Reakce Tomáše Halíka a moje odpověď

Pan prof. Halík odpověděl na můj příspěvek týkající se diskuse s panem Hříbkem, a proto jej zde (s díky) zveřejňuji a přikládám odpověď svoji- Myslím, že je to zajímavá diskuse, přeji proto příjemné počtení.

Vážený pane Poláku,

díky za příspěvek v dialogickém duchu. Zasloužil by si víc pozornosti, než mu nyní mohu věnovat – ale dovolím si odkázat na mé knihy, v nichž podrobně rozvádím řadu souvisejících témat a odpovídám důkladněji i na Vaše otázky a námitky. Z mých kniha a článků byste patrně vysoudil, že mi poněkud neprávem přičítáte v pohledu na náboženství jednostrannost – myslím, že málokdo u nás psal tolik o kořenech a nebezpečích nábožensky zdůvodňovaného násilí, o náboženském fanatismu a fundamentalismu atd. (Ostatně: zatímco dnešní kritici náboženství, zvláště u nás, o mocenském zneužívání náboženství vědí jen z novin či učebnic a zřejmě nikdy se s ním osobně nepotkali, já jsem si na rozdíl od nich zkusil od náboženských fundamentalistů, byť dnes naštěstí nevybavených politickou mocí, toho poměrně dost!)

Nicméně na Váš (a Dawkinsův a všeobecně opakovaný) důraz na ubližující náboženství bych řekl, že je to s náboženstvím asi tak jako s leteckou technikou: letadla byla zneužita 11. září a v nesčetných válkách 20. století (miliony lidí by asi nebylo zabito, kdyby letadla nebyla), ale ona také každodenně pokojně a užitečně dopravují miliony lidí a zboží a ulehčují život.

Náboženství sama o sobě nejsou ani dobrá ani špatná, záleží na historickém kontextu a na kvalitě lidí, kteří se vykládají a reprezentují. Náboženství byla a jsou politicky zneužívána, ale objektivní pohled do dějin (pokud to nejsou jen dějiny válek) ukáže, že především po celé dějiny lidstva každodenně učí miliardy lidí žít podle základních mravních pravidel, myslet nejen na sebe, ale na druhé a zvládat bez zoufalství mnoho životních obtíží. Dokonce celá sekulární kultura Západu svůj mravní kodex a potenciál nezískala z nějakého ateismu nebo ahistorické „lidské přirozenosti“, nýbrž ze svých kulturních kořenů, tedy především z judeo-křesťanství.

To, že kořen zla nespočívá „v náboženství samém“ (podobně jako nespočívá v letadlech), můžete vidět snad i z toho, že největší násilí v dějinách způsobily režimy, nenávidící právě tyto dvě náboženství – nacismus a komunismus, a že i např. sama Francouzská revoluce, zaklínající se hesly osvícenství, prolila za několik let více krve než církevní inkvizice za celé své dějiny (mluvím o církevní inkvizici, nikoliv třeba o státní španělské inkvizici (s níž se běžně zaměňuje), kterou zavedli kastilští králové, protože se jim právě církevní inkvizice zdála měkká, nebo o státních inkvizitorech typu Bobliga v Losinách, o kterém je román a film Kladivo na čarodějnice, jehož obětí naopak byli katoličtí kněží, kteří se ho pokoušeli zastavit).

Jsem rád, že mne nepovažujete za ateistu. Ano, možná se styl mé víry (a mého přemýšlení o Bohu a mé modlitby) liší od stylu zbožnosti osmdesátileté moravské venkovanky se základním vzděláním, protože jsem se naučil více uvažovat abstraktně a ona zas víc bezprostředně a obrazně; z toho vůbec nevyplývá, že moje zbožnost stojí jakkoliv výše nad její – je přece přirozené, že každý prožívá jak svět, tak náboženství způsobem, který odpovídá jeho kulturnímu a psychologickému typu. (Navíc jsem přesvědčen, že nesmírnost Boží přesahuje všechny lidské obrazy o něm, jak můj filozofický, tak ten lidový). Připadá mi nefér, že Dawkins a jemu podobní (a obávám se z Vašeho textu, že ani Vy k tomu nemáte daleko) „uznávají“ jako skutečné náboženství ono lidové, protože do něho se jim lépe strefuje (ne proto, že je „většinové“, protože prostě většina lidí nemá vysokoškolské vzdělání – ovšem u nás je dnes asi mezi vysokoškoláky výrazně vyšší procento věřících než např. mezi dělníky a tento trend sílí). Navíc si myslím, že univerzitní učitel Dawkins lidovému náboženství vlastně nerozumí (jako mu příliš nerozumím ani já, i když ho na rozdíl od něj respektuji) a konfrontaci s vírou vzdělaných lidí se vyhýbá, protože ta nezapadá do jeho zjednodušené představy „náboženských pověr“ (podobně jako mne Hříbek raději oznámkoval jako kryptoateistu, aby si zachoval svůj stereotyp hloupého náboženství).

