Je spravedlivější společnost nemožná, protože se lidé nikdy nezmění?

Slýchávám to často. „Socialistické či marxistické ideály jsou krásná utopie, ale jen utopie, protože lidé jsou sobečtí a nikdy se nezmění.“ Ale je tomu skutečně tak, nebo jde jen o nedostatek představivosti a perspektivy?

Nejprve je třeba popřít mýtus, že lidská sobeckost a individualismus jsou vrozené. To není pravda, sociální darwinismus je, na rozdíl od darwinismu coby přírodovědné teorie, zcela scestný (a poukazoval na to jako první sám Charles Darwin). Člověk je, jak správně konstatoval už Aristotelés, zóon politikon, tedy společenský živočich. Člověk není člověkem, není-li součástí společenství, tak může existovat bůh a zvíře, člověk však nikoli. Moderní evoluční biologie to jednoznačně potvrzuje: Jsme „dobráci od přírody“ (Frans de Waal), sociální primáti.

A rozhodně nejsme ani zdaleka jediní společenští živočichové. Naše morálka není kvalitativně odlišná od vnitroskupinových norem jiných živočichů, základní stavební kameny morálky, včetně soucitu, nacházíme i u mnohých zvířat a samozřejmě u primátů. Bylo věrohodně zdokumentováno, že děti se s morálním instinktem rodí. Složitost naší morálky odpovídá celkové složitosti naší kultury – jsme prostě nuceni řešit více různých ze společenského styku plynoucích problémů než třeba šimpanzi.

To neznamená, že by morálka byla vrozená, vrozená je však dispozice k ní (podobně jako dispozice osvojit si řeč); morálka se konstituuje pod vlivem kultury, do níž se člověk narodí a v níž žije.

Instinkt spolupracovat a soucítit je nám vlastní, člověk (s výjimkou psychopatů) v žádném případě není osamělý predátor, jak jej prezentuje neoliberální ideologie.

Zatímco morální a sociální instinkt dědíme geneticky, konkrétní sociální a kulturní normy předáváme, dawkinsovsky řečeno, memeticky. Vždy se jedná o složitý konglomerát mýtů, zvyků, uměleckých forem, sebedefinice vlastní kultury a mnoha dalších věcí a je to velmi variabilní záležitost. V rámci většiny kultur platí, že se lidé nemají navzájem okrádat či dokonce vraždit, najdeme tam nějak definovanou rodinu a nějaké náboženské či metafyzické přesvědčení, nějaký konkrétní jazyk atd. Ve spoustě oblastí se kultury liší a je to do očí bijící. Stále znovu jsou v evropské kultuře kritizovány islámské kulturní normy (a naopak) a měli bychom si uvědomit, že ani v jednom případě nejde o vrozený naturel, ale o způsob, kterak daná kultura dotváří vrozený morální a sociální instinkt.

Neexistují sobecké kultury, pakliže samozřejmě mluvíme o normálně fungujících společnostech, nikoli o společnostech procházejících vážnou krizí (epidemie, hladomor, extrémní dopad války – ale některé společnosti dokáží i v takovém případě zůstat civilizované – viz obléhání Leningradu!).

Dokonce ani naše kultura není sobecká. Lidé dávají peníze na charitu, pomáhají svým blízkým, nebo třeba jen někomu cizímu pomohou roztlačit auto, které nechce nastartovat, i když z toho nemají žádný měřitelný zisk. Je to přirozené, je to bytostně lidské. Máme z toho takový ten fajn pocit. Povětšinou prostě nejsme osamělé sobecké bestie. Samozřejmě, že i toto altruistické chování lze označit za „sobecké“ v tom smyslu, že si díky němu budujeme reputaci slušného člověka atd., tedy že je to pro jedince výhodné, to nezpochybňuji, právě naopak. Jedná se však o všeobecně výhodný kooperativní instinkt, tedy o jiný druh „sobectví“, než asociální egoismus. Neboli: používám zde pojem „sobectví“ tak, jak je běžně chápán a používán.

Problém současné společnosti tkví v tom, že statusová hodnota člověka je v mnoha případech poměřována na základě vlastněného (či předstíraně vlastněného, jako je třeba auto na leasing) majetku.

Pokud není člověk dostatečně kreativní a inteligentní, aby svou hodnotu budoval ve vědecké, umělecké či jinak imateriální sféře, má potřebu demonstrovat hodnotu své osoby tím, že vlastní dražší auto než soused, že má větší televizi, značkové oblečení, drahé šperky, dům s více místnostmi, nejmodernější mobilní telefon na trhu atp.

Lidé v naší kultuře obvykle vlastní nemálo věcí, bez nichž by se bez jakékoli jiné než statusové újmy obešli. Tyto lidi však nelze příliš přísně soudit za to, že „si žijí nad poměry“, jak se často zprava ozývá. Oni si ve skutečnosti žijí zcela a naprosto v poměrech daných všudypřítomnou reklamou a neustálým poměřováním se s ostatními.

A mimochodem: To je přesně to, co kapitalisté chtějí, aby dělali! Banky tak mohou prodávat úvěry, automobilky auta, výrobci drahých hraček drahé hračky, cestovní kanceláře dovolené v zámoří, spekulanti s nemovitostmi nemovitosti. Kdyby si nižší střední třída nežila nad poměry, začalo by to v soukolí kapitalismu pěkně drhnout – vlastně už to drhnout začíná: viz například aktuální problémy evropských automobilek, způsobené tím, že si významné množství lidí řeklo, že v atmosféře aktuální krize s nákupem nového auta ještě počkají a raději nalijí nový olej do své staré (rozuměj: často jen pár let staré) „herky“. Kapitalista, který poukazuje na to, že si lidé žijí „nad poměry“, je pokrytec.

Nicméně to, že aktuálně významné procento lidí buduje svou statusovou hodnotu nákupem věcí, není nic fatálního, nic jednou pro vždy daného, není to neměnný přírodní zákon, jak někteří lidé věří.

V tradičních společnostech, kde hromadění majetku v našem smyslu slova ani nebylo možné, byla statusová hodnota utvářena především tím, co kdo umí, a v rámci kmene, v němž znal každý každého, se to prostě nedalo ošidit. Nemohli jste předstírat, že jste nejlepší lovec, nejlepší vypravěč příběhů či nejlepší šaman. Prostě jste jím byli nebo nebyli. Dokonalá kontrola a blesková zpětná vazba prostě nic jiného neumožňovaly.

Pakliže bychom se měli k něčemu v naší minulosti vracet, pak je to právě úcta ke skutečným schopnostem a skutečné práci. Proč neusilovat o to, aby lidé byli druhými hodnoceni podle toho, co doopravdy umí a podle toho, co jsou ochotni udělat pro druhé, nikoli podle toho, co vlastní? A mělo by tomu tak být pokud možno nejen projevenou úctou, ale i finanční či jinou obdobnou odměnou, jež by neměla nikdy růst nade všechny meze.

Zdá se vám to nepředstavitelné? Rád říkám, že pokud si někdo nedovede něco představit, obvykle to znamená, že trpí nedostatkem představivosti. Vždyť důkazy o tom, že změna společnosti k větší rovnosti, soucitu a spravedlnosti je možná, vidíme všude kolem a o mnohých už vůbec nepřemýšlíme a chápeme je často jako naprostou samozřejmost!

Překvapuje vás snad pohled na ženu vhazující do volební urny obálku s hlasovacím lístkem? Divíte se tomu, že lidé u nás nevlastní otroky? Pohorší vás myšlenka, že by ministr měl být za stejný přečin trestán mírněji než vy, případně že by v jeho případě o přečin vůbec nešlo?

A přitom nic z toho není samozřejmé. Bojovníci a bojovnice za ženská práva byli dlouho považováni za pomatené utopisty, totéž platí o abolicionistech. Až do vzniku moderního státu bylo normální a „přirozené“, že se na šlechtu vztahovaly jiné právní normy než na poddané, bylo to tak „Bohem zařízeno“ a zpochybňoval by to jen nebezpečný revolucionář!

Pak zde máme civilizační výdobytky, které ještě jsou některými lidmi zpochybňovány, ale i tito lidé vědí, že jejich předsudky jsou stále nepřijatelnější a používají fráze typu „Nejsem rasista, ale…“ či „Vím, že je to politicky nekorektní, ale…“ Nicméně si již těžko dokážeme představit, že by byla v USA znovu zavedena rasová segregace, prakticky nikoho už nepohoršuje, když ve filmu políbí černoch bělošku, a prominentní intelektuálové již dávno nepíší pojednání o podřadných rasách, jako tomu bylo v devatenáctém století.

V civilizovaných zemích také již není trestná homosexualita, ani není vnímána jako nemoc, jíž je třeba léčit, a věřím, že nastane čas, kdy většinu lidí nevyvede z míry polibek dvou mužů tak, jako je už dnes nevyvádí z míry polibek muže a ženy odlišných barev kůže.

Jak říká etik Peter Singer, okruh bytostí, na které vztahujeme svá morální pravidla, se neustále rozšiřuje. Kdysi byli „lidé“ jen příslušníci kmene, ostatní byli „ne-lidé“, „barbaři“. Okruh lidství se postupně rozšiřoval a v současné době lidství připisujeme všem bytostem druhu Homo sapiens bez ohledu na jejich původ, barvu kůže či náboženské vyznání. Uvědomme si, že nacistická degradace Židů, Romů a dalších národů na „podlidi“ a důsledky, k nimž to vedlo, které z hlediska vlastní kulturní a civilizační úrovně vnímáme jako bezpříkladné barbarství, bylo v minulosti často něčím normálním. Nacisté zkombinovali kmenové atavismy s vražednými technologiemi. Berme to jako varování, jaké důsledky může mít civilizační regres technicky vyspělé společnosti!

Dnes už dokonce vnímáme jako samozřejmé, že ani zvířata nejsou „věci“ a je správné chránit je zákonem před nejrůznějšími formami utrpení. Možná přijde doba, kdy pojídání zvířat bude v lidech vyvolávat stejné emoce jako třeba kanibalismus, kdo ví? V každém případě jsou dnešní normy nakládání se zvířaty, jakkoli nedokonalé, něčím, co by u našich předků vzbudilo nechápavý údiv.

