Hodnocení prezidentských kandidátů

Takže zde máme jedenáct závodníků na startovní čáře, přičemž cílem je Pražský hrad. Osobně nejsem příznivcem přímé volby prezidenta za stávajícího politického uspořádání v naší zemi, nicméně věci jsou takové, jaké jsou, a prezident, i když není příliš mocný, přeci jen není pouhým „kladečem věnců“ a má vliv na náš život.

Proto je třeba dobře zvážit, komu dát hlas. Mé hodnocení jednotlivých kandidátů je pochopitelně z levicové perspektivy a nelze jej pokládat za nějakou nestrannou politologickou analýzu –  na něco takového nemám čas, energii ani znalosti. Přesto věřím, že můj článek může levicovému voliči usnadnit orientaci.

Nuže, začněmě od těch nejhorších!

Zcela nepřijatelní kandidáti:

Kdyby v kandidatuře uspěli pánové Vandas a Jakl, byli by nejnepřijatelnějšími kandidátem č. 1 a 2. Takto se o post nejnepřijatelnějšího kandidáta dělí populistka Jana Bobošíková a populista Tomio Okamura. Nemohu se upřímně řečeno rozhodnout, kdo z těchto dvou je nejnepřijatelnější. Nacionalismus a xenofobie v podání paní Bobošíkové jsou sice odpudivé, ale přinejmenším zjevné. Okamura, muž který se nebojí říci cokoli chcete slyšet, žádné skutečné názory nemá, funguje pouze jako filtr zvýrazňující aktuální nálady ve společnosti. Bobošíková je tedy přinejmenším částečně spoutána svými předsudky, Okamura je ve svém tažení za mocí zřejmě dokonale flexibilní. Zatímco Jana Bobošíková je patrně bez šance, mám jistou mírnou obavu, že na populismus pana Okamury může skočit řádově více lidí. Bez ohledu na to, co dále píši o ostatních kandidátech, ve druhém kole bych proti Okamurovi volil kteréhokoli z nich, doufám, že tím dávám jasně najevo, jak negativní postoj vůči tomuto kandidátovi zastávám. Doufám ale, že taková situace nenastane.

Zajímavosti: Janu Bobošíkovou podporuje občanská iniciativa Akce D.O.S.T., což je celkem dostatečný důvod, proč by ji nikdo disponující zdravým rozumem neměl volit. V roce 2008 byla KSČM nominována jako kandidátka na post prezidenta České republiky pro druhou volbu, aby svou kandidaturu nakonec stáhla; musím říci, že tu taškařici jsem dodnes nepochopil. KSČM asi chtěla touto formou diskutovat tehdejší kauzu amerického radaru, ale nutno říci, že se jí to moc nepovedlo.

Tomio Okamura několikrát v minulosti zdůraznil, že do politiky „nee“, víc si vydělá jako „úspěšný podnikatel“. Pak tlachal o tom, že snad do senátu „joo“, když po něm lid tak touží, ale na prezidenta kandidovat nechce. Zdá se, že volání českého lidu nakonec obměkčilo jeho tvrdé podnikatelské srdce a přeci jen se odhodlal přinést naší zemi oběť nejvyšší. Vot samuraj!

Nepřijatelní kandidáti:

Přemysl Sobotka – člověk bez charismatu, který se drží v politice na základě starého dobrého minulorežimního kréda „Kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí, je pochválen, kdo je pochválen, jen povýšen, kdo je povýšen, nic nedělá…“ Naštěstí to tímto způsobem na Hrad s pravděpodobností hraničící s jistotou nedotáhne, protože vlastně kromě skalních fanoušků modrého ptactva nikoho nezajímá.

Vladimír Dlouhý – dlouholetý člen KSČ, kariérista, který po převratu převlékl kabát a stal se hlasatelem ekonomického liberalismu a byl členem vlád, které se podílely na drancování naší země a současné všeobecné kocovině. Na rozdíl od Přemka Sobotky má asi přeci jen nějaké charisma, jinak si nedovedu vysvětlit, proč jej podporuje kupříkladu psychiatr Cyril Höschl, jehož si velice vážím. Dřív by mě zarazila i podpora ze strany Václava Cílka, ale dnes už asi tolik ne. V každém případě Dlouhému nevěřím ani nos mezi očima, brigádníkům, kteří mu sehnali za prachy podpisy, přeji jejich peníze a nemusejí mít kvůli tomu mravní kocovinu – ani tento pán nemá reálnou šanci se na Hrad probít.