U vašich poznámek o tom, jak papež ví, co si myslí Bůh o kondomech apod. jsem nevěděl, zda to byl Váš pouhý bonmot, nebo zda Vaše představa o učení církve a teologii je tak komicky prostinká. Ne, papež ani teologové nejsou hadači a kouzelníci, vydávající se za čtenáře Božích myšlenek; teologie je lidská intelektuální reflexe víry, snažící se racionálními metodami z axiomů, jimiž jsou např. biblické texty (každá věda, jak jistě víte, má své axiomy) vyvodit odpovědi na aktuální, např. bioetické otázky. Proto také stanoviska církve v podobných oblastech, vznikající v dialogu s výsledky ostatních věd, se přirozeně vyvíjejí v čase. Dnes je jistě možné nesouhlasit s některými rigorózními stanovisky ohledně forem antikoncepce, ale v mnoha dalších otázkách (klonování, eutanázie pod.) je i mnoho nevěřících vděčno církvi za to, že hájí důstojnost lidské osoby a nedotknutelnost života proti nezodpovědnosti a komerčním zájmům jistých farmaceutických firem apod. Ale to by byla samostatná kapitola. Navíc v době, kdy katolická církev přinejmenším od 2. vatikánského koncilu programově odmítá jakékoliv spojení s mocí a prosazování víry a křesťanské morálky jakoukoliv formou násilí, jsou její stanoviska prostě hlasem, jímž se bude či nebude řídit kdokoliv podle své svobodné volby (a primát svědomí při rozhodování je v katolické teologii zakotven přinejmenším od Tomáše Akv. – i když jistě trvalo staletí, než se plně prosadil do praxe církve a i nedobrovolné požehnané odstavení církve od moci v posledních staletích k tomu jistě šťastně přispělo). Nemyslím, že by tomuto hlasu měl být odpíráno právo být slyšen v dnešním názorovém koncertu – a po snad nevoláte a netoužíte ani Vy.

Co se týká modlitby – vím i od mnoha „ateistů“, že když se ve skutečně kritických chvílích modlí k Bohu třeba za záchranu života dítěte (a je to častější, než si myslíte, protože když je člověku opravdu zle, tak z něho často sklouzne jeho ateismus jako rýma), většinou mají onu prostinkou představu o Bohu, jakou připisujete většině věřících. Ale přesto si myslím, že většina křesťanů (alespoň dnes) mimo tyto chvíle rozlišuje magii (snahu přimět Boha, aby plnil mou vůli) od modlitby víry – otevřenosti k tomu, abychom ve svědomí slyšeli hlas Boží a snažili se pochopit a plnit Jeho vůli. (Ale jistě uznávám, že statistické důkazy k tomu tvrzení o „většině“nemám, pouze jsem za 32 let kněžství mluvil s několika tisíci lidmi ve zpovědnici o jejich duchovním životě – tak snad o tom něco málo vím…).

Ještě jednou Vám děkuji za příležitost k snad užitečné výměně pohledů na záležitost tak komplikovanou, jakou náboženství v dnešním světě.

Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

filozof a sociolog náboženství

***

Vážený pane Halíku,

Původně jsem chtěl odpovědět stručně, abychom nezabředli do vyčerpávající debaty, ale nakonec jste mne opět inspiroval k obšírnější odpovědi.

Vaše pojetí náboženství jako hodnotově neutrálního nástroje, který může být použit konstruktivně i destruktivně, má cosi do sebe a mně osobně se zamlouvá. Navíc z toho plyne, že by bylo (tedy principiálně) možné na základě empirických dat z minulosti i současnosti (a to jak pro náboženství obecně, tak i pro některou jeho konkrétní formu) vyhodnotit, co převažuje. Jistě by to nebylo snadné – museli bychom „obodovat“ hodnotu Sixtinské kaple či smyslem naplněného života na straně jedné a nábožensky motivovanou vraždu, psychické týrání vyvoláváním pocitů viny či snahu brzdit vědecké poznání na straně druhé, ale i tak ta myšlenka má cosi do sebe.

Co se „kořenu zla“ týče, pak například Sam Harris jej nevidí v náboženství, ale hlouběji – v tom, co odpovídá anglickému výrazu „faith“, tedy víra v nějaké dogma, v nejvyšší instanci stojící nad racionalitou. V tom případě i zmíněný komunismus a nacismus jsou projevy tohoto druhu víry a stojí po boku náboženství spíše než racionality. Navíc je prokázáno, že Hitler věřil v nadpřirozenou „Prozřetelnost“ a jeho myšlení rozhodně nebylo ateistické – stejně jako celý nacismus. Proto pokládám důraz na „nenáboženské“ strůjce zla v podobě nacistů a komunistů (neboli argumentaci ad Hitleruma ad komančum) za poněkud scestný. Tyto společensko-politické formy měly svá rozumu nadřazená dogmata, své rituály, své mučedníky a světce. Osobně nevidím žádný zásadní rozdíl mezi dozorcem v koncentračním táboře a třeba inkvizitorem

Ohledně kořenů naší civilizace: Smiřme se s tím, že jsou na mnoha místech nasáklé krví – a to jak kořen židokřesťanský, tak ten osvícensko-sekulární. Sekularismus je dle mého názoru stejně důležitý, jako starší kulturně-náboženské tradice. A je třeba jej hájit před jakýmkoli náboženským nárokem.

