Polemika esoteričky a fyzika o vědě a duchovnu

Dnes jsem pod jedním svým starším a částečně expirovaným článkem vedl se svou novou komentující diskusi o vědě a duchovnu. Nesnažil jsem se zabíhat do detailů ohledně fyziky, spíš jsem se snažil ukázat, že i když věda a duchovno mohou vycházet ze společného zdroje v podobě lidské zvídavosti, jen obtížně lze říci, že duchovno či náboženství je pro přírodní vědy inspirací. Část diskuse si však shodou okolností přečetl velmi kompetentně vzdělaný fyzik pracující v CERNu a poslal mi k tomu svůj komentář. Souhlasil se zveřejněním tohoto textu pod pseudonymem Crusty the Clown a já se rozhodl udělat z textu článek v podobě fiktivního rozhovoru [EDIT 11.12.2011: Jedná se o fyzikův originální a obsahově neupravený komentář, v němž z praktických důvodů postupně cituje jednotlivé teze a vyjadřuje se k nim, nic víc!], který skvěle ilustruje to, jak myslí esoterik a jak myslí fyzik. Věřím, že to Barča vezme statečně, konec konců jsem v textech tak, jak je sama zveřejnila, nic neměnil, pouze opravil překlepy.

Barča: „Osobně si myslím, že pokud člověk opravdu hledá pravdu, podstatu – tak se náboženství, duchovno a věda navzájem nevylučují. Naopak bych řekla, že věda se dost inspiruje duchovními knihami. Bible (budiž světlo) a teorie velkého třesku.“

Crusty the Clown: “Tady je třeba vylít s vaničkou i dítě. Teorie velkého třesku nebyla rozhodně zkonstruována tak, že si Hubble přečetl bibli (b záměrně malé). Usoudili jsme na ní z toho, že když pozorujeme libovolný objekt na nočním nebi, zjistíme že se od nás vzdaluje s rychlostí rostoucí s jeho vzdáleností (měření rychlosti se provádí pomocí Dopplerova posunu ve frekvenci světla emitovaného objektem). Pokud se všechno vzdaluje, muselo to být dříve blíže k sobě, dříve ještě blíže a tak dále až se nám všechno sejde v jednom bodě. Idea to byla neoblíbená natolik, že i Albert Einstein modifikoval své rovnice obecné relativity, aby predikovaly existenci stabilního (neexpandujícího Vesmíru). Teprve přehršel experimentálních dat jej donutil změnit názor. Teorie velkého třesku nepochází z bible, nepopisuje žádnou událost v bibli, nevyužívá fiktivních postav a nevyžaduje slepou víru ve svojí platnost, protože platí ať tomu dotyčná věří či nikoliv. Pokud chcete dělat srovnání, měla byste je dělat takto.

Barča: „Pak třeba zenové koany – Schrödingerova kočka.“

Crusty the Clown: “Předpokládám, že koanem jsou myšleny vtíravé zenotázky typu: ‚Jak zní potlesk jedné ruky?‘ Ty mají často překvapivě jednoduchou odpověď. Potlesk jedné ruky zní stejně jako potlesk druhé ruky. Nevím, jestli bych nazval Schrödingerovu kočku koanem, maximálně ve smyslu, že poukazuje na omezenost lidského myšlení. Těžko se můžeme divit, že zákony mikrosvěta jsou pro nás jako makroskopické bytosti těžko srozumitelné. Schrödingerova kočka pouze demonstruje toto chování ad absurdum. Pokud jste chtěla ovšem poukázat na to, že v každém systému existuje vždy více otázek než odpovědí, měla jako příklad poukázat na Gödelův teorém neúplnosti.“

Barča: „Učení o jin-jangu je to samé co fyzikální alternativa sínusovky a Newtonových zákonů u vlnových rovnic apod.“

