovaný, je dost elitářské, navíc studovat a být kultivován za časů KSČ u moci , no řekněme, že tuto kultivaci bych raději také neměl. Pan Franz například vystudoval Právnickou fakultu na UK, ale rozhodně se nedá říct, že by se orientoval v tématech (př. ekonomie) a zcela jistě nelze usuzovat, že jeho projev je na výši či způsob chování, když se zachoval jako malé dítě v okamžiku, kdy mu moderátor položil otázku, kterou si nepřipravil (tak rozhodně nereaguje člověk s VŠ diplomem), za další rozhodně říct, že raději Zemana a pak být zklamaný z toho, že Zeman děkuje za podporu a že toho využil? Ten člověk nemá základní logické myšlení, přeci jen, pokud řeknu, že raději Zeman, tak v jeho pozici kandidáta je to jasná podpora.

            Co se týče hodnot, já neříkal, že oni reprezentují nějaké hodnoty (že by je měli), ale že Karel Schwarzenberg pro mě(!) tyto hodnoty představuje, což mi přišlo více než jasně projevené v diskuzích. Samozřejmě, že to mohlo být součástí kampaně, kdy Schwarzenberg je potichu a nechá konat „Karla“, přesto mi přišlo, že toto není hrané. Zakončil bych svým příspěvek tím, že jsem rád, že volby máme z krku a za pět let uvidíme, co jsme si zvolili. Přestože jsem volil Karla Schwarzenberga bylo to pouze z mého odporu k Miloši Zemanovi.

          • Homunkulus

            Tak to jsou už značné generalizace. Odmítnout je lze snadno. Oba pánové nějaké hodnoty přece jen reprezentují. Oba jsou nejen mediální obrazy, ale i reální lidé, jakkoli těmi medálními obrazy překrytí.

            Ad vzdělání: Zeman dodělal VŠ a pak si víceméně mudroval po svém. Jeho buranství nespočívá ani tak v občasné vulgaritě, jako spíš zjednodušování, zplošťování, schematizaci, nepřipouštění alternativ a skutečného dialogu (stejně jako u Klause). Schwarzenberg nedodělal VŠ z rodinných důvodů (ne že by ho vyhodili) a pohyboval se pak v kruzích do velké míry intelektuálních. Myslíte, že ho zmiňovaná kulturní fronta (bez uvozovek) podporuje pro jeho nevzdělanost?

            Někteří příznivci KS se chovali fanaticky. Jiní ne. Já jsem potkal téměř jen ty nefanatické. Naopak u většiny příznivců MZ jsem žádnou velkou úroveň nezaznamenal („víš, že jeho manželka neumí vůbec česky?“, sděloval mi jeden po týdnu oné kampaně s vítězným výrazem). To je věc osobní zkušenosti, byl bych opatrný tím argumentovat nějak plošně.

            • mtd

              Abychom si rozuměli o kousek víc, nikoho jsem nevolil. Zastávám názor, že ať vyhraje kdokoli, my prohrajeme.

              ad vzdělání: Inu, to zplošťování atd.. je prostě jen projev dominantního člověka. To je klasická kontrola rámce z NLP. Drží rámec interpretace tak, aby se muselo dojít k určitým závěrům. Takže pokud na něj někdo nereaguje v téhle rovině, ale zkouší to přeargumentovat intelektuálně, diskusi prohraje. A navíc má celou dobu pocit, že vlastně nemá na výběr, než prohrát.

              ad kulturní fronta: To by bylo téma na dlouho. Ta kulturní fronta, jak se sami označují, má svoje cíle, svou ikonu v podobě mrtvého Havla a na tyhle volby se pokusili si vyrobit další ikonu, Schwarzenberga.Vystupují jako snobi, sepisují petice a veřejně vystupují s nějakým názorem, který převzali odkudsi z neznáma.

        • Pokud si přečteš článek znovu, možná si všimneš, že to je jádro té úvahy – že na jedné straně stál skutečný, byť problematický, člověk, na druhé straně simulakrum. Rovnítko mezi „Karla“ a KS nikde nedávám, pakliže ano, napiš kde.

          • David

            Teď, když to pročítám znova, tak vidím, že nedáváš.

    • jvf

      Živě si vzpomínám, jak musel Obama složitě dokazovat, že je „pravý“ Američan. Tehdy to nikomu jako šovinistická zaprděnost nepřišlo. Zajímavé…

  10. Kojote, měla bych doplňující otázku k textu – předem se omlouvám, pokud jsem tomu neporozuměla, ale teoriemi zla se nezabývám.
    (Btw, volila jsem Karla, do značné míry to byla proti-volba, jelikož jsem nechtěla MZ, nicméně si nemyslím, že to byla volba mezi slušností a neslušností, neohrnuji nad voliči MZ nos a z vítězství MZ se nehroutím, jsem ráda, že je na Hradě profi politik a ne třeba Tomio Okamura nebo Vladimír Franz.)