Samozřejmě, že je možné přijmout Bibli jako soubor axiomů (který je ale z mého pohledu hodně problematický, protože postrádá podstatnou vlastnost jakéhokoli souboru axiomů, jíž je bezrozpornost) a vyvozovat z těchto axiomů ty či ony závěry. Není mi ale příliš jasné, jak tento soubor starověkých textů souvisí s Bohem, o němž nevíme, co v jeho případě znamená být, tedy například jak Bůh pojímaný jako budoucnost může sdělovat své názory na sexualitu (například to, že homosexuálové mají být trestáni smrtí, což posléze teologové zmírnili) určitým jedincům na Blízkém východě. Tedy, jak víra v cosi tak neuchopitelného, jako je Bůh ve Vašem pojetí, může být spojena s vírou v relevantnost Bible. Nicméně tuším, že se tím zabýváte ve svých knihách a já si beru jako úkol se s nimi v dohledné době seznámit. Co však mohu říci již nyní, je, že samozřejmě v žádném případě netoužím po tom, aby bylo jakémukoli názoru odpíráno právo na možnost být slyšen (osobně jsem přesvědčen, že by neměly být kriminalizovány ani názory extremistů), nicméně to přece neznamená, že by měl být jakýkoli názor imunizován vůči kritice. Pokud si pan Hříbek (a ostatní kritikové náboženství) myslí, že závěry týkající se morálky a světa, jež teologové odvozují ze svých axiomů, jsou scestné a škodlivé, má právo to říci. A má právo tvrdit, že odvolávku na biblické či jakékoli jiné dogmatické „axiomy“ nepřijímá jako argument.

Prosba o záchranu života dítěte je magie. Od prosby o peníze či úspěšné složení zkoušky, se týká jen stupněm intenzity takového přání. A je to špatná magie, pokud se tato prosba týká Boha jak jej chápete Vy, protože takový Bůh prostě nemůže intervenovat. Z mého pohledu mají být jakékoli prosby směřovány na funkčně odpovídající nižší božstva, jako jsou například bohové polyteistických tradic či katoličtí svatí. Jak jsem o sobě uvedl, jsem „pragmatický polyteista“. Nevím, zda existuje Bůh v absolutním smyslu, ale pragmaticky věřím v ty bohy, kteří mne přesvědčili, že jsou schopni mi zcela reálně pomoci s konkrétními životními problémy. Moje víra je z pohledu materialistů a ateistů samozřejmě stejně iracionální, jako kterákoli jiná (včetně té Vaší), ale jsem s ní spokojený. V každém případě mám to štěstí, že mi nehrozí, že se budu v krizové životní situaci modlit k (co se mých zájmů týče) indiferentnímu Absolutnu, ale ke kompetenčně adekvátnímu božstvu. Magie je přirozený lidský instinkt a není na ní nic zavrženíhodného, alespoň z mého pohledu…

Tolik tedy k naší výměně názorů. Ještě jednou podotýkám, že si Vaší práce vážím a jsem přesvědčen, že kdyby lidé, jako jste Vy, v Katolické církvi převládali, mohli by „noví ateisté“ kritizovat nanejvýš to, že stát tu a tam financuje obory, na kterých se studují (z jejich pohledu) iracionální nesmysly. Ale mnoho dalších argumentů by jim nezůstalo. Pakliže Vaše činnost povede ke kultivaci víry Vašich souvěrců, ke schopnosti nahlížet různá hlediska a akceptovat i jiné pohledy, pak na ni budu shlížet s úctou a to bez ohledu na skutečnost, že se v mnoha věcech neshodneme.

JAROSLAV A. POLÁK

Advertisements

komentářů 31

Filed under Filosofie a religionistika

31 responses to “Reakce Tomáše Halíka a moje odpověď

  1. Mod.

    M?oc dobrá polemika Kojote, vyjadřujete přesně nejen to, co cítí pragmatický polyteista:-), ale i to, co cítím já jako člověk nikoliv bez víry, leč bez potřeby asistence jakékoliv církve, přičemž musím podotknout, že KC by potřebovala mnoho profesorů Halíků:-)

  2. TS

    Díky 🙂

  3. zuzi

    Velmi čtivě a zřetelně napsáno. Nejsem věřící ve smyslu ovečky, ani nehloubám v hloubkách. Svět církve mám ale ráda, bez toho že bych se účastnila aktivně církevních rituálů. Oslovuje mne ve všech aspektech své šíře a to co napsal pan Halík je mi blízké. Myslím, že s ním v zásadě nemůžete nesouhlasit, jen ho doplňujete a trochu pošťuchujete a představujete, že nejste planý mluvka, ale též zasvěcenec. Myslím, že není striktní a bigotní, naopak velmi otevřený a co děláte vy je prostě jen něco obdobného se stejným cílem. Mám radost, že s ním vedete zasvěcenou polemiku