Crusty the Clown: “Ehm. Tady musím domýšlet za autorku. Nejspíš nemyslela jak Jin-jang souvisí se střídavým proudem, ale chtěla poukázat na vlnově-korpuskulární charakter mikročástic a u Newtona myslela zákon akce a reakce, z čeho extrahuje jakousi podivnou formu duality. Dualita je primitivní forma symetrie. Fyzika se symetriemi skutečně pracuje, dost podobně jako když někomu ukážu jen levou polovinu pěticípé hvězdy, bude schopen dokreslit tu druhou. Symetrie jsou v jádru všech fyzikálních zákonů, protože dle teorému Noetherové souvisí každá symetrie s nějakým zákonem zachování. Tak například symetrie systému v čase souvisí se zákonem zachování energie, symetrie v prostoru se zachováním hybnosti atd. Pochybuji, že na tohle vše lze přijít studováním dualit jin-jangu. Maximálně to lze použít jako poetický symbol.“

Barča: „Jen těm vědcům je zřejmě proti srsti si to přiznat.“

Crusty the Clown: “To teda kurva ano, s bláboly se ztotožňovat nebudeme.“

Barča: „Kdyby náboženství, duchovno a věda vzájemně spolupracovaly a věčně se nehádaly – bylo by lidstvo mnohem dál.“

Crusty the Clown: “Věda se s nikým nehádá. Věda popisuje přírodní zákony, pouze náboženství s tím má problém, protože má zapotřebí lidem vykládat, jak si mají myslet, že tyto zákony fungují. Byli bychom o tisíc let dál, kdyby se křesťanství učinila přítrž ještě za Římské říše.“

Barča: „Souhlasím s Vámi, že věda lépe popisuje vnější svět – co se děje, jak se děje.“

Crusty the Clown: “Ano.“

Barča: „Ale pokulhává tady proč se tak děje.“

Crusty the Clown: “Víme-li jak se co děje, víme i proč. Kupříkladu kulečníková koule se pohybuje v daném směru, protože na ní v tom směru zapůsobila nějaká síla (tágo). Předpokládám, že jste tu myslela spíše vtíravé otázky typu: ‚Proč síla způsobuje pohyb?‘ Odpověď samozřejmě tkví v tom, že pojem síla je pouze makroskopické přiblížení pro souhrn jevů, které se odehrají, když tágo šťouchne do koule. V konečném důsledku jde samozřejmě o interakce částic tága a koule, tedy elektromagnetická interakce na úrovni každé jednotlivé částice. Představte si každý pár částic koule a tága jako dvě holky v bikinách, každá na jedné loďce na klidném jezeře, které si přehazují míč. Při každém přehození míče se loďky oddálí. Co vyvolalo ten pohyb? Síla? Ne, prostě interakce pomocí míče.“

Barča: „Proto jsou v matematice vyjímky (axiomy)“

Crusty the Clown: “Axiom či postulát není výjimka nýbrž fakt, který se pro danou teorii považuje za samozřejmý. Matematicky mohou mít axiomy různou formu (definice, předpoklad …). Kupříkladu speciální teorie relativity je konstruována na dvou postulátech: rychlost světla ve vakuu a vztahu měření k volbě vztažné soustavy. Rychlost světla ve vakuu je v rámci teorie relativity samozřejmá v tom smyslu, že bez ní nelze takovou teorii vybudovat a že rychlost světla má právě takovou hodnotu, jakou jsme naměřili.“

Barča: „Protože matematika není také schopna všechny děje vysvětlit.“

Crusty the Clown: “To je pravda. Matematika rozhodně není schopná vysvětlit kupříkladu existenci lidí, kteří se domnívají, že matematika má jejich existenci vysvětlit.“

Barča: „V matematice je 1 + 1 = 2“

Crusty the Clown: “V dekadické číselné soustavě ano.“

Barča: „V reále to může být třeba tak, že jeden muž a jedna žena se spojí a jsou to 2 lidé“

Crusty the Clown: “V dekadické číselné soustavě ano.“

Barča: „Ale také třeba tito dva lidé dají život třetímu, nebo i více lidem (dvojčata apd).“

Crusty the Clown: “Jak souvisí reproduktivní mechanismus homo sapiens s matematikou? Jedna spermie, dvě spermie, tři spermie…“

Barča: „Co se třeba nedá okecat je gravitace ve fyzice.“

Crusty the Clown: “Je dobré, že si pochybovači o fyzice toto uvědomují. Nechtěl bych je každé ráno zametat z chodníku.“