Karel Schwarzenberg – člověk, který sice v minulosti měl jisté charisma, ale díky své neschopnosti včas odejít se nevyhnutelně vypracoval na obecního blázna. Aktuálně Kalouskova loutka. Českou republiku by patrně ve světě proslavil kouzlem nechtěného, což se mu ostatně daří už nyní na „ZaMini“.

Obtížně přijatelní kandidáti:

Jan Fischer – další oportunista, který dělal za minulého režimu kariéru v KSČ a dnes se holedbá tím, jak by nepodpořil vládu s podporou KSČM. Úředník je to patrně schopný, má vzdělání i zkušenosti. Umí vystupovat, jeho projev je celkem kultivovaný, má i jakési charisma, přesto na mě působí jako nudný patron a není mi úplně jasné, proč patří k favoritům. Snad proto, že během svého překlenovacího premiérování působil solidním dojmem a nic podstatného viditelně nezkazil? Mně důvěryhodný nepřipadá prostě proto, že jeho kvalifikace odpovídá kariérnímu úředníkovi, nikoli reprezentantovi nějakého étosu. Opravdu si myslím, že jeho „image“ je jen účelová póza.

Miloš Zeman – jo, jasně, známe ho. Kdo by ho taky neznal? Nutno říci, že drtivá většina kandidátů na mě působí jako tu více tu méně nudní patroni (včetně Franze!). Zeman bezpochyby není nudný patron. Je inteligentní, vtipný, charismatický a drzý – a umí to přeměnit v politický kapitál. Tváří se jako levicový kandidát, ale projevuje se jako islamofob (což mu ovšem může nahnat nějaké hlasy) a vpravdě jestřábím způsobem propaguje „preventivní“ válku proti Íránu. S podporou Václava Klause „šéfoval“ jednomu z nejhorších období našich vlád co se korupce týče, mám samozřejmě na mysli dobu opoziční smlouvy. Na druhou stranu se mi líbí jeho návrhy změn volebního zákona. Vládu s podporou KSČM by jmenoval. Osobně prostě Zemanovi nevěřím a představa, že se budu v druhém kole prezidentské volby rozhodovat mezi Fischerem a Zemanem, mě děsí. Nicméně bych v takovém případě dal hlas Zemanovi.

Zajímavosti: Co mají společného současný konzervativně-pravicový prezident Václav Klaus, jeden z mála odsouzených členů bývalé KSČ a zakladatel současné extremistické KSČ Miroslav Štěpán, lobbista a bývalý dlouholetý člen KSČ Miroslav Šlouf a český jednatel ruské firmy Lukoil Martin Nejedlý? Ano, tipujete správně, podporují kandidaturu Miloše Zemana!

Zuzana Roithová – v mnohém s ní nesouhlasím, je to přesvědčená antikomunistka, ale působí dojmem poctivého člověka, líbí se mi její vystupování proti smlouvě ACTA. Na druhou stranu podporuje církevní restituce. Vzhledem k tomu, že prohlásila, že by rezignovala, pokud by se jí nepodařilo jmenovat vládu bez podpory KSČM, její zvolení by patrně vedlo k brzkým mimořádným prezidentským volbám, a to není pro naši zemi výhodné.

Přijatelní kandidáti:

Táňa Fischerová – sympatická dáma s poněkud líbivými, ale ne vyloženě populistickými názory a s patrně velmi čistým srdcem a úmysly. Působí však velice naivním dojmem a obávám se, že by v praktické politice nemusela ustát ten tlak. Má podporu Strany zelených, budiž, může být, a celkem vlivného „opinion makera“ doktora Jana Hnízdila. Na Hradě by mi nevadila, ale nedávám jí moc šancí.

