Globalizované plýtvání

Minulý autoritářský režim pod vedením komunistické strany měl spoustu chyb, zhusta se točících kolem nehorázného zasahování do osobní svobody a vkusu lidí a především do svobody projevu, ale měl i aspekty, po nichž se mi stýská, například opraváře televizorů.

Takový opravář televizorů, to byl pane někdo. Zvláště kolem Vánoc si vydělal leccos bokem… Ale podstatné je, proč se mi vlastně po opravářích, a nejen televizorů, ale i jiných věcí, stýská. Jedna z věcí, které mi na současném globalizovaném kapitalismu nesmírně vadí, je to, že jeho ekonomická efektivita je vykoupena tak nehorázným plýtváním. Televizor, který vydrží jen tři roky a pak je třeba koupit jiný, je skvělý pro trh, ale… můžeme si to ještě dovolit? A pokud ano, jak dlouho?
Totéž se samozřejmě týká všech věcí, jež jsou označované jako “spotřební“, přičemž stále více věcí se stává “spotřebními“ – nejen elektronika, ale i automobily, pračky, průtokové ohřívače vody, boty – kam se podíváte, tam naleznete záměrnou fušeřinu promazávající soukolí volného trhu.
Jak jsem napsal výše, nemám na mysli důsledky kapitalismu jako takového, ve všech jeho možných formách, nýbrž kapitalismu globalizovaného, v němž se již lidé nestěhují za prací, ale práce za lidmi, tedy kapitalismu, v němž se vyplatí vyrábět levně a prodávat oproti minulosti vcelku za lacino, nicméně s daní v podobě nízké životnosti.
Lámalo se to, myslím, v devadesátých letech. Nejsem ekonom, ale samozřejmě chápu, že z hlediska tržní logiky se jedná o zcela racionální jednání. Je výhodnější prodat zákazníkovi v průběhu deseti let čtyři laciné šunty, než jednu kvalitní (a třeba i trojnásobně drahou) věc, jíž nebude mít potřebu nahradit ani po patnácti letech. Je mi jasné, že se tímto způsobem dostávají tyto výrobky i k lidem, kteří by si je v minulosti nemohli dovolit. Chápu také, že tento přístup prospívá inovacím. Nicméně si říkám, že současný Prostějovák by si nyní asi raději koupil dražší oděv místní výroby, než ten laciný ze stánku, jen kdyby závod, v němž pracoval roky i desetiletí, dále nabízel místním lidem práci (tato problematika je mimochodem velmi dobře zpracována v dokumentu Závod ke dnu, který velice doporučuji ke shlédnutí).
Srovnávám-li minulý režim a ten současný, všímám si jedné důležité věci: Tehdy (hlavně proto, že jsme neměli konvertibilní měnu) byly pro našince západní technické vymoženosti a hračky dosti nedostupné, pamatuji si, jak se lidé dívali na reklamy v rakouské televizi a fakt je štvalo, že nabídka v našich obchodech byla dosti šedivá, o výpadcích těch či oněch komodit (třeba kakaa či toaletního papíru) ani nemluvě. Ale je třeba říci, že ty blýskavé západní hi-tech hračky nebyly věci k životu nezbytné. Zato bylo levné bydlení, energie, běžné potraviny, a lidé se nemuseli stresovat, že deset let před důchodem skončí jako nezaměstnatelní na pracáku a pak na sociálce či v předčasném důchodu, s nímž se skoro nedá vyjít. Dnes jsme zaplaveni neuvěřitelnou spoustou efektních a relativně levných věcí, které povětšinou vlastně vůbec nepotřebujeme, ale věci, které potřebujeme, jako kvalitní potraviny, bydlení, voda a energie, jsou rok od roku dražší. Kam to dospěje? K bezdomovcům s “chytrými“ telefony?
To, co mě v této souvislosti ale trápí asi nejvíc, je ekologický aspekt tohoto plýtvání zdroji – surovinovými, enviromentálními (každá výroba určitým způsobem zatěžuje životní prostředí, třeba už jen tím, že zabere ornou půdu) jakož i plýtvání lidskou prací, jež by mohla být využita k něčemu konstruktivnějšímu, než je nadprodukce krámů na jedno či několikeré použití. Samozřejmě – předjímám námitku – dnes jsou tyto věci likvidovány “ekologicky“ (pokud je ovšem majitel nehodí do komunálního odpadu nebo na černou skládku), ale já se ptám: Nebylo by podstatně ekologičtější, kdyby byly vyrobeny tak, aby člověku sloužily pětkrát déle, než je dnes normou? Nebylo by podstatně ekologičtější, kdyby vznikaly v evropských a nikoli v asijských továrnách (které se tolik žinýrovat ohledně emisí)?
Současný kapitalismus mi připomíná pacienta trpícího akutní mánií, který se nezastavitelným způsobem řítí vstříc depresi, osobnímu bankrotu a možná i sebevraždě, kdesi v koutku duše to ví, ale nedokáže si to přiznat a vtíravý hlásek rozumu přehlušuje dalším a dalším rozhazováním peněz. Takovému člověku připadá, že je vše v pořádku, že má vše pod kontrolou a že ne on, ale ostatní jsou úplně mimo, když se jej snaží zabrzdit. Obvykle je v takovém případě nutná hospitalizace a medikace, což si, po pravdě řečeno dovedu představit u nemocného člověka, ale jen stěží u nemocné společnosti.