Žádná z výše uvedených kulturních změn se neodehrála ze dne na den. Trvalo mnohdy celé generace, než se myšlení lidí dostatečně změnilo, a nikdy by k tomu nedošlo, nebýt lidí, kteří v tyto „zaručeně nemožné“ věci věřili, lidí, kteří věřili, že má smysl usilovat o lepší svět a to i tehdy, když byli důvodně přesvědčeni, že se vytoužené změny osobně nedožijí. Nic z toho by nebylo, nebýt lidí aktivních, tedy aktivistů.

Pokládám za tragické, že v naší společnosti je „aktivismus“ vnímán jako nadávka, a nikoli jako ocenění něčí dobrovolné, často neplacené či jen mizerně placené, práce ve prospěch ostatních bytostí. Nic na tom nemění fakt, že někteří aktivisté usilují o problematické cíle či užívají problematické metody, to je záležitost k diskusi, ale jen málokdy je možné upřít jim touhu po lepším světě, – a touha po lepším světě je to, co naše společnost zoufale potřebuje!

Je naprosto legitimní usilovat o svět, který by ocenil člověka tak férově a bezprostředně, jako archaický svět kmenového zřízení, a současně co nejvíce rozšířil etický horizont tak, aby coby „soukmenovec“ byla přijímána každá lidská bytost. Lepší svět je možný, protože spousta věcí, jež byly kdysi považovány za nemožné, je nyní samozřejmou skutečností. Navzdory tomu se nám však současné mocenské elity snaží vnutit jakousi zvrhlou touhu po světě horším, touhu vzdát se toho, co se již stalo samozřejmostí, vykonat velký civilizační krok zpět.

Slovní spojení „sociální stát“ začíná být užíváno jako pejorativum, jako něco, čeho je třeba se zbavit ve jménu honby za ekonomickým růstem, pobírání sociální pomoci je vykládáno jako morální prohřešek, lepší zdravotní péče pro bohaté je nám vštěpována jako forma spravedlnosti.

Neboli: Tak, jako je možné společnost postupnými kroky postrkovat vpřed směrem k větší spravedlnosti, solidaritě, vzájemné úctě a důstojnému životu pro všechny, je stejně tak možné ji, a to mnohem rychleji!, vracet zpět někam do dob divokého kapitalismu, jehož byl svědkem Marx, a možná i hlouběji až do feudalismu.

Pohlédneme-li do dějin, uvidíme, že to byli aktivisté, díky komu máme civilizační „samozřejmosti“, jimiž se tak rádi chlubíme. Uvažme tedy dobře, zda nevsadit spíše na ně, než na ty, kteří se nás snaží přesvědčit, že „líp už bylo“ a alternativy neexistují.

 

Pokud Vás tento článek zaujal, přečtěte si také esej Před katastrofou?

Advertisements

Komentáře: 111

Filed under Filosofie a religionistika, Politika

111 responses to “Je spravedlivější společnost nemožná, protože se lidé nikdy nezmění?

  1. rjh

    Zajímavý esej. Mám tři doplňující poznámky, ačkoliv si nemyslím, že byste o ničem podobném nikdy nečetl:

    1) Altruismus se dá vnímat jako forma sobectví. Když někomu pomůžu, roztlačit auto zvyšuji pravděpodobnost, že příště pomůže on mně se stěhováním piana. I když se nesetkám se stejným protihráčem, může mě předcházet dobrá pověst. Dárci krve málokdy o své bohulibé činnosti mlčí.

    2) Piloti dopravních letadel jsou, pokud vím, oceňováni dobře. Obchodování na burze je, opět jen pokud vím, náročná a odborná činnost. Používají se při ní složité matematické modely, kterým rozumí málokdo. Zisk burziánů je tedy utvářen tím, co umí, a je adekvátní jejich pracovnímu nasazení a schopnostem.

    3) Kmenové uspořádání se mi nezdá archaické. Tipuji, že v něm žije většina lidských kultur, i když ne většina lidí. Navíc i v průmyslové společnosti se pořád chováme podobně. Platí Dunbarovo číslo, podíl kukaččích dětí je všude zhruba stejný, etc.

    • Díky za komentář.
      ad 1) Samozřejmě, že i toto altruistické chování lze označit za „sobecké“ v tom smyslu, že si díky němu budujeme reputaci slušného člověka atd., tedy že je to pro jedince výhodné, to nezpochybňuji, právě naopak. Jedná se však o všeobecně výhodný kooperativní instinkt, tedy o jiný druh „sobectví“, než asociální egoismus. Neboli: používám zde pojem „sobectví“ tak, jak je běžně chápán a používán. Do článku jsem to doplnil, díky za upozornění.
      ad 2) Vycházel jsem z toho, že dle více zdrojů jsou američtí piloti podhodnoceni. Ohledně burziánů: Inu: I kapesní krádež je vysoce odborná týmová činnost, přesto ji nemusím mravně hodnotit příliš vysoko. Nicméně uznávám, že bych ten příklad měl pojednat lépe a lépe vyargumentovat, případně použít vhodnější, proto jsem jej z článku vyjmul.
      ad 3) To je asi spíš otázka toho, jak rozumíme tomu pojmu. Lepší by asi byl výraz „primitivní“ ve svém původním významu něčeho prvotního, ale ten má dnes pejorativní vyznění.

    • „Obchodování na burze je, opět jen pokud vím, náročná a odborná činnost. Používají se při ní složité matematické modely“
      K tomuto sa môžem vyjadriť len okrajovo, keďže nie som ekonóm. Avšak analýzy časových rád používam vo svojom výskume a vo viacerých učebniciach a článkoch som našiel tvrdenie, že tieto analýzy sú väčšinou ignorované a predpovede a rozhodnutia sú robené diletantsky na základe prozreteľnej intuície manažéra alebo brokera.
      A to ani nehovorím o takých veciach, že sa broker opije do nemoty, podgurážený skúpi na trhu hypermnožtvo ropy a na druhý deň analytici po celom svete hĺbajú nad tým čo tak pohlo trhmi.
      http://www.telegraph.co.uk/finance/newsbysector/energy/oilandgas/7862246/How-a-broker-spent-520m-in-a-drunken-stupor-and-moved-the-global-oil-price.html

      • rjh

        Napsal jsem to na základě rozhovoru s jakýmsi makléřem, který jsem kdysi četl. Předpokládám, že budete mít asi pravdu.

    • Ten bod 1) je zajímavý, a sice proto, že se nabízí otázka, zda je přístup „pomáhám, aby mi bylo pomoženo“ skutečně sobecký, nebo zda je sobecký označován jen proto, aby byl uveden do souladu s neoliberálním/objektivistickým paradigmatem. Podle mého mínění to, že mám z něčeho prospěch, ještě neznamená, že jsem sobecký. Sobecký jsem v okamžiku, kdy dosahuji svého prospěchu na úkor druhých lidí.

      • rjh

        Asi jde jen o terminologickou nejasnost. Já jsem původním tréninkem biolog. Altruismus pro mě znamená jednání ve prospěch druhého člověka (nebo jiného organizmu, samozřejmě).
        Prospěch na úkor zájmů jiných lidí bych označil jako parazitizmus, predaci nebo kompetici.

        • Jak správně napsal Popper, důležitá nejsou slova, ale porozumění. V podstatě nelze většinu pojmů přesně definovat. Při nejasnostech je třeba ujasnit, jak v daném kontextu pojem používáme a to celkem stačí.
          Byl jsem svědkem vášnivé debaty o tom, jestli filosofie je nebo není věda. Rozlouskl to tuším filosof Tomáš Hříbek, který podotkl, že v angličtině by takový spor nemohl vzniknout, protože „sciences“ jsou jen přírodní vědy a společenské a humanitní vědy včetně filosofie jsou „humanities“. :-)))

  2. Výborně sepsané, odškrtávám si téma, kterému už se není potřeba věnovat, protože stačí jen poskytnout správný link – díky 🙂

  3. tulpa

    Pěkný článek, tleskám!

  4. Medial

    Jen dve poznamky.

    Muzeme si myslet, jako Kojot, ze spravna vyse platu by se mela odvijet od uzitecnosti dane prace. Muzeme si take myslet, ze spravnym kriteriem maji byt naroky na jeji odbornost, jako rjh. Nekteri chytri komuniste pak mohou vytvaret tabulky s temito kriterii a prislusnym pracovnim zarazenim pak pripisovat spravnou vysi platu. Jak ovsem zhodnotime, je-li prace policisty uzitecnejsi nez prace hasice? Je-li prace lekare narocnejsi nez prace IT specialisty? A prace pilota uzitecnejsi a narocnejsi nez prace reditele tovarny na zpracovani zeleza? A co kdyz za tabulkovy plat pro stredni management odmitne stredni management nastoupit vubec do prace a radeji pujdou vsichni delat stredoskolske ucitele? A co Karel Gott, jaky plat si zaslouzi on? Touha umele konstruovat takoveto veci naznacuje vsudypritomnou komunistickou posedlost rozhodovat za lidi, prevzit pod svoji patronaci jejich ambice, plany, motivy a zit za ne jejich zivoty. O spravne vysi platu muze rozhodnout pouze podoba nabidky a poptavky po dane praci; protnuti techto dvou nam pak ukaze plat, ktery bude pro obe strany akceptovatelny. Jasne nam zjevi, jak moc je nase prace uzitecna, odborna, kolik lidi umi to stejne a kolik zamestnavatelu si to same zada a to v danem miste a za danych podminek. Naznaci nam, jake profese a kde jsou v kurzu, podle cehoz muzeme smerovat svou karierni drahu.

    Pobavilo me take sdeleni, ze „kapitaliste chteji, aby si lide zili nad pomery“. Management, zamestnanci a akcionari a dalsi „stakeholders“ konkretni firmy si pochopitelne preji, aby tato firma prosperovala. Kapitalismus z hlediska makroekonomickeho vsak po lidech ve skutecnosti nic nechce. Zada pouze moznost fungovat v prostredi, ktere umoznuje pruzne reagovat na zmeny poptavky. Podstatou ekonomicke teorie je, ze subjekty, ktere nenabizeji zadouci produkty a sluzby trh opousteji a jsou navrazovany subjekty, ktere toho jsou schopny. Krach spolecnosti, ktera neinovuje a neprispusobuje se poptavce je prirozeny a zadouci. Vyhrava zakaznik. Trhem je trh drahych hracek, levnych hracek, drahych aut, suchych zachodu ve slamech tretiho sveta, levneho obleceni pro chude spoluobcany atd. Kapitalismus na trh reaguje a uspokojuje ho. Socialismus se ho snazi centralne, technokraticky ridit a selhava pri tom kde se da.