    To, že je něčí obraz nahrazen do velké míry mediálním obrazem, musí být nutně spojeno s meonickým zlem? Nemůže to být projev také čistě světských lidských slabostí, podobně jako Zemanova ješitnost nebo lhaní?
    Tedy není Tvoje konstrukce „simulakrum = meonické zlo“ trochu umělá?
    Nedá se přece říci, že pod mediálním obrazem KS není nic, je tam člověk s docela obyčejnými lidskými slabostmi i přednostmi, podobně jako MZ, jenom odlišnými.

    • To jsou dobré připomínky. Nutně asi ne. Ale já jsem to tam cítil. Řekl bych to takto: Chápu simulakrum jako magický portál, jímž může projít… ledacos. Nicméně uznávám, že z filosofického či argumentačního hlediska lze tento můj text odmítnout, protože je založen na pocitu či intuici nebo instinktu.

      • Já ten text nemíním odmítnout, ale ani přijmout, takovými úvahami se prostě moc nezabývám.
        Například úvaha, že mediální obraz MZ odpovídá mnohem spíše jeho skutečnému obrazu než u KS, mi připadá poměrně trefná.

        Moje volba vycházela čistě z toho, že s oba kandidáty v lecčems nesouhlasím a mám k nim výhrady, ale přece jenom najdu více styčných bodů s politikou, názory a vystupováním KS než MZ, jehož zvolení jsem si navíc opravdu nepřála.
        Vzedmutí kulturní fronty na podporu KS mi nebylo zvlášť příjemné – a tady bych to trochu oddělila. Snažila jsem se alespoň trochu odfiltrovat KS jako takového od toho, co v něm vidí jako okázalí vyznavači. Tedy uvědomovat si, že to není takový ideál, jak ho někteří podporovatelé líčí.
        A co je třeba zvážit: KS sám o sobě tento mediální obraz podle mne nevytvářel, alespoň ne cíleně, vytvářeli ho lidé, kteří se na něj pověsili a shromáždili kolem něj. Váhám v otázce, jakou odpovědnost za svůj mediální obraz vlastně KS nesl?
        Potom bychom tu měli dva faktory: prezidentský kandidát jako normální, chybující člověk, a jeho simulakrum, s ním paradoxně nespojené tak těsně, jak se zdá – nicméně mohlo by se to blížit tomu zmiňovanému „portálu“.
        A ne všichni voliči KS nutně volili simulakrum(?). Navíc, prezidentem by se v případě jeho zvolení stal ten skutečný člověk. Záleželo by pak na tom, jak moc by se dokázal od „tvůrců obrazu“ odstřihnout a nenaplňovat jejich představy, a jak moc by naopak byl na nich závislý a šel jim vstříc. Nikde není psáno, že by se svým mediálním obrazem (meonickým?) spolupracoval.

        • KS ten obraz nevytvářel, ale akceptoval jej. Tím samozřejmě odpovědnost přijal. Stejně tak co se týče oslovení „kníže“ – sám se tak nepředstavoval, ale neprotestoval, byl-li takto označen.
          Jaký by byl prezident, to samozřejmě nevím. Myslím, že by byl Kalouskovou loutkou a možná i loutkou něčeho temnějšího, než je Kalousek, ale to jsou spekulace.
          Nemyslím si, že všichni volili KS ze stejných důvodů a nemyslím si, že všichni, kdo jej volili, byli zhypnotizováni simulakrem. Do článku to pro upřesnění doplním. Díky za podnět.

          • Souhlasím, akceptace nebo prosté „dívání se jinam“ je také jistou, byť mírnou či počáteční, formou spolupráce. Záleží, kdy – a jestli vůbec – se člověk vzpamatuje.
            Ad „kníže“ – to pokládám za marginálii, historicky mu ten titul patří a podle mne to byla vděčná mediální zkratka, abychom si nezlámali jazyk:-)
            Ale chápu, že jde o princip – neprotestuji, akceptuji.
            Osobně mi nevadí, že proti tomu oslovení neprotestoval; předpokládám, že všichni, kdo ten titul ve veřejném prostoru používali, věděli velmi dobře, že oficiálně jsou tituly zrušené, tedy by takové napomenutí bylo zbytečné.

            Ad Kalousek – pokud jej beru jako zlo, pak si myslím, že to klasické, světské… velmi podobné Zemanovu.

  11. A jestli mohu, přidala bych ještě dvě další připomínky – ale pak už to tady přestanu přestanu plevelit svými neumělými, čistě intuitivními úvahami.

