Barbaři křepčící na mrtvole Karla Vaše

Před necelým rokem, po smrti Václava Havla, pobouřili českou veřejnost radikální mládežníci z SMKČ tím, že tuto událost oslavovali jako smrt nepřítele. Mnoho slušných lidí, včetně vedení KSČM, to tehdy správně odsoudilo jako nemravnost. Na hrobu nepřítele slušný člověk nekřepčí.

Ale umírají i jiné ikony, než Havel, coby, pro mne místy sporný a ambivalentní, symbol pravdy a lásky. Umírají lidé, u nichž je pomyslné křepčení na hrobě málem záležitostí bontónu. Před rokem to byl Kim Čong-il, dnes je to Karel Vaš. A lidé křepčí tak, že to připomíná tanec svatého Víta:

Komentář k Vašově smrti

Komentáře k Vašově smrti

Pakliže existuje nějaký příští život s Bohem, já sice v osobní posmrtný život nevěřím, ale mohu se mýlit, pak věřím, stejně jako Desmond Tutu, že i Karel Vaš spočine v náruči Boží, protože Boží láska nikoho nezavrhne.

Odmítám křepčit na jakémkoli hrobě. To neznamená, že bych měl nad každou smrtí tesknit, to by bylo falešné dilema, není třeba a ani není možné tesknit nad každou smrtí, ale radost z něčí smrti či dokonce fantazírování o něčím utrpení v pekle, pokládám za první krok na cestě nenávisti, po níž – přinejmenším jistou část svého života – Karel Vaš bezpochyby kráčel. Bezesporu také došel dál, než diskutující na zpravodajském serveru, rozhodně se nesnažím komentátory s Vašem ztotožňovat, ale ten první krok, jímž je nenávistná touha po utrpení jiné lidské bytosti, rozhodně udělali.

Všichni jsme uzlíčky spletenými z vnějších i vnitřních determinujících vlivů, vlivů genetických i společenských, materiálních i duchovních, a je otázkou, zdali vůbec existuje něco jako svobodná vůle; ale pakliže existuje, je možné ji myslet pouze v kantovském smyslu, tedy jako dobrou vůli, jež koná dobro na základě morální povinnosti a nikoli tedy na základě emocí či vypočítavosti.

Nechme mrtvé spát. Netušíme, jak bychom se zachovali v jejich životních situacích, nevíme, kolik výhybek na jejich „životní trati“ bylo, kam vedly a jak moc těžké bylo je přehodit. Nehrajme si na Boha, nesuďme, abychom nebyli souzeni.

Advertisements

komentářů 8

Filed under Úvahy a postřehy, Magie-mystika-víra

8 responses to “Barbaři křepčící na mrtvole Karla Vaše

  1. lomikel

    uz to tak bude ze das clanek ktery nabyzi zamysleni, zde nad zivotnimi osudy dvou lidi ( vas a havel) a pak to vsedes na obligatni lamentovani nad skazenosti sveta a vyzvy k sebenapraveni kazdeho z nas. kusim to tedy za tebe 😉

    muj pohled je ze Vas i Havel byli pekne svine, v mire dokonaneho zla a poctu zmarenych zivotu ( podil na upatku tohoto naroda, vytunelovani, zhorseni podminek k zivotu a predcasnym umrti) vede jasne havel.
    Jeste dnes sklizime a budeme sklizet plody jeho prace.

    Vas zemrel jako radovy duchodce po dlouhych letech soudnich rizeni ktere obzalobu zamitli. Havel se bohumm zel souduu nedozil, jeho ucet vyrovnan nebyl ani formalne. Misto tohop tu mame kukltik Letiste, marasmus se prohlubuje
    a pocitu zhnuseni roste…

    • No jo, já už jinej nebudu. 😉 Prostě nyní stojím v bodě, z jehož perspektivy to vidím tak, jak to píšu.

  2. lomikel

    co se tyce tech idiotu v chatu, tak je to bohum zel opet dusledek vymivarny systemu ktery havel spolukonstituoval, rozumej zastitil ho, ne ze by ho vymyslel na to nemel, jen plnil ukoli co mu diktoval jeho ridici organ ..

  3. Chabal

    Na souzeni je pozde,na odsuzovani lidske hlouposti prilis brzy…..neni jiz nasi strohou sleposti,ze typ cloveka K.Vase prezil bez potrestani tak dlouhou dobu?….Ze vrazda zustala nepotrestana? Samozrejme,na souzeni je pozde,ale na otazky a odpovedi Co jsme mohli udelat jinak je ten pravy cas…..

  4. Jan

    „že i Karel Vaš spočine v náruči Boží, protože Boží láska nikoho nezavrhne.“

    Blbost. Doporučuji přečíst Nový zákon.

    „Všichni jsme uzlíčky spletenými z vnějších i vnitřních determinujících vlivů, vlivů genetických i společenských, materiálních i duchovních, a je otázkou, zdali vůbec existuje něco jako svobodná vůle; ale pakliže existuje, je možné ji myslet pouze v kantovském smyslu, tedy jako dobrou vůli, jež koná dobro na základě morální povinnosti a nikoli tedy na základě emocí či vypočítavosti.“

    Ti z nás, kteří jsou svéprávní, jsou za svůj život a za své skutky zodpovědní. Budeme se z nich jednou zodpovídat před Bohem…

  5. ABC

    Ti samí po smrti Pinocheta litovali, kdo to zemřel, tzv. zachránce před komunismem. Že má na svědomí minimálně 30 000 životů je nezajímalo. Házení živých lidí z vrtulníku do moře, apod. Jako likvidace politických odpůrců Ve srovnání s tím je Vaš beránek. Ale účel světí prostředky podle těchto lidí.

    Komunismus jako režim jsem neměl rád, ale to neznamená, že kapitalismus je nějaký lepší systém. Dává lidem možnosti k prosazení jejich ega a pak následně nabízí větší spektrum materiálních věcí. Ale jen některým. Proto mě fascinuje optimismus především mladé pravicové chudiny (ten je dán biologicky, mladí si myslí, že zrovna oni v životě vyhrají, to příroda potřebuje, aby šířili geny, ovšem uspěje jich jen velmi málo). Nejsou to ale zdaleka jen mladí

    • Jo, to je běžné: Mrtví zabití Američany ve Vietnamu se nepočítají, lidé, co zemřeli za Pol Potova režimu ano atd. Prostě když se to hodí, platí „Když se kácí les, létají třísky.“ a jindy „Vražda je vražda!“