Lidi, nepanikařte, nikdo nám bylinky nezakazuje!

„Jste marod? A nechcete polykat chemii? Smůla. Odteď se totiž jen velmi těžko dostanete k relevantním informacím o alternativní přírodní léčbě.“ Tak začíná text, jenž náš, na poplašné zprávy a fámy vskutku přecitlivělý, národ zpravuje o tom, že dnem 14. prosince 2012 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a rady Evropského společenství (ES) č.1924/2006.
Pokud tipujete, že se to nyní lavinovitě šíří na sociálních sítích, tipujete správně.

Inkriminované nařízení jsem našel, prošel jsem je a nepřipadá mi vůbec problematické. Ano, prodejce té či oné byliny (to je vlastně okrajové, směrnice se týká jakýchkoli tvzení o zdravotních účincích potravin a poživatin) může uvádět její účinky na zdraví pouze v případě, pokud je může doložit na základě vědeckého výzkumu – tedy právě tehdy, pokud relevantní jsou! Což je samozřejmě dobře, protože dnes se setkáváme s tím, že jsou léčivé účinky připisovány i prostředku na čištění bazénů.

Na druhou stranu chápu, že existují byliny, jež dosud nebyly řádně prozkoumány a přesto je chce někdo vyzkoušet i na základě méně objektivních informací, například na základě doporučení jiných uživatelů. Co si pak chudáček počne, když na webu prodejce nesmí být účinky dané byliny uvedeny? A to je pro prodejce opravdu takový problém napsat, že bylinu XY používají peruánští indiáni třeba na zvýšení chuti k jídlu, potence či proti zánětům, a že  bylina YZ je v Číně tradičně užívána jako lék na křečové žíly? Tím přece neříká, že bylina dané účinky ve smyslu výše uvedené směrnice (ve smyslu, že to bylo dostatečně objektivně prokázáno), ale že je v takové účinky věřeno (a kým) – což je dle mého názoru přesně to, co by v takovém případě mělo být zákazníkovi sděleno. Případně by bylo možné doplnit ještě „dislaimer“ ve smyslu „účinky této byliny nebyly zatím vědecky testovány“. To je relevantní informace.

Je to navíc mnohem relevantnější informace, než jaké byly podávány doposud. I z letmého pohledu na tu směrnici je zjevné, že nikdo nebude nikomu zakazovat psát o účincích bylin, jak se už také někde objevilo, směrnice se týká popisu produktu jeho prodejcem. A vskutku pokládám za užitečné vědět, zda účinky daného produktu ověřila dvojitě slepá studie, nebo zda jsou produktu připisovány na základě zjištění jiného druhu (třeba, že si to Číňané chválí. Číňané si ostatně chválí i prášek z nosorožčího rohu coby lék na impotenci), tudíž zrovna tuto směrnici nepokládám za nějakou „zbytečnou buzeraci z Brusele“.

Pochopitelně vím, že někteří lidé nechápou rozdíl mezi „užíval jsem to a uzdravil se z nemoci X“ a „léčí to nemoc X“. Ale možná i takoví lidé nakonec zjistí, že nařízení tohoto druhu užitečné je, protože zvýší, nikoli sníží, kvalitu informací sdělovaných zákazníkovi. Stejně tak věřím, že prodejci pochopí, jak správně, tj. kvalitně a v rámci zákona, informovat zákazníky o svých produktech. Ostatně měli celých šest let, aby se na to připravili!

Pokud jde o zákazy různých substancí, jsem vždy spíše proti – ostatně kdyby to bylo na mně, postupně bych legalizoval, nebo přinejmenším dekriminalizoval, většinu dnes nelegálních drog – ale tady nejde o žádný zákaz bylinek ani zákaz informování o nich, pouze o zpřísnění podmínek informování zákazníka o jejich účincích.

Zatímco fáma o zákazu bylin se šíří dle očekávání lavinovitě, zpráva o tom, že homeopatika léčivé účinky dle změny zákona na svých obalech nyní uvádět mohou, není ani zdaleka tak v kurzu, i když tento fakt představuje skutečný problém.

Stručně shrnuto: Směrnice říká, že reklamní tvrzení o zdravotní prospěšnosti produktu má prodejce prokazovat a to vskutku není něco, kvůli čemu bych se měl zlobit. Pokud zdravotní prospěšnost produktu prodejce prokázat nemůže, může tradované či předpokládané účinky dané substance zformulovat tak, aby nebyly v rozporu se zákonem.

