Smrt krásné spolujeskyně

Na webových stránkách Česká škola byl zveřejněn zajímavý polemický článek obhajující koncepci centrálně hodnocených slohových prací v rámci státních maturit. Nejsem, myslím, dostatečně kompetentní, abych k tomuto problému zaujal jednoznačné stanovisko, nicméně perličky z nepovedených slohovek mě velmi pobavily. Ze čtyř z nich jsem poskládal dadaistickou báseň, jež má do Tzary sice daleko, ale třeba i tak zaujme.

SMRT KRÁSNÉ SPOLUJESKYNĚ

Vstala jsem ráno z postele…

Nevelké ruce vždy drží ukazovátko,

které občas použijí i jako rákosku.

Její laskavá povaha si dokáže podmanit

srdce dětí.

…a vyšlápla jsem levou nohou z postele…

Paní učitelka má zdánlivě malá ústa,

ale má ji dost velkou na to,

aby na nás mohla křičet!

…a pak jsem se zvedla z postele…

Naše dílo je hotové.

Doporučuji na konec naaranžovat na talíř

a přítelkyni podávat

s džusem.

…ale to jsem neměla dělat!