Vladimír Franz – jeho kandidatura začala jako recese a stal se z ní celonárodní happening. Vzdělaný a inteligentní člověk mnoha profesí, který však působí hrozně nudným a přehnaně korektním dojmem, takže o něm lze doslova říci, že klame tělem, respektive tetováním, jež je, zdá se, ta jediná originální věc, kterou nabízí. Jeho prohlášení na mne působí dojmem, že se snaží nikoho moc nenaštvat, říká takové ty banality o tom, jak nám chybí vzory a podobně… Vystupuje jako antikomunista, ale ne natolik razantně, že by odmítal jmenovat vládu s podporou KSČM. Působí dojmem, jako by to chtěl uhrát z pozice politického středu na všechny strany.

Prostě mě neuchvátil ani zdaleka tak, jako své oddané fanoušky. Jsou na něj z minulosti vytahovány zprávy o tom, že se kamarádil se skiny, ale to pokládám za zcela irelevantní, Franz jistě není skrytým neonacistou. Na Hradě by mi v žádném případě nevadil, ale mnoho šancí mu nedávám.

Preferovaný kandidát:

Jiří Dienstbier ml. – je mu občas vytýkáno, že je „druhořadý politik“, ale v tom případě jsou lidé jako Franz či Fischerová „okresní přebor“. Působí dojmem slušného člověka a na rozdíl od Jana Fischera jsem ochoten věřit, že to není účelová póza. Je levicovým politikem s čistým štítem. Problém samozřejmě je, že není ani zdaleka tak charismatický a zábavný jako Miloš Zeman, a že je vyslancem ČSSD. V případě jeho zvolení bych tak trochu doufal, že bude mít spíše on z nově získané mocenské pozice pozitivní vliv na ČSSD, než některé zkorumpované kruhy v ČSSD na něj. Myslím, že je přijatelným kompromisem mezi politickým nováčkem a politickým dinosaurem. Otázka zní, zda voliči uvažují aspoň trochu podobně, jako já. Má srozumitelný a splnitelný levicový program. Podporují jej mimo jiné Jan Keller, Erazim Kohák, Anna Šabatová, Eliška Wagnerová a Eva Kantůrková, což pro mne znamená docela hodně. 

Advertisements

Komentáře: 23

Filed under Politika

23 responses to “Hodnocení prezidentských kandidátů

  1. Kdybych si nechtěl dělat vlastní žebříček, mohl bych s čistým svědomím přebrat ten váš. Pro mě důležitá kritéria jsou církevní restituce a postoj k vládě s KSČM. Ten je asi nejdůležitější. Ne proto, že bych chtěl za každou cenu komunisty ve vládě, ale kvůli tomu, že se na něm dobře ukazuje, zda by (budoucí) prezident respektoval výsledek voleb. Člověk, který odmítá výsledky voleb respektovat, nemá v úřadu prezidenta co dělat.

  2. strojmir

    Celkem souhlasím, sám preferuji Fischerovou a Dientsbiera, pořadí ještě nevím. Trochu nechápu tu „pifku“ na Okamuru. Ten článek co na něj už podruhé odkazuješ je docela škvár, alespoň podle mého. Ano Okamura se vyjadřuje k lecčemu a někdy je méně více, ale to vnímám tak trochu jako novinařinu. Kdyby byl novinář, nikdo by se do něj tolik netrefoval a popravdě, když ho srovnám s mnohými jakože dobrými novináři, kteří své názory vytrubují dnes a denně, je mnohem lepší než 90 % mainstreamu. Třeba takový Steigerwald, bože to je tlučhuba. Proč by nemohl Okamura být hodně slyšet, když koneckonců dost často přináší lepší informace než novináři samotní? Jeho článek o Pospíšilovi : http://okamura.blog.idnes.cz/c/277248/Ministr-Pospisil-odesla-zaba-na-prameni.html byl jediný na který jsem narazil, kde se o jediném ve volbách úspěšném ODSákovi napsala podle mého pravda. Ale těch lepších článků je více. Ne nemyslím, že Okamura je populista, popravdě mě tento názor překvapuje. Ano asi rád prezentuje veřejně své postoje a sebe sama, ale to ještě není populizmus. A to, že se může i mýlit je snad normální.