Advertisements

komentářů 27

Filed under Úvahy a postřehy

27 responses to “Lidi, nepanikařte, nikdo nám bylinky nezakazuje!

  1. Rushwolf

    Máš bod 😉 ten článek mě včera taky docela…vytočil… hlavně reakce pod ním, jak vidno ani alternativní prostředí nemusí být vždy „zdravé“…

  2. withoutmeat

    Zde si každý může najít více informací o směrnicích i stáhnout jednotlivé směrnice a prostudovat:
    http://nedejmesiprirodu.cz/vice-o-evropskych-smernicich-a-narizenich-1533.aspx

    “…systém evropských směrnic a nařízení zařazuje veškeré léčivé přírodniny (rostliny, houby, mikroorganizmy atd. s deklarovanými léčivými účinky) pod svůj režim, tedy pod režim stejně přísný jako u průmyslových léků.
    Důsledkem, je že každý bylinář (výrobce nebo dovozce léčivých rostlin) je podle toho nucen získat statut farmaceutické firmy…”

    Směrnice mi nepřijdou úplně v pořádku, lobby farmaceutických firem zapracovalo a pokračuje…
    Jsem zvědav, kdy EU půjde na ruku firmám, jak Monsanto, ale možná se tak už děje.

    • Bylinář není nucen. Jen pan nemůže označovat svůj produkt jako léčivý přípravek. Nicméně stále může ve smyslu mého článku podat informaci, k čemu je daná bylina tradičně užívána a měl by být schopen si to bez problémů obhájit. Když o tom tak přemýšlím, tak by to mohlo mít dopad na nějaké léčivé směsi ve smyslu produktů jako „Průduškový čaj“, tam asi fakt ano.

  3. zgr

    jasně, tady máte sušenou kytku, sice vám nesmim říct k čemu to je, ale dvě stovečky bych prosil…

  4. Mě by spíše zajímalo, jestli takový prodejce řekněme bylinkových čajů může třeba uvádět na obalu účinnou látku. Přece jen spousta účinných látek z bylinek byla ověřena v rámci řádného výzkumu a je používána v rámci testovaných léčiv.
    Teď je samozřejmě otázka jestli by bylo možné ověřit třeba množství této látky v sušené droze, když se množství často liší sklizeň od sklizně.
    Nehledě na to, že narozdíl od léků, které obsahují látky se známými účinky, takový čaj obsahuje nejen účinnou látku, ale i spoustu dalších. V mnoha případech navíc spíše škodlivých (třeba těžké kovy).

    • withoutmeat

      „V USA, kde přípravky z léčivých rostlin užívají desítky milionů lidí, zaviní bylinná léčba statisticky smrt asi 2 lidí ročně (používáme příklad USA, protože pro EU ucelená statistika není k dispozici). Na tento fakt nedávno upozornil světoznámý odborník na léčivé rostliny Dr. James A. Duke[ref]. Pokud bychom pro USA předpokládali pouze dva miliony lidí léčených bylinami, znamená to, že úmrtnost v důsledku bylin je nejvýše 1:1000000. Ve srovnání s tím, léky na předpis způsobily podle zprávy American Medical Association[ref] v roce 2005 smrt 15107 lidí, tedy 1:14000 vzhledem k počtu těch, kteří v USA užívají léky na předpis (184 milionů v r. 2004[ref], předpokl. 200 milionů pro 2005)“

      http://nedejmesiprirodu.cz/vyzva-proti-institucionalizaci-pristupu-k-rostlinnym-lecivym-zdrojum-v-eu-1575.aspx

  5. lomikel

    obavam se kojote ze strilite vedle, srovnavat napr. koncern Bayer s bylinkarem z horni dolni.

    samozdrejem to povede k tomu ze bylinky ze budou uzivat mene, protoze na ty testy dle metodiky farmaceuticky firem tel bylinkar nebude mit penize.

    postupne updadnou jeste vice do zapomeni nez dnes, to je cilem

    • Ale prdlajs. Stačí se podívat, jaké neskutečné prachy se točí v tzv. „alternativní medicíně“. Pokud jde o u nás běžně užívané a prozkoumané byliny, je na tom bylinkář z Horní Dolní úplně stejně (může uvádět jejich účinky), pokud půjde o nějakou větší exotiku, tak to holt nebude prodávat v režimu léčiva, ale jako bylinný čaj, k čemuž připojí nezávadnou informaci, že se daná bylina tam a tam tradičně používá na to a to, ale že to není schopen garantovat.
      Pokud jsou lidi schopni vydělávat na prodeji Bachových esencí a podobných věcí, nezkrachují ani ti bylinkáři.

