Proč není Haiti karibské Švýcarsko, když jsou loa tak efektivní

V článku upozorňujícím na rozvojový projekt Praga-Haiti jsem krátce zmínil i názor Milo Rigauda, že duchovní příčinou chronické politické katastrofy, jež trápí Haiti již od počátku samostatné existence, mohou být rozhněvaní loa, kteří pomáhali při svržení francouzské koloniální nadvlády na počátku devatenáctého století. V komentářích pod článkem se objevil i následující postřeh:

“Zajímalo by mě, když Haiťané vymysleli tak dokonalý systém, proč nejsou dávno Švýcarskem Karibiku? Že by neuměli vlastní systém využívat a dělali chyby, za které je Loa neustále trestají, jako v případě politické nestability jak jsi uvedl v diskuzi? Nebo? Vím, že odpověď není jednoduchá, ale přece jsi nad tím přemýšlet musel.“ (Strojmir)

To je dobrý a trefný postřeh a zaslouží si podrobnější zamyšlení. Nejprve se krátce zmíním o zjevných světských příčinách politické nestability na Haiti, které ovšem s příčinami duchovními úzce souvisejí. Předkové Haiťanů pocházeli z různých koutů Afriky, především z Afriky západní. Někteří z těchto předků měli zkušenost s fungujícím velkým státem (Jorubové), jiní pocházeli z malých kmenových společenství. Tak či onak však po dlouhé době života v otroctví tato zkušenost z větší části zákonitě vymizela, navíc došlo k zpřetrhání původních rodinných a společenských vazeb otroků. Otroctví v bývalé francouzské kolonii St. Domingue bylo obzvláště kruté a otroci neměli vesměs možnost načerpat jakékoli použitelné zkušenosti s řízením moderního státu. Trochu lépe na tom byli svobodní černoši a mulati (stále ovšem v koloniální době velmi přísně segregovaní lidé druhé kategorie), kteří od Francouzů leccos pochytili a uchopili několik let po získání nezávislosti moc a pak pro změnu segregovali bývalé otroky. Ti ovšem loa a vúdú jako takovým opovrhovali. A tak se dostáváme k širšímu objasnění první z duchovních příčin chronické haitské politické katastrofy. Za účelem úspěchu revoluce patrně byli vytvořeny či využity obzvláště drsné duchovní entity. Nezapomínejme, že nešlo o žádnou “sametovou revoluci“, ale o brutální masakr. Haiťané oplatili svým pánům (kteří předchozí vzpoury trestali velmi krutě) stejnou mincí. Duchové, kteří jim pomáhali, byli tudíž milosrdní a slitovní asi jako Alláh 😉 No, a už Jean-Jacques Dessalines, který dovedl revoluci do vítězného konce a který byl dle pramenů zasvěceným hounganem, poté, co se chopil moci, praktikování vúdú zakázal, protože se obával, že nějaký jiný populární houngan by mohl jeho vládu ohrozit. A teď si představte, že jste loa, odvedli jste spoustu špinavé práce, a nejen, že nedostanete zaplaceno, ale ještě vás ten, kdo vás povolal, zakáže uctívat. No, mě by to naštvalo strašně. Dessalines byl ostatně u moci jen několik let a pak byl zavražděn. Vlády se ujali, jak jsem již zmínil, mulati a vúdú bylo stále nanejvýš tolerováno jako primitivní pověra. Všimněme si v této souvislosti, že z hlediska udržení moci byl velmi úspěšným haitským panovníkem François Duvalier, známý jako Papa Doc, který vládl v letech 1957-1971, jeho syn “Baby Doc“ Jean-Claude Duvalier pak vládl od roku 1971 do roku 1986. Papa Doc praktikoval vúdú, uctíval Barona Samediho a kromě toho to byl také krutý megalomanský diktátor. Jenže některé (vlastně asi většinu) loa po pravdě řečeno moc nezajímá, jestli jste morální a duševně zdraví, pokud jim věnujete náležitou pozornost a péči a plníte své závazky vůči nim. Papa Doc je důkazem, že loa jsou schopni zajistit stabilní vládu, to, jak tato vláda bude vypadat, tedy zda půjde o tyranii či o něco lidštějšího, je ovšem problémem lidí, nikoli loa. Vypadá to, že hněv zklamaných bojovných loa z dob revoluce je možné usmířit, ale je asi třeba, aby haitští vládcové byli s vúdú alespoň zadobře.