    • Mě zase pobavilo tohle: „Pobavilo me take sdeleni, ze “kapitaliste chteji, aby si lide zili nad pomery”. Management, zamestnanci a akcionari a dalsi “stakeholders” konkretni firmy si pochopitelne preji, aby tato firma prosperovala. Kapitalismus z hlediska makroekonomickeho vsak po lidech ve skutecnosti nic nechce.“
      A nenapsal jsem náhodou „kapitalisté chtějí“ a ne „kapitalismus chce“. Vyvrátit sám sebe ve třech větách, to už chce fištrón! 😀
      Jinak samozřejmě zase slippery slope. Nikde v článku nenavrhuji centrální plánování, nepodávám konkrétní návrhy řešení, neodmítám trh jako takový. V článku pouze konstatuji, že změna společnosti k větší humanitě, spravedlnosti a solidaritě je možná a zdůvodňuji proč. Znovu opakuji, že nejsem povinen v rámci úvahy na blogu předložit nějakou dokonale propracovanou koncepci společenské změny, protože takto to prostě nefunguje. A pokud si všimneš, zastávám spíše evoluční než revoluční náhled na společenskou změnu, tedy žádné diktování shora, ale postupnou změnu myšlení lidí, které v takovou změnu poznenáhlu vyústí. Lenin a Marx by mě za to vzali Kapitálem po hlavě mimochodem…

      • Medial

        Ja vim, ze nikdy zadna reseni nenaznacujes, jen vzdy nahodis nejakou zajimavou myslenku, ktera vypada dostatecne libive a komunisticky. Tim vic je to ovsem cele ovsem na vode (stejne jako cely komunismus, ktery funguje zejmena ve sfere idei a myslenek). Presto – nemas vymysleno alespon to, kdo a jak by ty platy vlastne nastavoval? Nejakou predstavu prece musis mit ne? Centralni komise tedy ne, tak kdo? Docela me to zajima.

        • Tento článek se zabývá otázkou proměny myšlení lidí, otázkou postupného civilizačního a etického pokroku. Nevšiml jsem si, že by se snad zabýval plánovacími komisemi. Smyslem článku bylo vysvětlit, proč si myslím, že změna je možná. Ale možná píšeš z nějaké paralelní reality, kde jsem napsal článek o plánovacích komisích a nějak se ty světy prolnuly. Nebo jsi prostě jen totálně mimo. Z argumentačního hlediska je nefér rozšiřovat tímto způsobem téma, protože není v lidských silách odpovědět. Je to podobné, jako když ti kreacionista řekne: „Umíš vysvětlit, jak přesně došlo ke vzniku života z neživé hmoty? Ne? Tudiž Bůh!“
          Nejsem jasnovidec, nejsem prorok, a nejsem schopen předjímat něco zcela nového, něco, co se dosud v historii nevyskytlo. Přečti si Talebovu Černou labuť. Jediné, co mohu říci, je, že aktuálně takové řešení, jaké požaduješ, patrně dosud neznáme, ale to neimplikuje tvrzení, že je nemožné.

          • Medial

            Jojo. Mam take takovou vizi. Kazdy clovek na svete by mel od statu driv nebo pozdeji dostat miliardu dolaru. Jak toho dosahnout? To uz se me neptejte, o tom moje idea neni… 🙂

            Kazdopadne diky za odpoved. Je to asi zatim ta nejvetsi saskarna teto diskuze (kdyz tedy nepocitam clanek samotny). Tak nekdy treba zase naschle u podobne promysleneho prispevku, jako byly posledni dva. Takove jsou nejzabavnejsi. Clovek se u nich na chvili odreaguje a pobavi. Po tomto malem obcerstveni si zapali svuj oblibeny doutnik, nalije whiskey a zacne se opet venovat rozdelovani astronomickych zisku a vymyslet, jak zase oskubat nejake komunisticke imbecilni ubozaky a jejich posledni stovku. Tak at to jde 😉

            • Mediale, u Filipa Tvrdého bys se svými urážkami tohoto typu skončil už dávno. Já jsem mnohem tolerantnější – u mně končíš až teď.

        • A ještě jedna drobnost: Ateisté často říkají věřícím, že jejich dogma je, popperovsky řečeno, uzavřený, sám sebe dokazující systém, který má na všechno odpověď, zatímco kriticky myslící člověk beze všeho přizná, že jeho vědění je jen částečné a provizorní, že se neustále vyvíjí.
          Já beze všeho přiznám, že nemám na všechno odpověď a že mé poznání se neustále vyvíjí – a opravdu to nevnímám jako něco špatného.

          • Hlodoun

            Kojot: Ad Medial – myslím, že tu toho „hrdinu naší doby“ můžeš klidně nechat. Každá ves potřebuje obecního blázna, a my si už dávno udělali jasnou představu, kdo z vás dvou je „imbecilní ubožák“. A musím dodat že je to zároveň živý argument pro mou tezi která praví že jediná změna společnosti je možná násilím – právě existence takovýchto sociopatů a nebezpečných psychopatů, kterých je v populaci zákonitě jistá frekvence – a kteří se právě pro své mentální vybavení snaží urvat sebemenší podíl na moci – je tím, co onu nutnost způsobuje. Já již delší čas studuji nápadnou podobnost mezi argumentací této modrácké mládeže a funkcionáři předlistopadového SSM, popřípadě KSČ, které si pamatuji z university (citoval jsem zde v souvislosti s naším obecním bláznem ostatně již dříve jednu z těchto myslitelských hvězd). Zajímavým a podnětným sledávám i studium identického rejstříku manipulačních technik v literatuře a filmu rudého a modrého režimu – čímž se poslední dobou značně cynicky bavím (například seriály Zdivočelá země a Rodáci, či Příběhy železné opony a Gottwald jsou vskutku výživnými zdroji).

            • Já myslím, že ilustračního materiálu tohoto druhu je zde už dostatečné množství 😉

  5. oslik

    To jsou nesmysly… Samozřejmě, že jsme sobečtí. Mou prioritou číslo 1 je zajištění vlastní existence a úspěšné předání genů (i když se tomu někdo vědomě vzpírá, je to geneticky zakódované). S tím souvisí potřeba akumulace zdrojů. I ten lovec, o kterém píšete, je prostě úspěšnější v akumulaci zdrojů, tedy má lepší šance na předání vlastních genů. Ten lovec není ostatními odměňován na základě nějaké tabulky za úspěch při lovu, ale má lepší šanci na získání lepší ženy nebo více žen, se kterými se o svůj úlovek podělí. Pokud se loví ve skupině, největší díl přirozeně patří tomu, kdo je nejsilněší (ten také zpravidla celý lov vede).

    Přestože formy akumulace zdrojů se proměňují, stále tu zůstává tento základní princip, který žádnou ideologií neobejdete. Spoluprací s vámi si zvyšuju své vlastní šance na akumulaci a případné přežití v situaci, kdy se mi nedaří, abych později mohl zase akumulovat. Ale rozhodně s vámi nebudu spolupracovat proto, abych zvětšil vaše pohodlí a zvýšil vaše šance na předání genů, aniž bych z toho já sám něco měl (třeba i potenciálně, jako výhled do budoucna).

    Vy ve své zvrhlé ideologii však chcete odebrat příležitosti k akumulaci, tedy mě ohrožujete v mých přirozených potřebách. V současném uspořádání mé potřeby nejlépe uspokojí vlastnictví výrobních prostředků a jejich využívání k akumulaci, tedy i šanci získat lepší ženu a lépe zajistit své geny.

    • Lovec nemůže akumulovat zdroje, protože nemá ledničku. Lidé se věnují spoustě věcí, které jsou z hlediska sobeckého genu paradoxní a diskvalifikační (mnišství, používání antikoncepce…). Sám Dawkins opakovaně zdůrazňuje, že jeho teorie sobeckého genu není návodem k životu. Vašim genům přeji hodně štěstí při hledání plodné lidské samice.

      • oslik

        Lovec bez ledničky prostě musí chodit lovit častěji. Na vlastním principu potřeby zajistit zdroje pro sebe, své ženy a potomky se v průběhu celé historie nic nezměnilo. Pokud se někdo z vlastního rozhodnutí sám diskvalifikuje, je to jeho problém. Vy ale do toho chcete zasahovat a říkat lidem, co mají a co nemají dělat. A to považuju za nepřípustné.

        • „Vy ale do toho chcete zasahovat a říkat lidem, co mají a co nemají dělat. A to považuju za nepřípustné.“ – A to jste prosím vzal kde? Já v tom článku navrhuji něco takového?

          • oslik

            Na IDěsu máte o sobě: člen KSČM. Komunista z povahy ideologie chce zakazovat jiným vlastnění výrobních prostředků a určovat, kolik kdo má brát peněz za jakou práci (a tohle v článku naznačujete). Tedy máte snahu jiným říkat, co mají a nemají dělat. Nemyslíte, že já to o sobě vím mnohem líp, než vy o mně? Můj příjem je přímo odvislý od toho, jaký zájem je o mou práci. Odmítám přistoupit na hru, že nějaký centrální plánovač posoudí společenskou užitečnost té které práce a pak dle toho bude rozdělovat zdroje. Užitečnost mé práce je přímo daná tím, jaký je o mou práci zájem.

            • To je naprosto nekorektní argument (ad personam). Nevzathuje se k článku, ale k vašim osobním předpokladům, které jste si učinil na základě věcí, jež zde vůbec nejsou předloženy k diskusi.
              Vlastně bych měl zcela odmítnout přistoupit na tuto argumentační rovinu, ale udělám výjimku: KSČM nemá a nikdy neměla v programu zákaz vlastnění výrobních prostředků, kdyby to v programu měla, nikdy bych se nestal jejím členem, protože jsem velkým zastáncem podpory malého a středního podnikání. O možnosti centrálního plánování jsem ochoten uvažovat pokud jde o strategické národohospodářské záležitosti, opravdu nemám sebemenší potřebu říkat vám, nota bene vám diktovat, jak máte žít.