  4. Není nad to, když člověk může – aspoň občas – dělat to, co ho baví. Třeba vést polemiku na úrovni s inteligentním a vzdělaným partnerem. Je to příjemné osvěžení – v poslední době jsem vedl několik zbytečných debat s blbci a osvítila mne až věta, která zazněla na představení Extase: "Kreténa nepředěláš tím, že mu vysvětlíš, že je kretén." 😉 Jsem rád, že jsem dostal příležitost se zamyslet nad problematikou náboženství z více stran.

  5. Konference náboženství kontra věda na univerzitní půdě zde (2006):http://thesciencenetwork.org…ivalnebo zde (2009):http://thesciencenetwork.org…ance

  6. A

    Jedno z této velmi obstojné diskuse vyplývá-filozofická podstata církví, a náboženství(tzv. judeo-křestanské, nebo pohanské), ale i oponentních postojů(kdy ateista v důležité situaci je nucen prosit Boha),vyplývá především to- že ČLOVĚK stojí ve středu a ŽIVOT a především jeho SVOBODA.Pan Halík, ale i vy Koyote máte právo, jako i ta babička se svou laickou vírou na svůj osobitý přístup- to je zákon lidského práva.Souhlasím s vámi Koyote v tom, že "Sekularismus je dle mého názoru stejně důležitý, jako starší kulturně-náboženské tradice. A je třeba jej hájit před jakýmkoli náboženským nárokem."To je to paradigma současné postupné ateizace, přáním lidí především ve VB a v Čechách, a později i na celém světě.Sekularizace není nějaká momentální cesta lidí, ale předurčená dějinná souvislost, jakoby nový experiment, který od lidí bude požadovat to, co člověk už od pradávna hledá-JISTOTU V SEBE SAMÉM(ač náboženství hledalo od počátků lidstva cestu pouze v Bohu)i za cenu OBĚTÍ, tato cesta , tj.nová větev-kdy člověk na základě EVOLUCE(vnitřní), bude mít možnost dosáhnout dokonalosti a harmonie(které doposud bylo dáno pouze spojením s Božstvem).Možná, že se ukáže, že ani tato cesta nevede k vnitřnímu míru, ale možná, že ukáže, že to lze, a co je důležité, náboženství by mělo narovnat vztah i k protichůdným cestám(vážím si toho, že právě v tom prof.Halík, je nezastupitelnou osobností)-vztah rovnocennosti, i když jeho víra, a třeba i víra islámu, nebo židovství to vylučují- je výzvou všech NÁBOŽENSTVÍ pro budoucí vývoj společnosti.A TO PODSTATNÉ-HLEDÁNÍ ROVNOCENNOSTI, RESPEKTU-SPOLEČNÉHO JMENOVATELE(STEJNÝCH LIDSKÝCH PRÁV)!, které stojí nad našimi náboženskými představami-pokud to pochopíme, lidé najdou společnou řeč, a mír.Jakmile na to zapomenem, vždy naše zájmy nadřadíme nad práva jiných lidí!

  7. Nic mocMěl bych na tohle něco říci a nebude to pěkné. Pan Halík věří, že náboženství dalo lidstvu nějaký řád. V zásadě má pravdu, víra v určitý pořádek dělá lidi předvídatelnými, což je pro civilizaci docela důležitá vlastnost. Tohle přesvědčení ale nemusí zahrnovat boha ani bohy. A to je právě problém. Letadla i bohové se dají zneužít, ale asi chápete, že pokud někdo vyrobí bombu, tak její použití je zabíjení. Letadlo můžete použít různě, pokud je ale něco zbraň, je použití nakonec většinou destruktivní. Kmenoví bohové, včetně JHWH JSOU ZBRANĚ! Jejich účelem bylo posvěcování hromadného vraždění. To ostatní je reinterpretace. Někdy později to v nějakém textu vysvětlím, je to trochu na delší lokte. Rozhodně ale představa boha ke kterému se modlíte za zdraví dítěte nezněla původně "pomoz mi" ale "neber mi ho"! To je sakra jiná představa!

  8. opravaModlitba k bohu ke kterému se modlíte za zdraví dítěte nezněla původně"pomoz mi" ale "neber mi ho"! To je sakra jiná představa!

  9. Velmi pěkná diskuse. Pana Halíka si vážím ,jeho knihy čtu a být všichni křesťané jako on ,možná bych církev nikdy neopustil. ;-)Jinak si ale také myslím ,že modlitba má k magii často velice blízko. V epištole sv.Jakuba 5/16 např. čteme :"Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého." V jiných českých překladech tohoto původně řeckého textu je místo slova "vroucí" použito např. "opravdová" ,nebo "usilovná". Je zde tedy myšlena nikoli klidná ,rozjímavá a odevzdaná modlitba ,ale intenzivní ,soustředěná a usilovná modlitba ,která se z mého pohledu od toho ,co dělají čarodějové příliš neliší.

