Novoslovienskij Jazyk

"Nový jazyk na bázi staroslověnštiny se má stát nástrojem ke komunikaci v rámci Evropské unie. Projekt jazykovědce Vojtěcha Merunky a experta na vzdělávání Zdeňka Linharta dostal podporu vzdělávacího programu EU. (…) Projekt je součástí trendu tvorby umělých mezijazyků, které se na rozdíl od esperanta zabývají komunikací vymezených skupin." (e15.cz) Je to či není dobrý nápad?

Předně je třeba poznamenat, že novoslověnština zjevně není "slovanské esperanto" (jak byla médii označena), leda v tom smyslu, že chápeme výraz "esperanto" v přeneseném významu jako jakýkoli umělý či pomocný jazyk. Esperanto je však jazyk, který je koncipován jinak (snadná naučitelnost, nižší obecná srozumitelnost pro neznalé) než novoslověnština, která na mě působí spíše jako slovanská interlingua (intuitivní jazyk srozumitelný všem, kdo jsou obeznámeni s románskými jazyky – já se ji nikdy neučil a čtu v ní se stejným porozuměním, jako v angličtině – zkuste si to!).
Nápad nesnažit se o univerzální pomocný jazyk, nýbrž o jazyk, který bude srozumitelný v rámci určitého jazykového areálu, je dle mého názoru ve své skromnosti velmi nosný. Takový jazyk je totiž, je-li správně navržen, srozumitelný pro každého mluvčího dané jazykové rodiny, například slovanské, i bez učení, a není složité zvládnout znalost aktivní. Novoslověnštinu Vojtěcha Merunky jsem sice zatím hlouběji nezkoumal, ale zdá se, že tyto požadavky splňuje. Může se tedy skutečně stát prostředkem porozumění mezi Slovany?
Zatím všechny projekty umělých či pomocných jazyků narazily na nedostatek zájmu a podpory, přičemž obecnou řečí se staly dominantní jazyky – v dnešní době v našem prostoru je to pochopitelně angličtina. Bez angličtiny se jistě neobejdeme ani v budoucnu, ale proč se vázat jen na ni, chceme-li komunikovat se Slovany? Zde by mohla sehrát pozitivní roli často tolik proklínaná Evropská unie. Pokud by podpořila vzdělávání v novoslověnštině ve slovanských členských zemích (především na základních školách), mohl by se takový pomocný jazyk ujmout. Mně by se to zamlouvalo. Stejně tak by měla být podpořena interlingua v zemích románských.
Co se angličtiny týče, jakkoli může sloužit k základnímu dorozumění (a to i ve své lámané podobě), je to velmi obtížný jazyk chceme-li v něm psát. Nedovedu si například představit, že bych si své povídky sám překládal do angličtiny, ale je pro mne představitelné překládat si je do interlinguy či novoslověnštiny – a jistě nejsem sám. Proto se tento typ jazyků může stát prostředkem pro snazší sdílení kulturních statků.
Budoucnost ukáže, zda v Evropě zvítězí jako univerzální komunikovadlo poze angličtina, nebo zda se přidají i další jazyky. Tak či onak držím novoslověnštině palce a pokud budu mít v budoucnu víc času, budu se jí zabývat podrobněji.
Stránky, na nichž se můžete s novoslověnštinou seznámit blíže: Novoslovienskij Jazyk
Kniha: Vojtěch Merunka – Jazyk novoslovienskij, 249 Kč
Advertisements

komentářů 11

Filed under Úvahy a postřehy

11 responses to “Novoslovienskij Jazyk

  1. Wiryl

    Mne sa viac paci slovio (slovio.com), co je tiez umely vseslovansky jazyk. Sice tejto novoslovencine rozumiem lepsie (mozno vdaka ceskemu biasu zo strany jej autora?), ale ked som videl pravidla sklonovania, tak som si povedal, ze toto nie. Mozno preto som sa nikdy nenaucil poriadne po Rusky, ze nemam chut sa ucit len trochu odlisny cely system sklonovania. V tomto je slovio skor ako esperanto, ze hoci slovnu zasobu ma slovansku, gramatika sa snazi byt aspon na prvy pohlad jednoducha (hlbsie som ho neskumal).

  2. Díky za tip, podívám se. Ono s tou jednoduchostí je to složité 😉 – je to třeba správně vyvážit. Má-li být jazyk intuitivní, musí být, paradoxně, trochu složitější. Ale zatím – jak i uvádím v článku – jsem jen nahlédl a nemůžu to tedy kvalifikovaně posoudit.

