Křivdu, kterou nelze způsobit, nelze ani napravit

Přestavte si, že byste ukřivdili kameni, třeba byste jej (kus) urazili, měli byste takto způsobenou křivdu napravit?

Dle antidiskriminační legislativy se diskriminace týká výhradně lidských bytostí, neboť jen jim je možné způsobit újmu na lidské důstojnosti, tedy jim ukřivdit. Ukřivdit znamená způsobit všeobecně známý krajně nepříjemný pocit. Osobně se domnívám, že křivdu mohou pociťovat i některá zvířata, ale to nyní pomiňme. Křivdu rozhodně nemůže pociťovat šutr a nemůže ji pociťovat ani právnická osoba či instituce. Proto například nemůžete diskriminovat firmu (ale můžete porušit, například při výběrovém řízení, jiná pravidla), protože firma nemá lidskou důstojnost. Stejně tak ji nemá ani církev.

Tudíž jsem zásadně proti tomu, aby byly církvím předávány majetky ve jménu “napravení křivd“. Je to pojmová konfúze. Žádné církvi nikdy žádná křivda způsobena být nemohla, protože církve nic necítí. Nejsme morálně povinováni vracet institucím to, co jim naši předkové vzali (a co ony někdy zase vzaly našim předkům). Naopak, byla-li způsobena křivda lidem, jsme morálně povinováni ji napravit: Nemám tedy žádné výhrady proti tomu, aby byli nějakým relevantním způsobem odškodněni kněží, kterým byl z nepřijatelných důvodů odebrán státní souhlas k výkonu povolání či byli jinak diskriminováni nebo pronásledováni a šikanováni (například Státní bezpečností). Kněží jsou lidské bytosti, mají city, pakliže jim byla způsobena újma, nešetřil bych na nich. Nevím, jestli k takovému odškodnění vůbec došlo.

Stejně tak nemám námitky ohledně navrácení takového majetku, který církev potřebuje k tomu, aby vůbec byla schopna poskytovat své služby věřícím a o který ji minulý režim připravil (pakliže ovšem stále ještě má nějaké věřící). To se může týkat malých církví, či třeba církevních společenství v rámci Římskokatolické církve – například nemám nic proti navrácení tradičních budov řádovým společenstvím. K tomu ale, pokud vím, už vesměs došlo. Jděte mi však někam s latifundiemi a miliardami pro jednu z nejbohatších institucí (a zřejmě nejstarší existující korporaci) na světě, nota bene když tato instituce má v programovém prohlášení nastavení druhé tváře a cosi o tom, že bohatství je překážkou na cestě do království nebeského. I když vlastně: Možná je záměr Římskokatolické církve vlastně bohulibý a spásný, a jen jsme jej nepochopili – čím více bohatství si přisvojí, tím méně překážek budeme mít my ostatní na své pouti k Pánu Bohu.

Závěrem bych rád připomněl, že jsou to české levicové strany, které se staví proti štědrému plánu restitucí v hodnotě desítek miliard korun a jež navrhují v této věci vypsání referenda, zatímco pravicové strany daly zcela jasně najevo svou spřízněnost s římskokatolickým konzervativismem, s nímž se sice ztotožňuje jen menšina našich obyvatel, ale jehož vliv skrze „hradní partičku“ v čele s Klausem a dále pak špičky TOP09 a ODS stále (a nebezpečně!) roste.

POZNÁMKA: Ohledně toho, kolik lidí u nás vlastně církve zastupují a o tom, že jejich význam je permanentně nadhodnocován viz také pravděblízký (řekl bych) komentář Filipa Tvrdého k předběžným výsledkům Sčítání 2011 (doporučuji i debatu pod článkem).

Advertisements

komentářů 19

Filed under Politika

19 responses to “Křivdu, kterou nelze způsobit, nelze ani napravit

  1. Barča

    Ach jo, to je pořád dokola. Vytahují se staré „křivdy“, má dáti- dal, podobně jako se vytahují Benešovy dekrety. Mě to spíš připadá, že tyhle problémy se vytahují neustále a jen proto, aby se nemusely řešit věci současné a tedy podstatné. Prostě odvrátit a zaujmout pozornost lidí někam jinam.

  2. Ne, tyhle problémy se vytahují, protože Římskokatolická církev má vlivné konexe. Je to konec konců asi nejstarší velká megakorporace na světě.

  3. Barča

    Církev jistě vlivné konexe má, ale spíše to opět jen zkouší. Podobně jako existují Benešovy dekrety, tak existuje výnos císaře Josefa II.kolem r.1870 kdy kromě zrušení nevolnictví provedl faktické zestátnění církve (katolické, jiná v té době nesměla být), zavedl také toleranci všech náboženských vyznání – a církev v podstatě zbavil veškerého majetku. Nadále byli církevníci jen „správci a provozovateli“ všech církevních statků, které od té doby patřily státu. V podstatě císař Josef II. dokázal to, o co usilovali husité. Komunistický režim katolíkům nepřál, diskriminoval je, popřídně zavíral. Ale nebylo církvi co konfiskovat. To zestátnil právě císař Josef II. Není to poprvé co se církev dožaduje svého majetku. V roce 1919 se církev domáhala odškodnění v důsledku vzniku českého státu, dále v roce 1945, tady chtěla využít poválečného zmatku, další takovou větší snahou byl rok 1989. Zkrátka církev to zkouší znovu a znovu. Ale církev na vrácení majetku v podstatě nemá žádné právo už zhruba 230 let.