  10. bretislav

    🙂Znovu říkám – rád na Tvůj blog chodím a jsem rád, že tady je….

  11. Petře, zamyslím se nad tím, nakolik je bůh zbraň. Nicméně i se zbraní je možné lovit pro obživu a hájit se před nepřáteli, nebo vést útočnou válku. V každém případě však díky za příspěvek. Miky, rovněž děkuji za příspěvek. Celý problém spočívá v tom, že většina věřících velkých světových monoteistických náboženství NENÍ jako pan Halík.@Břetislav: Rádo se stalo, rádo se děje, jsi zde vždy vítán!

  12. Ad modlitba a magie: Pochopitelně, že modlitba v troufám si říci 99% případů (beru to teď celosvětově) má hodně blízko k magii, často magií přímo je. Ohledně magie jsem si tak nějak oblíbil definici mého vůbec oblíbeného Cavendishe o tom, že magií je taková komunikace se supernaturální sférou, kdy se při dodržení správného postupu vždy dostaví kýžený výsledek. To je příklad všech těch babiček, které ráno políbí růženec, než si jdou uvařit čaj: Mnoho z nich při tom asi nepřemýšlí o ontologickém absolutnu, nejvyšší ideji samotné Bytím ve své plnosti, obsahujícím všechny pozitivní vlastnosti, dokonce ani nejspíš nezažívá eliadovskou "hierofanii" – prostě to udělá, aby se jí nic nestalo, protože se to tak ve Lhotě dělávalo vždycky, a většinou se nic nestalo. Tzn., jak by řekl Cavendish, magie "funguje" a proto je opakována. Je směšné se domnívat, že křesťanství a magie stály někdy nějak výrazně v protikladu. To byla vždy záležitost úzkého okruhu teologů, na lidové úrovni šlo o rozlišení "čarodějnice" hodné a zlé. Jde-li o problém "faith", určitě chápu, co Kojot i Harris myslí, jen vidím trochu problém v tom, že rozum se vždycky musí vztahovat k nějaké axiomatické soustavě, která je základní a už z podstaty rozumově neodvoditelná. Ať už tou soustavou má být humanistická sounáležitost s lidským rodem, štěstí a prosperita vlastního rodu, pocit jednoty s nekonečnou kosmickou láskou, která se projevuje skrze léčení reiki…

  13. Bůh – zbraňOno náboženství skutečně asi v jistých temných dobách opravdu pomáhalo některým skupinám přežít. Ale kmenový bůh je (na rozdíl třeba od vegetačních bohů a pod.) opravdu zbraň vytvořená manipulací s vědomím i podvědomím. Proto ho považuji v mírnějších dobách za nebezpečné. Dokonce jsem v nějakém textu použil obrat "psychologická atomová bomba". Je tam určitý (bez boha nemyslitelný) donucovací aparát který je v mírných dobách téměř neznatelný – známé peklo/nebe. Ale představte si nasazení něčeho takového v boji.Od určité úrovně nejen legalizuje genocidu ale přímo ji posvěcuje. My vidíme ve svatých válečnících fanatiky, ale věřící od určitého okamžiku prostě nedostanou na vybranou. Uvědomte si, že pro ně je v tu chvíli bůh skutečně všemohoucí a vševidoucí.Co se týká Mikyho – ano Halík je heretik. Rozhodně v tom smyslu, jak to chápou církve. V případě nějakého nepěkného historického zlomu by byl štvaná zvěř stejně jako já a asi i většina z vás.

  14. A tím se pěkně vracíme zpět k Tomáši Hříbkovi a jeho apelu, že by se umírnění a tolerantní věřící měli postavit spolu s agnostiky a ateisty proti svým fanatickým souvěrcům. Z vlastní zkušenosti vím, že to pro věřícího není vůbec snadné.K tomu kmenovému bohu vs vegetativní božstva: V tomto směru je křesťanství zajímavým kompromisem, kde je na jedné straně partiarchální kmenový bůh převzatý od židů, na straně druhé umírající a znovuzrozující se bůh vegetačního typu, který se už ale původní vegetativní symbolice "umírajícího zrna" pochopitelně vzdálil (stejně jako někteří další jeho mysterijní kolegové). Oproti tomu u židovství je jasné, že tu máme co do činění s bohem, o němž Petr Tomek mluví, o islámu ani nemluvě…

  15. strojmir

    Pozorně jsem pročetl vše Kojote, chtěl jsem reagovat už po prvním článku, ale nechal jsem to být. Velice dobré od obou. Musím říci, že jsi nasadil zprvu těžké argumenty před kterými by se leckterý jiný věřící naježil jako kocour před psem, ale Halík to zvládl obstojně. V podstatě je to asi stejně tak, že jste v mnohém na jedné lodi, třeba v přesvědčení o nutnosti svobody, otevřenosti a tolerance v dialogu.

