Pokec s ateisty

Před pár dny jsem byl jedním ze svých komentátorů pozván na hospodskou sešlost ateistů a vzhledem k tomu, že to bylo kousek od mého bydliště a samozřejmě také proto, že jsem na ně byl zvědavý, souhlasil jsem, že přijdu.

Bylo to rozhodně zajímavé povídání, bylo otevřeno několik důležitých témat, ale pakliže šlo o víru jako takovou, musím konstatovat, že můj dojem byl podobný jako v případě leckterých hlasatelů jakékoli jiné víry – především snaha přesvědčit mne, že jsem vlastně jedním z nich, protože (v tomto případě) „v Boha doopravdy nevěřím“. Dokonce i na strunu mé ješitnosti bylo vcelku dobře zahráno!

Byl jsem poněkud unavený a jaksi se neměl k jasně zformulované odpovědi a protože zúčastněným jasnou odpověď dlužím, zde je:

Ano, skutečně nevěřím, že Bůh je existující objekt ve smyslu housky na krámě. Nevěřím, že se (opět v prostorovém smyslu) nachází někde ve vesmíru nebo mimo něj. Jsem přesvědčen, že „Bůh“ je jedno z možných pojmenování univerzální lidské zkušenosti s Posvátnem, že je přítomen v okamžicích lidské transcendence a že je spíš proces, nějaké dění, než nějaký metafyzický objekt. Ale to prosím opravdu „ve skutečnosti“ neznamená, že bych byl ateista, byť třeba (termín Filipa Tvrdého) „stydlivý ateista“. Proč?

Vezměme si třeba svobodu. Svoboda je kolektivní lidská zkušenost, neexistuje v prostoru a čase, není možné si na ni sáhnout. Přesto jsou lidé ochotni obětovat pro ni mnohem hmatatelnější věci než je ona sama a riskovat třeba i život. Přestože materiálně neexistuje, není možné udat její souřadnice v prostoru a je možná pouze v kontextu lidského společenství, je zatraceně skutečná a její absence, podobně jako například v případě spravedlnosti, je velmi intenzivně pociťována. A přesně tímto způsobem se vztahuji k duchovnímu světu a k Bohu. V tomto smyslu jsou pro mne velice skutečné. Tudíž nejsem ateista.

Takže, moji milí, ne, do holportu s vámi nepůjdu a do vašeho spolku nevstoupím, jakkoli budu rád nápomocen v případě konkrétních témat, především boje za to, aby si média uvědomila, že pokud diskutují etický problém, existují i jiní etikové než absolventi teologických fakult. Ale nebudu ze sebe dělat něco, co nejsem jen proto, že nevěřím ve vaši představu Boha.