Žert aneb Páchne to tu blbostí

Říkají nám, že spolu s miliony dalších šťastlivců žijeme v demokratickém euroamerickém světě, kde se pěstuje svoboda slova a kde můžete třeba říci, že prezident je vůl, a nic se vám nestane.

A pak jsou na světě ty zlé, strašně zlé totalitní státy, státy, kde vám za svobodné vyjádření myšlenek hrozí kriminál a na které je třeba ze strategických bombardérů hodit nějakou tu svobodu a demokracii hned, jak je to jen trochu možné (zvláště pokud jsou tam zdroje ropy).

Předně je třeba říci, že nepopírám, reálnou existenci režimů, kde říci něco zakázaného je o hubu a může to skončit dlouholetým vězením či dokonce trestem smrti. Jen si prosím příliš nefanděme, že nám se něco takového stát nemůže. Paradoxní je, že přesto, že nejsme za to, co řekneme či napíšeme, ohroženi tak tvrdými tresty jako třeba v Číně, v Íránu či v KLDR, máme – na rozdíl od klasických totalitně-cenzurních systémů – jiný problém: Občan takového Íránu celkem dobře ví, co se stane, když zveřejní něco ošklivého o Muhammadovi, občané Číny jsou rovněž celkem dobře informováni o oblastech, kde je dobré držet jazyk za zuby či Twitter na uzdě. A pak si prostě mohou vybrat, jestli budou hrdinové svědomí (se všemi riziky s tím spojenými), či nikoli.

To my, občané svobodných, otevřených, demokratických, tržních a vůbec cool společností nikdy tak docela nevíme, kdy na nás dopadne ruka zákona kvůli nějaké úplné pitomosti. Z poslední doby lze zmínit případ dvou evropských občanů (Ira a Britky), kteří se vydali do Spojených států (dále SS), tam byli hned na letišti zadrženi, odvedeni v poutech, vyslýcháni a vyhoštěni, protože na Twitteru napsali že vykopou Marylin Monroe a „zboří Ameriku“, vše míněno ve zjevné nadsázce (odkazovaný článek si přečtěte, stojí za to). Podstatné je na tom to, co česká média nezdůraznila: Úředníci SS nemají nic lepšího na práci než zkoumat twitterové (a bezpochyby i mnohé jiné internetové) aktivity nespočtu lidí a číhají na každé podezření z rozvratné protiamerické činnosti. Copak si opravdu myslí, že by skutečný terorista byl takový debil, že by se o svých plánech šířil na Twitteru? Nebo jde o něco jiného?

Nicméně dosah amerických nenechavých pazourů nekončí na letištích a jiných vstupních branách do této země neomezených možností. Pokud se těmto světovým policajtům nelíbí, že narušujete jejich Pax Americana třeba tím, že na své webové stránce odkazujete na díla chráněná jejich autorskými právy, tak tenhle světovej policajt prostě může říci své spřátelené – či spíše vazalské? – vládě: „My chceme tohoto vašeho občana soudit, zatknete nám ho a pošlete.“ – a hádejte, co se stane? Soudce vaší země rozhodne a vy se můžete těšit na príma výlet do Ameriky. Ano, skutečně se takové věci dějí.

SS však nejsou jedinou „demokratickou“ zemí, která je schopna svého občana šikanovat proto, že nechápe jeho smysl pro humor. Jistý jihokorejský student retweetnul z legrace po Kim Čong-ilově smrti starší tweet oficiálního severokorejského Twitter kanálu, jenž zněl: „Long live Kim Jong-il“. Nyní sedí ve vězení za podporu nepřítele. Je přitom zcela evidentní, že to v daném kontextu bylo myšleno ironicky. Lze také připomenout starší českou aféru s billboardem parodujícím kampaň Stanislava Grosse na němž byl Usáma a text „Myslím to upřímně.“, kde musel tvůrce (Štěpán Mareš) dokazovat, že je to opravdu, ale opravdu recese a ne podpora terorismu. Bezpochyby bychom našli množství dalších případů takových nespravedlností. K čemu to spěje? Možná, že k autocenzuře takových rozměrů, jaká je i u občanů velmi totalitních zemí nevídaná, protože to, za co hrozí průšvih, není transparentně určeno a my se nakonec, zvláště bude-li realizována ACTA, budeme bát veřejně vtipkovat i o zcela neškodných věcech a to nejen na sociálních médiích, ale všude, neboť dnes už není jasné, co všechno vlastně je či není sledováno a odposloucháváno a kamery jsou kam se člověk koukne. A tak přijde den, kdy s vážnou tváří vstoupíme s přáteli do odlehlého hlubokého lesa, důkladně se rozhlédneme a popovídáme si o tom, jak jsme se ve šťastnějších časech zbořili v Americe.