Advertisements

komentářů 33

Filed under Politika

33 responses to “Globalizované plýtvání

  1. Rád bych Vás upozornil, že prodlužování životnosti spotřební elektroniky a jiného zboží má ve svém programu politická strana, která v parlamentních volbách roku 2006 kandidovala pod názvem "4 VIZE" a v roce 2010 jako "Ježíš je Pán". Řekl bych, že jejich program je Vašim názorům ("bezdomovci s mobilními telefony") ještě bližší než KSČM. Pěkný den přeji, F.T.

  2. oxymoron

    Vzpominky na opravare jsou jen prenesena nostalgie na detstvi jako takove, rezim bych do toho netahal. Je vsak pravdou, ze lide v komunismu prece jen byli nuceni k jiste kreativite. Treba zrovna v oblasti elektroniky. Tolik navodu na stavbu ruznych "udelatek" , ktere nebyly bezne na trhu, primelo lidi byt zrucnym v hodne oborech a rozvijelo kreativitu. Je to sice pochybny prinos, ale mel za nasledek to, ze lide si vice vazili toho co sami vytvorili, coz se o dnesnich spotrebkach neda rict. Ono je taky docela mozne, ze az casem dojde k vycerpani stezejnich surovin, tak se elektronika stejne jako dnes opravdu kvalitni potraviny stane zbozim jen pro majetne lidi a nastoupi znova system "udelej si sam" :)))

  3. Medial

    Mohu si tedy z tohoto clanku odnest poznatek, ze komunisticky vedene hosporarstvi je k prirode setrnejsi, nez kapitalismus?

  4. Děkuji za názory [1] a [2], nebudu je komentovat, neboť nejsou diskusní. Politické uskupení proklamující panství Ježíše, patrně nebude hlásat pro mě klíčový politický sekularismus, je tedy peo mě passé.–@medial: To je unáhlené zobecnění, jehož se ve svém článku nikde nedopouštím a nelze mi je odsunout. Zcela bez diskuse je skutečnost, že v oblasti nešetrnosti plynoucí z krátké životnosti výrobků a jejich rychle rotace, šetrnější byl. Na druhou stranu těžký průmysl, elekrárny atd. vypouštěly obrovská množství škodlivin a situace je nyní mnohem lepší. Nicméně to samozřejmě platilo i pro západní země. Je otázkou, zda je zavádění ekologičtějších technologií a omezování exhalací nejak nutně spjato s kapitalismem. Soudím, že nikoli. V každém případě je dnes kupříkladu v KSČM věnována této problematice velká pozornost. Tak či onak poukaz na to, že komunistický režim něco dělal špatně, je argument typu "a vy zase bijete černochy".

  5. @Medial: Tím jsem ovšem předjímal tvůj poukaz na ekologickou situaci v ČSSR osmdesátých let, což jsi nemusel mít nutně na mysli. Takže ještě dodám, že si myslím, že komunisty vedené hospodářství by mohlo být k přírodě šetrnější, pakliže by se tak dělo v intencích současného volebního programu KSČM a v intencích ideového materiálu Socialismus pro 21. století. Progresivní komunisté berou ekologickou problematiku opravdu hodně vážně a lze to pochopitelně celkem dobře doložit.