  3. Malý komentářMilí kolegové,jsem rád, že jste se tady rozdiskutovali o naší novoslověnštině. To, že si myslíte, že se podobá češtině či staročeštině (někteří Češi zase říkají, že slovenštině) je dáno tím, že na rozdíl od jiných umělých jazyků stavíme na klasické staroslověnštině. Ano, gramatiku máme složitou a dokonce tam máme věci, které v našich rodných jazycích nejsou a máme asi 2x tolik skloňovacích vzorů od Slovianski. Víte, on te je problém. Pokud chcete, aby bylo jazyku opravdu rozumět, tak musíte mít více vzorů a třeba i připustit nějaké nepravidelnosti. Schválně se podívejte na naše slovesa byti, jasti, iti a porovnejte jejich srozumitelnost (napr. on jest, on je, on ide, …) s jejich ekvivalenty ve Slovianski a Slovio. Dovolím si tvrdit, že přílišná umělost forem snižuje srozumitelnost. Když něco hodně zjednodučíte, vzdálíte se od živého jazyka. Mám to vyzkoušené prakticky z Chorvatska, Bulharska a Řecka. Také vím, že slovanským mezijazyků je sestaveno hodně. Proto jsme se dohodli s Janem van Steenbergenem (hlavním tvůrcem nového Slovianski), že novoslovienský jazyk bude něco jako akademická či "vyšší forma" jazyka Slovianski. To znamená, že budeme mít pro moderní slova (taková, která nejde odvodit ze staroslověnštiny – např. faktura, konto, elektřina, letadlo, …) jeden slovník. Z tohoto pohledu se pokoušíme o sjednocení slovní zásoby při zachování různých gramatik. Tedy dohromady jen jeden jazyk ale ve více úrovních gramatiky. (NS má 7 pádů a měkké i tvrdé Y, SL má jen 6 pádů a jen měkké I, NS má E i IE, SL má jen E atp.) A čas ukáže, co z toho nakonec bude. Za období od ledna tohoto roku, kdy jsme spolu v kontaktu, jsme v obou jazycích udělali významné změny směrem ke konvergenci.V.

  4. Opravuji svoje URL a ještě dodávámKoukám, že nějak nefunguje URL. Tak tedy pro jistotu: http://sites.google.com…nskij/faqJeště dovolte k tomu Slovio. Podle mě to není dobrá cesta. Jsou tam umělá složená slova – tedy germánská morfologie. Například tutden, slovkniga, … Gramatika je sice velmi jednoduchá, ale zcela umělá. Musíte se ji naučit, abyste přesně rozuměli. A už vůbec ten jazyk nepomáhá porozumění druhým živým jazykům, což je moc důležité. Když totiž někdo používá umělý slovanský mezijazyk a jede s ním do země, kde se mluví jazykem, který nezná (třeba pojede Čech na Ukrajinu, ale nezná ukrajinštinu a chce se tam domluvit pouze tím mezijazykem), tak potřebuje zároveň dvě věci: 1) Aby oni jemu rozuměli a 2) aby on jim rozuměl. A o to jde. Proto žádný tutden, slovkniga, celoju slavju, logikju gramatia a podobné kotrmelce. V.

  5. Zdravím, ano, vidím to stejně. Každý projekt se hodí k něčemu jinému a pokud má být jazyk srozumitelný i těm, kdo se jej neučili, nemůže mít zcela "logickou" gramatiku. Na druhou stranu má-li sloužit k něčemu jinému (třeba jako prostředník strojových překladů či k testování jazykovědných hypotéz), může být zcela umělý a je to v pořádku (Lojban) atd.Rád bych se zeptal na ten slovník. Kdy bude k dispozici a v jakém rozsahu? Díky.

  6. kontaktahoj, pošlete mi prosím mail a já pošlu NS-CZ z CZ-NS slovník. Zatím máme 3500 slov, celkem to bude okolo 5000 – všechno odvozené z klasické staroslověnštiny. Moderní slova zatím dělat nebudeme a budeme používat slovník od Slovianski s tím, že budeme rozlišovat tvrdé a měkké i.

  7. parádaNovoslověnština vypadá výborně, rozumím textům na odkazované straně bez problémů. Je pro mně výrazně snažší než jakýkoli jihoslovanský jazyk, zhruba na stejné úrovni obtížnosti jako polština (se kterou mám jisté zkušenosti) a zdá se snažší, než ruština (žiju teď skoro tři čtvrtě roku v Rusku, takže mám taky jisté zkušenosti). Určitě snažší, než slovio.Možný problém pro porozumění je zachování syntetického préterita, ale osobně mám pro takové věci slabost. Skoro lituju, že nezůstaly oba minulé časy, aorist i imperfektum. I když by to bylo asi příliš nepraktické.Jinak pro zajímavost existuje i širší projekt, novoindoevropština, viz stránky dnghu.org . Nicméně tam už praktická motivace asi nehraje žádnou roli.

  8. Jinak se mi na oněch stránkách nedaří najít popis standardní výslovnosti novoslověnštiny (není mi třeba jasné, zda se palatalizují dentály a pokud ano, tak kde, nebo jak se čte znak ‘, pokud vůbec). Nebo je to tak, že každý Slovan to má číst po svém, jak je mu to nejpřirozenější?

  9. Ten znak č. 8216 zmíněný v předchozím komentáři měl být obrácený apostrof – zdá se, že nepřežil kopírování.

  10. detaily jazykaAhoj všichni. Detaily výslovnosti a další věci jsou v knížce. Ale od doby jejího vydání jsme posunuli pravopis blíž ke Slovianski. (zmizely některé jery, upřednostnili jsme latinku, … atd.) Aktuální stav gramatiky a pravopisu je na webu, který prosím berte jako doplněk k obsahu knihy.kniha v PDFhttp://sites.google.com…knigy.pdfwebhttp://sites.google.com…ns-jazykaslovníček na konci knihy byl přepracován nejvíc, takže dnes už asi nemá cenu se ho učit. Brzy dáme na web nový slovník s 5000 slovy.