    • Mně se jeví jako populista par exellence. Ale každému, co jeho jest. Mimochodem: Investigativce, a nutno dodat, že profesně kvalitnějšího, než Okamura, stále ještě v politice máme a nezdá se, že by to bylo nějaké terno…

      • strojmir

        DDD, to tedy není. Nechme ho být, ale třeba bychom měli dobré vztahy s Japonskem.

  3. dar

    Jsem skeptický ke všemu, co vyprodukují politické strany. A pokud ČSSD vyslala jaké svého kandidáta pana Dienstbiera, je podle mne je otázka času než se ukáže, co za tím stojí a jaké zájmové skupiny figurují na jeho „výplatní pásce.“ Prezident by měl být autorita, tu zatím Dien. nemá a svou střední nevyhraněnou polohou ji zřejmě mít nebude. Typizovaný politický prefabrikát.
    Jinak souhlasím. Jen u mne vede Franz – apolitický a asi jako jediný je schopen vidět linii Masaryk, Patočka, Havel. Politický vliv prezidenta je zanedbatelný, funkce má spíše ikonický charakter a tuto roli by Franz splňoval naprosto dokonale 🙂 Uznávám, že pragmaticky orientovaným voličům, nebo těm čtoucí Blesk můžou jeho názory znít jako prázdný intelektuální humanismus.

    Tribun: Jmenoval by komunistickou vládu Havel? Klaus? Těžko, těžko. Ale to je hypotetická otázka.

    • Dovolím si poznamenat, že nejsem zase až tak pragmatický a že rozhodně nejsem čtenář Blesku, ale skutečně jsem u Franze zatím nenarazil na něco opravdu zaznamenáníhodného, jen to lavírování a úsilí o maximální nekonfliktnost… Ale třeba jsem na to jen nenarazil – případný odkaz na něco podstatného rád uvítám.

      • dar

        Rezonuje mi např. definováni komunismu jako jistý druh vlastnosti. Ve stejném spotu pak řešení romské otázky.
        http://www.ceskapozice.cz/video/vladimir-franz-neni-%E2%80%9Eblba-nalada%E2%80%9C-spise-vlastnost

        • Cílení na nízké pudy jako je závist nebo netolerance nijak smysluplně nesouvisí s komunismem. To by pak „komunismus jako vlastnost“ byla do značné míry doménou českých pravičáků. Naprosto zbytečné matení pojmů, které nic nového nepřináší, jen tomu dává atraktivní nálepku. Ono je to vlastně jinak řečené to „staré dobré“ klišé o tom, že levici volí neschopní lidé, kteří závidí úspěšným a schopným jejich majetek. Což je přinejmenším jako výklad aktuálního volebního výsledku zjevná pitomost; ona je to vlastně zjevná pitomost v jakémkoli případě.
          Co říká ohledně Romů je v podstatě pravda, ale opět jsou to banality. Nutno dodat, že násilně usazení byli pouze Olaši, slovenští Romové přišli do Čech za prací dobrovolně, nicméně to nic nemění na faktu, že nikdo neřešil ten problém kulturního šoku. Hláška, že iniciativa musí přijít z romské strany je pak ovšem přímo etalon originality. Něco takového jsem u nás dosud neslyšel. Bravo, Franz rulez! 😛

          • dar

            Romové – ano banality, ale říká to, co každý kdo romské problematiky vidí tak nějak ví. Nevím, co na to říkají ostatní prezidentští kandidáti, ale čekal bych výčet sociálních programů. My jako bílá většina stále trpíme iluzí nadvlády bílého muže. Romové si sami musí říct, co by chtěli a vstoupit do dialogu. Slovenští Romové nepřišli dobrovolně 🙂 Těch, kteří přišli dobrovolně je nepatrně a většinou – a to pozor, se velmi dobře adaptovali.