Naskýtá se ovšem další otázka: Dobře, ale jak k tomu přijdou prostí Haiťané a proč jim jimi uctívaní loa nepomohou k lepšímu životu. Jenže oni jim pomáhají. Pomáhají, co to dá, jsou-li řádně uctíváni (k vúdú se hlásí asi polovina obyvatel této země a asi by bylo zajímavé zjistit, zda je jejich životní úroveň vyšší, nižší či srovnatelná s Haiťany, kteří vúdú nepraktikují). Jenže tyto duchovní entity sice pocházejí ze starších forem afrických, indiánských či katolických, ale svou podobu nabyly v době otroctví, kdy šlo o holé přežití, a dále se vyvíjely v prostředí politické nestability a střídajících se tyranií, kdy šlo také o holé přežití. Loa mají ve zvyku – a je to i má osobní zkušenost – pomáhat výhradně těm, kteří s nimi pracují, a nefungují takříkajíc komplexně – například jako národní božstva. Zaměřují se na praktické věci a nefungují v dlouhodobém horizontu. Bylo by asi problematické pokusit se prostřednictvím loa ustavit sociální stát, i kdyby to zpětně vedlo ke zkvalitnění života uctívačů. Je to individualistická záležitost, protože má, jak bylo řečeno, kořeny v nutnosti individuálně přežít. Proto také přinášejí nehaitským vúdúistům mnohem zajímavější profit než samotným Haiťanům – prostě využívají příležitostí, které na Haiti neexistují. Loa pracují s tím, co je tady a teď k dispozici, ale nedokáží změnit nefunkční systém. To mohou jen lidé. Navíc je různých loa nesmírné množství, tvoří různé “rodiny“, někteří loa či jejich rodiny se navzájem nesnášejí atd. Potenciál pro spolupráci “na něčem velkém“ je tedy i z tohoto důvodu omezený.

Na závěr ještě jedna idea: Haitský národ se zrodil z obrovského krveprolití a to, co jej sjednotilo, byla strašlivá (a pochopitelná!) nenávist k otrokářům. Jenže nenávist není právě ideálním tmelem společnosti. Je třeba, aby se Haiťané nechali strhnout nějakou konstruktivní ideou, ideou, která by dala jejich existenci nějaký pozitivní smysl. Snahy zde jsou, zvláště pak pod vlajkou křesťanství, ale zde je hrozbou necelých 20% haitských protestantů, kteří sice volají po jednotě, ale současně vyvolávají nenávist k vúdúistům a za modlářství považují i katolicismus. Problematické jsou i západní dobročinné organizace fungující pod vlajkou evangelikálního protestantismu. Osobně doufám, že se radikálním protestantům nepodaří strhnout většinu haitských katolíků (včetně vúdúistů, kteří jsou všichni současně katolíky) na svou stranu a že se v zemi nerozšíří sektářské násilí. Ač mám k aktivitám Římskokatolické církve mnoho výhrad, upřímně se modlím, aby si svoji převahu uhájila a pokud možno přešla do ideologického protiútoku. V každém případě však Haiti čeká na nějakou vůdčí osobnost, osobnost, která se bude těšit přízní loa i boží, a která dokáže nakládat s mocí moudře a ve prospěch lidí místo aby se jí nechala dohnat k šílenství, jako se to stalo Papa Docovi…

