Šumava a demokracie

Současná situace na Šumavě má mnoho různých zajímavých aspektů. Jedním z nich je otázka, kterou celá záležitost klade v souvislosti s chápáním demokracie. Především proto, že lidé, kteří vystupují proti kácení, jsou zřejmě současně v mnoha případech lidé, kteří by uvítali přímou demokracii…

To je samozřejmě jen můj dohad, nijak jsem to nezkoumal, ale myslím, že to tak bude. To, jak bude Šumava v budoucnu vypadat, bezpochyby je důležitá otázka, vlastně je to otázka pro referendum jako stvořená. Kdyby však bylo nyní referendum, celostátní nebo krajské – což je ostatně také zajímavý problém (jaký typ referenda by měl být v této záležitosti zvolen), lidé by, navzdory odborným expertízám ČSAV, odsouhlasili současný postup, tedy kácení. Uvažují o tom ti, kteří se připoutávají ke stromům?

Rozumějte, já to nepíši proto, že bych se stavěl proti přímé demokracii, jsem naopak jejím zastáncem, jen poukazuji na možné důsledky. Konkrétně v tomto případě, pokud by došlo k celostátnímu referendu, bych, z více různých důvodů, hlasoval proti kácení a pro dlouhodobý přirozený vývoj na Šumavě, nicméně bych byl zřejmě přehlasován. Pak bych ale musel vůli lidu přijmout a odsoudit každého, kdo by chtěl realizaci této vůle bojkotovat. Učinil bych tak? Ano, učinil. Pokud by lidé chtěli Šumavu kulturní a ne divokou, musel bych takové přání respektovat.

A nyní se dostáváme k další zajímavé záležitosti, jež se v případě Šumavy docela pěkně zviditelňuje: Některá rozhodnutí mají smysl pouze pokud jsou dlouhodobá. V případě tak rozsáhlého území nelze měnit vizi jeho budoucnosti vždy, když se vymění ministr životního prostředí! Nebo vždy, když by, v případě, že bychom zavedli přímou demokracii, lidé změnili názor. Pokud se rozhodneme mít Šumavu bezzásahovou a pralesní, musí být toto rozhodnutí platné po desítky let, aby mělo smysl. Pokud se rozhodneme mít Šumavu kulturní, musíme se o ni v tomto smyslu permanentně starat. Nemůžeme z ní dělat čtyři roky prales a další čtyři roky les a pak třeba zase prales! Výsledkem by v tomto případě byl prostě jen nemocný les…

A to je samozřejmě další otázka pro demokracii: Mnohokrát jsme byli svědkem toho, že jedna vláda nastartovala určitý směr vývoje, přičemž vláda následující jej změnila atd. Člověk si nemůže nepoložit otázku, zda demokracie, která toto umožňuje, není brzdou vývoje společnosti. I zde by podle mě pomohla demokracie přímá, tedy rozhodnutí lidu v referendu po předchozí celospolečenské diskusi, přičemž by toto rozhodnutí obsahovalo také nějaký časový harmonogram či období, po které nebude možné dané rozhodnutí revokovat, případně podmínky, za nichž, a pouze za nichž, by byla revokace možná. Bez toho by i přímá demokracie byla pouze chaosem, třtinou ve větru okamžitých nálad ve společnosti…

Situaci na Šumavě tedy vnímám jako dobrý příklad selhávání současné demokracie a pokládám za důležité, abychom v budoucnu uvažovali o tom, jak zajistit, aby rozhodnutí, jež mají smysl jen v dlouhodobé perspektivě, nebylo možné snadno, například co čtyři roky, revokovat.

Advertisements

komentářů 9

Filed under Politika

9 responses to “Šumava a demokracie

  1. oxymoron

    jednoznacny souhlas

  2. Arcanté

    Doteď jsem nechápala jaké důvody vedou ony aktivisty k jejich jednání – děkuji tedy za vysvětlení, ale musím zároveň konstatovat, že je to pěkná pitomost. Vzhledem k tomu, že se jedná o monokulturu, nikoliv o "přírodní" les, kde by se vyskytovaly stromy různého věku, považuji tento názor za nerozumný. Nutným důsledkem je totiž přemnožení kůrovce a jeho rozšíření na lesy celé Šumavy.Pokud je mi známo, kůrovec napadá pouze staré stromy (respektive mladé se mu umí bránit), proto je to takový problém u monokultury – jakmile dosáhne určitého věku, kůrovci ji celou vyžerou a navíc hrozí jejich přemnožení, což je problém především proto, že pak jim mohou podlehnout i mladé stromy.Do politiky nevidím, takže moc neposoudím onu s část s "přímou demokracií", nicméně mám dojem, že tímhle se stejně ničemu nepomůže, naopak to může dosti uškodit (viz výše).