Barča: „Na druhou stranu kvantová fyzika v podstatě nedávno objevila, že foton (světlo) nemá antičástici. Pokud tedy vycházíme z toho, že vše na zemi je složeno z polarit, tak foton, který nemá antičástici je nejblíže k jednotě – není zajímavé, že např. právě Bůh je připodobňován právě k světlu?“

Crusty the Clown: “Famózní. Foton byl ve svém prvním smyslu definován na základě pozorování gamma záření objeveného v roce 1900 Paulem Villardem. Svojí podobu ve Standardním modelu částic získal foton s konstrukcí teorie kvantové elektrodynamiky (kvantované elektromagnetické pole, Nobelova cena 1965) v jejímž smyslu je definován jako intermediální částice (prostředek pro interakci, kterou na makroúrovni popisujeme jako sílu, dříve zmíněný „míč“) s nulovou hmotností (s jistotou do 1×10−18 eV/c) a nulovým elektrickým nábojem (s jistotou do 1×10−35 e). Antihmota je definovaná přes C paritu (C = charge, náboj), tedy jedná se o částice s opačným elektrickým nábojem. Fyzika demonstrovala, že kupříkladu zákony elektromagnetismu zůstávají vůči záměně elektrického náboje zachovány, tedy že pozitrony se řídí stejnými zákony jako elektrony, splňují tedy tzv. C symetrii. Bohužel, tzv. slabé interakce (radioaktivní rozpad apod.) C symetrii nesplňují. Má-li tedy být onen bůh skutečně vším ve vesmíru, pak rozhodně nesplňuje C symetrii a jeho připodobnění ke světlu tedy spíše chápu jako projev Slunce svítícího skrze dutou hlavu.“

Barča: „Kvantová fyzika má vůbec velmi dobře našlápnuto k prozkoumávání duchovních a náboženských nauk.“

Crusty the Clown: “Má spíše blíže k tomu ukázat, že vědomí experimentátora je pouze špatně definovaný pojem.“

Barča: „Teorie strun, antihmota apod. Myslím, že to stačí ;-)“

Crusty the Clown: “Taky si myslím, by to už stačilo.“

EDIT (13. 12. 2011): Smyslem tohoto článku bylo ukázat, že vytváření amatérských teorií o tom, jak funguje svět, nota bene pokud tyto teorie vycházejí z povrchního pochopení či dokonce nepochopení závěrů moderní fyziky, je ztráta času, že to nemá smysl, protože to jen mate lidi a fyzikům to leze na nervy, protože oni studovali roky a desetiletí a vědí, že žádný jeden z nich na „TO“ nepřjde. Já si prostě příliš vážím práce vědců na to, abych mohl přejít mlčením vykrádání jejich práce a lepení podivných koláží z populárně naučných a esoterních knížek. Toť vše. Kojot

PS: Barča inspirovala také tento článek:

Duchovno, kvantovka, kabala a fotbal

Advertisements

komentářů 109

Filed under Úvahy a postřehy

109 responses to “Polemika esoteričky a fyzika o vědě a duchovnu

  1. Medial

    Barča: Realita je taková, jakou ji popisuje a bude dál popisovat věda. Nemyslel jsem si to vždy. Kdysi jevil jakési esoterické symptomy, nakonec se mi však podařilo se z toho temného období vymanit 🙂

  2. @Barča: Jo jo, za tu nálepku se omlouvám, ale v rámci toho článku je to přiléhavé značení člověka, který prezentuje tento typ názorů.@Medial – [101] – No, to je snad ještě bizarnější názor, než teorie těch nejdivočejších kvanto-esoteriků. Plynulo by z toho, že před 60 lety byla zemská kůra statická, že před sto a něco lety existovala jen naše galaxie atd. Opravdu nevěřím, že se realita mění v závislosti na vývoji vědy, to už snad není ani antropocentrismus! :-)))