  6. barča

    To je jednoduché. Už jsme si po 89 zvykali na náhražkové potraviny a svinstva – upravovali se tuším v r 92 zákony proto – aby se k nám mohl dovážet odpad – kterému říkáme jídlo, opravdové kvalitní jídlo a potraviny se stávají luxusem, za který je třeba si připlatit. A to s těmi „léčivy“ je podobné. Náhražky léků se budou prodávat jako účinné léky. Vše směřuje k tomu, že kvalifikovaná, odborná, účinná péče a pomoc bude pro bohaté (jak je tomu běžně v západních zemích) a pro ty ostatní zbyde levnější „alternativa“ .

    • Barčo, ať dělám, co dělám, nerozumím. Jak souvisí směrnice ukládající prodejci produktu, aby řádně doložil tvrzení o léčivých účincích produktu, s nějakými náhražkami léků? To spíš ten náš zákon o homeopaticích, když na to přijde. Ne, fakt nechápu. Prosím o dovysvětlení.

  7. barča

    Tento krok je řekla bych, takovým jedním malým doplńkovým krokem, kdy se chystá tunelování a rozkrádání ve velkém ve zdravotnictví. Kéž bych neměla pravdu! Je mi z toho smutno.

  8. barča

    Ano, jednak ta homeopatika. A pak je tady tato poslední věta :“Pokud zdravotní prospěšnost produktu prodejce prokázat nemůže, může tradované či předpokládané účinky dané substance zformulovat tak, aby nebyly v rozporu se zákonem.“

    • withoutmeat

      Nechali jste se očkovat proti prašečí chřipce? Takové produkty vnímám jako mnohem větší zlo, které má za cíl pouze vyrejžovat peníze. Uvědomte si, kolik peněz se točí ve farmaceutických firmách, je to několikanásobně víc, než u nějakých prodejců bylinek.
      Když vám tak vadí homeopatika, doufám, že také zakáží placebo. Hodně nemocí je totiž pouze psychických, ale lobby farmaceutických firem se snaží jen o to, aby lidi kupovali co nejvíce léků na každou maličkost.
      Samozřejmě, že z té směrniceuplně jasně nevyplývá, o co jim skutečně jde, vždycky se budou snažit o to, aby lidi dostali pocit, že jde o dobrou věc. člověk by měl mít svobodu volby, ale takovými směrnicemi je o tuto svobodu akorát připravován. Jsem zvědav, kdy lidem zakážou pěstovat si vlastní zeleninu s tím, že to je škodlivé. Jsem zvědav, kam tohle všechno povede, ale moc se na to tedy netěším. Tady nejde o ochranu lidí, ale o ochranu nadnárodních společností.

      Ještě přikládám odkaz na desatero lékaře:
      http://barboraopelkova.blog.cz/1301/desatero-lekare-mudr-jan-hnizdil

  9. barča

    Vnímám to takto: Tato směrnice (a citovaná poslední věta v Tvém článku) zjednodušuje klinické hodnocení u rostlinných léčivých přípravků, pokud je jejich účinnost jen zřejmá na základě dlouhodobého používání a zkušeností. Jedná se v podstatě o zjednodušení registračního procesu u těchto registrovaných léčivých přípravků.To zjednodušení i nabízí – prostor pro nepravdivé zkreslující informace.

    • withoutmeat

      Znovu vkládám link na dopad těchto směrnic:
      http://nedejmesiprirodu.cz/vice-o-evropskych-smernicich-a-narizenich-1533.aspx
      „Důsledkem, je že každý bylinář (výrobce nebo dovozce léčivých rostlin) je podle toho nucen získat statut farmaceutické firmy (tj. získat povolení stejného typu jako pro výrobu a dovoz průmyslových léků). Dále je nucen podstoupit drahou lékovou registraci pro každou jednotlivou bylinnou položku. Veškeré byliny, jejich kombinace, různé formy (části rostlin celé, krájené, práškované, v kapslích, extrakty…) a balení je nutné registrovat samostatně v každé jednotlivé zemi EU, stejně jako je tomu u průmyslových léků. Jediným ulehčením je odpuštění nutnosti předklinických a klinických studií v uznaných případech tzv. „tradičního použití“, které musí bylinář sám doložit. Tato zjednodušená registrace vyjde pro jednu bylinnou položku například jen za ČR na 200 000 Kč (sazebník SÚKL). Co více, na prodej bylin by se vztahovala stejná omezení jako na prodej průmyslových léků (prodej pouze v lékárně a další omezení prodeje a manipulace). “

      Mám tedy naprosto opačný názor na to, jak tyto směrnice chápat.