            Podle mne Franz říká, je zcela jedno jaké politické uskupení bude vládnout – levice nebo pravice, protože se stejně projeví vlastností lidí u moci, a to budou většinou ty nízké pudy. Co v politice chybí a vždy toho byl nedostatek, jsou humanistické myšlenky. Ty tam byly za Masaryka a Havla. Jako jediný z kandidátů říká, že by na ně skromně rád navázal.
            Tato forma populistického formulováni myšlenek je mi stále bližší než Okamurova, či všech dalších kandidátů a dělají to opravdu všichni. Ruku na srdce – podívejte se na prezidentský program kteréhokoliv z kandidátů – všechno zní před kritickým okem populisticky.

            • Vždyť vidíte, že ho mám v seznamu hned na druhém místě, tj. netvrdím, že je špatným kandidátem. Jen ve mně prostě nevykřesal tu jiskru nadšení, kterou vidím u jeho fanoušků, no…

  4. dar

    Ad Dienstbier ml. – jako mladý právník partnerem advokátní kanceláře Čafla a spol., ten komunista Čalfa a člověk, který dnes ve správní radě PRE sedí vedle ex-starosty P5 Jančíka? Mega lol.

    • Sorry, ale to, že byl koncipientem u Čalfy mi fakt nijak diskvalifikující nepřipadá.

      • dar

        Byl partnerem, ne koncipientem. A že by to byla náhoda, že zrovna u Čalfy? Tatíček protlačil. To by mi ani tak nevadilo, jako spíše sám Čalfa. Jestli je Zeman politický dinosaurus, tak Čalfa byl ten, kdo tahal za nitky celou první polovinu 90. tých let a očividně tahá dodnes, protože má dobrou trafiku v PRE.

  5. ABC

    Fischer mě zklamal prohlášením, že by netoleroval vládu s komunisty. Pro mě jsou nejpřijatelnější Zeman a Dienstbier. Je to pro mě nejmenší zlo. problém je, že Dienstbier hodně zaostává v preferencích.

  6. ABC

    Ten Franz, já nevím. Je hodně v kursu mezi mladými, kteří chtějí být skupinově trendy a kteří věří (nebo věřili) v pravici. Připadá mi to, že ho volí dřívější Mádlovci, kteří přemlouvali bábu a dědu.

  7. Franz je v kurzu i u mě, a to nejsem zdaleka mladá – spíš důchodový věk. Připadá mi jako slušný chlap, tolerantní. Nevýhodu ale vidím v tom, že postrádá jakékoli zkušenosti v politice.

  8. jm

    Přišel jsem přes odkaz u Mr. Wu. Za levicového se neoznačuji, tak mě potěšilo, že sice samozřejmě tuhle toto támhle ono bych napsal jinak, ale je tam řada hodnocení, s nimiž souhlasím.

  9. lomikel

    kojote napis nekdy clanek o svych obsesich so se tyce nacionalismu a xenofobie :).

    tve hodnocemi kdo je a kdo neni populista je hmm nevyvazene, kazdy kdo chce kandidovat na presidenta v tomto systemu musi byt populista.

    ano je citi jak moc nemas rad tomia vuci ostatnim, rekni proc, je to neco iracionalniho ? prekvapuje me to.

    ke kandidatum viz nize, delim je do tri sekci. v prvnim kole nevim zda pujdu volit v druhem budu volit kompenzacne.
    vse je jen o mensim zle.

    —- v teto sekci jsou ti co skodily, skodi a skodit budou, kdokoli je lepsi nez tihle k****—

    Přemysl Sobotka – poskok mafianu skrze ods, pravdepodobne bere instrukce take od mosadu

    Vladimír Dlouhý – poskok banksteru, byvali rozradac statu.

    Karel Schwarzenberg – bily kun pane kalouska a Bildebergu, clovek s cizim obcanstvim a cizim srdcem.

    Jan Fischer – poskok banksteru, profesionalni prevlikac kabatu nyni ve svem sionistickem obdobi. Co prijde pak ?

    ——

    — v teto sekci jsou lide kde je mozne ocekavat ze trebas nebudou skodit tak soustavna a cilene–

    Jana Bobošíková – devce pro vsechny, jde s kazdym kdo muze zajisti fci. Muze prekvapit, otazka je jak.

    Zuzana Roithová – necitelna stejne jako lidovci, jeji mentalni problem s KSCM muze znamenat (v prihodne navolene snemovne) dalsich pet let
    sracek ktere zazivame ted.

