Modlitba za Huga Cháveze

Bože, dej bratru Hugovi sílu bojovat se zákeřnou nemocí, aby mohl i nadále zůstat symbolem naděje nejen pro venezuelský lid.

Vím, Vznešený, že je to fanfarón, který si nejspíš občas nevidí na špičku nosu a jistě mnohokrát zhřešil pýchou, vím také, že občas propadá stihomamu a že někdy koná ukvapeně, ale kdo z těch, jež jsi ozářil svým světlem, nevrhal velký stín?

Hugo Chávez přinesl nejprve své zemi a poté i celému kontinentu hmatatelnou naději, že změna je možná, že alternativy existují a že chudí nejsou odsouzeni žít a zemřít v bídě. Učinil tak na úkor těch nejmocnějších a nejbohatších; ti jej proto nazvali zlodějem a mnozí to po nich bezmyšlenkovitě opakují. Ale chudí lidé ve Venezuele, Bolívii a dalších zemích Jižní Ameriky vědí své: Stále si nežijí ani zdaleka tak dobře, jako my zde v Evropě, ale, na rozdíl od nás, mají něco, co zoufale postrádáme – věrohodnou naději, že jejich děti se budou mít lépe. Mají vizi, étos, důvod žít.

Možná ale, že Hugo Chávez již učinil vše, co učinit měl, a nyní je třeba, aby odešel, neboť by se jinak stal obětí sebe sama a přišel o svou duši, jak se mocným tohoto světa někdy stává. V tom případě si jej k sobě vezmi, ale dej, aby jeho dílo změny a naděje přetrvalo, a aby pevně zakořenilo v myslích a srdcích jihoamerického lidu.