Svou glosu uzavřu slovy klasika: „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! Ludvík“. Milan Kundera, Žert.

Advertisements

Komentáře: 8

Filed under Politika

8 responses to “Žert aneb Páchne to tu blbostí

  1. Foxy

    Sakra, chlape jeden, proč zas musíte mít tak vošklivou pravdu…

  2. oxymoron

    hystericke projevy USA mi prijdou jako projev spolecnosti ztracejici sve neotresitelne jistoty. No aby ne vsak taky co muze USA potazmo evropa dneska svetu nabidnout? Veskera vyroba presunuta v Cine know-how z velke casti take a naraz zjistuji, ze jim nema co generovat zisk, stoupa nezamestnanost a dovoz. "Globalni ekonomika" nese svoje ovoce a trzni system zacal zrat sam sebe od ocasu. Klasicka krec :))BTW: neco odjinud: http://www.vyber.sk…rkou-naslepo/

  3. Matúš

    Ahoj, Kojot. Tu máš zopár podnetov z mojej strany.Tých zopár tebou zmienených prípadov by som nazval výnimkami, ktoré potvrdzujú pravidlo. V podstate v 100 percent prípadoch sa nikomu nič nestane. Stačí si spomenúť na zástupi metalových, punkových a iných alternatívnych kapiel (btw. Gwar vydal album v 90-tych rokoch s názvom America must be destroyed). Detto antikapitalizmus medzi akademikmi je prevládajúcim pohľadom (od Žižeka až po Chomského). Paradoxne títo akademici sú čiastočne priamo financovaní kapitalistickými, demokratickými vládami.Okrem toho sa musím rozčúliť nadzhýčkalosťou tých dvoch britov, ktorí fňukajú po dvoch hodinách v cele. Mám dvoch známych z balkánu, ktorí v rámci rutinných (nemusia nič napísať na web) vybavovačiek ciest na západ (aj do EU) musia prejsť podobnými skúškami. Ono to nemá nič s kapitalizmom a slobodou slova ale s protekcionizmom a istou paranoiou z terorizmu (ktorá je historicky podmienená 9/11 v usa alebo vojenskými konfliktmi na balkáne). "Úředníci SS nemají nic lepšího na práci než zkoumat twitterové (a bezpochyby i mnohé jiné internetové) aktivity nespočtu lidí a číhají na každé podezření z rozvratné protiamerické činnosti." Myslím, že tá činnosť informačných zložiek funguje úplne inak. DARPA vynakladá značné peniaze na výskum umelej inteligencie. Vedci im okrem iného zato postavia botov, ktorí prehľadavajú internet a zbierajú potenciálne informácie. Tieto informácie takisto nespracúvavajú ľudia, ale automatizovaný software, ktorý posúva ďalej tie najzávažnejšie prípady. Samozrejme tieto algoritmy sú schopné dosť hrubých a často komických chýb – nečudoval by som sa keby vo vyššie zmienenom prípade išlo práve o takúto epizódu. Nakoniec aj z toho odkazovaného článku je jasné že tí colníci nemali poňatia o tom čo je twitter a teda zrejme tú informáciu o podozrení dostali z externého zdroja."K čemu to spěje?"Najskôr k tomu, že tie algoritmi budú do budúcnosti vylepšené tak aby sa takýmto omylom predišlo.Okrem toho ti splýva v tom článku ACTA so zlým kapitalizmom. ACTA je tiež produktom/aspektom demokratického, neoliberálneho kapitalizmu?