    Táňa Fischerová – pravda a laska se nam (z)vraci.
    V červenci 2012 vyslyšela výzvy svých blízkých a rozhodla se kandidovat na prezidentku.

    Miloš Zeman – sance je ze buse naslouchat svemu Spiritu a svemu egu vice nez ridicim organum ( viz. neektere jeho rozhodnuti v dobe valky v jugoslavii, ted by
    bombardoval Iran). jeho jedine fce pro me je, ano souhlasim kojote, zazdit Fisera.

    Vladimír Franz – necitelny. Dalsi umelec na hrade ( Bohove chran ;), ale jedno plus ma – neni z prvni sekce :).

    Jiří Dienstbier – nevyrazny aparatcik, nikdy nepracoval, tezi ze sveho otce. No snad se potatii.
    Během vysokoškolského studia se zapojil do nezávislého studentského hnutí, v roce 1989 byl spoluzakladatelem a hybatelem[22] [23] opozičního studentského sdružení STUHA. Sdružení vytvořila v průběhu roku 1989 skupina známých, mezi nimiž byli mimo jiných bratři Bendové, Jan Dus, Roman Růžička, Šimon Pánek, Jan Vidím nebo Martin Klíma

    Tomio Okamura – znam ho osobne ze skolnich let. Musim uznat ze se dost vypracoval. Nemyslim si ze nema sve nazory, myslim si ze je nerika uplne na placato :). Opet muze dost prekvapit, ruzne.
    Zajimava je kampan proti nemu v medii ke ktere se kojote pridavas, pri cemz co se dokonaneho zla tyce nema na nikoho z prvni sekce a pana Zemana ani z daleka.

    —-

    — v teto sekci jsou ti kteri si zasluzi byt presidentem pro svou projevenou osobni integritu, zivotni zkusenosti a jasne formulovane nezory–
    — konec sekce—

    • Kritik

      Ne že by mi byl Dienstbier sympatický, ale jak můžete říci, že nikdy nepracoval?! 15 let strávil v advokacii! A ne jako třeba Vojtěch Filip, který se jí věnuje okrajově a spíše kontroluje své zaměstnance, ale jako koncipient a advokát na plný úvazek.

      • lomikel

        Omluvam se pravdepodoben pracoval na plny uvazek, pokud lze nazvat advokacii praci, v roce 93 a 99 -2005. Zbytek doby pracovat nemel pac mel fultime fci.
        Napsal jsem to zkratmovite a nepresne.

        —-

        po uvolnění poměrů v roce 1990 složil přijímací zkoušky na právnickou fakultu UK, absolvoval obor právo a právní věda. Prezenční studium zakončil po 6 a půl letech (výluka mandátem) v roce 1997. Nastoupil jako koncipient do advokátní kanceláře Mariána Čalfy Čalfa, Bartošík a partneři [18]. V roce 1998 složil odbornou advokátní zkoušku [19] a stal se advokátem[20], později partnerem v advokátní kanceláři Čalfa a Bartošík. Soustředil na rozvoj vlastní právnické profese, kterou kombinoval s veřejnou aktivitou v komunální politice – 15 let vykonával plnou advokátní praxi. Věnoval se bez zúžené specializace celému rozsahu občanského, správního a obchodního práva.

        Ve volbách roku 1990 byl zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění z kandidátní listiny OF, kam byl delegován tzv. Českomoravským studentským parlamentem. Mandát získal překvapivě na základě preferenčních hlasů[30]. V roce 1991 po rozdělení Občanského fóra vstoupil do klubu Občanského hnutí. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[31][32]
        Komunální politika – zastupitel
        V letech 1994-1998 a 2006-2010[33] působil jako zastupitel městské části Praha 2. Od roku 1997 je členem ČSSD.[34]

        V roce 2011 zvítězil v doplňovacích volbách do Senátu v senátním obvodě č. 30 – Kladno.

  10. Nik

    Dosel jsem k naprosto k stejnymu zaveru, snad je pi.Roithovou bych hodnotil mirneji…Ale jinak naprosty souhlas.