  6. Medial

    Kojot:Diky za odpoved. Za ucelem kompenzovat nedostatecnou intenzitu vyrobni produktivity byly centralne rizene systemy nuceny pristupovat k opatrenim extenzivnim, ktere mely na prirodni prostredi mnohem drastictejsi dopad a to bez ohledu na to, jestli se jednalo o vyrobu paratek nebo ocele. Efektivni, tedy kapitalisticky vyrobni provoz spotrebuje mene vstupu, nez srovnatelny provoz v ramci socialisticky rizene ekonomiky. V tomto smyslu je tedy navaznost ekologie na ekonomicke usporadani spolecnosti nezpochybnitelna, at uz se ekologickymi otazkami KSCM ve svem programu zabyva ci nikoliv. Jinymi slovy, pokud by si nase zeme mela pod vedenim KSCM, jenz by z ni udelala zemi socialistickou, udrzet alespon jakousi konkurenceschopnost, bylo by to na ukor zivotniho prostredi, protoze socialismus se ve vyrobni efektivite kapitalismu nevyrovna. Pokud by vsak mela takovato socialiticka ekonomika rezignovat na ucast gobalni ekonomice vubec, mohla by samozrejme zaroven bez zdrahani omezit svuj celkovy product a zacit se chovat velmi ekologicky. Tedy zadne, jak rikas “blyskave zapadni hi-tech hracky” nebo “lacine sunty” pro lidi, kteri nemaji na veci kvalitni. Konec koncu, proc zustat jen u zapovezeni jmenovanych veci. Navrat do chudych, agrarnich veku by byl jeste ekologictejsi. Zimbabwe je v soucasne dobe velmi ekologickym statem, musime si ovsem polozit otazku, zda-li je opravdu rozumne se cestou celkoveho omezeni produktu vydat (omlouvam se, ze zde neustale pouzivam priklad Zimbabwe, tato zeme je vsak modelovym prikladem situace, ktera by nastala vsude, kde by byly doslova vyslyseny vsechny antiglobalisticke a antikapitalisticke hlasy). Za sebe rikam, ze takto nasilne zasahy, zasadne zvysujici svetovou chudobu, by byly zcela spatne (krome toho, ze by byly globalne zcela nemozne). Naopak, nejprve je nutne z chudoby povstat a potom resit problemy ekologicke. Zapracovat ekologicke externality zpet do trzniho mechanismu je cestou mnohem schudnejsi, smysluplnejsi a realistictejsi a v Evrope uz neco takoveho probiha, prestoze je tim podryvana jeji ekonomicka konkurenceschopnost. Nejvetsimi znecistovately jsou vsak zeme tretiho sveta, ovsem do doby, nez dosahnou signifikantnejsi redukce miry chudoby sveho obyvatelstva, nelze predpokladat, ze se budou ekologickou legislativou vazneji zabyvat, coz je zrejme nejvetsim rizikem, kteremu dnes soucasna civilizace celi.

  7. @Medial: Na "slippery slope" ani na "straw mana" mě nenachytáš a je s podivem, že se o to vůbec snažíš. KSČM má v programu pluralitu forem vlastnictví, nehovoří o návratu k centrálně a totálně plánovanému hospodářství, jaké jsme tu měli, a tudíž vše, co zde píšeš, je coby argumentace v podstatě bezcenné. Chceš-li se hádat s totalitními nostalgiky, zavítej do skanzenů jako je http://ksc.cz či http://www.komsomol.cz , tady pláčeš na špatném hrobě.

  8. Medial

    @Kojot: Skutecnost, ze jsme zaplaveni “ neuvěřitelnou spoustou efektních a relativně levných věcí, které povětšinou vlastně vůbec nepotřebujeme ” a tedy zijeme neekologicky ovsem kritizujes ty, jako radny clen KSCM, nikoliv konsomol a podobne. Pochopil jsem to tedy tak, ze si prejes produkci techto veci omezit resp. omezit ekonomickou aktivitu, ktera k jejich porizeni vede (prestat je vyrabet nebo s nimi prestat obchodovat), na coz jsem reagoval ve svem druhem a tretim odstavci.Ve svem prvnim odstavci vychazim z predpokladu, ze kapitalismus je pri vyrobe cehokoliv efektivnejsi, nez socialismus prosazovany politikou KSCM. Toto vychodisko je tedy nespravne? Predpokladas, ze socialisticka ekonomika typu KSCM bude schopna globalnim korporacim konkurovat resp. produkovat srovnatelne vystupy pri srovnatelnych vstupech? Pokud ano, tak budu muset vzit svoj prvni odstavec zpet. V tom pripade bych si ale potom rad posvitil na to, jak to s onou osvicenou komunistickou konkurenceschopnosti opravdu bude – mam totiz urcite obavy.

  9. @Medial: Mám právo říci, že nějaký společenský jev pokládám za špatný či alarmující a nemusím přitom znát či prezentovat nějaké komplexní řešení, a už vůbec to neimplkuje právo vkládat oponentovi takové řešení do mých úst co by implicitní a to navíc ve stylu "straw mana". Co se efektivity kapitalismu týče, pak co se generování zisku je efektivnější než socialismus. Pro mne však není míra schopnosti generovat zisk tím nejdůležitějším ukazatelem kvality společenského uspořádání. Co je na tom proboha tak divného? Nehlásám nějaký polpotovský návrat do neolitu, prostě jen život, který nebude na úkor jiných životů, lidských, zvířecích i rostlinných, a který nebude na úkor našich potomků. To je pro mě priorita, nikoli generování zisků, které jsou beztak rozdělovány extrémně nerovnoměrně…