    1) Pokud se tedy pokusím – jde-li to vůbec – odfiltrovat od mediálního obrazu obou kandidátů, pak se domnívám, že schopnost KS odmítnout skutečné zlo, čelit mu, nespolupracovat s ním a nepřitakávat mu, jsou paradoxně vyšší než u MZ. M.Zeman mi připadá více než KS závislý na moci, bažící po postavení, ješitný – to vše jej podle mého názoru činí vůči zlu slabším, náchylnějším mu podléhat; bez ohledu na to, že nepravdivý mediální obraz může být silnější než u jeho protikandidáta. Tedy nezáleží jenom na „velikosti bran“, ale také na síle obrany, ne?
    U KS tomu mimochodem nasvědčuje jeho rodinná historie: jeho předci nepodlehli snadné, pohodlné a jistě i lákavé možnosti připojit se k nacistům. A osobně si například vysoce cením jeho přijetí nemanželského dítěte jeho ženy za své; to podle mého soudu není čin člověka, který nedokáže odolávat zlému.

    2) Dívám se na motivace lidí, kteří vytvářeli to „simulakrum“ KS (v uvozovkách proto, že si nejsem jistá používáním tohoto pojmu, je pro mne nový).
    A jejich motivace vidím jako veskrze dobré: snažili se čelit tomu „průhlednému“ zlu, jehož odlesky v osobě MZ jsi pojmenoval. Naprosto uznávám, že z dobrých úmyslů může vzejít velké zlo, příkladů je historie plná. Na druhou stranu, nějak mi nesedí představa, že meonické zlo se demonstruje přímo takto a ještě si k tomu jako prostředníka vybere tak – podle mne – z jeho hlediska nespolehlivou osobu jako je KS.

    Ještě jednou se omlouvám, pokud nejsem k věci, v termínech se příliš neorientuji.

    • V pohodě. Rozumím tomu, co máš na mysli. Pokud bychom to ale stáhli na zcela ne-okultní či ne-duchovní rovinu, stále mám problém připustit, že předseda TOP09 a místopředseda současné vlády má větší „schopnost KS odmítnout skutečné zlo, čelit mu, nespolupracovat s ním a nepřitakávat mu“ než MZ. Samozřejmě to plyne z faktu, že tuto vládu pokládám za opravdu katastrofální sebranku – a KS byl maskotem TOPky před sněmovními volbami. Nevyvodil z toho evidentně nic. Tudíž pokud jsem přesvědčen, že současná vláda je zlo, logicky musím odmítnout KS – a to bez ohledu na jeho „rodinnou anamnézu“. Jde samozřejmě jen o můj pohled na věc – pokud někdo této vládě fandí nebo mu aspoň nevadí a je pravicového smýšlení, pak volil KS ze zcela logických důvodů (viz přidaný předposlední odstavec).

    • oprava: …nepravdivý mediální obraz může být silnější u jeho protikandidáta.“

  12. OK.
    Jenom podotýkám, že to může být značně zkresleno tím, že MZ neměl v posledních deseti letech možnost politicky nějak aktivně (ne)přitakávat, protože neměl žádné funkce. A v době, kdy do politiky zasahoval, bylo jeho působení také značně diskutabilní.
    (Já jsem tedy přesně ten případ, který současnou vládu, přes všechny její chyby, pokládá za lepší než tehdejší. Ale např. proevropská orientace mi vadila velice – jenomže u obou kandidátů, takže tu jsem jako kritérium pro rozhodování použít nemohla.)

  13. pdturnov

    Odkazuji se na Experimentální démonologii od Josefa Dürra, str. 39: „Démon vlastního já. V některých tajných lóžích se podle prastarého mysteria požaduje, aby neofyt, dříve než se mu dostane vyššího zasvěcení, byl konfrontován s démonem svého vlastního já.“
    Stalo se tak?
    Podobně i pokus dle str. 25 nedává jasné stanovisko:
    „Při Adonaji, nejmocnější síle Universa, zaklínám tě Karle, ihned se zjev!“
    Nezjevil se, patrně byv prázdným obrazem.
    Naopak, Mefistófl (ve Faustovi) je velice výřečný a lstivý, kdežto mrmlavý čerchmant (Hrátky s čertem) je neškodné ťululum. Tak jsem v rozpacích.