              • oslik

                KSČM se hlásí k marxismu a Marx jasně usiloval o zespolečenštění výrobních prostředků. Tak si nevymýšlejte. Nebo vám něco podstatného uniklo, pak jste v KSČM nějakým omylem. Jestliže se k této bandě hlásíte, pak prostě nutně předpokládám určité vzorce smýšlení a chování, jinak byste se k takové skupině jistě nehlásil, pokud byste zastával jiné hodnoty.

                A v článku píšete: „Je naprosto legitimní usilovat o svět, který by ocenil člověka tak férově a bezprostředně“ Přesně toto zajišťuje volný a svobodný trh, který má jasná a srozumitelná pravidla hry a není deformován různými výjimkami, nesmyslnými dotacemi a snahami o umělé oceňování práce skrze nějaké tzv. společensky prospěšné či genderově orientované kategorie. Katastrofy (osobní nebo živelné) se pak řeší například charitou (pomůžu já tobě, protože kdo ví, kdy budu pomoc potřebovat já, tedy opět přes sobectví :)), či pojištěním.

                • Ale prdlajs. Pokud tu někdo slepě podléhá nějaké ideologii, tak jste to vy. My bereme Marxe jako cenný zdroj inspirace a užitečný nástroj k interpretaci společnosti a dějin, na jako závazné „písmo svaté“. Cituji doslova z oficiálních materiálů: „Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřeného dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, otevřeného novým myšlenkám a poznatkům.“
                  Členství v KSČM nevyžaduje ani marxistický světonázor ani ateismus. Ostatně: Z filosofického hlediska zastávám spíše jamesovský pragmatismus a jsem věřící. Nikomu to nevadí.
                  My už jsme se totiž poučili, že když se z nějakého filosofického a ekonomického konceptu udělá nedotknutelné náboženství, tak je to v řiti. Vám to možná taky jednou dojde.
                  A prosím, neříkejte mi coby členovi KSČM, že víte lépe než já, oč ve straně usilujeme.
                  Viz též:
                  http://www.kscm.cz/nase-strana/24002/kscm-kdo-jsme?chapter=1297

                  • Hlodoun

                    Chacha, ten by i orla učil lítat – pravá modrácká rychlokvaška!

  6. Ř

    Proč mají někteří neustále takovou potřebu rozhodovat za jiné. Co budete autore dělat, když řeknu, že můj morální instinkt říká, že je nejspravedlivější, že každý si vydělá kolik si vydělá. Tj. ten pilot podepsal nějakou smlouvu a podle toho z jaké židle, s čím, u koho a často kolik toho nalétá, tak si vydělá. Ten spekulat, budeme-li uvažovat soukromníka, si vydělá a prodělá přesně tolik, kolik si vyobchoduje. Budete tvrdit, že váš morální instinkt je lepší než můj, co? A proč považujete za špatné si koupit drahé auto, dům, cokoli? Na základě čeho chce rozhodnout, co je málo, co je moc a co je akorát. Máš na to? Ok, tak si to kup. Slyšel jste někdy o tom, že lidé mají koníčky? No ja vím, správný komunista žádné nemá, ten pouze buduje lepší zítřky, bydlí v 1+kk a jí suchý chleba, o zbytek se dělí s ostatnímy soudruhy. Ano, ta vaše ideální společnost by mohla existovat, ale museli by existovat ti lidi. A to bych chtěl vidět, kde je vezmete, ještě k tomu, když v nich právě tu závist ještě víc popouzíte a tvrdíte, že támhle ten mác víc, než si zaslouží.

    • Doložte, že v daném textu vyjadřuji potřebu rozhodovat za druhé. Doložte, že v daném textu říkám, že je špatné koupit si auto nebo dům. Co se vaší předposlední věty týče, tak protiargument je daný článek. Koníčků mám spoustu.

    • Ono je třeba si nejprve dobře rozmyslet, co je to člověk, zda lidský zdroj, nebo živá bytost. Vy v tom máte evidentně jasno. Já mám naopak zcela nejasno v tom, proč by učitelka měla mít horší přístup k zdravotní péči, než právník, který šikovně odklonil spotřební daň na Kajmany. Problém naší společnosti je v tom, že staví schopnost přivlastňovat nad schopnost tvořit.

      • bigi25

        Tyhle dva příspěvky Tribuna to, myslím, vysvětlují naprosto jasně. Základní (ZÁMĚRNÁ) chyba liberalismu je vytvoření TRHU PRÁCE, tzn. degradace člověka na „pracovní sílu“, resp. „lidský zdroj“. V konkurenčním prostředí globálního trhu existují na trhu desítky bank, stovky těžebních a energetických firem, desetitisíce průmyslových výrobních podniků, statisíce poskytovatelů služeb, ale miliardy lidských zdrojů, takže trh pracovních sil je ten nejdrsnější, zostřený ještě průmyslovými roboty a computery, které dnes ve spoustě odvětví lidské zdroje nahrazují. Je zarážející, že po 4000 letech budování společnosti musí někteří lidé dřít 12hodin denně, aby se uživili a jiní jsou díky tomu nezaměstnaní a neuživí se. Líbí se mi myšlenka „základního garantovaného příjmu“, který umožní přežít každému a kdo bude chtít nadstandard (utrácet za statusové nesmysly), může pracovat třeba 4 hodiny denně a vydělávat nad rámec základního příjmu. Technologie jsou dnes na takové úrovni, že planeta uživí (při rozumném zacházení) i 10 miliard lidí, pokud nebudou chtít všichni pracovat a burze a v advokacii 🙂
        P.S. pro asociální grupu: ti vaši „ucitelka, popelar a sociokulturni antropolog“ nemohou být adekvátně ohodnoceni, protože idioti, co sledují Ordinaci v růžové zahradě a Jardu Jágra, přece nepotřebují vzdělání, mohou žít i v odpadcích a sociologie, antropologie a kultura jsou pro ně sprostá slova.

    • Teď mi došlo, že to, co píšete (tedy až na ten blábol se závistí, když liberál neví kudy kam, tasí závist, přes kterou podle něj nic nejede), je vlastně je variace na téma práce, nebo kapitál? Jinými slovy: má být člověk odměňován za práci, tedy za to, co vykoná a jak prospěšný je svým chováním pro druhé, nebo za kapitál, a to včetně kapitálu sociálního, politického a intelektuálního, díky kterému si dovede zajistit vyšší cenu za práci, která ve skutečnosti žádnou hodnotu nemá, nebo dokonce generuje další náklady (externality)?

      • jeste asocialnejsi grupa

        clovek ma byt samozrejme odmenovan za to, za co jsou ostatni ochotni zaplatit … jardovi jagru za jeho mlaceni do kusu gumy jsou ostatni ochotni zaplatit docela dost penez, nevidim tedy duvod, proc by na jeho prijmech bylo cokoliv „nespravedliveho“ … a stejne tak je nekdo ochoten zaplatit tomu spekulantovi na burze, jinak by to totiz ten spekulant velmi pravdepodobne nedelal. ucitelce v materske skolce, popelari nebo sociokulturnimu antropologovi holt zaplatit nikdo nechce, toz tedy holt ucitelka, popelar a sociokulturni antropolog dostanou zaplaceno min, no. jednoduche, proste, fungujici …

        • Ano, tak to funguje. Ale není to nezměnitelný přírodní zákon, není důvod, proč by to nemohlo fungovat jinak.

          • jeste asocialnejsi grupa

            funguje to tak, protoze lide to tak chteji … kdyby NECHTELI dat ty penize jardovi jagru, tak mu je proste nedaji a daji je radeji te ucitelce, nebo tomu sociokulturnimu antropologovi … a nevidim moc realne to, ze by se stavajici sitauce mela nejak zasadne zmenit.

            • Já přeci nepopírám, že to tak funguje. Byly doby, kdy ženy nevolily a většina to tak chtěla, byly doby, kdy lidé vlastnili jiné lidské bytosti jako dobytek a taky nikdo neviděl moc reálně, že by se ta situace mohla změnit. A ona se změnila – prostě proto, že, díky Bohu, nejsou všichni lidé jako vy.

  7. Jarda

    Ono to zoon politicon platí jen pro tlupu, kmen, rodinu. Tak vznikají i party, gengy, mafie. Mimo tu primerní tlupu už jde o tvrdý konkurenční boj, zvláště, když dojde k přemnožení, jako u lidí…

    • Viz to, co v článku píši o rozšiřujícím se etickém horizontu. Myslím, že jsem to vysvětlil dostatečně a nemám v úmyslu se zbytečně opakovat.

      • Jarda

        Byl bych velice rád, kdybyste měl pravdu, bylo by to velice pěkné. Ale vidíte sám, třeba ty diskuze tady, co je tu agrese a přitom nejde vůbec o nic. Jen jsem chtěl říct, že si o lidstvu už žádné ideály nedělám.
        Tak hezký den!

        • Já taky netvrdím, že to s námi nutně dopadne dobře, vrátit se zpět je snazší než udělat krok kupředu a rozhodně nesdílím naivní komunistický „dějinný optimismus“. Jen říkám, že je to možné a má smysl o to usilovat. Nemusí to dopadnout. Ovšemže.

  8. Jenom obecná poznámka: sobectví je v podstatě luxusní sociapatická životní strategie, kterou si ti, kteří ji provozují, mohou dovolit jenom proto, že většina společnosti sobecká není, a proto společnost jako celek nezkolabuje, ale je schopna vytvářet dostatek zdrojů, na kterých mohou sobci parazitovat.