  10. Medial

    @Kojot: Ok. Je nutné si uvědomit, že efektivita při generování zisku = efektivita práce se vstupy a to kapitálovými, lidskými a přírodními, o které především v této diskuzi běží. Je to naopak hospodářská neefektivita, která plýtvání přírodních zdrojů způsobuje. Doufal jsem, že se na této základní premise shodneme, zřejmě však marně.Naopak, na tom, že bychom neměli žít na úkor svých potomků se shodneme dokonale.Jinak beru, že máš právo ohodnotit nějaký jev jako alarmující, škoda tedy jen, že názor na jeho řešení zůstává nevysloven. Když se diskutují ekonomická témata a problémy, jsem zvyklý na to, že se jako doplněk vždy nějaké možné řešení nastíní (na rozdíl např. od témat filozofických). Pokud ne, hledám jej implicitně, síla zvyku 🙂 Pěkný večer. Č

  11. Nezlob se, ale současnou exploataci přírodních zdrojů fakt za efektivní nepovažuji a v článku jsem objasnil proč. Co se těch řešení týče – člověk, který tahá z rukávu snadná a redukcionisticky laděná řešení, a je jedno, jestli pravicová nebo levicová, mě děsí. Prof. Josef Krob, jehož rozhodně nelze podezírat z levicovosti, má na svých stránkách zajímavý postřeh (nevím, jestli jeho vlastní, ale asi jo): "Důvěřujte všem, kdo hledají pravdu, nevěřte nikomu, kdo tvrdí, že ji našel."Osobně vidím co se naší problematiky týče, cestu v lokalizaci ekonomiky, zdražení dopravy tak, aby její cena zahrnovala budoucí náklady na uhlíkovou stopu, omezení volného trhu pro největší hráče, podporu lokální ekonomiky včetně malého a středního podnikání. Znárodnění živnostníků byla podle mě jedna z nějvětších prasečin, jichž se KSČ po Únoru dopustila. Nějak takto. Ale je mi jasné, že to neřeší všechno a je to jen velmi částečná odpověď, která má své mouchy. Nejsem žádný vševědoucí prorok.

  12. Machi

    Do politiky se plést nebudu, ale zaujalo mne tohle – "Televizor, který vydrží jen tři roky". Teď budu v hlavě pátrat jen v anekdotické evidenci, ale nepamatuji se od roku ~2000, že bychom vyhodili nějakou elektroniku z důvodu poruchy hardvéru způsobené krátkou životností. Tedy abych nepřeháněl, jedinou výjimkou jsou CD-ROMy, u kterých člověk musel shánět kvalitní, aby vydržely. Ovšem od dob DVD-ROM jsem zatím žádnou neměnil. Pak mobilní telefony, u kterých je ale nižší životnost způsobena nevhodným chováním, nejčastěji utopením. Myslím tedy, že většina "plýtvání" je způsobena spíše módní potřebou kupovat si nové a "lepší" věci než snížením životnosti. Určitě by se daly dohledat i statistiky, ale jsem si téměř jistý, že moderní čínský "šmejd" vydrží déle než stará "kvalitní" Tesla z 80. let (když se bavíme třeba o TV), už třeba jen proto, že životnost elektronek byla mnohem nižší než dnes používaných tranzistorů.

  13. Machi

    Ještě drobná psycho-sociální analýza. :)Myslím, že informace o nízké životnosti elektroniky jsou mýtem, který si lidé vymysleli, aby své nezřízené plýtvání svedli na někoho jiného, v tomto případě ziskuchtivé výrobce elektroniky. 🙂

  14. Machi, předně, teslácké výrobky z 80. let fungují výborně a dodnes. Nehledě na to, že v 80. letech už nebyly používány elektronky, pak elektronky byly snadno dostupné a levné součástky, jež nebylo problém vyměnit. Co se týče spotřební elektroniky a nejen elektroniky po roce 2000, nemám po ruce kvalitní studie ale také jen anekdotickou evidenci, nicméně potvrzovanou i lidmi jako jsou automechanici v případě aut, nebo třeba plynař, který mi řekl: "POkud nebudete muset, tak se toho průtokáče z roku 1960 nezbavujte. Ty dnešní vydrží tak 4-5 let a musíte kupovat nové." Pak nesčetné zkušenosti lidí, kterým dodnes i při častém užívání fungují staré Nokie versus odcházení běžného mobilu po cca 2 letech běžného provozu. Nicméně beru tu přípomínku jako inspiraci k nalezení solidnějších než anekdotických dat v této věci.

