Fyzikální metafora liberálního pojetí socioekonomických vztahů

S liberálním popisem socioekonomických vztahů se to má podobně jako s Newtonovou teorií gravitace.

Při dostatečně malých “hmotnostech“ (tj. objemech kapitálu koncentrovaných v jedněch rukou) a “rychlostech“ (tj. možnostech transferu kapitálu) je liberální model socioekonomických vztahů schopen víceméně správných predikcí.

Jakmile však “hmotnost“ vzroste nad určitou mez (konkrétně jde o mez, kdy se sociální nerovnost mění v sociální nesouměřitelnost) a místní vázanost kapitálu klesá (práce se stěhuje za lidmi, místo aby se lidé stěhovali za prací), dochází k převrácení distribuce rizik (větší příjmy již nejsou spojeny s větším rizikem, nýbrž naopak rizika nesou lidé s nízkými nebo průměrnými příjmy). Tím dochází ke stále větší kumulaci kapitálu (čím více kapitálu, tím méně rizik, čím méně rizik při kumulaci, tím větší kumulace…) Nakumulovaný kapitál navíc prostřednictvím dědění zvýhodňuje elitu i v dalších generacích a v podobě korporací monopolizuje rozsáhlé segmenty trhu, přičemž tradiční pravidla hospodářské soutěže se bortí.

V takové situaci, tedy v situaci současného globalizovaného kapitalismu, se liberální popis socioekonomických vztahů čím dál tím víc vzdaluje realitě – podobně jako Newtonova gravitační teorie snažící se popsat dění v blízkosti černé díry.

Advertisements

komentáře 4

Filed under Politika

4 responses to “Fyzikální metafora liberálního pojetí socioekonomických vztahů

  1. strojmir

    Tak jsem si hned vzpomněl na "starého" Learyho. Ten přirovnával současný ovládající stupeň myšlení k Newtonovskému vesmíru. Všechno to do sebe tak báječně zapadá, soukolí do soukolí, až na to, že to není pravda, nebo spíše že to není opravdu nejvyšší stupeň inteligence.

  2. JTNB

    Bravo! Kojote, což takhle to zkusit ve verších. 🙂

  3. dogbert

    Technicky vzato souhlas. Při "revolucích" ve vědě staré představy pravidelně přežívají v podobě limit. Samy o sobě se nemění, ale odlišný kontext jim dává nový význam.Totéž bude platit pro marxismus či "vědecký materialismus"

  4. No, ona se někdy věda vrací i k zavrženým konceptům (např. ke kosmologické konstantě), jež ve své době nefungovaly, ale pak se pro ně najednou najde uplatnění. Fakt myslím, že Marx byl vizionář a stojí za to se jím zabývat, ale brát jej doslova by asi bylo obdobně zpozdilé, jako je kupříkladu doslovná exegese bible. Ale ať už budeme pracovat s jakoukoli teorií, jasné je, že liberální poučky v současné době prostě selhávají.