    Skutečnost, že existují sobci (včetně sobců z přesvědčení) je důkazem toho, že sobectví není přirozené, protože pokud by lidstvo bylo přirozeně sobecké, tak by dávno vyhynulo. Člověk totiž není schopen dlouhodobě přežívat jako izolované individuum, ale pouze a jedině jako člen skupiny (společenství). Individualismus (nikoliv individualita, prosil bych nezaměňovat tyto pojmy) je poměrně moderní vynález a člověk musí být ve stavu excitovaného individualismu (ve kterým je izolovaný a proto zranitelný a snadno ovladatelný) udržován více či méně sofistikovanými civilizačními technikami (marketing, televize, konzumerismus, demokracie, ideologie…)

    • jeste asocialnejsi grupa

      pro schopne a uspesne je sobectvi cista win strategie, nebot o svuj uspech se delit nemusi, a potrebne sluzby a zdroje je pro takove lidi vyhodnejsi vymenit za penize, nez za ne nabidnout cast svych schopnosti. pro mene schopne a mene uspesne to uz zas tak moc vyherni strategie neni – ovsem to je jejich problem, nikoliv muj. ja tady nejsem od toho, abych se staral o druhe, ja jsem tady sam za sebe.

      • Tribun

        Omyl. Vy jste tady jenom z druhých, skrze ně a díky nim. Bez druhých byste nebyl, nepřežil a nemohl se reprodukovat. Můžete to popírat, můžete s tím nesouhlasit, ale to asi tak všechno, co s tím můžete dělat.

        • jeste asocialnejsi grupa

          to jeste neznamena, ze tady nejsem sam za sebe … kdo CHCE, at se o nejake ty „ostatni“ klidne stara, kdo nechce, necht se zaridi podle sveho.

          • Nikoliv. Být sám jako kůl v plotě není možné už z principu. Tedy může být poustevník, který se živí kořínky. Jakékoliv používání technologií, silnic, inženýrských sítí, internetu, … vytváří morální dluh vůči lidem, kteří to vyvinuli a lidem, kteří je živili.
            Neoliberálům bych tohle všechno hezky naúčtoval a zajímalo by mě, kolik z nich by na to opravdu mělo.

            • jeste asocialnejsi grupa

              mozna vas to prekvapi, ale za internet, silnice, technologie v podobe napriklad automobilu, pocitace nebo telefonu, i za ty inzenyrske site jiz davno platim … takze netusim, co by se melo pri nejakem tom „nauctovani“ zmenit. ja ostatni lidi potrebuji temer vyhradne k oboustranne dobrovolne vymene zbozi a sluzeb, k nicemu jinemu. pokud vy mate ke svemu zivotu jiny pristup, pak prosim, nech sa paci, ale netahejte do toho ty, kteri o nic podobneho nemaji zajem.

  9. jeste asocialnejsi grupa

    problem vidim v tom, ze lide NEJSOU „cleny jedne tlupy“ … franta z brna, lojza z ostravy, chuej li z pekingu ani obumbu mbebe z cerneho qasakru nejsou zadni moji „blizni“, a nevidim jediny duvod, proc bych pro vyse uvedene mel COKOLIV delat. svoje „blizni“ si vybiram sam, patri mezi ne zhruba deset lidi na celem svete, a nemam potrebu tuto skupinu jakkoliv zasadne rozsirovat.

    • Chtěl jste říci, že to neplatí o vás, viďte? A pak jste aplikoval scestnou metodu „Podle sebe soudím ostatní.“ Jsem rád, že spousta lidí je jiná, než vy, ale neupírám vám vaše svaté právo být sobcem.

      • jeste asocialnejsi grupa

        vy v clanku tvrdite, ze lidi jako jsem ja bude ubyvat, a naopak ze bude pribyvat nezistnych altruistu … ja vas optimismus nesdilim, a jsem presvedcen o tom, ze lide s mym smyslenim tady budou stale … at se vam to libi, nebo nelibi.

        • Nesdílejte, já vám svůj optimismus rozhodně nenutím.

        • Medea

          Grupa, prečo sa taký presvedčený egoista ako Vy, angažuje v diskusii pod ľavicovým článkom? Prečo Vás trápi, či sa bude alebo nebude v budúcnosti rozmáhať ľavicové myslenie? Nemali, by ste sa riadiť heslom: „Po mne potopa!“? 😉

          A prečo presvedčený egoista vynáša normatívne súdy: „clovek ma byt samozrejme odmenovan za to, za co jsou ostatni ochotni zaplatit“? Prečo sa na nejakého Jarda Jagru a špekulanta na burze jednoducho nevybodnete? 😀

          Čo ste získali angažovaním sa v tejto diskusii?

          Ste vôbec skutočný egoista? Možno je to len Váš sen, byť úspešným a veľkým egoistom 😉

  10. abc

    Dobrý článek.

  11. vavil

    Moc hezká představa evoluce.

  12. ajeno

    Obávám se, že není. Jelikož platí to , co vždycky, že jeden lump zkazí 10 dobrých ale ani sto dobrých nenapraví jednoho lumpa. Takže asi kvůli této geometrické řadě . Takže můžete mít člověka s ideály, co někam nastoupí, třeba do justice a jeho okolí jej semele, jinak poletí . Takže nevím jak. Nikdy nenastane čas, že budete mít naráz jen absolutní převahu „dobrých“ lidí a minimum lumpů , což by byl nutný předpoklad pro Vaši lepší společnost .Prostě lidí se neobměňují naráz , ale postupně a tím jsou dány předchozí obtíže, které lepší společnosti spolehlivě zabrání vzniknout.
    Abyste mohl Vaši představu realisovat, potřeboval byste naráz jen dokonalé lidi a jediné , co je k mání, je jen vždy běžný vzorek, obsahující více či méně dokonalé jedince (včetně morálnosti) a proto s to vždycky pokazí .

    • No, a jak si tedy vysvětlíte, že už nevlastníme otroky, že rasismus není běžné kulturní paradigma, že ženy mohou volit, že máme právní stát a zákony, jež se, aspoň teoreticky, vztahují na pána i kmána, že zvířata už nevnímáme jako věci, ale jako bytosti, na které je třeba brát ohledy atd. Nějaký kolosální dějinný omyl, který už skončil a nastala poslední možná realita? Vlastně nevím, proč se opakuji, je to všechno v tom článku, je to jeho ústřední argument, základ jeho logiky.
      neboli, ještě jednou: Dělo se to v minulosti, děje se to v mnoha oblastech nyní (dnes by se i kuřák pozastavil, kdyby úřednice na úřadě kouřila, před nějakými dvaceti lety to bylo ještě běžné), jen se to prostě děje v rytmu generací a ne v rytmu let, a tudíž není nutné předpokládat, že se to nebude dít i v budoucnu. To neznamená, že pokrok je nutný, ale že je možný. Vyvraťte mi můj argument, jinak není co řešit.

      • Hlodoun

        Jak to, že nevlastníme otroky? Jak to, že rasismus není běžný? I u nás si lze „koupit vietnamku“, a prodej dětí na práci je běžná praxe mnoha zemí, a to už nemluvím o tradiční instituci otroctví například v čím dál více se šířícím islámu. A mnohé dnešní války na pohled nacionalistické jsou plodem rasismu, který je čím dál víc životaschopný díky čím dál větší bídě…ostatně kdo by tvrdil že „rasismus není běžný“ tomu doporučuji návštěvu nejbližší cikánské kolonie a hned se setká s takovým černým rasismem až se mu z toho zatočí palice. Nebo si může vyjet do Kosova a nebude se stačit divit…

        • Já nemyslím lidstvo jako takové a nemluvím o změnách na úrovni genů, mluvím jen a pouze o velmi křehkých a reverzibilních kulturních změnách, nic víc, nic méně. V tomto smyslu také mluvím o „změně člověka“.

  13. ajeno

    Takhle, může to třeba fungovat, ale nesmírně dlouho zde na Zemi , to proto, že je svět vzájemně provázán více než kdy v minulosti a je mnohem více lidí a jelikož se pobyt lidí zatím omezuje jen na Zemi , tak je stále méně zdrojů a možná o ty vypukne zápas a pak ohledy jdou stranou .
    Zajímavé by to mohlo být, kdyby část lidí se dostala na nějakou teraformingovanou planetu, kde by zakrátko z nepočetné skupiny pár lidí bylo za pár století podobně lidí , jako na této dosavadní Zemi a třeba by se to mohlo i podařit , byli by již poučeni .
    Prozatím by stačilo nejbližší okolí Země , energeticky a meteriálově by to vydalo asi jako výroba zbraní, které jsou v podstatě k ničemu .Rozhodně bych si přál, kdyby se lidé začali touto myšlenkou zabývat a realizovat ji v praxi , byl by to nový cíl a vytvořil by mnoho nových pracovních příležitostí a tak jako kdysi šla Amerika dopředu, protože hodně lidí tam šlo za lepším životem, měli nový cíl , tak by to moho být obdobné. Jít kolonizovat Nový Svět (Ameriku) nebo novou planetu je tak trochu podobné .Ale není již žádná „druhá“ nebo další Amerika , zde na Zemi .

    • To už je krok stranou. Ano, taky si myslím, že potřebujeme něco takového, už jen proto, že takový projekt by odvedl myšlenky lidí od mnoha malicherností. Nemyslím, že je to nezbytná podmínka kulturní změny, ale jistě by to kulturní změnu navodilo a téměř jistě by to byla změna pozitivní.

      • Medea

        Kojot, pochybujem, že je možné vybudovať výrazne spravodlivejšiu spoločnosť bez novej vedecko-technickej revolúcie. Keď prebehne nanotechnologická a biotechnologická revolúcia a ľudstvo bude môcť získavať potravu, energiu a suroviny z čohokoľvek, čo nás obklopuje, keď budeme môcť zužitkovať aj to, čo sa nám dnes javí ako bezcenné, až potom, z materiálneho nadbytku môžeme vybudovať výrazne spravodlivejšiu spoločnosť.

        Komunizmus je na nič, robotníci Prekrásny nový svet nevybudujú. Vybudovať ho môžu len vedci. My sa musíme ideologicky pekne vrátiť o dve storočia dozadu a oživiť ducha Francúzkej revolúcie 🙂 potebujeme nový Kult Rozumu 😉 aby prišiel Vek Rozumu.

        Nová scientistická ideológia, nejaké neo-osvietenstvo, by mohlo dať slepému kapitalizmu ten správny smer. Bez ideológie kapitalizmus nemá tvar, je to len tupé prelievanie kapitálu.