  15. Machi

    Jenom upozornění, že jsem psal o spotřební elektronice. Jsou jistě oblasti, kde ke snížení životnosti došlo, ovšem často je to třeba cena za nižší hmotnost apod. Jo a je pravdou, že Tesly byly schopny fungovat dlouho (od generace Merkurů apod.), ale systém přepínání kanálů moc dlouho nevydržel. Pamatuji se, že na jedné z našich starších televizí jsme přepínali kanály kombinačkama a později rychloladěním šroubovákem. 🙂

  16. Medial

    @Kojot: V pohode. Chapu, ze jde o pouze o predstavu. Lokalizace ekonomiky by nepochybne mela za dusledek globalne nizsi prepravni vykony s ni spojene nizsi naroky na zivotni prostredi. Obavam se vsak, ze pokles zivotni urovne s takovymto opatrenim spojeny by byl natolik drasticky, ze ho ze socialnich dovodu uvazovat nelze. Ja take zadnym jednoduchym resenim nedisponuji. V kazdem pripade jsem presvedcen, ze neprimou umeru mezi zivotni urovni lidi a mirou explotace prirodnich zdroju (a ta bude za vyuzivani soucasnych technologii vzdy neprima) ma nejlepe v rukou co nejefektivnejsi forma prace se vstupy (tedy prirodnimi zdroji), kterou zabezpecuje kapitalismus. Pokud jde o konkterni nastaveni faktoru teto neprime umery v zavislosti na case, v podstate se obavam, ze nejprve bude nutne vyckat na vymizeni chudoby v nejlidnatejsich zemich tretiho sveta, ktere budou teprve nasledne pripraveny prijmout enviromentalni opatreni, jenz budou mit na rozvoj jejich ekonomik tlumivy efekt. Do te doby se o ne muzeme pokouset alespon my v Evrope a Americe.

  17. Je logické, že v rámci kapitalismu rostou ceny nezbytných statků (krom bydlení třeba potraviny). Mají totiž velký vydírací potenciál. Novou televizi nebo auto mít nemusíte, krom rozmaru Vás nic nenutí tyto věci kupovat. Ovšem pod mostem si s rodinou neustelete.

  18. @HC: Ano.@Medial: Vidíme to odlišně, ale jsem rád za tak konstruktivní konverzaci. Ohledně té životní úrovně: Ono je třeba vzít také v potaz umělé vytváření poptávky prostřednictvím reklamy. Nicméně je fakt, že by to mohlo významné množství lidí prostě odmítnout. Osobně vkládám mírné naděje v mezích zákona do kyberprostoru, tedy do internetové existence včetně získávání společenského statusu. Co se kapitalismu týče, jak už jsem psal jinde – myslím, že funguje dobře až do okamžiku, kdy vygeneruje korporace a oligarchy, kteří pak deformují tržní prostor, ovlivňují politiku států atp. V té chvíli se klasické tržní mechanismy hroutí a "někteří jsou si rovnější". Musím říci, že ač to bylo dosti nedemokratické, docela se mi líbí, jak Putin zlikvidoval ruské oligarchy zrozené v Jelcinově éře. Moc dobře věděl, co dělá a proč to dělá…

  19. Medial

    @HC: Ceny vsech statku na otevrenem trhu fluktuuji kolem svoji skutecne hodnoty, tak jak je vnimana vsemy ucastniky trhu. Dlouhodobe cenove pokriveni vznika vetsinou v navaznosti na statni inervence, ktere zpusobily napriklad vznik realitni bubliny v USA, abych se drzel prikladu bydleni, ktery Vy uvadite. Od doby jejiho prasknuti v roce 2008 ovsem ceny nemovitosti vyrazne poklesly a pokud nebude vlada USA dale tlacit na banky, aby pri poskytovani hypotek nebraly zretel na jejich rizikovost, zadny strmy rust cen na realitnim trhu se ocekavat neda. Priciny cenovych distorzi muze generovat i trh sam, vznika-li na nem nejaka forma prirozeneho monopolu apod., jemuz je naopak treba se za pomoci legislativy branit. Reaguji, ackoliv vlastne nevim, co jste chtel svym komentarem rict a jestli Vam jde o momentalne probirane ekologicke tema ci nikoliv 🙂

  20. Medial

    @Kojot: Zda se, ze ve veci negativniho vlivu pusobeni monopolu na cenovou hladinu se shodneme. Tak po dlouhe dobe aspon neco 🙂 Problematika je vsak slozitejsi, i monopoly mohou pusobit prospesne a jsou to vetsinou prave ony, ktere se zasazuji o kapitalove narocne technologicke inovace, jenz se lepe realizuji pri vyssi urovni rustu ziskovosti, nez je mira rustu HDP. Mimochodem, jestli tomu spravne rozumim, vody socialistickeho hospodarstvi by brazdily jen a pouze prumyslove monopoly, pricemz volna konkurence by probihala pouze v kapitalove mene intenzivnich odvetvich. Mnozstvi monopolu by proto bylo vyssi nez to, se kterym se setkavame nyni, a ackoliv by byly rizeny nekym jinym, nez jsou chamtivi kapitaliste, obavam se, ze celkove ekonomicke pokriveni by dosahovalo mnohem zasadnejsich rozmeru, nez v dobe soucasne. Sazim tedy spise na antimonopolni zakony 🙂

  21. @Medial:Jen jsem chtěl upozornit na přirozenou vlastnost systému, který už ze své podstaty dlouhodobě tendruje ke zvyšování cen nezbytných statků.