  4. @Matúš: No, ale vždyť o tom ten článek je, tedy o tom, že jde o něco jiného než o to, co se děje v totalitních státech. Já to nesrovnávám. Ale kritizovat snad přeci jen mohu, ne? Ano, souhlasím s tím, že ten Twitter atd. prohledávají "boti", ale to není důvod, proč to nekritizovat.Dále: Za vážnější případy pokládám vydání britského občana do USA (který samozřejmě souvisí s ACTA, neboť se jedná o autorská práva) a zavření toho Korejce. To už přeci není taková prča a ani hloupý omyl. nebo snad ano? ACTA je produktem současného kapitalismu, v němž určité vlivné skupiny lobbují ve prospěch svých ekonomických zájmů. Já vím, "anarchokapitalista" či "libertarián" může říci, že to není ten pravý, "čistý" kapitalismus, že je to vlastně něco jako socialismus (sic! Když tak, jak říká Žižek, socialismus pro bohaté), ale mně je to v podstatě jedno – já kritizuji současný stav a říkám mu kapitalismus, klidně mu můžeme říkat jinak, podstatu věci to nemění.

  5. Matúš

    Nie som si celkom istý, či južná kórea je dobrý príklad demokracie (a v kontexte článku teda aj jej zlyhania). Skôr mi pripadá že podobne ako v Izraeli tá demokracia je tam ušlapávaná v záujme národnej bezpečnosti.Myslím, že to čo kritizuješ v článku je štátny kapitalizmus, v ktorom je trh monopolizovaný zopár silnými firmami, ktorých akcionármi je štát a – na jednej strany štát ma vplyv na chod firiem a opačne – záujmy týchto firiem ovplyvňujú politiku. Tento system je typický pre protekcionistické autokratické krajiny ako sú čína, rusko alebo arabské štáty. Západný kapitalizmus je liberálny, demokratický. V posledných rokoch, vďaka ekonomickej kríze však nastupuje aj na západe štátny kapitalizmus. Nemyslím teda, že odpor k ACTA sa týka len zopár libertariánskych utópii. Naopak, ACTA vnímam ako symptóm toho nástupu autokratického protekcionistického štátneho kapitalizmu. Pointa je v tom, že si so svojou kritikou na jednej lodi s väčšinou liberálov, ktorí kritizujú tento prechod (napr. http://www.economist.com…542931).

  6. Problém je v tom, že "trh bez přívlastků", tedy neregulovaný trh, zcela zákonitě a nevyhnutelně vygeneruje oligarchy, kteří jej začnou deformovat. S trhem je to jako s Newtonovou mechanikou – dokud jde o "malé hmotnosti", funguje to, jakmile se objeví "těžká váha" nebo dokonce "černá díra", vše se deformuje. Proto se sice mohu v lecčems shodnout s liberály, ale ne v řešení – protože já jsem jednoznačně pro regulaci, jež zabrání vzniku kapitálových "černých děr". Tedy pro posilování rovnosti na úkor nerovnosti a to i v případě, že by to vedlo ke snížení ekonomické efektivity, protože to povede ke zvýšení kvality života – viz: http://on.ted.com/AIsU

  7. Matúš

    ok, dik za odpoveď.

  8. Hlodoun

    ZamyšleníZajímavý postřeh jsem zaznamenal od osoby hodnotící americké revolty 60 let (jejich účastnice a pamětnice) – že šlo o pokus o nenásilnou revoluci. A proto ta další je nyní zákonitě násilná. A bude li potlačena, moloch zla a moci jménem USA sice přežije, ale jeho vládou již bude nadále pouze čím dál víc pohrdat každý slušný člověk na planetě včetně občanů USA, a bude následovat pouze pozvolný úpadek a ztráta vlivu, ukončené opravdu ošklivým výbuchem vnitřního násilí a zhroucením molocha zevnitř. Pokud se vůbec člověk podívá na úspěšné revoluce – modelem budiž anglická, francouzská i ruská, či třebas i husitská – zajímavé je i to že nejvíce postihnou nikoli jednotlivé vyhraněné strany, ale mnohem více ty lidi kteří se nacházejí mezi nimi. Prvním předpokladem je vždy realizace dlouhých a vyčerpávajícíh válečných kampaní v zahraničí a rozpad sociální struktury, a ty obě už bohudíky USA má za sebou. Ted už to s nimi naštěstí půjde jen čím dál rychleji čím dál víc z kopce, pěkně dolů, čím dál svižněji rovnou do horoucích pekel. Otázka je kdo našeho globálního fízla nahradí a ta odpověď není moc optimistická. Abychom nakonec nenafasovali místo čerta – Belzebuba.