  3. Barča

    Medial: „Realita je taková, jakou ji popisuje a bude dál popisovat věda.“ Osobně si myslím, že člověk není schopen nikdy komplexně obsáhnout a vysvětlit dokonalou objektivní realitu. Vědu tvoří lidé, přestože geniální lidé, ale i geniální mozek má svoji kapacitu a ohraničený limit. A opět lidský mozek, ten je tvořen dvěma hemisférami. Takže lidé s vyvinutější levou hemisférou mají blíže (jsou v rezonanci)k poznávání objektivnímu – vnějšímu 5 smysly. Lidé s vyvinutější, nebo převažující pravou hemisférou poznávají svět skrz své nitro (z vnitřku). Představte si kružnici a její střed. Lidé s převažující levou hemisférou poznávají směrem z obvodu kružnice k jejímu středu. A lidé s převažující pravou hemisférou poznávají svět cestou z jejího středu směrem k obvodu. Jsou to jen cesty a způsoby poznávání. Osobně si nechávám v této záležitosti určitý nadhled. Rozumím lidem „duchovním“ a také mě fascinuje „vědecký“ přístup.

  4. Allegor

    Ad Medial: Říct, že "realita je taková, jakou ji popisuje věda", to je opravdu…ale on to vlastně Kojot už pěkně napsal.

  5. Machi

    Crusty:"Mně spíš mrzí, že nikoho nezajímá objevovat jak příroda funguje, ale všichni by hrozně chtěli ostatním vnutit, aby sdíleli představy o tom, jak by fungovat měla."To je nádherné zhodnocení. Otázkou samozřejmě zůstává proč tomu tak je.Vera:"Věda mi neodpoví proč toužím po kráse, hudba z gramofonových desek dává větší požitek ""i fyzika žene vášeň a představivost a touha, tedy věci nepopsatelné :-)"Ale na tohle věda umí nedokonale odpovědět i dnes, přičemž se odpověď bude v budoucnu zdokonalovat.Panuje ovšem těžko pochopitelné přesvědčení, že vědeckým vysvětlením nějakého jevu se připravuji o možnost si jej pořádně užít (zajímavé že snad nikdo z vědců si tohle nemyslí, spíše naopak)."v něčem má Barča a my ostatní laici pravdu, víme jak co vzniklo a funguje,"To jste tedy dobří, málokterý vědec by řekl že ví jak co vzniklo a jak to funguje (nepochopit špatně, dnes je známo mnoho věcí o vzniku a fungování různých jevů, ale do kompletnosti to má hodně daleko). "ale potřebujeme nadstavbu, protože technicky a fyzicky a chemicky dokonale vysvětlenýs vět je nudný"Právě proto že "technicky, fyzicky a chemicky vysvětlený svět" neexistuje, nuda rozhodně nehrozí. Řekl bych že přinejmenším v přírodních vědách je pojem "nudící se vědec" oxymorón. :)Barča:"Otázkou je, co je skutečná realita? Kdo to posoudí? Dám příklad: Mám ve skříni modrý svetr. Jakou barvu má ten samý svetr, když zavřu skříň – to znamená, když se na něj nikdo a nic nedívá? Jak tento svetr vidí pes,kůň, moucha?"Pokud chcete objektivní odpověď musíte ji hledat opět ve vědě. Teprve věda ukázala, že pojem barvy je spojen s vnímáním a jako taková se může lišit třeba druh od druhu, ale dokonce i člověk od člověka.Proto se taky ve fyzice běžně mluví o vlnové délce (či frekvenci) elektromagnetického vlnění a ne o barvě. U daného svetru bychom tedy mohli například změřit spektrum odraženého denního světla.

  6. Barča

    Machi: Děkuji Vám za odpověď na moji otázku. Přečetla jsem si Vaše komentářena vlákně „Důkladným promýšlením teologie k ateismu aneb Myšlenková cesta Otakara A. Fundy“.Velice výstižně a pěkně jste tam vyjádřil svůj postoj k otázkám spirituality, metafyzična a vědy. Potěšilo mě to. 🙂

  7. Matúš

    diskusiaDo pekla, tak toľko príspevkov sa mi teda čítať nechce, aj keď téma je potenciálne zaujímavá. Kojot, nemohol by si spraviť (vysoko subjektívny) súhrn hlavných momentov diskusie?

  8. @Matúš: To bych ji musel sám celou přečíst a já na to už fakt nemám sílu…

  9. Martina

    Kvantova fyzika versus duchovnoDoporučuji podívat se na film Quantum activist http://www.youtube.com…rVz92jEJyc