  22. strojmir

    Zdravím, včera jsem Kojote sledoval skvělý film Architekt odpadu o americkém architektovi Michaelu Reynoldsovi. Tenhle film jde mnohem dál za politické pozadí plýtvání či neplýtvání a tak vřele doporučuji. Reynolds 35 let staví domy které nazývá Earthship. Tyto lacině postavené a přitom skvostně a originálně vypadající stavby poskytují obyvatelům komfort, který je až neuvěřitelný. V podmínkách pouště Nového Mexika, kde je v létě neustálé horko, zatímco v zimě třeba minus 35°C nepotřebují klasické vytápění ani žádné přívody energie i vody a to při zachování obvyklého západního komfortu. Dokonce mnohé z nich produkují svým obyvatelům i některé potraviny. A tak mě udivují tyto kontrasty civilizace, kde je na jedné straně takový člověk, který mimo jiné tyto domy učil stavět obyvatele Andamanských ostrovů po ničivém zemětřesení a tsunami, kdy nezůstal kámen na kameni a zahynula více než polovina obyvatel. A na straně druhé lidé sedící v kanceláři, kde se mnohdy zároveň topí topením i chladí klimatizací(to není vtip, to se děje běžně), kteří právě rozhodují o tom vytěžit plyn z břidlic a zničit při tom spodní vody nebo vytěžit ropu z písku a zničit při tom nejen vodu, ale rovnou celé území. Spásu nelze hledat ani nalevo ani napravo, protože se domnívám, že doba nucené socialistické kolektivizace je správně pryč a ekonomicky by byla stejně chybná jako tento tržní fašizmus, ty domy jsou naopak příkladem toho, co by mělo nyní smysl, pomoci lidem pokud možno k co největší soběstačnosti, individuální a té na úrovni komunit. To je ve skutečnosti jediná možná cesta jak nezničit naše životní prostředí. Jenomže je to celé složitější a zamotanější. Mnoho lidí se nezmění dokud nebude doopravdy zle a ti co mají ekonomickou moc nemají nejmenší zájem ji ztratit.

  23. @strojmir: Rozhodně je třeba hledat jiné cesty, ale klidně přitom můžeme mluvit o levici. Mně osobně se velice líbí to, co probíhá v Jižní Americe. Tam vidím spoustu cenné inspirace.

  24. Foxy

    Když se ti zlámalo…Současný kapitalismus mi připomíná pacienta trpícího akutní mánií… Ano. A proto proti soudobému spotřebnímu šílenství vedu soukromou podvratnou válku.Takže ten počítač, co u něj právě sedím, byl vyrván ze spárů ekologické likvidace. Byla jich tam celá hromada. Naprosto funkčních – vyřazeny, protože nestačily "duchu doby". Ale na to, abych brouzdal po netu, nepotřebuji mašinu nadupanou jen proto, aby na ní mohly běhat visty nebo sedmičky… stará dobrá Milénia dokáží totéž. Ten placatý monitor, co na něj zírám, je taky ze šrotu. Celá řada jich tam byla, všechny se stejnou závadou. Stačilo je otevřít a u každého z nich ve zdrojové části vyměnit dva nafouklé elektrolytické kondensátory. Nafukují se proto, že na ně jde ze zdroje vysoká frekvence a tak se zahřívají… vydrží právě tak přes záruční dobu. Součástka je to v ceně jednotek korun; vyletuju, zaletuju nový a přidám jeden keramický blokovací polštářek v ceně dalších jednotek korun. Aby už se to nehřálo. Pak už bude životnost těch nových v řádu desítek let… což by se tržnímu božstvu jistě hrubě nelíbilo…Těch monitorů jsem takhle spravil jedenáct a rozdal je potřebným zdarma; natruc neviditelné ruce trhu. Tak to mám se vším. Nechci "chytrý mobil", stačí mi ta stará dobrá nokie, co umí telefonit a posílat SMS. U auta mi stačí, aby mělo všechna kola, dobře brzdilo a spolehlivě mě dovezlo kam potřebuju; do práce stejně většinou jezdím na kole. Starým, zděděným, z roku 1927. Mám aspoň jistotu, že mi to kolo ani auťák nikdo neukradne (odhlédnu li od možných sběratelů). Má to svou daň. Musím si auto, kolo i ten počítač umět sám opravit nebo repasovat. Nezbývá než umět se dřevem, se železem, nebát se zedničit… Ale to vše mne už kdysi naučila "stará dobrá totalita".Musím taky mít dílničku s dobrým nářadím – a čas. Čas i proto, abych to vše naučil i děcka a vnoučata. Po Velké Sametové byla nějakou dobu dost populární jedna písnička. Zpívalo se v ní něco jako "když se ti zlámalo, dej ho spravit…" a já se tohoto doporučení pošetile snažím držet. Nevím ovšem, kam bychom to s tím naším rozvinutým kapitalismem dopracovali, kdyby se tahle pošetilost rozmohla víc.