  14. Sani von Pfani

    Teda, já se nestačím divit. Evidentně vzdělaní lidé se tu baví o volbě prezidenta a vlastně jde jen o to, jaký zlo ten, či onen představuje. Nic proti filosofování, ale „magické portály“ patří podle mě do Tolkiena. mtd se v jednom příspěvku snaží rozebírat voliče KS. No já jsem sice jenom jeden volič, ale zkusím se rozebrat. Předně uvedu, že díky VK a jeho nepovedené privatizaci, jsem nucen již 17tý rok pracovat v BRD s občasným pohybem do okolních států. Mít se jako dělník v německu, byl můj sen už od r. 1986, kdy jsem tam poprvé 6 měsíců pracoval. Proto jsem taky uvítal změnu režimu v naději, že dřív nebo později se jako němci mít budeme všichni. Jenže bolševici zahodili rudý knížky a vrhli se na podnikání. Od svých známích jsem dospěl k přesvědčení, že absolventi VÚMLu se pevně drží toho, že kapitalista musí bejt na zaměstnance tvrdej a řádně je vykořisťovat. Celou dobu čekám na to, až budu moci svoje řemeslo zase dělat doma. Proto se snažím celou dobu sledovat situaci. A tady jsme u MZ, Ten sice dokázal zabránit totálnímu kolapsu, který hrozil na konci vládnutí VK. Ale chlubí se věcma, který buď nejsou jeho zásluhou, nebo nejsou pravda. Například to že konečně zprivatizoval banky. Každej přece ví, že byly rozkradený za VK, a pokuď neměli zkrachovat, tak se do nich musely nalej miliardy, aby si je vůbec někdo koupil. Za největší svůj úspěch považuje opoziční smlouvu. Já jí považuju za rozdělení moci, protože pak se teprve dostali mafiáni z okresních a krajských přeborů do první ligy. Tvrzení jak se dluhy za něj nedělaly, taky není pravda, jen se jich dělalo méně a to v době největšího hospodářského růstu jaký svět poznal. To se dluhy měly umazávat! Já netvrdím, že je špatnej ekonom, to není ani VK. Ale tak akorát na papíře určenému do roliček. Jakmile totiž dojde na praxi, tak selhali oba. Za jejich vládnutí nezavřeli snad nikoho, kdo ukradl státu dostatečně velkou sumu. U mě je proti MZ lepší skoro každej jinej kandidát. Ale nevolil jsem Karla jen protože zbyl! Tady v německu se tituly taky oficiálně nepoužívají, přesto je čtete všude. Je zajímavé, že jejich nositelé představují ve valné většině, právě tu formu kapitalismu, o které jsem snil. Tedy jejich zaměstnanci jsou slušně placeni, nikdo jim nezakazuje odbory a provozní rady. Takovej majitel lesů a polí se musí sec sakra ohánět. Né že by musel sám kácet, ale všechno ohlídat a vydávat správná strategická rozhodnutí, aby majetek nepřišel vniveč a lidé o práci. To že KS si k tomu přibral podporu ČS exilu, když naděje na převrat byla dost mizivá. To já oceňuju. Co se týká kampaní, tak ty otevřené lži MZ, nacionalismus a to, že se nedistancoval od podpory rodiny VK, jeho úhlavního nepřítele, jak říká, to mě už jen utvrdilo, že volím dobře. No nevyšlo to. 😦

    • Nevidím důvod, proč bychom se zde o takových věcech bavit nemohli, zvláště vzhledem k tomu, že se na mém blogu objevilo i velké množství zcela neokultních článků na politická témata. Pokud toto není článek dle vašeho gusta, tak to chápu, ale proč to obšírně komentovat?

  15. Sani von Pfani

    Ale jen se bavte, nic proti tomu. Sám občas se zájmem poslouchám filosofování na Deutschland Funk. Jen mi to přijde divný, podporovatel KSČ a okultismus. To mám hned asociaci k jinejm okultistům, ti taky měli svou stranu, co slibovala blaho svému národu. A nebojte se , nejsem antikomunista co jen opakuje titulky, třeba ten článek o Palachovi docela beru. No když si ho vzal do úst zrovna Grebeníček, tak to se potom není čemu divit. To by mohl Göbels klidně tvrdit, že slavil chanuku. Nikdo by mu to nevěřil, i kdyby jí opravdu slavil.

    • Jen upřesním, že nejsem podporovatel KSČ. Jsem podporovatel a člen KSČM. A znám minimálně čtyři soudruhy, kteří se zajímají o okultismus.

  16. gzw

    A jaký to bude druh zla, až nás M. Z. zapojí do války s Íránem?

    • To je druh zla, který se nazývá „průser“. Ale sám Zeman nakonec ve své rétorice přibrzdil, předpokládám, že Íránu válku nevyhlásí, na to bude moc malej pán.

      • Sani von Pfani

        Vždyť když byl premierem, tak jako jedinej politik vůbec, navštívil oslavu vítězství revoluce na íránském velvyslanectví. :))