        • To na co směrujete již existuje. Resp. technologie, díky kterým si můžeme žít jak prasata v žitě, již existují. Ropa jde vyrobit z řas, roboti za nás vyrobí pračky a ledničky, další generace jaderných reaktorů dokáže pálit thorium a jaderný odpad (je tedy bezpečnější a ekologičtější) …
          Jiný aspekt technologické revoluce se taky děje:
          – s rozvojem internetu se naprosto mění přístup ke vzdělání a vůbec k člověku.
          – s rovojem genetiky se dřív nebo později odštěpí nové větve homo sapiens
          atd.

          Celý problém je v tom, že tohle všechno je v zajetí peněz. Otázka zda dokážeme vybudovat ráj není technologicko/vědecká, ale policko/ekonomická.

          • Medea

            Troi: „To na co směrujete již existuje.“

            Nie, vôbec nie. Ešte stále sme len v nano-, bio- a robo- technologickom stredoveku 🙂

            Troi: „Otázka zda dokážeme vybudovat ráj není technologicko/vědecká, ale policko/ekonomická.“

            Politika a ekonomika sú len hardvér, ale vhodná ideológia je operačný systém. Predstava, že neviditeľná ruka trhu povedie spoločnosť prozreteľne k svetlým zajtrajšok je mytologická.

            Moja diagnóza:
            Kapitalizmus sám osebe je bez fantázie, zisk sa dá dosahovať bezpečnejšie a priamočiarejšie, než podporou nejakých vedeckých futuro-experimentov. Spoločnosť potrebuje viac futuro-myslenia a menej money-myslenia 🙂 teda je potrebná zmena myslenia a to si bez údernej (neo)osvietenskej ideológie neviem predstaviť.

            Mnou navrhovaná liečebná kúra:
            Idey → nové politické sily → nové zákony → nové nastavenie kapitalizmu → budovanie osvietenej vedeckej spoločnosti ukotvené v zákonoch → Brave New World.

            Nie som proti kapitalizmu, ale kapitalizmus je len nástroj, nie cieľ.

        • Medial

          @Medea: Myslim, ze Vase predstavy jsou take ponekud rozevlate, v kazdem pripade jsou alespon nejak konkretizovane a maji tedy nepomerne vyssi hodnotu nez zcela prazdne recneni Kojotovo, ktery nikdy nezapomene zduraznit, ze vlastne nema zadne poneti o tom, jak sve uzasne vize realizovat (debata 4).

          Nechapu pouze, proc trvate na tom, aby mel kapitalismus nejaky „tvar“. Jde prece o to, aby kvalita naseho zivota rostla, o to usiluji ekonomove i vedci, prizemz kapitalismus se uz po nekolik stoleti osvedcuje jako optimalni spolecenske usporadani, ktere tento cil zajistuje. Samozrejme i proto, ze motivuje spolecnosti inovovat sve vyrobky a sluzby a timto zpusobem zapojuje do hry (do trhu) vedu a vedecky pokrok, jehoz jsem take fanouskem.

          Scientistou muze byt teoreticky i pomyleny komunista, ktery navzdory krachu vsech variant komunistickych rezimu si stale mele svou mantru. Scientismus je dobre presvedceni, aby se vsak vedecky pokrok opravdu odehral, je zasadni pro nej vytvorit podminky a to uz scientismus neumi. Ackoliv pokud bereme v potaz, ze i liberalni ekonom (ostatni jsou mimo) je vedec, specializujici se na vytvareni prihodnych podminek rustu, pak scientismus staci, v tom pripade ovsem komunista byt scientistou nemuze 🙂

          • Medea

            Medial: „Myslim, ze Vase predstavy jsou take ponekud rozevlate,“

            Medial, môžete to brať ako brainstorming 🙂

        • Nu, však Marx také tvrdil, že k revoluci dojde v nejvyspělejší společnosti. Proto měl taky Lenin docela problém skloubit Marxe a ruskou revoluci.
          Marx si samozřejmě myslel, že to bude Německo jeho doby, ale v zásadě, myslím, uvažoval správně – šlo mu o to, že pokud nadprodukce bude dostatečně velká, bude co spravedlivě dělit.
          Osobně si myslím, že to všechno hraje roli, nicméně do hry bude muset ještě vstoupit nějaký neznámý, principiálně předem nepopsatelný, faktor. To je to, co po mně Medial chce, a nedokáže pochopit, že nemohu v danou chvíli znát odpověď.

          • Hlodoun

            Nu, a myslím že měl pravdu. Dnes to opravdu krvavou revolucí nejvíce dlouhodobě smrdí v USA, a všem bohům díky za to. Ostatně doporučuji málo známou klasiku – Jack London – Železná pata.

        • Líbí se mi ta myšlenka nového ovícenství. Také tímto způsobem uvažuju, ale myslím, že už probíhá. Ale nemyslím, že má jít jen o novou scientistickou ideologii, ta se, no, tedy aspoň zatím, na společenskou oblast moc nehodí. Řekl bych, že celkově je třeba pracovat na nějaké nové společenské racionalitě (tak o tom mluví Ransdorf). Jen vědecký pokrok nestačí.
          Proč si myslím, že už to probíhá: Napadá mě paralela mezi naší současnou diskusí a třeba francouzskými předrevolučními osvícenci. Je to tušení nutnosti změny a snaha nějak tyto věci nově zformulovat.

  14. ajeno

    Mrzuté ale je, že ikdyž nové technologie dokáží zabezpečit dostatek, tak stejně stávající strutury v pokleslé honbě za ziskem jim budou bránít, třeba i inscenovanými „nehodami“, ať již zařízení či přímo lidí, kteří je budou chtít uvést do provozu .
    Zkuste si představit, že třeba již zítra by nebylo třeba klasických phm pro spalovací motory.Komu by to vadilo nejvíce? Správně by tedy cena spadla dolů a to by spolehlivě rozvrátilo vše . Můžete si to představit tak, že by všichni konzumenti tabáku a ohnivé vody toto přestali konzumovat a naráz. Tak by rozvrátilo hdp a výběr daní. Mne osobně je to jedno, já toto nekonzumuji, a stejně vláda by následně zdanila tedy to jiné , třeba i zdraví prospěšné .
    Takže ikdyž bude čehokoliv dostatek, stávající struktury tomu zabrání .

    • Kdyby se cokoli z toho stalo opravdu ze dne na den, skutečně by to tak dopadlo. Ale vtip je v tom, že se to ze dne na den neděje, tyhle změny probíhají postupně a společnost se postupně přizpůsobuje.
      Nicméně si dovedu představit, že stávající struktury usilují o to, aby se určité věci zbrzdily, daly k ledu atd.

    • Hlodoun

      Přesně můj názor.

  15. lomikel

    spravedlivejsi spolecnost mozna je, byla tu jeste nedavno – loni byla spravedlivjejsi a predloni jeste vice atd.

    socializace a kooperace je v ramci skupiny, skupina ma hranice, treba ty lidi prace, proletare, Cechy, atd. skupina bez hranic neni. co je za hranici je vetsinou nepritel, takhle presne to funguje u jineho socialniho primata – simpanze.

    a tedy: ma jakou skupinu je tato zvest cilena ?

    s moralkou bych to neprehanel, jednak je ziskana a kulturne a socialne podminena stejne jako vrozena, a druha uz soudruzi vedeli ze podstatne jsou zajmy ne moralka – i nemoralni soudruh muze mit stejny zajem jako Ty, moralni kapitalista vari lidem polivku jako ulitbu svym mentalnim blokum. Ostane moralni kapitalisti uz umreli v i propagande.

    a tedy: uvedomeni si kde jsem (pripadne cim chci byt ale to uz je nadstavba) a co potrebuji je IMHO zakladni pro re-konstituovani tridniho vedomi

    veskere spolecenske zmeny jsou vyslednici sil, k zmene je potreba zvysit silu vlastni, nebo vyckat na vhodny okamzik kdy se protisila zmensi a kdy je mozne naji , docasne, prunik zajmu skupin. vysledek neni to co chce ma skupina ale vyslednice tech zajmu.

    problem soucasnosti je v tom ze jsou medialne vytvareny pseudoskupiny se pseudozajmy prefabrikovane tak aby zkanalizovali hlas 15 -20% volicich volicu, jine skupiny se vytvareji pro rebely co volit nepujdou (20-30% vsech volicu) a zajisti tak dostatecnou vahu tech predchozich 15-20%.

    dalsi problem je ze tak se recena levice a stred, skupiny!, nespoji v kratkodobem pruniku zajmu. ktery imho je zastaveni zhorsovani situace 60-70% obyvatel.

    poslednim probleme je ohromna sila nakradenych (globalne) majetku kterymi pusobi jejich vlastnici mimo viditelne sturkury moci. realna moc neni ve verejnych organech ale v zlocineckych skupinach, ktere, vyuzivaji toho ze jejich motivy, cile a prostedky jsou skryte.

    zaver: lide se nemeni, meni se memy, memy lze pouzit ve vztahu k nejakemu cili destruktive i konstruktive. ted maji paten na memy medialni devky placene psychopaty ridicime realna centra moci.

    • Díky za příspěvek. V zásadě souhlasím, ale trvám na tom, že je možné chápat lidstvo jako skupinu. Myšlenkový experiment, který se objevil v nejedné scifi – útok mimozemšťanů, který lidstvo semkne. Nicméně uznávám, že obvykle uvažujeme v rámci menších skupin. Jde o to, abychom si byli schopni uvědomit, že i lidé v jiných skupinách jsou lidé. A konečně: nezlob se na mě, mystika, že přemýšlím univerzalisticky 😉
      Ad „mění se memy“ – jasně, lidé se po genetické stránce (zatím?) nijak zvlášť nemění, mění se kultura. Měl jsem to takto na mysli.

      • lomikel

        Ja netvrdim ze neni mozne se dostat do stavu mysticke jednoty Vseho. Ja tvrdim ze to je stav necinny a spolehajici na podporu lidi kteri v nem nejsou, nemohou byt. Ta podpora muze byt i eticka zabrana takoveto svate muze hnad bicem.