Advertisements

komentářů 15

Filed under Magie-mystika-víra

15 responses to “Proč není Haiti karibské Švýcarsko, když jsou loa tak efektivní

  1. Jen jsem chtěla říct, že jsem četla první i druhou verzi toho (zřejmě smazaného) článku o depresi a že byl dobrej!

  2. Ale uznej, že tenhle je lepší! 😉 Vážně: První verze byla nepřesná z hlediska terminologie, což jsem autorce sám vytýkal. Tak jsem – už s chladnější hlavou – článek předělal. Jenže mi stále připadal jaksi nefér. Ne snad, že by si ta "kazuistika" nezasloužila kritiku, jenže čím víc jsem se v tom rýpal, tím víc to smrdělo. Uvědomil jsem si, že u té homeopatky automaticky předjímám něco, co ona sama možná vidí jinak, než si myslím. Tak jsem hodil ručník do ringu. Pokud hodlám na někoho zaútočit, nota bene, když je to někdo, koho osobně znám, tak si musím být zcela jist a v tomto případě jsem si jist nebyl. Článek je uložený a některé pasáže z něj určitě někdy využiju, ale v této podobě bych si za ním vlastně nemohl stát…

  3. Jo, to je pravda, bylo to v tom vidět (zvlášť při srovnání dvou verzí), ale když jsem to s tím už četla, tak tam byly dobrý věci – několik geniálně zahraných rolí ale ještě dobrej film neudělá, s tím souhlasím. Tak se těším na ty pasáže. Tenhle Haiti-článek je zajímavej; zase ale pro jinou skupinu lidí (ne že by neexistoval průnik obou skupin :-)) Mě zaujali ti protestanti, že tam mají takový vliv?? To bych tam nečekala.

  4. Liško, píše se o tom například tady:http://blisty.cz/art/56525.html (viz poslední odstavec)a taky reportáž tady:http://www.ct24.cz…me-deti-dabla/Kde se sice o protestantech nepíše, ale že jde o jejich vliv, není pochyb. Je jich jen cca 16%, ale je to hodně aktivní menšina. Viděl jsem dokument pojednávající o modlitbách a půstu a festivalu za "mír" pořádaný evangelikály, v němž se chlubili, že získali 3000 nových duší, z toho přes 100 kněží vúdú. Potenciál pro sektářské násilí a netoleranci tedy na Haiti bezpochyby je a dost mě děsí.

  5. congun kim

    ahojpro mne poučný článek. Vůdů nijak nerozumím, tak bez komentáře. Líbí se mi poslední odstavec a moc bych přál lidem na Haiti aby po všech útrapách mohli žít jako lidé. Vše dobré Tobě i lidem na Haiti. Kdo ví jak by s námi zde zamávalo i menší neštěstí než zemětřesení tam.

  6. Ano, často se za Haiti modlím a pomáhám i jinak. Ale nakonec je to přeci jen především na Haiťanech samotných.

  7. Mircea

    Trochu realističtější pohled na věchttp://beo.sk…-chaos-pribeh-haiti

  8. warhammer

    Jo jo chudáci Haiťani. Ovšem mají smůlu. Na rozdíl od nás Čechů. My jsme kdysi osídlili krásnou, tektonicky stabilní zemi, a proto se máme dobře. A taky proto jsme my Češi jeden z nejinteligentnějších a tedy nejživotaschopnějších národů na světě.

  9. ...

    ?Pardon za netaktně položenou otázku či neinformovanost, ale jsou probůh loa?

  10. Nejsem si tak úplně jist, jestli je možné na tuto otázku odpovědět. Ve smyslu objektvním a vědecky testovatelném patrně nikoli, ve smyslu subjektivním a intersubjektivním jako sdílená zkušenost bezpochyby ano. Stačí takto?

  11. ...

    Ano, děkuji 🙂

  12. ...

    Ano, děkuji 🙂

  13. hmm

    Zdravim,
    copak ty loa vlastně mají být? To je nějaká skupina entit něčím specifická, a vúdú s nimi pracuje(?)

    • To je vlastně docela přesně řečeno.;-) Obecně duchové, případně někdy i bohové, ale ne ve smyslu konkurence Boha, hodně blízko k tomu má japonská koncepce kami nebo bohů v pratchettovském smyslu (viz „Malí bohové“). Tak nějak, stačí?