  25. @Foxy: Děkuji za krásný a inspirativní komentář!

  26. diablero

    socialismus a ekologie… rád bych přidal svůj skromný poznatek …v mládí jsem jezdil k babičce na vesnici, kde byl i rybník. Do něj jsem se chodil koupat. Voda byla kalná, na dně spousta usazeného bahna. Nikdy mi po koupání nebylo špatně, nikdy jsem neonemocněl, navzdory tomu, že do rybníka tekla tzv. luža, což byla odpadní voda z okolních domů. Přišel 89 rok a revoluce, kterou jsem z části sám tvořil :). Luža od rybníka zmizela a nahradila ji přečerpávací stanice na odpadní vody. Ale koupat už se v rybníku nedalo, jednou jsem to zkusil a než jsem dojel na kole domů, vyhodil jsem několikrát obsah svého žaludku 🙂 a strávil jsem asi 3 dny v nevolnosti, že jsem ani nemohl do práce.Tož asi tak …Pěkný den

  27. oxymoron

    to FOXY: ono to vypada jako bohuliba cinnost tohle zachranovani funkcnich veci , ale je treba brat v potaz ze tyto stare stroje vykazuji zacaste nizsi hospodarnost provozu. At uz nizka ucinnost spinanych zdroju nebo energeticka narocnost starsich procesoru. Je rovnez hezke mit funkci skodu 120, ale ty spaliny potom musi dychat vase okoli.

  28. Foxy

    To: oxymoron :-))) Hezký příjemný den! 1)Účinnost spínaných zdrojů počítačů je stále stejná už od jejich prapočátku – dáno jejich principem. Nejstarší počítače kupodivu ani nepotřebovaly nucené chlazení procesoru, některé neměly ani ventilátor ve zdroji. Je samozřejmě pravda, že výkon počítačů narostl přímo šíleně, ale mít počítač nadupaný a gigabajty paměti vydlážděný čistě proto, aby se mi na něm vůbec rozeběhl pouhopouhý operační systém… proboha proč? 2)Škoda120… jo, argumenty OK, ale musím si fakt každý den vozit zadek v jinak prázdné plechovce? Auto vytáhnu jen tehdy, pokud musím odvézt něco, co už se mi nevejde na nosič od bicyklu; pokud už někam vyrazím, auto je plně vytíženo. Jestli najede tisíc kilometrů za rok, tak to už je fakt úrodný rok. (A není to Škoda 120, ale velice čiperná Škoda 130, docela fajnově vyladěná!) Jo, ještě to výfukové znečištění; nejlépe je omezeno právě množstvím najetých kilometrů. Alespoň tak se mi to jeví. 3)Je to možná blbá filosofie; leč domnívám se, že cokoliv je navráceno svému účelu, nemusí být znovu vyrobeno. Není potřeba surovin ani energie na výrobu, distribuci a veškerý marketingový cirkus kolem, nemusím kupovat nový, ještě suprovější tentononc s mnoha novými úžasnými funkcemi, které vlastně vůbec nepotřebuji. Nemám problém kam s tím starým, kdysi neméně suprovým a úžasným krámem, a nemusím se trápit, jak „ekologicky“ bude sprovozen ze světa. 4)Je to takový snad i přírodní zákon; poslední zařvání staré techniky je podstatně vymakanější a vyladěnější než prvé zařvání té nové. Ano, je to úžasné, ale raději si počkám, až se ten úžasný nový hit objeví v bazarech (nebo přímo ve sběrných dvorech). To už ta nová technika (neboli po amerikánsku „technologie“) bude časem prověřená, vychytaná a vůbec jůzrfrendly vymazlená – a taky cenově přijatelnější. 5)Argument nikoliv nepodstatný; baví mě to. Když něčemu znovu vdechnu život, zůstane v tom kousek ze mne. Přestane to být anonymní krám… ostatně každá věc má v sobě vloženou invenci i práci, která do ní musela být vložena, aby ten kus hmoty „oživnul“. Každá fortelná věc i má svou uměleckou hodnotu – pakliže připustíte, že umění je od slova „umět“. Ať je lépe a radostněji!