        Mysticke prozitky k udrzbe tela nestaci a uz vubec je nelze pouzit k pomoci ostatnim.

        Vse co je cinne je differencovane, rozlisujici, uprednostnujici (diskriminujici) neco pred necim.

        Reaguji proto ze citim urciti potencial k tvorbe pripadne i nosnych Memu ;). Jen se mi zda ze je treba si ujasnit pro koho maji byt vytvorene.

        Pokud se nepletu tak Tvuj soucasny final spirutualniho vyvoje je Hoo Doo ktere mi nepripade zrovna jako dobry priklad Mysticke cesty :). Vidim to tak ze cim je nejake Bytost cinnejsi v tomhle svete tim mene je universalisticka a tim vice je sva a jedinecna, vyhranena a subjektivni.

  16. lomikel

    jeste k osvicencum – ztvorili nove nosne memy ktere se ale prosadili az skrze jatka revoluci. z jine strany nahlizeno otevreli branu novy Demonum ktere castence upozadili ty Stare.

    • Medea

      Tie nosné memy sa objavili dávno pred Revolúciou a výrazne ovplyvnili kultúru 18. storočia. Celé 18. storočie je tak storočím osvietenstva. Francúzska revolúcia je veľkým spoločenským experimentom osvietenstva, podobne ako Americká, rozdiel je však vo výrazne odlišných počiatočných podmienkach oboch revolúcií.

    • Ovšem. Bez démonů to asi ani nejde.

  17. lomikel

    tim chci rici ze ty nove nosne memy zatim nevidim

    • Medea

      Naturalizmus, scientizmus, nový ateizmus, internetový encyklopedizmus 🙂

      • S tím novým ateismem nestraš. Představa společnosti, kde by převládali noví ateisté, mě poněkud děsí. 🙂 Sekularismus ano, ale dopřej lidem právo na jejich pošetilé věrouky 🙂

        • Medea

          Kojot: „dopřej lidem právo na jejich pošetilé věrouky“

          Voči súkromnej, liberálnej a násilne sa nevnucujúcej náboženskej viere nič nemám. Ide mi len o to, aby ľudia konzumovali svoje náboženstvo kultivovane a aby náboženstvo nestálo v ceste pokroku.

          Chápem, že mnohí majú silné náboženské potreby, pokiaľ ich uspokojujú civilizovane, je to ich súkromná vec.

          Dokonca si myslím, že existujú formy religiozity, ktoré, môžu aktívne napomáhať vedeckému pokroku (slobodomurárska religiozita). Samozrejme, že samotné prijatie akéhokoľvek náboženstva je (zatiaľ) len intelektuálne svojvoľným aktom racionálne neodôvodnenej viery, ale tolerujem to.

          • Ano, chápu to velice podobně.

          • lomikel

            🙂
            nabozenstvi je kravina vo tom zadna, jedine co ma vahu je vlastni spiritualni prozitek a jedine pokud vlastni spiritualni praxe dosahne az na „zem“ pak ma smysl v ni pokracovat.

            konzumace nabozenstvi je priserny termin, neco jako konzumace manzelskeho sexu. tak ci tak vec se ma tak ze pokud nekdo vyznava Bohy aktivne (viz. vyse) nebo je konzument napojeny na kneze tak je mu zcela u p***** co si kdo mysli o kultivovanosti a braneni pokroku.

            Uplne nejvice se mi libi ze to tolerujes :), nic ve zlem a osobniho ale mas nejakou vlastni zkusenost s Bohy ?

            Kojot vyznava duchy Hoo a Doo – vodni demoni a duchy mrtvych, ja se bavim (nebo si to myslim ale to zpohledu kultivovaneho pristupu vyjde nastejno) s Bohy kterym byly prinaseny lidske obeti a kterym se jeste dnes jejich vyznavaci obetuji svou bolest a krev. Je to dost kultivovane ?

            Tihle veci nejde konzumovat, to spis muzou Oni konzumovat Tebe :).

            • S těmi duchy mám opravdu uzavřený oboustranně výhodný kontrakt, sloužím jim a oni slouží mně, mám je rád a rád jim udělám i reklamu. Ale termín „vyznávat“ mi na to nesedí. Ale možná tomu slovu špatně rozumím.
              Pro mě je mystika především určitým typem lásky, advaity a prázdnoty současně. Těžko se to vysvětluje, jen chci udělat tu distinkci. Čarodějnictví a mystika jsou dvě rozdílné věci, které si ovšem nemusejí navzájem překážet.

            • Medea

              lomikel: „tak ci tak vec se ma tak ze pokud nekdo vyznava Bohy aktivne (viz. vyse) nebo je konzument napojeny na kneze tak je mu zcela u p***** co si kdo mysli o kultivovanosti a braneni pokroku. “

              Ešte mi prezraď, aká je pointa Tvojej poznámky. Napr. nemám rada rasizmus, ale KKK má „zcela u p*****“, čo si kto myslí o rasizme, čo teraz z toho vyplýva?

              lomikel: „Uplne nejvice se mi libi ze to tolerujes :), nic ve zlem a osobniho ale mas nejakou vlastni zkusenost s Bohy ?“

              Ja som ateistka. Ale opäť mi unikla pointa. Mám tomu rozumieť tak, že Ty náboženstvá vôbec netoleruješ, ale veriaceho okamžite zastrelíš? 😀

              lomikel: „ja se bavim (nebo si to myslim ale to zpohledu kultivovaneho pristupu vyjde nastejno) s Bohy kterym byly prinaseny lidske obeti a kterym se jeste dnes jejich vyznavaci obetuji svou bolest a krev. Je to dost kultivovane ?“

              Pod kultivovanou konzumáciou náboženstva, som myslela to, že externé religiózne prejavy veriaceho konzumenta neprekročia isté medze, teda, že Tvoja religiózna sloboda, končí tam kde začínajú slobody, práva a súkromie iných osôb. Tvoji bohovia sú mi srdečne ukradnutí a je mi fuk, či sa im v minulosti prinášali ľudské obete, pre mňa je dôležité, aby si ma svojím náboženstvom neobťažoval. Mmm, Kojot moju myšlienku pochopil okamžite 😉

              „a kterym se jeste dnes jejich vyznavaci obetuji svou bolest a krev“, len si poslúž, svoju vlastnú krv a bolesť môžeš obetovať svojim bôžikom do sýtosti. Obetuj im hoci aj 5 litrov vlastnej krvi 😀 vôbec mi to nevadí 😀

              „Tihle veci nejde konzumovat, to spis muzou Oni konzumovat Tebe“ no najprv, by museli existovať. Myslím, že skôr ma zožerie susedova mačka, ako Tvoji bôžikovia 😀 😀 😀

            • Medea

              Lomikel, tolerujem náboženstvo podobne, ako tolerujem nejaké hobby. Ak niekto zbiera známky, tak to plne tolerujem, ak niekto zbiera skalpy svojich zavraždených obetí, som zásadne proti. Je to jasné?

              • lomikel

                v pohode, v podtate jsem chtel rici ze ten blahosklonny pohled nema pevny zaklad mimo tvu viru v strukturalizaci sveta, at uz bohove jsou ci ne, je to realna sila formujici lidskou spolecnost 😉

                • Medea

                  To nebol blahosklonný pohľad, ale vyhlásenie, že tolerujem súkromnú, spoločensky nedeštruktívnu religiozitu. Tvoj komentár ma pobúril, pretože si sa vysmial z mojej tolerancie.

                  • lomikel

                    me pobavilo to jak tu toleracni deklarujes, jako arbiter stojici nad veci povolujici milstive konzum v rozumnych mezich.

                    rozumne nabozenstvi je ideologie, kdo sam praktikuje neni jim vazan, neni ani vazan rozumnost jak ji definujes.

                    • Medea

                      Hovorila som s Kojotom o mojom hodnotovom systéme, konkrétne o tolerancii. V rámci Nového ateizmu sa bežne zastáva názor, že náboženstvo v akejkoľvek forme je zlo a bolo, by žiadúce spoločnosť tohoto zla zbaviť. Ja to takto radikálne nevidím. O to mi išlo v mojom príspevku.

                      Lomikel: „rozumne nabozenstvi je ideologie, kdo sam praktikuje neni jim vazan“

                      Neviem prečo sa chceš baviť o banalitách. Si súčasťou spoločnosti, aj v spoločnosti existujú nejaké normy „náboženskej rozumnosti“, pokiaľ, by Tvoja religiozita prekročila isté hranice spoločnosť použije proti Tebe silu, môžeš dopadnúť napr. ako Davidiáni 🙂

      • ABC

        Co to je scientismus? Pouze vyhmátne nějaké zákonitosti. Ale život není matematická formule, je to každodenní chaos. Jedu metrem, něco mě zaujme, někdo do mě strčí, někdo se na mě usměje, vidím vystupuji, pomyslím na něco nepříjemného, já v tom matematický vzorec nevidím..spíše chaos nebo něco co nelze popsat matematikou nebo fyzikou. Tyhle vědy usnadňují život, ale s životem jako realitou v pohybu bohužel souvisí jen okrajově. je to prostě o prostupování chaosu a fyzikálních zákonitostí. Nebo snad ne???????,

        • ABC

          respektive proč svět tak diverguje do chaotické složitosti a zrovna nějakým směrem, kde ale působí také fyzikální zákonitosti?

          • ABC

            Kde je matematická nebo fyzikální zákonitost toho, že se zrovna já vynořím po 13 miliardách let od big bangu a nějak myslím, nějak jednám, nějak se vyvíjím

        • Medea

          ABC: „něco co nelze popsat matematikou nebo fyzikou. Tyhle vědy usnadňují život, ale s životem jako realitou v pohybu bohužel souvisí jen okrajově.“

          Či sa Vám to páči alebo nie, aj tak je Vaše telo fyzikálny systém a matematika je rodnou rečou fyziky 😉

          • abc

            Ano, to je pravda. Ale příroda a svět v pohybu je to co vidím, cítím, slyším, myslím. Je jasné, že fyzika působí. Znovu tady zaznívá otázka PROČ. Ta je často vědci zamlčována, prý je nevědecká, atd. Proč je svět takový jaký je? nejen z hlediska fyzikálních zákonů ale především z hlediska jeho celkového, souhrnného pohybu: proč 13 miliard let po velkém třesku existuje česko a ne tramtárie; proč existuji já a ne někdo jiný?.a miliardy dalších otázek.