  4. No jo, ale tentokrát to zkouší velice úspěšně! Jinak ono je to s tím majetkem asi složitější, ale to není podstatné.

  5. Barča

    Mám tam chybu, opravuji místo 1870 má být 1780. Uznávám, že to s tím majetkem složitější je, protože také do dějin zasáhl revoluční rok 1848. Ale souhlasím s Vámi, že v naší zemi je funkce církve nadhodnocována. Obyčejní lidé přicházejí v důsledku ekonomické krize o majetky, odpádávají zemědělci a drobní živnostníci, dostávají se do problémů některá malá soc. zařízení, apd. Nedostane nikdo nic. Ale pro katolickou církev se vždy majetek a nějaké zlato najde. ( dala bych to na Váš blog na Idnes, kde o tom také píšete, ale nemám potřebné dukáty – nelze vkládat do tamější diskuze příspěvky )

  6. Barčo, vložil jsem to tam za vás.

  7. Barča

    Děkuji, mrkla jsem na diskusi.Ono je to skutečně s tím majetkem církve složité. 1) samotná inventarizace majetku. 2) sehnat nabývací tituly, doklady, dekrety apd. Jako ke každé jiné nemovitosti. 3) Církev a její majetek většinou vždy podléhala v té dané zemi panovníkovi a jeho zájmům. Panovník zastupoval říši, stát. 4) Dále, co bylo skutečně majetkem katolické církve? – v různých dobách se církve olupovali a ničili, pronásledovali navzájem (husité, katolíci, protestanti apd) 4) Církev je instituce, kterou tvoří lidé. A další problém s majetkem je zde dědičnost – katolická církev dodržovala právě kvůli majetku celibát, i kdyby byl někomu z církve vrácen majetek, tak komu? Papeži? Nebo, kdo by byl zapsán na katastru nemovitostí? Jsem pouze laik. A toto je oříšek pro celou řadu odborníků. Protože tato situce není vůbec přehledná a jasná.Proč by církev měla mít v tomto ohledu nějaké vyjímky? V 90. letech, pokud chtěl člověk získat do osobního vlastnictví zabavený majetek – musel sehnat veškeré doklady o vlastnictví předků, doklady o tom, kdy a za jakých okolností mu byl majetek zabaven apd. Rozhodně to nebyla jednoduchá záležitost. Myslím si (možná špatně), že tímto podobným způsobem mohla církev od roku 1989 postupně žádat o navrácení majetku.

  8. Barča

    Už jen poslední poznámku na toto téma.Myslím si, že církvi byl z velké části majetek navrácen. V městě v kterém žiji vím o jedné z budov. Tato budova sloužila dlouhá léta jako nemocnice, v té budově proběhla řada rekonstrukcí, pracovala jsem tam. V roce 2004 byla nemocnice zrušena a budova vrácena církvi. Dodnes se s tou budovou nic neděje. Je opuštěná, nevyužitá a chátrá. Celá ta situace s majetkem církve je málo transparentní a nepřehledná. Mám právě pocit, že z toho církev těží.

  9. Barča

    Všimla jsem si, že jste mé komentáře vložil na idnes do diskuze. Možná umlčely „markýze Géra“ 🙂 Já vůbec nechápu ten systém dukátů. Prostě mě to do diskuze už vůbec nepustí. Myslela jsem si, že se ty dukáty získávají i tím, když někdo z diskutujících dá mému komentáři bod apd. Ale všechno je úplně jinak. Přijde mi hloupé, pokud člověk vloží komentář do diskuze a nemůže odpovědět na dalšího člověka. Nerozumím tomu. Díky za vložení těch příspěvků.

  10. Barčo, dukáty získávate tím, že se zalogujete (na to je třeba nezapomínat) a pak čtete články a blogy na iDnes – nebo na ně jen klikáte 😉 Maximálně získáte denně 60 dukátů. Takže potřebujete cca 9 dní bezmyšlenkovitého klikání na iDnesové články. Blbé, ale prostě to tak zavedli. Ale jinak si s tím nedělejte hlavu, ty diskuse jsou stejně povětšinou okupovány trolly, co to potřebují někomu "nandat", o nic víc tam nejde, není to jako v diskusích zde. Pro mě je to takový psychologicko-sociální experiment u kterého se dobře bavím, ale žádnou významnou váhu tamním diskusím nepřikládám.

  11. Barča

    Jasně, zalogovat a proklikat 🙂 To je chytré. Já jsem si ta pravidla četla 2x a říkala jsem si, no 1000 dukátů to nedám. Já jsem si to v těch diskusích pročítala. Když jim dojdou argumenty, začnou se čertit, člověka označí za demagoga, možná i hůř. :-)No, nejhorší je hádka s blbcem. Srazí vás na jeho úroveň a pak vás dobije vlastními argumenty. 🙂

  12. Výborně funguje nabourávání stereotypů. Například v toté diskusi jsem důsledně trval na tom, že "jsem komunista, kritizuji cirkevní restituce A jsem věřící". Pozorovat, co to s komentátory dělá, byla, přiznávám, dokonalá intelektuální rozkoš.