  29. oxymoron

    1: ucinnost rozhodne neni stejna, pred 10-15 lety byla kolem 50-60 procent. Haldy jsem jich opravil a testoval a ziskat dnes certifikat na 90+ ucinnost vyzaduje velmi dobry navrh a soucastky, ktere rozhodne neumozni stavbu zdroje za 300,-. Takze vetsina zdroju dnes ma pod 80 procent. A o energeticke narocnosti Athlonu nebo P4 pomlcim :))2:Samo ze vytizeni vozu jednou osobou je desne plytvani uz jen z principu toho, ze na dopraveni 80kg zive vahy musim rozpohybovat 1200kg zeleza. Ale lide holt auta vyuzivaji neekonomicky a tak je prece jen prinos novych katalyzatoru neocenitelny. Jen predstava ze by dnes jezdily pri ekvivalentnim mnozstvi skodule a trabanti mi nahani modro pred oci :))3:Souhlasim za predpokladu ze ona vec bude shopna plnit svoji ulohu stejne jako nove vyrobky. Tj. stare hodiny budou li presne proc je neopravit , ale proc opravovat starou motorovou pilu, ktera jela na smes 1:25 a smrdela jak das , kdyz nova jede na 1:50 a po zahrati neni citit. Je to i o ekologii.4: bez vyhrad souhlasim5: delam to taky a ktomu vsemu se posledni leta vracim k zivotu "jak za starych casu" tj, venkov , chalupa, pes a kun s minimalni ek. stopou. Nicmene odmitani modernich technologii by bylo zacaste ku skode veci :))

  30. Vectra

    …a světNení to spíš tak, že trvanlivost produktů se všeobecně snížila bez ohledu na politické zřízení? Ono televizor s elektronkami je něco jiného než televizor postavený na deskách a integrovaných obvodech. Ten první lze snadno opravit, druhý nikoli, výše složitosti a obtížnosti nalezení chyby se exponenciálně zvýšila a v neposlední řadě je cena elektronky nesrovnatelná s cenou desky v poměru k ceně celého produktu.Souhrnně: Obtížnost opravy a cena součástky prodražuje opravu současné elektroniky nad rozumnou cenu.Pochopitelně to neplatí ve všech případech a někdy je oprava jednoduchá, ale zvlášť u počítačů jsou uživatelé natolik závislí, že si po havárii ihned kupují nový kus, aby nemuseli čekat 14 dní na opravu.

  31. strojmir

    Tak mi zbývá dodat, že život postaru vlastně nežiji, copak bych to mohl tvrdit s rychlým internetem doma? Ne jsem jiná generace a z toho co bylo je ve mě více hippie než venkovské zemitosti. Přesto mám rád život na venkově, řemesel umím už taky desatero a starý poctivý fortel jsem ocenil i poctivým studiem, máme dvě kozy a pár dalších zvířat, umím se o ně postarat, podojit, jednou půjdu možná do včel. Zahradu máme užitkovou se spoustou zeleniny a ne s tujemi a stříbrnými smrčky. Seno si dělám sám a s radostí pěkně postaru s kosou, vidlemi a dřevěnými hráběmi. Je to o cviku a pak to není ani více práce než se sekačkou a hlavně u toho neposlouchám otravné bzučení dvoutaktu, stačí mi ten z motorové pily, kterou ovšem "kaprem" zatím nahrazovat nehodlám. Jinak počítač mám také a la poskládaný šrot na bázi P IV, ale náhodou maká velice slušně a běží na něm kde co. Je v něm prostě dostatek paměti, dobrá grafická karta i zvuková a nemám ho zasalašený balastem a používám XP které nežerou tolik výkonu jako novější operační systémy od Microsoftu.

  32. @strojmir: Chyba odstraněna 😉 Ještě se to chvíli bude stávat. / Ono je vůbec důležité si uvědomit, že není nutné se vracet o tři století zpět, ale prostě dospět k nějaké udržitelnější formě existence. @Vectra: Omlouvám se, že odpovídám až nyní, přehlédl jsem. Myslím, že v některých případech to tak může být, v mnohých jiných ne. Třeba když mi plynař řekl, že průtokový ohřívač z roku 1961, který mám, nemám měnit, pokud úplně neodejde, protože ty nové vydrží max. 5 let. Fakt je rozdíl v jemné elektronice?

  33. strojmir

    Známý jednou na toto téma napsal na blog pojednání o tzv."kurvítku" neboli součásti, která slouží k zkrácení životnosti. Po jejím odstranění, či výměně za jinou dané zařízení získává, jak nyní rovněž doložil Foxy, mnohem delší životnost.