Petr Tomek: Několik postřehů k problematice klimatické změny

Opět dávám na svém blogu prostor hlasu někoho jiného. Tentokrát jde o několik zajímavých postřehů týkajících se klimatické změny a dění kolem, které na Facebooku zveřejnil Petr Tomek a já je s jeho souhlasem "přetiskuji" zde:

Petr Tomek: Několik postřehů k problematice klimatické změny

Všimli jste si že tyto otázky spolu přímo nesouvisí:

1.)Je hledání alternativních zdrojů energie/pohonů dopravních prostředků správné?
2.)Jsou přijaté změny dostatečné pro to abychom se nemuseli obávat globální klimatické změny?
3.)Mohou za to lidé?
4.) Probíhá globální klimatická změna?
5.) Je třeba snížit množství CO2 v atmosféře?
6.) Jsme připraveni na následky klimatických změn?

Bez ohledu na ostatní odpovědi by odpověď na otázky 1 a 4 byla ANO.
Na otázku 2 a 6 by byla NE. Z toho plyne, že nepotřebujeme znát viníka, (tedy nemusíme odpovídat na otázku 3 a 5) abychom došli k závěru, že je potřeba něco dělat a že to co… děláme nyní prostě nefunguje. Na otázku 1 je dokonce správná odpověď ANO i kdyby byly odpovědi na ostatní otázky jakékoli.

Jen pro vysvětlení – není vlastně důvod aby se nějaká velká klimatická změna neděla. Stalo se to ve středověku, stalo se to za malé doby ledové, stalo se to mockrát předtím a stane se to znovu. To ale zároveň nemusí znamenat, že to má stejné příčiny ani že nad tím můžeme mávnout rukou. Pro některé skupiny lidí dopadly i předchozí klimatické změny katastrofálně.

Advertisements

komentářů 8

Filed under Úvahy a postřehy

8 responses to “Petr Tomek: Několik postřehů k problematice klimatické změny

  1. Milan1

    Uplne iný pohĺadUž bod 1 može byť nie, ak myslíme alternatívnymi zdrojmi obnoviteľné zdroje energie a ak si uvedomíme, že podstatná kríza, ktorá čaka ľudstvo je energetická,vyvolaná ropným zlomom nie klimatické problémy.Je neskoro na čokoľvek…

  2. Machi

    Alternativní zdroj je alternativní zdroj a nemusí být nutně obnovitelný (i když ty tam také můžou patřit).Takže bod 1 ano, nechceme-li skončit ve středověku.

  3. Catalessi

    Nechápu, jak souvisí problematika ropného zlomu (bod 1) s klimatickými změnami, na něž se orientují otázky v dalších bodech. Zásoby ropy jsou konečné, prostě jednoho blížícího se dne dojdou, a proto je potřeba objevit jiné zdroje pohonu. Úvaha, která by za jiných okolností mohla být brilantní, takto vypadá jako manipulace s logikou.Jestli se tím myslí, zda naše elektrárny ohřívají vzduch, tak na to se přece ptá bod 3).

  4. Catalessi

    Aha, to samé říká Milan1 :-).

  5. 1) Ano, hledání lecčehos bývá většinou správné. Faktická otázka ale bývá pokládána jinak: je finanční podpora pro současné využívání ekonomicky neefektivních zdrojů správná? Zde je už odpověď o dost nejasnější. Mimo jiné závisí na odpovědích na 3 a 5.2) Není pravda, že tato otázka nezávisí na ostatních; má smysl, pouze je-li odpověď na 3 ano. Odpověď pak závisí mimo jiná na tom, jaká úroveň rizika vede k obavám, což je dost individuální.3) Je docela pravděpodobné (víc než 50%, což je v daném kontextu dost), že ano.4) Triviálně ano; otázka nemá moc smysl bez specifikace, o jak velké změně se mluví.5) Odpověď souvisí s odpovědí na 3), a není samozřejmě nezávislá.6) Závisí na síle případných změn a vyžadované úrovně připravenosti. Jak si lze představit přiravenost na podobnou věc?Uvedený závěr je docela zvláštní. Pokud neznáme odpovědi na 3 a 5, tak nám positivní odpověď 4 k danému závěru nestačí. Abychom začali něco dělat, musíme vědět, co dělat. Neznáme-li odpovědi na 3 a 5, pravděpodobně taky neznáme mechanismus klimatické změny, a tudíž ani její budoucí rozsah, ani jak jí zabránit. Kladná odpověď na 1 je pak non sequitur.Celkem mi ten argument připadá tak, že autor se rozhodl dokázat, že výrok "je třeba aktivně bránit klimatickým změnám" je nutná pravda nezávisle na empirických faktech. Tak svět ale bohužel nefunguje.

  6. Trochu moc vlastních výkladůTo je zajímavé, jak do jednoduché věty může být promítnuto tolik vlastních významů. Otázky zní právě tak jak zní, nikoli jinak. Opatření které může být dostatečné při nějaké globální klimatické změně, například oteplení může být třeba nákup vakcín proti malárii, která by se pak rozšířila více na sever. Není tedy nutné aby za takové oteplení museli lidé. Dokonce lze předpokládat, že bychom byli schopni některým změnám zabránit, aniž bychom byli jejich příčinou. Oteplování může způsobovat i metan přirozeného původu uvolněný třeba táním permafrostu. Známe 5 základních skupin skleníkových plynů (Kjótský protokol počítá se šesti). Takže otázka bez ohledu na to jestli za to mohou lidé je legitimní. Účelem tohoto shluku otázek je spíš poukázat na to, že je snaha vydávat je za komplex myšlenek které jedna bez druhé nedávají smysl a ukázat, že to není pravda. Konkrétní řešení pak už samozřejmě potřebuje podrobné znalosti příčin a mechanismů. Odpovědi tedy spolu mohou souviset (a často souvisejí), ale otázky spolu nesouvisejí přímo. Připravenost na klimatickou nestabilitu je ale podle mého názoru důležitým faktorem, který určuje schopnost přežití dané civilizace. Chtěl jsem doporučit tuhle knihu:http://www.kosmas.cz…2045/kolaps/ale jak se píše: Titul je vyprodán

  7. Díky za odpověď. Neměl jsem v úmyslu vás desinterpretovat, nicméně, nepřidá-li autor ke slovu jeho definici, vcelku přirozeně tomu slovu přiřazuji svůj vlastní význam.Zdá se například, že máme každý jiné chápání slova "dostatečný". Zda je opatření "dostatečné" je samozřejmě velmi subjektivní, a záleží též na okolnostech. Každopádně bych ovšem za dostatečný považoval pouze takový soubor opatření, který silné klimatické změně zabrání. Očkování proti malárii a podobné, byť důležité, kroky zmírňující následky katastrofy, při které došlo k zatopení některých nejhustěji obydlených území a k nucené migraci miliard osob, v mém chápání status dostatečnosti postrádají.Co se týká zabránění člověkem nezpůsobeného oteplení, jsem docela skeptik, ale rád se nechám poučit. Co se doporučuje jako protiopatření proti uvolňování permafrostního metanu?

  8. K té poznámce o ovlivnění globálního oteplování nezaviněného lidmi: Může to vypadat jako vtip, ale při počtu lidí by stačilo přijmout celosvětový závazek že střechy všech domů musí být bílé a alebedo by se zvýšilo natolik, že by to bylo měřitelné. O kolik přesně by to bylo netuším, ale obrácený postup byl navrhován pro terraformaci Marsu, kde šlo v podstatě o to ho co nejvíce začernit.Původně jsem ale měl na mysli například boj proti desetifikaci.