  10. Se dívám, že ta směrnice je 6 let stará!
    Navíc je v článku 13 napsáno, že je možné používat tvrzení o zdravotních účincích „pokud jsou:
    i) založena na obecně uznávaných vědeckých údajích a
    ii) dobře srozumitelná průměrnému spotřebiteli.“

    Přičemž i) mohl zajistit, pro producenty zdarma, stát. Pokud na tom producenti dříve netrvali, tak teď už je zřejmě s křížkem po funuse.

    Jinak co jsem se díval, tak ta směrnice je právě stavěná tak, aby byly omezeny různé reklamy na bázi „jedna paní povídala“, „Dr. PhDr, Franta Jedlička CSc, DrSc doporučuje“, „zhubla jsem 40 kilo za 17 hodin!“ a tak podobně.

    • On se ten první bod podle mě týká třeba běžných bylin – třeba když bude někdo prodávat heřmánek, může tam klidně napsat, že je antiseptický. Ale podstatné je, že opravdu měli 6 let na to, aby se na to připravili.

      • withoutmeat

        Těch směrnic je více, jde opět o „salámovou metodu“. Škoda, že ignorujete argumenty uvedené v linku, který jsem tu vkládal.

        • V článku 13 je jasně uvedeno, že žádná registrace není nutná, pokud jsou splněny dva mnou již dříve uvedené body, přičemž splnění těchto dvou bodů je věcí daného státu (odstavec 2 – Členské státy poskytnou Komisi do 31. ledna 2008 seznamy tvrzení podle odstavce 1 spolu s podmínkami, které se na ně vztahují, a odkazy na odpovídající vědecké zdůvodnění.) a je možné je později doplnit bez nutnosti řízení (odstavec 4).
          Jedině pokud tvrzení „zahrnují požadavek na ochranu údajů, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví“, pak je třeba vyřizování.
          Také se ve článku 14, odstavci 1 píše o tom, že „smějí být tvrzení týkající se snížení rizika onemocnění uvedena,
          pokud bylo v řízení podle článků 15 až 18 tohoto nařízení
          schváleno jejich zahrnutí do seznamu takových schválených
          tvrzení platných pro Společenství“.
          To chápu tak, že stačí jednou pro nový produkt projít řízením a je možné jej používat dále ve všech zemích EU a ne jak je uvedeno ve vašem odkaze „balení je nutné registrovat samostatně v každé jednotlivé zemi EU“.

  11. Dřív bylináři zkoušeli byliny na sobě,teď někteří jen tvrdí.Bylo dáno že nemoc se vyléčí za dvojnásobnou dobu než je začátek nemoci a počátek léčení.Když někdo něco zanedbával zítra už nemůže být zdravý..Pacienti sami žalují doktorům na bylináře i jiné doktory,chyba není zásadně u nich.Nedá se pak řešit proč takový výnosy spatří světlo světa

  12. Lucie

    Já si teda osobně myslím, že tvrzení typu „již tísic let používáno Číňany k léčbě rýmy“ není bez dalšího v souladu se zákonem. Podle nařízení je totiž zdravotním tvrzením každé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Takže bez splnění dalších podmínek bych takové tvrzení určitě nepoužila…

  13. rudolf

    Ked to takto pojde dalej, postupne nas dostanu tam, ze si nebudeme moct kupit ani obycajne vitaminy. Uz dnes sa v europe neda kupit Lugolov roztok, ktory sa este pred par desatrociami s uspechom pouzival na liecenie v ambulanciach. Ked som chcel kupit magnesiove mlieko, musel som ho objednat az z Kanady, a stale neviem ci ho budem moct doviezt. Este jeden pekny priklad je z ameriky: Indiani predavajuci visne nesmu uvadzat, ze visne posobia proti artritide a dne. Kazdemu kto vravi „lidi, nepanikarte“, musim povedat, ze asi stoji na opacnej strane barikady.