  16. strojmir

    Co píše Petr Tomek je ale poněkud zavádějící. Ano třeba takové Mojžíšovy válečné eskapády, jakoby zpovzdálí řízené Hospodinem v nichž nechybí nejhorší možné krutosti včetně nemilosrdného vybití zajatých žen a dětí, či vybízení k okamžitému zabití kohokoliv blízkého, který by v skrytu naváděl k víře v jiné božstvo atd… jsou skutečně ukázkou kmenového božstva jako zbraně. Přesto název kmenové božstvo je příliš široký a zahrnuje i bohy nežárlivé u jiných kultur, u nichž není důvod se domnívat, že jejich původ a pojetí je podobné natož stejné. A i když původ křesťanského boha je takový, tak i jeho vývoj jej již pozměnil do jiné podoby a to přestože v dějinách svojí žárlivou krutost "předvedl" ještě mnohokrát. Musím však říci, že je to jedna z příčin proč v něj, či spíše v církev nemám důvěru, prostě mi taktéž nesedí její dogmatické, hluché lpění na své "pravdě", která ve svém důsledku nejčastěji opovrhuje jinými kulturami a jiným náboženstvím. Halík je bezpochyby v tomto výjimkou. Není to však vysvětlení pro vznik idei boha jako takového, domnívám se, že původní kmenový bůh povstal tak přirozeně, jako vychází slunce a to z údivu člověka nad tajemstvím stvoření a veškerenstva, z údivu "divocha" nad tím, že život vyrůstá ze země, či vychází z lůna, nad sluncem bez nějž nemohl existovat, stejně jako bez vody či vzduchu a z prosté snahy najít cestu k dialogu s řádem, který jej obklopoval. Netroufl bych si však k tomuto přiřadit jednoduché hodnocení primitivismu, který nechápe svět a proto se drží svého bůžka, či bůžků, protože ať se na to díváme jakkoliv, obklopuje nás stále tentýž tajemný svět podivuhodně tvůrčích sil.

  17. Machi

    Prof. Halík:"Nicméně na Váš (a Dawkinsův a všeobecně opakovaný) důraz na ubližující náboženství bych řekl, že je to s náboženstvím asi tak jako s leteckou technikou"Nepočítám, že odpovíte, ale přece jen se k některým pasážím vyjádřím. Náboženství není jako letecká technika. A proč? Protože náboženství pracuje s primárními lidskými impulsy, kterése ve společnosti projevují jako morální (či nemorální) chování. Letecká technika nerozhoduje o tom, zda se někdo zachová správně či špatně, ta už se dá pouze zneužít.Právě proto je v náboženství skrytá obrovská moc, což nám názorně ukázala minulá staletí. Přitom je úplně jedno, zda se náboženství jmenuje křesťanství, islám či marxismus-leninismus.Hlavním problémem ale je, že v náboženství je možné tvrdit téměř cokoli bez jakékoliv evidence a poté to vydávat za přednost. Takový systém je přímo zkonstruován pro mocenské zneužití."univerzitní učitel Dawkins lidovému náboženství vlastně nerozumí (jako mu příliš nerozumím ani já, i když ho na rozdíl od něj respektuji) a konfrontaci s vírou vzdělaných lidí se vyhýbá, protože ta nezapadá do jeho zjednodušené představy „náboženských pověr“"A víte, že máte pravdu. Dawkins lidovému náboženství nerozumí, což sám často uvádí. Ale snaží se přijít na to, proč lidé vlastně věří.Co se týče konfrontace s vírou vzdělaných lidí, pak by podobná diskuze stejně skončila u dogmat, zázraků a zda jim věříte či ne.U některých chytrých věřících pak skončí u kosmologických argumentů a vzniku života, což je ovšem zase oblast boha mezer.Sám si odpovězte, pro koho je pak tato diskuze méně příjemná: pro věřícího, či pro ateistu. Jak taková diskuze může vypadat si můžete najít na internetu, Dawkins není jediný chytrý ateista."každá věda, jak jistě víte, má své axiomy"Ano, ale rozdíl je v tom, že ostatní vědy "roubují" axiomy na objektivní realitu univerza, kdežto teologie na subjektivní realitu bible. Strojmir:"v přesvědčení o nutnosti svobody, otevřenosti a tolerance v dialogu".Zde se nachází jeden drobný zádrhel a to možnost zneužití těchto dnes už téměř magických slůvek – svoboda, otevřenost, tolerance.Nemyslím, že by pan Prof. Halík byl příkladem zneužití těchto slůvek, ale u některých agresivnějších věřících slouží jako automatická sebeobrana při kritice.Časté je to zejména u muslimů, když se snaží distancovat od svých agresivnějších spoluvěřících. Většinou je to distanc pouze na oko, což odhalí dobře položená otázka. Na youtube je třeba diskuze z rádia BBC, kde takhle "vykolejili" islámskou profesorku, když se jí zeptali, zda mají policisté rozehnat a zavřít muslimské demonstranty vyzývající k zavraždění autorů slavných karikatur z Dánska.Od A.C.Graylinga jsem zaslechl k tomuhle pěkný vtip: Kněz mlátí křížem ateistu a spílá mu: "Bezbožník! Kacíř! Hříšník"! a tu už to ateista nevydrží, vytrhne knězi kříž achce jej zlomit o nohu. Kněz jej zastaví a řekne: "Hej! Toleranci"."původní kmenový bůh povstal tak přirozeně, jako vychází slunce a to z údivu člověka nad tajemstvím stvoření a veškerenstva, z údivu "divocha" nad tím, že život vyrůstá ze země, či vychází z lůna, nad sluncem bez nějž nemohl existovat, stejně jako bez vody či vzduchu a z prosté snahy najít cestu k dialogu s řádem, který jej obklopoval."Naprostý souhlas. Bůh povstal z té části lidské psyché, které říkáme spiritualita. Tou disponuje ve větší, či menší míře každý člověk, aleateista ji prostě zaměřuje jen jiným směrem než věřící. Mimochodem je zajímavé, jak si běžný věřící představuje slovo "pokora". Běžně slýcháme, že ateisté jsou pyšní, ale ruku na srdce. Když se ateistovi přihodí spirituální zážitek, tak si ho většinou vysvětlí mozkovými pochody, kdežto k věřícímupromluvil bůh (všemocný, dokonalý, ……….).