  13. Barča

    „Výborně funguje nabourávání stereotypů.“ Budu si na Vás dávat pozor. 🙂 Myslím si, že věřící komunista se ve své podstatě neliší až tak od klasického věřícího. Když se oba lidé odprostí od svých ideologií – dojdou k tomu, že oba věří v ideál jednoty. Ona ta snaha jít do jednoty je všude – takhle fungují kapitalistické nadnárodní firmy apd. Ono kdyby se vůbec do diskuzí netahala ideologie, politika – dá se bavit v klidu o všem možném, o přírodě, o archeologii, o čemkoliv. Jenže, řeknete něco v tom smyslu, že byl Darwin úžasný pozorovatel přírody a hned na to vás označí za komunistu a těžkého materialistu. Málokdo z lidí se dokáže nad ideologií povznést.

  14. Barča

    V této souvislosti mě také napadlo, že pokud je člověk členem nějakého spolku, organizace , tak platí členské příspěvky. A to samé by mohla udělat církev, která brečí jak nemá majetek a jak žijí velmi chudě jejich kněží na farách. Ale přece, kdyby se lidé v té určité farní obci složili na svého kněze, zaslouží si to – protože každou neděli lidem dává v kostele své kázání.

  15. Ad skládání se na kněze: První křesťané se dělili o vše, později vznikla církev a vybírala desátky. Nevidím důvod, proč by se věřící nemohli skládat na kněze, takový třicetičlenný sbor by se na slušnou výplatu bezpochyby složil. A sbory by si mohly navzájem pomáhat – větší přispívat menším atd. Aspoň by se ukázalo, kdo to s tím náboženstvím myslí opravdu vážně.Ad stereotypy: Když to vezmu tak, že jedním z mých vzorů je Chávez, který je katolík modlící se k indiánské bohyni přírody za uzdravení, tak bych řekl, že ten stereotyp ateistického komunisty-marxisty už dávno rozbit byl, jen našincům to neště nedošlo. Ostatně teologie osvobození, jež vznikla v latinské Americe, je kombinací křesťanství a marxismu. Atd.

  16. Barča

    Souhlasím. Ano, církevní desátky – tak to fungovalo kdysi. Pravdou je, že církev byla v minulosti za vybírání desátků kritizována. Možná by se to nelíbilo některým členům té církve a obce. Ale vidím to velmi podobně jako Vy.Ano, lidé u nás stále přemýšlí ve velmi vymezených(černobílých)kategoriích. Myslím si, že je to jen obraz naší společnosti a také toho co nám předkládají média. Příklad: Má-li člověk vyvinuté více sociální cítění – je to špatně, je neschopný se sám o sebe postarat a čeká, že se o něj bude starat stát. A tím se stáváte v očích jiných, neschopný a komunistou. V dnešní době je kladen velký důraz na individualitu, hodně se (nejen) v časopisech, řeší otázka ženství a mužství ve společnosti – mě osobně to přijde vyšroubované do maxima. Klade se důraz a vyzdvihují se především rozdílnosti mezi mužem a ženou, dělají se z toho mystéria, věda a vytrácí se z toho určitá přirozenost. Samozřejmě, že rozdíly mezi mužem a ženou jsou, ale mě osobně přijde, že ta společnost to zbytečně hrotí. Muž i žena jsou prostě jen člověk 🙂

  17. Barča

    AD Chávez: Nemám žádný vzor. Co se týče politických systémů, forem – tak vlastně lidé zkouší od svého prvopočátku různé systémy. Zatím lidé na nějaký dlouhodobě fungující ideální systém nepřišli. Většinou když kterákoliv společnost dosáhla nejvyšší úrovně, začala upadat. Je to určitá zákonitost, kdy každé + se po jisté době změní na -. Pěkně to vysvětluje taoistický symbol Nejvyššího zvratu. Je zkrátka potřeba najít zlatou střední cestu. Něco mezi kapitalismem (důraz na individualitu)a socialismem, komunismem (důraz na fungování společnosti jako celku) V této rovině se daří celkem severským zemím – Švédsko. Samozřejmě i tam mají své problémy.

  18. ad desátky: Spíš byla kritizována pro to, že desátky nebyly dobrovolné, ale povinné, a že byly vybírány nevybíravě.ad dokonalý stát: Jasně, dějiny mají svoji dynamiku, je otázkou, zda je představitelný nějaký kvalitativní společenský skok k úplně jiným schématům.

  19. Barča

    Je možné, že téma „církevní restituce“ se možná ještě více rozvíří s pohřbem V.Havla. Udělá se z toho taková „reklama na duchovno českého národa“ poukáže se na to, jak některé české svatostánky chátrají apd. přitom odkaz pana Havla spočívá v něčem úplně jiném, daleko více obyčejnějším.