Extase (dojmy z divadelní hry)

Divadelní zpracování života filmové hvězdy třicátých a čtyřicátých let, jejíž jméno (Hedwiga Kieslerová – Heda Lamarr) vám, nejste-li fanoušky kinematografie té doby, možná ani nic neříká… Může něco takového rozesmát, uchvátit a dojmout? Ujišťuji vás, že může – a víc než to. Další z představení HaDivadla, které jsem zhlédl, mne uvedlo do extáze a patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy na divadle viděl.

(Protože nejsem divadelní kritik (což je záhodno připomenout), píši tuto “recenzi“ spíše jako pokus nadšeně se podělit o úžasný zážitek a přimět své laskavé čtenáře, aby si Extasi nenechali ujít. Víc prosím nečekejte.)

Na co (a z čeho) se tedy můžete těšit? Na osm obrazů ze života první ženy, jež se objevila nahá na filmovém plátně a navíc jako první zahrála orgasmus (ve filmu Gustava Machatého Extase), ženy, která byla – poté, co utekla do Ameriky – prohlášena nejkrásnější ženou Hollywoodu, ženy, jež za vrchol své slávy zaplatila dlouhým obdobím samoty a stárnutí. A vymyslela princip, na jehož základě dnes funguje například wifi. Heda Lamarr byla bezpochyby pozoruhodná žena…

Představení autorů Luboše Baláka a Mariána Amslera (spoluautor a režisér), jež se snaží zobrazit její divoký a zajímavý život, tak činí velmi svérázně – rozhodně se nejedná o realismus, hra se pohybuje na pomezí komedie a tragikomedie, jednotlivé osobnosti a situace, jež se zde objevují, jsou citlivě karikovány tak, aby vyvstaly jejich typické rysy. Setkáme se tak s osobnostmi československého prvorepublikového filmu jako byli Hugo Haas či Adina Mandlová, z politiků s nepřekonatelně zahraným Mussolinim, s Hollywoodskými hvězdami jako Marylin Monroe či Judy Garland, Andy Warholem a mnoha dalšími. Všechny postavy, jakkoli jsou zvýrazněny jejich charakteristické rysy, jsou životné, uvěřitelné a senzačně zahrané.

Hra bezpochyby potěší všechny milovníky hlášek, zazní jich tam neuvěřitelné množství, přičemž narážek na různé biografické a historické souvislosti je tam tolik, že mi bezpochyby některé ani nedošly. Autoři hry zvládli své téma naprosto suverénně, je poznat, že mají dokonalý přehled o historii dané doby, o filmovém průmyslu, osobnostech atd.

Na závěr ještě zmíním, že hra až do konce udržuje diváka v napětí, konec je překvapivý a nenabízí se, prozradím jen, že se dozvíme i to, jak to (možná) bylo s tou erotickou scénou a prvním orgasmem ve filmu.

Extase je skvěle napsaná a skvěle zahraná komedie s prvky tragikomedie, která mne oblažila hřejivým pocitem na hrudi, který se u mě dostavuje jen v přítomnosti opravdu výjimečného umění.

Homepage představení na stránkách HaDivadla

HaDi v extasi 30. let – recenze na stránkách Rozrazilu

Advertisements

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Extase (dojmy z divadelní hry)

Filed under Recenze

Komentáře nejsou povoleny.