  18. Děkuji za zajímavou diskusi rozvíjející dané téma. Napíši panu Halíkovi, třeba se vyjádří, ale pokud ne, přičítal bych to spíše zaneprázdněnosti, o níž se mi zmínil v mailu a není důvod tomu nevěřit.

  19. strojmir

    Machi, a co takhle lidový ateismus :DNa toto téma by se dalo také ledacos napsat… Jinak ještě bych měl poznámku, přece jen bych náboženství s kultem čehokoliv nezaměňoval. Marxismus není náboženství, nijak se neodvíjí od víry v cokoliv duchovního, natož v boha. (vzpomínám si, jak jsem nedávno zahlédl kus nějaké debaty v níž Vojtěch Filip připomněl, že je dialektický materialista) Vytváření kultů osobnosti je sice prvek shodný s temnou jednou z temných stránek náboženství, ale bůh je ze hry. To že rozliční manipulátoři využívají stejných slabin davu je ještě nezahrnuje do kategorie náboženství. Je to maximálně rituální náhražka. Ochota zaslepeně sebou nechat manipulovat taktéž nerozlišuje mezi materialisty či věřícími. Z toho ovšem vyplývá ,že není důvod se nějak příliš zaměstnávat otázkou, zda při přesvědčení k ateismu by u některých osob znamenalo totéž, jako je naučit přemýšlet, zda by to vlastně znamenalo nějaký významnější pokrok.

  20. Machi

    Strojmir:Lidový ateismus: Nevím k čemu to byl komentář, zřejmě k (ne)víře a pýše. Pak bych k tomu snad řekl, že lidový ateista si tento pocit(spirituálna) užívá, aniž by o něm nějak rozsáhleji přemýšlel, stejně jako to každý člověk činí s množstvím dalších věcí a zážitků.Ad. Marxismus-Lenismus: Ano, přesnější je, že náboženské systémy i M-L jsou ideologie. Přesto má L-M k náboženství blízko (pomineme-li náhradu boha kultem osobnosti) a vzal si spoustu "ponaučení" z náboženského světa. Namátkou třeba rituály či modly.Podobný je i tím, že je založen spíše na víře (v pokrokové síly vedené proletariátem) než na rozumu.

  21. Machi

    Ještě doplněk. Většinou když se zmiňuji o ateismu, mám na mysli skeptický ateismus neb i člověk běžně označovaný jako ateista často sklouzává k víře v jiné pravděpodobně neexistující objekty a entity.

  22. Já jen dodávám, že komunismus/nacismus (a další ideologie, včetně přílišné víry ve všemocné božstvo zvané Neviditelná ruka trhu) a (především institucionalizované, ale nejen) náboženství (jako ideologie, ne jako označení pro spiritualitu, odlišujme to prosím) mají společného jmenovatele harrisovsky pojímanou víru – faith. Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že v rámci spirituality člověk do určité míry svobodně "bádá" (ne ve vědeckém smyslu) a experimentuje a z hlediska oficiálního náboženství nemá často daleko k označení za kacíře se všemi dobově podmíněnými důsledky. Howgh! 😉

  23. strojmir

    Ateista, neateista, manipulovatelný může být stejně dobře a nemusí ani v žádné zvláštní entity věřit, stačí , když uvěří, že je to pro jeho dobro. Zrovna jsem přečetl o něčem podobném tento článek http://www.blisty.cz…rt55193.html