  3. @Arcanté: Tento článek je o politice nikoli o Šumavě jako takové, osobně se asi nejvíce ztotožňuji s těmito argumenty: http://abicko.avcr.cz…urovec.html Nicméně je to hodně o celkové filosofii, o tom, jakou tu Šumavu vlastně chceme mít.

  4. Arcanté

    A nevíš jestli i těm aktivistům jde o politiku (doteď to vypadalo, že je to jen o ekologii)?Tedy nepředpokládám, že jim vidíš do hlavy, jen jestli jsi třeba nečetl něco, co mě minulo a pomohlo by mi to je pochopit…

  5. @Arcanté: O politiku jde přece vždycky! Jde o obecné rozhodnutí jak postupovat v případě společného vlastnictví. Ekologie je věda o vzájemné provázanosti živých organismů. O ekologii jde asi stejně jako o fyziku nebo chemii. Ekologie nabízí argumenty proč nezasahovat. Ekonomie nabízí argumenty proč zasahovat. Ale nakonec se nějak musejí rozhodnout lidé.

  6. bp

    @Arcantéviz situace na Trojmezí (toto je prosím 1 rok starej článek).Tam byla taky blokáda a aktivisti byli za blbce. A po 5ti letech to tam vypada takto…http://ekolist.cz…-lesa-na-sumaveTakže v bezzásahových zónách nekácet, nechat chcípnout a nechat přirozeně obnovit.

  7. bp

    "Rozumějte, já to nepíši proto, že bych se stavěl proti přímé demokracii, jsem naopak jejím zastáncem, jen poukazuji na možné důsledky."Celé je postavené na předpokladu, že lidé se převážně rozhodují na základě emocí a bez informací a že referendum probíhá v jakési emocionální atmosféře davu v krátkém časovém horizontu bez možnosti a ochoty se nad problémem zamyslet.Jde ale o předpoklad postavený na zkušenosti se stávajícím systémem, který nabízí lidem, aby se odpovědnosti za své životy vzdali – přenesením na volené zástupce. A kteří z nich pak dělají idioty, kterým se vysmívají, že problému nerozumí.Jenže platí jen pro zastupitelský systém.Mě to připomíná, Jaroslave, zkušenosti, které jsme udělali v Lotosu – čím víc jsme klientům dávali důvěru a samostatnost, tím více se zapojovali a rostli.Nedát jim důvěru znamená je udržet v závislosti.Jiná cesta než že se sami chápali odpovědnosti za sebe ze závislosti není.A podle mého názoru není jiné možnosti na cestě za pokročilou demokracií než umožnit lidem se učit spolurozhodovat v celospolečenské diskuzi.Ono se nám totiž jen zdá, že přímá demokracie s sebou nese rizika – zejména když je demokracie mladá a nezkušená a když je ekonomika nejistá a objevují se autoritářské tendence.Říkám tomu "strach elitáře z masy".Ale to jsou jen obavy, protože v médiích vidíme jen populační extrémy. Lidi nejsou vůbec hloupí. Uvědomme si, že vše co dnes slyšíme, co by kdo dělal, kdyby byl na tom či onom místě, jsou jen hospodské kecy, případně znásobené anonymitou internetu.V okamžiku, kdy lidé cití odpovědnost za své činy tak zavírají hubu a začínají přemýšlet. Protože ví, že jejich rozhodnutí má opravdovou váhu. I když má váhu jen jednoho hlasu v referendu, tak je to hlas, který opravdu o něčem rozhoduje.Kouzlo v odpovědnosti za sebe je že každé další rozhodování zodpovědnost posiluje – byl jsem to já, kdo jsem si vybral řešení ‚Ä́‘ a teď cítím a žiju jeho důsledky. Hlasoval jsem pro ně sice společně s dalším půlmiliónem lidí, ale hlasoval jsem pro.A teď, za 2 roky, vidím, že to prostě bylo v něčem blbě. Příště se sakra zamyslím.Moudrost vzniká jedině zkoušením a chybováním.

  8. @bp: Ano, to je pravda. Přesto se lidé mohou rozhodnout pro něco, s čím odborná veřejnost nebude souhlasit. Viz např. referendum o minaretech ve Švýcarsku. A jak říkám, nejde mi o to jít proti přímé demokracii, právě naopak, ale o poukaz na některé problémy s ní spojené a především na důležitost klauzule o časovém rámci danéo rozhodnutí.

  9. Článek Marka Švehly k tématu Šumava a kácení, který se sem hodí: http://respekt.ihned.cz…em-tunelu