            • abc

              Nevím, možná to souvisí s kvantovou neurčitostí, která narušuje původní symetrii; zajímavá je teorie nekonečně mnoha světů

  18. lomikel

    hm, to je secko tak nak malo bazalni, pro vybrane (zpracovane) jedince, venkoncem slozite a bezne problemy mas ani vyhledove neresici.

    pokud nebude zakladnich nosnych memu, nebude ani aktivita vetsich skupin a boj o realnou moc pujde zcela mimo 95 % populace. rika se ze to je jedne z primarnich cilu dnesnich medialni valky – rozdeleni.

    Novy ateismus je koukam dobra sekta. jsem o nich nevedel 🙂
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_ateismus
    ale vice mene jsou to post post (dvakrat je tu zamerne) moderni osvicenci 🙂

    • Medea

      „hm, to je secko tak nak malo bazalni, pro vybrane (zpracovane) jedince, venkoncem slozite a bezne problemy mas ani vyhledove neresici.“

      Asi ako osvietenstvo na začiatku 18. storočia 😉

      Lenže naše storočie je oveľa dynamickejšie než bolo 18.

      • Hlodoun

        Ano, naše století mi též lecčíms nejvíce připomíná právě druhou půli století 18tého.

  19. Borius

    Kojote, s Tvým názorem, že morální evoluce skutečně existuje a že etický přístup se stále vyvíjí a zdokonaluje, se zcela ztotožňuji. Mockrát v historii bylo už lidstvo přesvědčeno, že dosáhlo svého maxima, že lepší společenské uspořádání není možné. No a vždycky se nakonec ukázalo, jak velmi se mýlili. a to díky tomu, že stále se najdou tací, kteří se nespokojí se současný stavem, ale usilují o něco lepšího. Viz ty příklady, které uvádíš – zrušení otroctví, volební právo žen, humánější přístup ke zvířatům apod.
    Jsem rád za tento článek, už dlouho podobné úvahy postrádám.

    • Hlodoun

      Já myslím naopak,že morální evoluce je jen velmi nebezpečná fikce, protože naše biologie a psychika jako druhu se nemění. Myslím navíc, že mezi mentalitou římského otrokáře a esesáka je dokonce rozdíl v neprospěch toho nám časově bližšího, stejně jako je rozdíl analogický mezi mentalitou ussáckého šiřitele „demokracie“ a esesáka (výše zmíněného). Technologie jen poskytuje lidskému zlu a destruktivitě vyšší možnosti, a vzdělání pouze umožní psychopatům lépe technologie využívat – ergo diktatury budoucnosti budou zákonitě daleko morálně horší než veškeré diktatury minulosti, a čím více do budoucnosti půjdeme, tím budou destruktivnější, až bude mez destrukce překročena nevratně a druh Homo sapiens sapiens se zničí navzázem jednou provždy as konečnou platností (namátkou mne napadá nevratné poškození vlastního genofondu, globálního ekosystému, použití jaderných zbraní, pokročilých biologických či chemických zbraní, popřípadě dnes tak moc prosazované zneužití nanotechnologií a robotiky. Pokud bude druh do té doby nalezen a napaden a vyhuben jiným, agresivnějším druhem, bude to jen přirozený proces.

      • Medea

        Hlodoun napísal: „Já myslím naopak, že morální evoluce je jen velmi nebezpečná fikce, protože naše biologie a psychika jako druhu se nemění.“

        To je strašne čierny a nerealistický pohľad. Keď porovnám modernú Európu napr. s tou stredovekou, tak vidím obrovský spoločenský pokrok. Morálna evolúcia očividne existuje. Biológia ľudského druhu to je len základný hardvér+bios 🙂 ale na tom hardvéry a biose môžu bežať stále dokonalejšie a dokonalejšie operačné systémy (spoločenské zriadenie+kultúra). Odporúčala by som Vám prečítať si knihu The Better Angels of Our Nature od Stevena Pinkera, možno zmeníte názor 😉

        A s pokročilými bio- a nano- technológiami, by sme sa mohli v budúcnosti pohrať aj s tým ľudským hardvérom a biosom, ktorým nás obdarila/zaťažila „matka“ príroda 🙂

        Pokrok je možný! (ale nie je zaručený)

  20. Ahoj, budu reagovat jen na název a pár drobností, tak aby mi pak nebylo vyčítáno, že vytrhávám věci z kontextu, tak varuji předem.
    Zamyslel ses nad tím co to je vlastně spravedlnost? Podle mě totiž vznikla jako představa kdysi dávno při dělení jídla – šlo o to aby každý dostal správný díl (jestli to má něco společného s etymologií slova jsem nezjistil, i když to k tomu svádí). Později to asi byl také správný díl práce, odměny nebo trestu. Vlastně z hlediska společnosti se stala ze spravedlnosti spíše legalizovaná pomsta.
    Když křičí naší pseudoliberálové že chtějí spravedlnost, míní tím, že si za svou práci zaslouží víc než někdo jiný a z principu spravedlnosti nelze dokázat že ne, protože mezi prací a odměnou není přímá úměra.
    Pro mě je také mnohem zajímavější, jestli společnost bude inspirativní, než jestli bude jen spravedlivá. Vlastně bych dal přednost společnosti která nebude úplně spravedlivá, před spravedlivou společností, která nebude inspirativní. Samozřejmě že to nejde. Vlastně si myslím, že společnost která by byla intelektuálně podnětná se postupně stane jakýmsi způsobem také spravedlivou, ale ve společnosti, která bude pouze spravedlivá bude první snahou lidí tuhle její vlastnost zrušit.

    • To je ten klasický problém – prostě nemůžeš v jednom eseji zohlednit úplně všechno. Myslím, že výraz „spravedlivý“ používám v kontextu tohoto článku celkem srozumitelně, ale samozřejmě si zaslouží hlubší analýzu,

    • Mirek

      Čau, Petře, s tou správností je to teda jen tvůj dojem, nebo sis to už někde ověřoval? Tradičně se (v platónsko-aristotelsko-tomistickém myšlení) chápe spravedlnost jako „dát každému, co mu patří“, tedy jako jakési naplnění přirozenosti. V tom úplně rovnost není, respektive je, ale jen metodicky, protože se vychází z nestejnosti bytostí (nemusí to být omezeno jen na lidi), pracuje se tam se stupňováním bytí, s představou, že různé bytosti existují v různé míře, mají různý podíl na bytí. Lidi se ale v tomto smyslu chápali všichni jako na jedné úrovni bytí, akorát se pak zohledňovala třeba jejich role ve společnosti apod.
      Dneska je asi převládající chápání spravedlnosti rawlsovský model „závoje zapomnění“, tj. vlastně kantovské „zlaté pravidlo“ (to, s čím byl souhlasil, i kdybych byl kýmkoliv jiným než sebou). De facto to navazuje na Hobbesovu představu o „donucení“ sobců jejich vlastním zájmem k ustavení nesobeckých pravidel mezilidských vztahů. Spravedlnost je klíčový pojem sociální etiky, jakéhosi mezistupně mezi „skutečnou“ etikou (co je pro mě nejlepší udělat) a etiketou („co se má dělat“, „co se dělá a nedělá“), případně právem. Samozřejmě představy o spravedlnosti mohou být i tak různé (můžu mít třeba představu o vlastním dobru X, představu o spravedlnosti Y, převládající představou jiných lidí o spravedlnosti je Z a zákony dané společnosti přitom odrážejí představu Q, přičemž X-Y-Z-Q jsou v konkrétním jednání navzájem neslučitelné). Podstatné je, že pojem spravedlnosti vždy zahrnuje nějakou mou představu dobra pro jiné lidi, ať už si myslím, že tímto dobrem je prostě to, co v dané chvíli chtějí, nebo si myslím, že je jím něco jiného a že své dobro neznají, a pak se jim ho (v extrémním případě) snažím vnutit, nebo (v méně extrémním případě) s nimi odmítám na dosahování jejich představy spolupracovat, protože nechci dělat věci, které považuji za podílení se na špatném. A podstatné je také, že spravedlnost vždy znamená odhlédnout přinejmenším od faktické mocenské nerovnosti, přinejmenším ve smyslu zvýhodnění mocnějšího (u zvýhodnění méně mocného se už názory budou trochu lišit).
      Do tohohle ale zase vstupuje ta starší představa „dát každému, co mu patří“. Spravedlnost pro nás není rovností v tom smyslu, že by stačilo dát každému automaticky stejně, protože to bychom museli postavení schodiště pro normální lidi považovat za dostačující i pro vozíčkáře – kdežto my pro vozíčkáře postavíme rampu, i když je dražší a je pro míň lidí, abychom dosáhli jakés-takés rovnosti v přínosu dané věci, zohledníme prostě vlastnosti toho, vůči komu má být něco spravedlností. Je ovšem otázka, zda tohle má platit jen vůči handicapovaným, nebo i vůči „více existujícím“.
      Ostatně i Rawlsova představa vedla k tomu, že je spravedlivější třeba společnost majetkově rozvrstvená, pokud na tom její nejhůře situovaný příslušník bude lépe, než by byl v rovnostářské společnosti. (Teď to trochu zjednodušuju, navíc by se v tom musela zohlednit asi i relativní chudoba apod., ale v zásadě to takhle nějak Rawls myslí.)
      Samozřejmě to furt znamená, že pokud budu mít představu o své výjimečnosti, ať už že jsem třeba Bůh nebo že mám na rameni znaménko velikosti mexického dolaru, a budu tuto svou odlišnost považovat na oprávněnou vůči druhým, aby mi uznali nějaké výsady vůči nim (tj. aby byl poměr mezi mými vlastnostmi a možnostmi či právy roven tomu jejich), tak si budu myslet, že uvažuju spravedlivě, i když si to nikdo jiný kromě mě myslet nebude.
      Když jsi zmiňoval pomstu, tak to se asi týkalo jen spravedlnosti v úzkém právním smyslu, a ještě jen u trestů (odměna asi de iure není pomsta, i když de facto občas jo :-).