  24. Není rozdílu mezi uctíváním mrtvoly Lenina, Ježíše, nebo Turkmenbaši.

  25. > Prosba o záchranu života dítěte je magie. Od prosby o peníze či úspěšné složení zkoušky, se týká jen stupněm intenzity takového přání. A je to špatná magie, pokud se tato prosba týká Boha jak jej chápete Vy, protože takový Bůh prostě nemůže intervenovat. Magii chapu jako svevolnou manipulaci s hmotou. V pripade prosby je vsak na Bohu, jak se rozhodne.Indiferentni Absolutno (Brahman) je samozrejme netecne, ale je to jen jeden z aspektu Boha, nikoliv ten nejvyssi.> Z mého pohledu mají být jakékoli prosby směřovány na funkčně odpovídající nižší božstva, jako jsou například bohové polyteistických tradic či katoličtí svatí.Podle teisticke Vedanty, napr. Bhagavata Purana 2.3.10, se ma osoba obracet primo na Boha s jakymikoliv prosbami.Hari HariJan

  26. Je Bůh vševědoucí? A je všemohoucí? Pakliže ano a pakliže výsledek závisí na jeho rozhodnutí, k čemu je ta prosba dobrá? Má Jej informovat? Proč – vždyť o daném problému, jsa vševědoucí, ví! Má jej zmanipulovat? Ukecat? Fungovat jako druh lobbingu? To v případě Boha asi fakt nejde, ne? Tak proč vlastně tu prosbu vznášet a neomezit se pouze na upřímné vyznání ve smyslu otčenáše: "Buď vůle Tvá."

  27. Vase reakce je pochopitelna.Nase prosba je jako kdyz dite o neco zada rodice. Ti o jeho problemu vedi a vedi take, co je pro dite dobre a je tedy na jejich vuli, jestli to diteti splni. Lze popsat nekolik stupnu (dite je zde analogii vericiho na ruznych urovnich pokrocilosti):1. Male dite sobecky krici. Kdyz neni po jeho, krici jeste vic.2. Starsi dite prosi s vedomim, ze zavisi na vuli rodicu. Tedy ‚prosim o to a to‘ s vyslovenym ci nevyslovenym dodatkem ‚pokud si to prejes‘.3. Vekem dospely potomek uz neprosi, ale snazi se rodice potesit. Tomu se rika bhakti a je to zrale stadium vztahu s Bohem.Hari HariJan

  28. Ano, jistě, takto to brát lze. Nicméně pravda, kteou ví "dospělý", je taková, že prosba je v tomto případě de facto zbytečná. Moje osobní zkušenost je taková, že nižší božstva jsou prostě co se proseb týče funkčnější než nějaká ansolutní entita o níž si ani nejsem jist, zda vlastně existuje, zda je či není osobní atd. Prostě když něco potřebuji, obracím se na přátele nebo na "blízké instance" a nikoli na "generálního tajemníka". Funguje to dobře. Chápu, že pokud jde o vyšší mystiku, je ona "vyšší" či snad dokonce "nejvyšší" instance namístě.

  29. Jenze rodic se ve vztahu k diteti tesi i z detinskych prani ditete.Rodice samozrejme mohou podle potreby zamestnat chuvu, domaciho ucitele atd. (analogie devu, nizsich bozstev), kteri je maji do jiste miry zastupovat v urcitych funkcich, ale intimita vztahu ditete s temito osobami je mnohem nizsi. Navic jejich interakce s ditetem podleha schvaleni rodicu. Naprosto nemohou jednat na vlastni pest. Proti vuli Boha se nepohne ani steblo travy, protoze On je ‚ten, kdo dava svoleni‘ (anumanta, BG 13.23). Bhagavad Gita proto uctivani nizsich bozstev nedoporucuje (BG 7.20-23).Tim se tradice teisticke Vedanty (vaisnavske bhakti) lisi od bezne vedske nebo ji podobne tradice vodou/vudu, kde nizsi bozstva (loa) funguji jako zprostredkovatele styku s Bohem (Bondye). To je analogie urednicke statni hierarchie, kde se verejnost (ti, kdo neznaji nebo neakceptuji svuj vztah s Bohem) musi obracet napred na nizsi instance, vyplnovat spousty lejster, dodrzovat mnoho podminek, platit poplatky a nakonec cekat na vyrizeni zadosti, ktera muze byt po veskere te namaze zamitnuta… zatimco deti (bhaktove) maji ke svemu otci-premierovi (Bohu) volny pristup a urednici jim otviraji dvere a prokazuji jim pocty jako otci a matce.Hari HariJan

  30. Nu, když vám to takto funguje a jste spokojen – a zdá se, že ano -pak tou cestou běžte. Jistě bude šťastná. Ono asi opravdu jde o osobní zkušenost, která je nenahraditelná a ve své komplexitě nepředatelná. Mějte se fajn!

  31. Presne tak, osobni zkusenost je podstatna.Jedinym lekem na neviru je mysticky zazitek. (Thomas Merton)Napodobne.Hari HariJan